Téma: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství.

   

   Při definování obou pojmů vycházíme z Velkého sociologického slovníku I, II (Praha :
   Karolinum, 1996.)

   

   SOUSEDSTVÍ je skupina osob, která delší dobu bydlí v těsné blízkosti. Společně udržují
   specifický typ sociální interakce. Od primárních skupin se liší formálnějším charakterem
   vztahů. Skupinotvorným činitelem je společné a trvalejší užívání daného území za účelem
   uspokojování základních či běžných denních potřeb (bydlení, nákup, hry dětí, ...) a nutnost,
   respektive výhodnost sociální regulace tohoto užívání. Rozlišujeme několik typů sousedství,
   které se vyznačují různou frekvencí sociální interakce, šíří její funkční náplně a intenzitou
   účasti v ní.

   

   SOCIÁLNÍ KONTROLA je konfrontace reálného chováni jedince nebo skupiny s kolektivně sdílenými
   hodnotami a normami tohoto chování, průběžně prováděná účastníky sociální interakce. Působí
   jako regulativní mechanismus stavu společnosti v její stabilitě i v jejích proměnách. A tím
   zajišťuje řád společnosti.

   

   Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly závisí na charakteru sousedství.

   

   Dimenze charakteru sousedství:

   -         struktura zástavby

   -         trvání sousedství (indikátory: délka, plynulost)

   -         skladba obyvatel

   Dimenze sociální kontroly:

   -         sociální interakce (příklady indikátorů: frekvence, hustota)

   -         charakter vztahů mezi sousedy

   

   Praktická hypotéza: Charakter vztahů mezi sousedy závisí na délce trvání sousedství.

   

   

   

   

   

   Téma: Vzdělání a ekologie.

   

               VZDĚLÁNÍ je "sociální instituce zahrnující skupiny, organizace, normy, role a
   statusy spojované s předáváním vědomostí a dovedností členům společnosti." (Jandourek, J.
   2001: 276) Výše vzdělání korelující s inteligencí dále ovlivňuje míru a potřebu
   informovanosti, schopnost vyhledávat informace, dovednost uvědomění si souvislostí a šíři
   nadhledu. Pracujeme s tímto  pojmem ve smyslu nejvyššího dokončeného vzdělání v rámci
   institucionalizovaného státem uznávaného vzdělávání (školství).

   

            EKOLOGIE je věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Jako
   ekologickou uvědomělost chápeme fakt, že jsou si lidé vědomi toho, že svým chováním působí na
   životní prostředí, a proto se snaží, aby důsledky jejich činnosti na něj měly co nejmenší
   dopad.

   

   Teoretická hypotéza: Míra ekologické uvědomělosti je přímo úměrná stupni dosaženého     

                                     vzdělání.

   

   Dimenze působení člověka na přírodu:

   -         bydlení

   -         výživa

   -         doprava

   -         zaměstnání

   -         rekreace

   -         odpady (příklad indikátoru: třídění odpadů)

   

   Dimenze vzdělání:

   -         typ vzdělání (indikátory: humanitní, technické, přírodovědné, ...)

   -         stupeň dosaženého vzdělání

   

   Praktická hypotéza: Stupeň dosaženého vzdělání determinuje míru aktivity při účasti

                                   na třídění odpadů.

   

   

   

   Použitá literatura:

   Jandourek, Jan. Sociologický slovník. 2001. Praha: Portál.