Kříčková_Malíková_Neumanová

   

   

   1. Téma: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství

   

   2. Koncepty: sociální kontrola, charakter sousedství

   Sousedství: soubor osob, které na základě trvalého bydlení udržují specifických druh sociální
   interakce  a vzájemných vztahů

   Sociální kontrola: základní funkce sousedství, neformální dohled nad dodržováním norem
   sousedského i obecnějšího společenského chování. Jedná se o udržování řádu, pravidel a
   stability sociálního útvaru, vliv, jímž přímo nebo nepřímo působí jedinci, prostřednictvím
   chování. Zahrnují celou řadu oblastí chování, které jsou označovány jako zvyky, obyčeje, mravy
   a normy, způsoby přesvědčování, i fyzický nátlak. Sociální kontrola se výrazněji projevuje
   v jednotlivých subsystémech společnosti, jako jsou školy, církev, rodina.

   Charakter sousedství: blízkost obydlí sousedů, frekvence a hloubka jejich interakcí,
   sousedství ve městě X sousedství na vesnici, vztahy mezi soused, velikost sousedství, velikost
   sousedství(počet lidí účastnících se na sousedském vztahu )

   

   3. Teoretická hypotéza: Míra sociální kontroly v sousedství ovlivňuje charakter tohoto
   sousedství.

   

   4. Operacionalizace, indikátory:

   míra sociální kontroly - zvyky-půjčování věcí běžné potřeby(např. sekačka na trávu) v rámci
   sousedských vztahů

   charakter sousedství-- velikost sousedství- kolik osob z každé rodiny se účastní společných
   aktivit se sousedy při trávení volného času o víkendu (např. při grilování na zahradě)

   

   5. Pracovní hypotéza: Čím častěji probíhá půjčování věcí mezi sousedy, tím více členů každé
   domácnosti bude mít zájem na tom, trávit volný čas společně s těmito sousedy.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   1. Téma: Vliv sociálního statusu na konzumní spotřebu

   

   2. Koncepty: sociální status, konzumní spotřeba

   Sociální status: souhrnné vyjádření sociální pozice člověka v určité společnosti. Jedná se o
   znak člena, který vystihuje všechny aspekty jeho sociálního postavení- povolání, příjem,
   vlastnictví, moc, vzdělání a prestiž.

   Konzumní spotřeba: je úzce svázána s životním stylem, jsou to celkové výdaje na spotřební
   statky(výdaje za bydlení, výdaje za stravu, výdaje za ošacení, výdaje za služby, výdaje za
   zábavy ve volném čase, výdaje za dopravu, výdaje za reprezentaci ve společnosti)

   

   3. Teoretická hypotéza: Čím vyšší je sociální status tím vyšší je konzumní spotřeba.

   

   4. Operacionalizace, indikátory:

   sociální status - dosažené vzdělání

   konzumní spotřeba- výdaje za zábavu ve volném čase-finančně náročnější sporty(např. jachting,
   golf...)

   

   5. Pracovní hypotéza: Čím vyšší je vzdělání jedince, tím vyšší je pravděpodobnost, že se bude
   ve volném čase věnovat finančně náročnějším sportům.