Téma: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství. Při definování obou pojmů vycházíme z Velkého sociologického slovníku I, II (Praha : Karolinum, 1996.) SOUSEDSTVÍ je skupina osob, která delší dobu bydlí v těsné blízkosti. Společně udržují specifický typ sociální interakce. Od primárních skupin se liší formálnějším charakterem vztahů. Skupinotvorným činitelem je společné a trvalejší užívání daného území za účelem uspokojování základních či běžných denních potřeb (bydlení, nákup, hry dětí, ...) a nutnost, respektive výhodnost sociální regulace tohoto užívání. Rozlišujeme několik typů sousedství, které se vyznačují různou frekvencí sociální interakce, šíří její funkční náplně a intenzitou účasti v ní. SOCIÁLNÍ KONTROLA je konfrontace reálného chováni jedince nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami tohoto chování, průběžně prováděná účastníky sociální interakce. Působí jako regulativní mechanismus stavu společnosti v její stabilitě i v jejích proměnách. A tím zajišťuje řád společnosti. Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly závisí na charakteru sousedství. Dimenze charakteru sousedství: - struktura zástavby - trvání sousedství (indikátory: délka, plynulost) - skladba obyvatel Dimenze sociální kontroly: - sociální interakce (příklady indikátorů: frekvence, hustota) - charakter vztahů mezi sousedy Praktická hypotéza: Charakter vztahů mezi sousedy závisí na délce trvání sousedství. Téma: Vzdělání a ekologie. VZDĚLÁNÍ je "sociální instituce zahrnující skupiny, organizace, normy, role a statusy spojované s předáváním vědomostí a dovedností členům společnosti." (Jandourek, J. 2001: 276) Výše vzdělání korelující s inteligencí dále ovlivňuje míru a potřebu informovanosti, schopnost vyhledávat informace, dovednost uvědomění si souvislostí a šíři nadhledu. Pracujeme s tímto pojmem ve smyslu nejvyššího dokončeného vzdělání v rámci institucionalizovaného státem uznávaného vzdělávání (školství). EKOLOGIE je věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Jako ekologickou uvědomělost chápeme fakt, že jsou si lidé vědomi toho, že svým chováním působí na životní prostředí, a proto se snaží, aby důsledky jejich činnosti na něj měly co nejmenší dopad. Teoretická hypotéza: Míra ekologické uvědomělosti je přímo úměrná stupni dosaženého vzdělání. Dimenze působení člověka na přírodu: - bydlení - výživa - doprava - zaměstnání - rekreace - odpady (příklad indikátoru: třídění odpadů) Dimenze vzdělání: - typ vzdělání (indikátory: humanitní, technické, přírodovědné, ...) - stupeň dosaženého vzdělání Praktická hypotéza: Stupeň dosaženého vzdělání determinuje míru aktivity při účasti na třídění odpadů. Použitá literatura: Jandourek, Jan. Sociologický slovník. 2001. Praha: Portál.