Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno (magisterské studium) akademický rok 2004/2005 - podzimní semestr SOC416 KVALITATIVNÍ INTERVIEW A BIOGRAFICKÉ TECHNIKY Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. -------------------------------------------------- Skupina: Blanka Hančarová (1), Magdalena Černá (2), Jaromír Němec (3), Milan Vladyka (4) Terénní poznámky Respondent: Eva Bláhová, 21 let, středoškolské vzdělání s maturitou, po maturitě 6 měsíců nezaměstnaná, pobírala podporu v nezaměstnanosti, v současné době zaměstnaná v administrativě. Datum rozhovoru: 27.5.2005 Délka rozhovoru: 1,5 hodiny Skupinové číslo: 4 --------------------------------------- - respondentka působila uvolněně, upřímně a otevřeně, prakticky od počátku rozhovoru - před samotným nahráváním rozhovoru jsme asi 20 minut neformálně hovořili, což velmi pomohlo překonat počáteční nejistotu i ostych obou účastníků rozhovoru - respondentka zcela evidentně byla potěšena tím, že se o její problémy se zaměstnáním někdo zajímá a o svých zkušenostech vyprávěla s chutí a se zanícením - respondentka často marně hledala nová slova u výpovědí, které se týkaly její představy práce a plánů v době po dokončení studia - velmi silná se zdá být vazba na její přátele, v jejích odpovědích byla cítit emocionální angažovanost (úsměvy, zdůrazňování toho, že vazby trvají dál) - negativní emoce v neverbální rovině byly velmi zřetelné při výpovědích o úřadu práce, zejména lidech se, kterými se tam respondentka setkávala - zhruba ve 2/3 rozhovoru již byla cítit nasycenost daty, některé prakticky shodné teze se opakovaly během dílčích témat - v ostrém kontrastu působily na jedné straně rozsáhlé výpovědi o rodině i přátelích a na straně druhé stručná vyjádření o postoji přítele k dané situaci - i když jsem se snažil přizpůsobit jazyk jazyku respondentky, bylo zjevné, že určitá bariéra zůstala (slova typu "vrstevník" by s největší pravděpodobností respondentka vůbec nepoužila), současně ale nemyslím, že by zmíněná "zbylá" bariéra měla zásadní vliv na obsah odpovědí - respondentka mluvila poměrně rychle, u delších výpovědí měla tendenci se opakovat, bylo velmi obtížné sledovat do jaké míry má smysl v některých tématech pokračovat dalšími doplňujícími otázkami - většina otázek se ukázala jako relevantní, stejně tak struktura rozhovoru byla poměrně udržitelná, podle původního draftu, jakkoli se během rozhovoru vyskytly doplňující otázky, které byly v předchozích částech rozhovoru již zodpovězeny - obecně jsem cítil velký problém s koordinací a pozorností vůči všem potřebným činnostem -- sledování respondentky, neverbální udržování zájmu o její výpovědi, psaní dílčích poznámek, sledování času s ohledem na pokročilost interview, sledování souvislostí během rozhovoru, -- jednoznačně mi chyběla suverenita a rutinérství - fakt, že respondentka byla v době rozhovoru již delší dobu zaměstnaná, se mohl projevit na schopnosti znovuvybavit si některé detaily a mohl vést k určité plochosti odpovědí, současně však ale byla znát skutečná otevřenost, která by byla během rozhovoru těžko dosažitelná, kdyby se vedl v období o němž se hovořilo