Koplíková_Krčmová_Kšicová_úkol 3 Předmět výzkumu: Vzdělání a ekologická uvědomělost. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je potvrdit či vyvrátit všeobecný předpoklad, že čím vyšší mají lidé vzdělání, tím větší je jejich ekologická uvědomělost. Výzkumná otázka: Jak ovlivňuje vzdělání ekologickou uvědomělost? Odvozené otázky: - Do jaké míry může dosažené školní vzdělání ovlivnit ekologické počínání jedince v každodenním životě? - Shodují se představy o ekologicky šetrném chování u lidí s různým stupněm dosaženého vzdělání? OK. Kontext tématu: Téma ekologické krize je dnes velmi populární. Ze všech stran se na nás valí katastrofické předpovědi pro budoucí generace (za 300 let nebudeme moci spatřit v přírodě čistou vodu, v důsledku globálního oteplování budou na Zemi časté požáry, velké teplotní výkyvy a povodně, ...), informace o tragických haváriích (únik nebezpečných chemikálií, nehody ropných tankerů, ...), o překračování stanovených norem (množství vypuštěných emisí, hlučnost, ...), atd. Veškerá pozornost je upřena jen na velké zemědělské a průmyslové podniky a na celospolečenské činnosti (doprava, volný čas, ...). O zatěžování přírody jednotlivcem nebo domácností a o ekologicky šetrném způsobu života se nedozvídáme téměř nic. Tyto informace nejsou běžně dostupné, člověk si je musí sám vyhledat (ekologické organizace, internet, knihovny, ...) a to už je právě otázka vůle a možností. Jak bude výzkum proveden: Nejlepší strategií by v tomto výzkumu byl náhodný stratifikovaný výběr -- kategorie by byly tvořeny podle stupňů dosaženého školního vzdělání; dále bychom využili dotazníkové metody. První výběr populace podle stupně dosaženého školního vzdělání by však byl velmi obtížný (zákon o ochraně osobních údajů) ne-li nemožný, proto musíme přistoupit k variantě rozeslání dotazníků náhodně vybranému vzorku populace. OK. Akorát by bylo dobré uvést, jak velký bude vzorek. Na jaké populaci se bude hledat odpověď na výzkumnou otázku: Věk nad 18 let, nestudující. Kategorie školního vzdělání:- nedokončené základní - základní - střední vzdělání (délka trvání 1 nebo 2 roky) - vyučený - střední s maturitou - vyšší odborné - vysokoškolské Operacionalizace: Dimenze působení člověka na přírodu: - bydlení (počet osob v domácnosti, typ a velikost obydlí, vytápění, spotřebiče) - výživa (preferování potravin: průmyslově zpracovaných -- samozásobitelství, biopotraviny, import ze zahraničí - tuzemská výroba) - doprava (využívané typy, intenzita jejich využití, efektivita jejich využití - - to je moc obecné na indikátor --chtělo by to už přesně rozepsat /auto, vlak...) - rekreace (frekvence, vzdálenost, ubytování, délka trvání, způsob dopravy, ...) - odpady (množství tříděných složek) - postoj k ekologicky šetrnému chování (například pozitivní-aktivní, pozitivní-pasivní, ... - to je moc obecné na indikátor) - hodnocení vlastních aktivit Dimenze vzdělání: - stupeň dosaženého vzdělání (nedokončené základní, základní, střední vzdělání -- délka trvání 1 nebo 2 roky, vyučený, střední s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské) - typ vzdělání (všeobecné, humanitní, technické, přírodovědné, ekonomické, lékařské, umělecké, se zaměřením na služby, ostatní) Kontrolní indikátory: - ekonomický status, společenský status - dostupnost ( např.: prodejna biopotravin, kontejnery na tříděný odpad, MHD) Trochu máte chaos v pojmech. To, co nazýváte dimenzemi, jsou proměnné, které operacionalizujete, následně kategorie jako "doprava, výživa, typ vzdělání" jsou dimenze a konkrétní empiricky měřitelné kategorie jsou indikátory (střední s maturitou, kontejnery, konkrétní typy dopravy atd.). Praktické využití výzkumu: Pomocí výzkumu získáme informace o míře ekologické uvědomělosti společnosti a o její závislosti na školním vzdělání. Zjistíme nejčastější oblasti ekologicky šetrného chování. Poznatky by mohly vést ke zkvalitnění a doplnění environmentální výchovy na potřebných stupních vzdělávání. Názvy publikací se píší kurzívou. Literatura: Dlouhá, Jana. 2002. "Fórum vysokoškolských učitelů." Sborník z projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: Vytváření podmínek. Svazek IV: Vzdělání, informace, indikátory. 2002. Praha: Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Frič, Pavol. 1996. "Postoje obyvatel ČR a SR k problému životního prostředí." Sociologický Giddens, Antony. 1999. Sociologie. Praha: Argo. Jandourek, Jan. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál. Kvasničková, Danuše. 2000. Klub ekologického vzdělávání Praha. " Sborník z projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: Vytváření podmínek. Svazek IV: Vzdělání, informace, indikátory. 2002. Praha: Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Librová, Hana. 1994. Pestří a zelení. Brno: VERONICA a Hnutí DUHA. Máchal, Aleš. 2000. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek Brno ve spolupráci s Lipkou -- Domem ekologické výchovy Brno. Nováček, Pavel, Peter Mederly a kolektiv. 1996. Strategie udržitelného rozvoje. Olomouc: G plus G. Řeháková, Blanka. 2001. "Determinanty vztahu k ochraně životního prostředí." Sociologický časopis, 37, č. 4: 479 -- 498. Smidak, E. F. 1997. Žaluji. Luzern: Avenira Foundation. Velký sociologický slovník. 1, A -- O. 1996. Praha: Karolinum. Velký sociologický slovník. 2, P -- Ž. 1996. Praha: Karolinum. Dále použity: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2003. Praha: MŽP ČR. Zákon číslo 561/2004 Sb. -- školský zákon. Internetové zdroje: www.hraozemi.cz www.zelenazivotu.com