ZÁKLADNÍ PRVKY LACANOVA POJETÍ DECENTROVANÉ SUBJEKTIVITY

    JAZYK JAKO PODMÍNKA EXISTENCE NEVĚDOMÉ ZKUŠENOSTI
                     - určující dimenzí lidské zkušenosti není ego, ale jazyk. Jazyk
předchází
                        subjektu a utváří zkušenost ("Myslím tam, kde nemohu říci, že
jsem.")
         - zkušenost je jazykově založená:
             a/ v kulturních trendech - oblast "imaginárního",
             b/ ve společenských zákonech - oblast symbolického

     zrcadlový obraz - celistvý, koordinovaný a ovladatelný obraz, zrcadlový
                        obraz
                  - idealizovaná verze sebe sama, praobraz ega

     IMAGINÁRNÍ - osobnost, za kterou se každý pokládá je společenským
          překrývá          výtvorem složený z odrazů pohledu druhých.
"REÁLNO"     - život se podobá zrcadlovému sálu a je organizován podle  přeludů
                                            jednoty
             touha  - být úplným objektem matčiny touhy nebo touhy druhých
                 - forma existenciálního odškodnění, nemá primárně sexuální
         motivaci
              
      SYMBOLICKÉ  - reprezentuje "jméno otce", reprezentující symbolický řád a
      zprostředkovává      brání dítěti ve snaze zacelit propast, která odděluje dítě
od matky
         REALITU

L- SCHÉMA

   Es (S)                           autre (druhý)



                       IMAGINÁRNÍ
                       VZTAH



                               NEVĚDOMÍ


            ego (a)                        AUTRE (DRUHÝ) (A)

Protnutí
"IMAGINÁRNÍHO ŘÁDU" jako vztahu mezi touženým objektem a egem
a "SYMBOLICKÉHO ŘÁDU" jako nevědomého Subjektu a Druhého jako výsledku vlivu
jazyka resp. nevědomí.
S=nevědomý subjekt řeči (jako místo subjektu touhy)
A (DRUHÝ)=vliv jazyka samotného
a -- druhý=vztah já a imaginárního objektu touhy
SUBJEKTIVITU lokalizuje Lacan do oblasti DRUHÉHO (A)