VZDĚLÁNÍ DĚTÍ A TŘÍDNÍ PŘÍSLUŠNOST RODINY Předmět a cíl výzkumu Skutečnost, že se člověk narodil v určité rodině a vliv této skutečnosti na budoucí celoživotní zařazení člověka do určité sociální třídy je jedním z nejvýznamnějších sociologických problémů snad od samotného vzniku sociologie. Podle většiny sociologů hraje rodina v šancích individua podstatnou roli. Vliv toho, z jaké rodiny člověk pochází, zásadním způsobem ovlivňuje, nebo dokonce úplně určuje či omezuje jeho životní šance. Klíčovou roli v těchto šancích hraje také vzdělání, a proto naše téma souvisí právě s třídní příslušností a šancemi na vzdělání. Cílem výzkumu je zjistit, zda sociální původ člověka ovlivňuje jeho šanci na studium vysoké školy. Jednak z hlediska ekonomického zázemí, jednak také z pohledu vlivu kulturních a sociálních faktorů. Základní výzkumnou otázkou je: +---------------------------------------------------------------------------------------+ |Do jaké míry ovlivňuje třídní příslušnost rodiny možnost dítěte studovat vysokou školu?| +---------------------------------------------------------------------------------------+ Výzkumná otázka je moc konkrétní. Podle mě by měla otázka znít: Do jaké míry ovlivňuje třídní příslušnost rodiny šanci dítěte na vzdělání? Ne, že by to byla vyloženě chyba, ale profilovat sociologický výzkum takto úzce je dost neekonomické-) Odvozenými otázkami jsou pak otázky: Proč některé děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů studují vysokou školu a jiní ne? Otázka "proč" se do formulace vědeckých sociologických výzkumných otázek nehodí. Primární je zkoumání vztahů. Navíc vám jde o to zjistit vztah mezi třídní příslušností a studiem na VŠ a ne o to zkoumat motivy studia na VŠ v rámci rodin vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Dbejte na logickou a obsahovou konzistenci! Jaké motivy vedou děti ke studiu na vysoké škole? Opět: .. vám jde o to zjistit vztah mezi třídní příslušností a studiem na VŠ a ne o to zkoumat motivy studia na VŠ.. Do jaké míry souvisí studium na vysoké škole s finančními možnostmi rodiny? Kontext výzkumu Výzkum by se měl uskutečnit už z důvodu existence mnoha rozporuplných studií a teorií na toto téma. Jeho úkolem by bylo potvrdit či vyvrátit některé z následujících teorií. (Uvádíme pouze nejdůležitější teorie.) Dřívější výzkumy: Modernizační teorie, kterou poprvé ověřili Blau a Duncan, tvrdí, že vliv sociálního původu na dosažené vzdělání klesá v důsledku postupující industrializace. Empirické ověření této teorie prokázalo, že vliv sociálního původu na proces dosahování vzdělání skutečně poklesl. Podle teorie kulturní reprodukce se udržování socio-ekonomických privilegií realizuje spíš na úrovni post-sekundárního vzdělání, zatímco na nejnižších úrovních vzdělávacího systému působí spíše kulturní dimenze. Teorie maximálně udržované nerovnosti se snaží dokázat, že privilegované sociální vrstvy disponují dostatečným potenciálem k tomu, aby si udržely přednostní přístup k vysokoškolskému vzdělání. Nižší sociální vrstvy jsou tedy znevýhodněny, protože vysoké školy nejdříve uspokojují potřeby vyšších vrstev. Strategie výzkumu a použitá technika sběru dat, zkoumaná populace Ve výzkumu bude použito dotazníkového šetření při práci v terénu, protože to je jedna z nejvhodnějších metod pro sondu do sociálního života. Předběžný návrh je 5000 respondentů, náhodně vybraných, ve věku 20 -- 30 let, protože většina studentů VŠ bývá v tomto věku. **** V dotaznících budou uzavřené i otevřené otázky (viz. níže). V úvodu dotazníku by byly obecné otázky jako např.: Kolik je Vám let? Kolik obyvatel má obec, ze které pocházíte? Co právě děláte (studium x zaměstnání)? Z kolika jste sourozenců? ***** toto sem teď vůbec nepatří Výzkum se může setkat s problémy jako je nerovnoměrný poměr mezi studenty a nestudenty vysokých škol, který může zapříčinit náhodný výběr respondentů. Dále se také může setkat s neochotou lidí odpovídat na otevřené otázky. Otevřené otázky také souvisí se ztíženým srovnáváním získaných dat. Takže budete náhodně vybírat z populace 20-30letých? Pak přeci nemusíte řešit "rovnoměrnost", když vzorek bude reprezentativně odrážet skutečné rozložení v dané populaci. Proto se ostatně náhodné výběry dělají. Pokud vám jde ale především o dotazování studentů VŠ, máte možnost pojmout výzkum a výběr vzorku trošku jinak a vybírat vzorek pouze ze studentů VŠ. Operacionalizace (třídní příslušnost -- studium VŠ) Operacionalizace bude založena na nalezení ukazatelů pro třídní příslušnost rodiny. Dimenze jsme hledaly mezi ekonomickými, sociálními a kulturními faktory. Ekonomický kapitál -- Možnosti, které může si může dovolit finančně lépe situovaná rodina. Jaký je průměrný měsíční příjem Vašich rodičů? Jaké je povolání Vašich rodičů? Měl(a) jste k dispozici některé nadstandardní učební pomůcky nebo jiné možnosti (např. vlastní počítač, studijní pobyty, soukromé kurzy apod.)? Měl(a) jste svůj vlastní pokoj? Pro studenty: Kolik korun Vás stojí 1 měsíc studia (včetně ubytování, dojíždění apod.) -- to se sem podle mě nehodí. Pro nestudenty: Plánujete v budoucnu studovat VŠ? Máte na to dostatečné prostředky? Sociální kapitál -- Aktuální i potenciální zdroje, které může určitá osoba využívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi. Je to souhrn všech styků a známostí, které mohou být užitečné. Stýkáte se často s lidmi z odlišných sociálních vrstev? -- to je na indikátor příliš obecné. Máte v rodině učitele? Docela zábavný indikátor-) Kulturní kapitál -- Zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu. Zvyšuje úspěšnost ve společnosti. Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vašich rodičů? Požadovali Vaši rodiče, aby jste studoval(a) vysokou školu? Jak Vás rodiče motivovali k učení? Zdůvodnění zájmu o zkoumanou otázku, jak budou zveřejněny výsledky Výzkum by měl rozšířit poznatky o české populaci, shrnout prozatímní informace o daném tématu. Dále bude představovat podklad pro další možné výzkumy na stejné či podobné téma. Výsledky výzkumu by se zveřejnily jak v odborných sociologických časopisech, tak i v periodikách pro širší veřejnost, protože se domníváme, že výsledky budou dostatečně zajímavé i pro laiky. Názvy publikací se píšou kurzívou. Literatura: Alan, J. 1974. Společnost-vzdělání-jedinec. Nakladatelství Svoboda: Praha Deylová, H. 2004. Nerovný přístup ke vzdělání a reprodukce vzdělanostní struktury v Československu před listopadem 1989 a v porevoluční transformaci. Závěrečná oborová práce. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií Katrňák, T. 2003. Sociální a kulturní reprodukce společnosti v teoretické perspektivě. Sociológia 35. č.1. 61-67 Matějů, Straková. 2003. Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický časopis 39. č.5. 625-652 Matějů, Řeháková, Simonová. 2003. Sociologické texty. Strukturální determinace růstu nerovností. Sociologický ústav AV ČR: Praha Matějů, Tuček, Rezler. 1991. Rodina 98. Zdroje vzdělanostních nerovností. Sociologický ústav AV ČR: Praha Možný I. 2002. Sociologie rodiny. Sociologické nakladatelství: Praha Rabušicová. 1991. K sociologii výchovy, vzdělání a školy. Masarykova univerzita Brno Sirovátka, T. 2003. Politika pracovního trhu a sociální inkluze. Sborník prací fakulty sociálních studií Brněnské univerzity. 87-105 Steinführerová, A. 2003. Sociálně prostorové struktury mezi setrvalostí a změnou. Historický a současný pohled na Brno. Sociologický časopis. 39. č.2. 169-192 Středisko pro výzkum a inovaci ve vzdělávání. 2000. Analýza vzdělávací politiky 1999. ÚIV TAURIS: Praha 2001. Lessons of a virtual timetable. The Economist.81-82 http://lidovky.centrum.cz/akademie/clanek.phtml?id=191769 Citace dle Sociologického časopisu.