Kříčková_Malíková_Neumanová 1. Téma: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství 2. Koncepty: sociální kontrola, charakter sousedství Sousedství: soubor osob, které na základě trvalého bydlení udržují specifických druh sociální interakce a vzájemných vztahů Sociální kontrola: základní funkce sousedství, neformální dohled nad dodržováním norem sousedského i obecnějšího společenského chování. Jedná se o udržování řádu, pravidel a stability sociálního útvaru, vliv, jímž přímo nebo nepřímo působí jedinci, prostřednictvím chování. Zahrnují celou řadu oblastí chování, které jsou označovány jako zvyky, obyčeje, mravy a normy, způsoby přesvědčování, i fyzický nátlak. Sociální kontrola se výrazněji projevuje v jednotlivých subsystémech společnosti, jako jsou školy, církev, rodina. Charakter sousedství: blízkost obydlí sousedů, frekvence a hloubka jejich interakcí, sousedství ve městě X sousedství na vesnici, vztahy mezi soused, velikost sousedství, velikost sousedství(počet lidí účastnících se na sousedském vztahu ) 3. Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly v sousedství ovlivňuje charakter tohoto sousedství. To je formálně správně, ale řekl bych, že je to spíše naopak, měl bych za to, že spíše sousedství je něco daného a ovlivňuje míru sociální kontroly. Samozřejmě to záleží na operacionalizaci toho charakteru sousedství (interpretace je mocná!), když to pro vás bude blízkost obydlí tak máte tu hypotézu naruby, protože těžko lze předpokládat, že si někdo posune barák o kousek dál, protože mu sousedi čumí do oken (indikátor sociální kontroly!, v protestantských zemích prý nedávají do oken záclony). Tak jak to máte vy, to snad je přijatelné, když jste si vybrali jako indikátor společné trávení volného času o víkendech. Problém s operacionalizací. Myslím, že jste pochopili podstatu operacionalizace, nicméně je třeba rozepsat ty dimenze, jak je máte v definicích, do seznamu dimenzí a uvést ke které z nich a proč patří váš indikátor. Indikátory. Osobně si myslím, že dimenze "velikost sousedství" je trochu pochybná, respektive těžko se dále operacionalizuje. Pak je otázka, jestli váš indikátor něco vypovídá o velikosti sousedství, pokud to nejsou jenom ti lidé co se scházejí na zahradě, ale to snad ne? - protože indikátor by měl indikovat něco širšího. Ten váš by třeba dobře mohl indikovat míru sousedské koheze, soudržnost sousedství. Ten druhý indikátor, půjčování, je podle mne jako indikátor sociální kontroly vedle. Máte operacionalizaci a jedna z dimenzí jsou zvyky, přesněji dodržování zvyků. To je O. K. Ale je ve vašem sousedství půjčování sekačky zvyk? T. j. odpovídá to nějaké široce přijímané normě? Řekl bych, že většinou ne, tak proč by mělo ve vašem sousedství? Jistě půjčování sekačky je určitě indikátor třeba zase té koheze a soudržnosti sousedství, takže by vám ta hypotéza asi báječně vyšla. Na to dávejte pozor, indikátor může indikovat více věcí a oba vaše indikátory nejspíše indikují tu soudržnost sousedství, ale to vy nevíte, protože ji nemáte v operacionalizaci. Z toho plyne, operacionalizaci zpracovávat důkladněji. Plus zcela technická poznámka: půjčování sekačky, i pokud je zvyk, tak asi nebude ze zcela technických důvodů až tak časté jako jiné zvyky, takže váš indikátor měří asi dosti nahrubo a i pokud je validní (a já si myslím že ne), tak asi nebude reliabilní. Ledaže by to byl nějaký vesnický rituál, třeba jako křtiny, když se někdo přistěhuje odjinud nebo vrátí z daleké cesty tak si půjčí sekačku a objede s ní třikrát trávník před domem. To by byla bomba, kdybyste něco takového našli, ale to už je téma na kvalitativní výzkum. 4. Operacionalizace, indikátory: míra sociální kontroly - zvyky-půjčování věcí běžné potřeby(např. sekačka na trávu) v rámci sousedských vztahů charakter sousedství-- velikost sousedství- kolik osob z každé rodiny se účastní společných aktivit se sousedy při trávení volného času o víkendu (např. při grilování na zahradě) 5. Pracovní hypotéza: Čím častěji probíhá půjčování věcí mezi sousedy, tím více členů každé domácnosti bude mít zájem na tom, trávit volný čas společně s těmito sousedy. Pracovní hypotéza je technicky správně k obsahu indikátorů viz. výše. 1. Téma: Vliv sociálního statusu na konzumní spotřebu 2. Koncepty: sociální status, konzumní spotřeba Sociální status: souhrnné vyjádření sociální pozice člověka v určité společnosti. Jedná se o znak člena, který vystihuje všechny aspekty jeho sociálního postavení- povolání, příjem, vlastnictví, moc, vzdělání a prestiž. Konzumní spotřeba: je úzce svázána s životním stylem, jsou to celkové výdaje na spotřební statky(výdaje za bydlení, výdaje za stravu, výdaje za ošacení, výdaje za služby, výdaje za zábavy ve volném čase, výdaje za dopravu, výdaje za reprezentaci ve společnosti) 3. Teoretická hypotéza: Čím vyšší je sociální status tím vyšší je konzumní spotřeba. 4. Operacionalizace, indikátory: sociální status - dosažené vzdělání konzumní spotřeba- výdaje za zábavu ve volném čase-finančně náročnější sporty(např. jachting, golf...) 5. Pracovní hypotéza: Čím vyšší je vzdělání jedince, tím vyšší je pravděpodobnost, že se bude ve volném čase věnovat finančně náročnějším sportům. Tohle je v pohodě, úkol č. 1 máte splněn. S pozdravem Kamil Mareš