Míra kriminality u mužů a žen Vymezení předmětu a cíle výzkumu Cílem tohoto výzkumu je prohloubit porozumění problému a poskytnout aktuální obraz míry kriminality v České republice. (Následující odstavec máte i v mailu): pojem putativní kriminalita znamená, že během života každý z nás někdy spáchal nějaký čin na hranici či za hranici zákona., Kriminologie mimo zkoumá podmínky společenského nastavení toho, kdo je zachycen v sítích represivních složek a následně potrestán. Pokud by byla u obhajob Prof. Šmausová, tak se obávám, že by Vám dost krutě zpochybnila validitu dat, o kterých sice vyjadřujete mínění, že by mohly být zkreslená, ale v zásadě se domníváte, že je to ok. tak tedy když budete zkoumat kriminalitu žen, tak budete zkoumat ty, co byly zachyceny nějakou sítí a spíše to vypovídá o jejich sociálím statutu a kapitálu než o tom, že by byly větší hříšnice. Z mého pohledu by bylo zajímavé položit otázku: za jaké druhy trestných činů jsou ženy souzeny a odsouzeny? tak by to bylo sociologicky přesněji položené. Trochu bych chtěla upozornit, že ten výzkumné otázky Vámi položené jsou v podstatě položené tak, že by podporovaly genderové stereotypy: muži více násilní, protože více agresivní či kompetivitní výchovné prostředí..... Identifikace výzkumného problému Ve výzkumu tedy půjde hlavně o míru mužské a ženské kriminality, jejich vzájemný vztah Základní výzkumnou otázkou je: Jaká je míra kriminality v závislosti na pohlaví? Odvozenými výzkumnými otázkami jsou pak otázky: o Jak se liší zločiny páchané muži od zločinů žen? o Jaký byl vývoj míry kriminality podle pohlaví v posledním desetiletí? --Existuje nějaký vystopovatelný trend v kriminálním chování v závislosti na pohlaví? Trend bude ovlivněn činností policie, např. na počátku 90.let byly velké mezery v odhalování hospodářské kriminality, to že naroste míra hospodářské kriminality ještě neznamená, že narost počet páchaných činů, ten třeba byl vysoký i před tím, jenom nebyl odhalen -- je jasný tento argument?J Kontext výzkumu Dalo by se logicky předpokládat, že procento zločinů spáchaných muži bude odpovídat procentu zločinů spáchaných ženami. Skutečnost je však jiná. Mezi kriminalitou u obou pohlaví existují značné rozdíly. Ty spočívají nejen v rozdílech mezi počtem uvězněných žen a počtem mužských vězňů, ale i v typech zločinů jimi páchaných. Na toto téma vzniklo již mnoho výzkumů. Obecně se ví, že procento zločinů spáchaných ženami je v porovnání s procentem zločinů u mužů velmi malé. Zločiny u žen jsou málokdy spojeny s násilím a stejně tak nebývají často závažné. Existuje mnoho teorií, proč tomu tak je. Většinou se v této souvislosti hovoří o rozdílech kulturních, tedy především odlišné socializaci, nebo biologických, tedy o fyzické síle. Žádná z těchto teorií však neposkytuje dostatečné vysvětlení dlouhodobého trendu nízké ženské kriminality. Vysvětlení tohoto problému však není cílem výzkumu. Výzkum by měl především navázat na obdobné studie z předešlých let a zmapovat tak současnou situaci, popřípadě zaznamenat rozdíly o proti jiným výzkumům. Výzkum není koncipován k objevení novách údajů, ale pouze jako shrnutí dostupných zdrojů a následné analýzy dat získané z těchto zdrojů. Výzkumný problém může být zkoumán především za pomoci o statistických ročenek o statistik zobrazující dané téma o zpráv Institutu pro kriminologii a sociální prevenci o pomocí údajů o počtech vězňů v českých věznicích o pomocí statistik o počtu odsouzených Strategie výzkumu a použitá technika sběru dat Výzkumná strategie nejlépe odpovídající tématu je tedy srovnání statistických údajů v daném roce, hlavně porovnání zastoupení mužů a žen na počtu spáchaných trestných činů, a srovnání se stejnými údaji v letech předešlých. Ze statistik můžeme také porovnat závažnost trestných činů podle pohlaví. Návrh: Veškerá dospělá populace trestaná během kalendářního roku Výzkum bude prováděn na populaci uvězněných během daného roku, s vyloučením cizinců v českých vězeních, kteří by mohli ohrozit validitu výzkumu. Další možnosti ohrožení validity výzkumu spočívá v samotném vzorku, tedy všech uvězněních, protože ne všechny zločiny jsou odhaleny a sankciovány. Tomuto zkreslení se bohužel nedá nijak zabránit. Domníváme se však, že vzorek samotný odpovídá procentuálně zastoupení spáchaných zločinů v celé společnosti, proto bude zkreslení minimální, nemající na výsledky výzkumu žádný nebo jen malý vliv. Operacionalizace Operacionalizace základních pojmů bude založena především na klasifikaci těchto pojmů a přesném vymezení . Kriminalita (též zločinnost) je chápána jako výskyt trestného chování neboli chování kriminálního, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Pojem je vymezen platným trestným právem, které stanoví, jaké protispolečenské chování se vzhledem ke své nebezpečnosti považuje za trestné činy, případně za další kategorie deliktů stíhaných soudními orgány. Jde o jeden ze sociálně-patologických jevů. Budou použity tyto indikátory: počet objasněných trestných činů u mužů a žen a jejich druh. Typy kriminálního chování Použité indikátory: výtržnictví drobná krádež (do 5tisíc korun) loupež finanční podvody násilný trestný čin vražda literatura je ok, nesouhlasím však s celkovou koncepcí výzkumu, jinak to máte pečlivě připravené, ale celkově by Vám vyšla zkreslená data. Pár bodů za to prozatím strhnu, pokud máte nějaký pádný protiargument, tak se prosím ozvěteJ Zdroje literatury pro výzkum: Karabec, Zdeněk. 2000. Krátkodobé tresty odnětí svobody, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, s. 25 -- 34 Marešová, Alena. 1999.Kriminalita v roce 1998, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, s. 4 -- 24 Koudelková, Anna, 1995, Psychologické otázky delikvence, Victoria Publishing, Praha, s. 53 -- 67 Ainsworth, Peter B. 2000 Psychology and Crime: Myths and Reality, Pearson Educated Limited, s. 7 -- 41, 62 -- 101 Statistická ročenka kriminality, generální prokuratura ČSFR, Praha 1991, s. 14 -- 242 Statistická ročenka České republiky 2004, kolektiv autorů pracovníků Českého statistického úřadu, Scientia Praha 2004, s. 684 -- 706 Scheinost, M. 1994. Současný stav kriminality v ČR in Sociologický časopis 0038 -- 0288, 30/2, s. 168 -- 178 Marešová, Alena. 2001. "Trendy kriminality v ČR z pohledu roku 2000" in Sociologický časopis 0038 -- 0288 37/1, s. 23 -- 41 Sejčová, L. 2002. "Sociální aspekty kriminality žen" in Sociológia 0049 -- 1225 34/2, s. 131 -- 144 Buriánek, Jiří. 2000. "Veřejnost a kriminality v ČR" in Sociológia 0049 -- 1225 32/1, s. 80 - 97 Giordano, Peggy C. 2002. "Gender, Crime and Desistance" in American Journal of Sociology 0002 -- 9602 107/4, s. 990 -- 1064 Urbanová, Martina. 2003 "Ženská kriminalita -- hodnotové orientace a postoj k právu delikventních žen" in Časopis pro právní vědu a praxi 1210 -- 9126 11/3, s. 232 -- 240 "Policie: Kriminalita loni klesla", iDnes.cz, 24.1. 2005-05-10 Marešová, Alena. 2004. "Změny v kriminalitě žen z pohledu statistik Policie ČR" in Sborník příspěvků z konference pořádané Katedrou právní teorie Právnické fakulty MU v Brně dne 4. 11. 2004/ Brno, Masarykova univerzita 8021036095, s. 47 -- 55 Ochmanová, Veronika. 2004 "Přehled teorií vysvětlujících kriminalitu žen" in Sborník příspěvků z konference pořádané Katedrou právní teorie Právnické fakulty MU v Brně dne 4. 11. 2004/ Brno, Masarykova univerzita 8021036095 2004, s. 20 - 28 Kristýna Fejfarová, UČO 144079 Ivana Frančíková, UČO 144456 Denisa Sedláčková, UČO 144291