2. vlna ženského hnutí

                                    Periodizace ženského hnutí

•           1. vlna: do získání hlasovacího práva

•           2. vlna: od 60. do cca 80. let 20. století (případně dosud)

•           3. vlna?: od konce 80. let 20. století?

                                     Problematika I. vlny ŽH:

•           Vzdělání žen

•           Právní postavení žen

•           Hlasovací právo

                                     Problematika II. vlny ŽH:

•           “Personal is political.” (Osobní je politické.)

•           Analýza patriarchátu a snaha o změnu z hlediska:

•           Reprodukce

•           Sexuality

•           Kulturních reprezentací

                                    Problematika III. vlny ŽH:

•           Zatím se literatura neshoduje v názoru, zda vůbec lze hovořit o III. vlně.

•           Destabilizace tradičních představ o genderu (performativita, transgender).

•           Vyrovnání ekonomických nerovností.

•           Vyrovnání nerovností založených na rasovém původu.

                                   Historický kontext II. vlny:

•           Protestní hnutí a politický aktivismus 60. let:

•           Hnutí za občanská práva (Civil Rights Movement)

•           Hnutí za nukleární odzbrojení (CND) a hnutí hippies

•           Environmentalistické hnutí

                                        “Textový” počátek:

•           Betty Friedan, The Feminine Mystique (1963)

•           “Problém beze jména.”

•           Ztráta identity, nemožnost realizovat celý lidský potenciál.

•           Zaměření na bílé středněstavovské ženy.



                                        Strategie II. vlny:

•           “Consciousness-raising groups”

•           Politický aktivismus: demonstrace, pochody, “nálepkové” kampaně.

•           Zakládání nevládních organizací: osvětová činnost, lobbying, působení na média a
zakládání vlastních, podpůrná činnost pro ženy.

•           Akademický feminismus a vzdělávání.

                                       Analýza patriarchátu:

•            Kate Millett, Sexual Politics (1969)

•            8 rovin sexuální politiky:

•            Ideologická

•            Biologická

•            Sociologická

•            Třídní

•            Ekonomická a vzdělávací

•            Antropologická (mýtus a náboženství)

•            Psychologická

•            Fyzické síly

                            Příklady feministické perspektivy ve vědě:

•           Antropologie: Sherry Ortner, “Má se žena k muži jako příroda ke kultuře?” (1974)

•           Kulturně všeobecná druhořadost ženy vyplývá ze spojování ženy s přírodou, která je
vzhledem ke kultuře považována za podřadnou. Symbolem kultury a civilizace je muž, který přírodu
ovládá.

                                            Sociologie:

•           Dale Spender, “Jazyk z dílny mužů” (1980)

•           Struktura i terminologie sociologie pokrývá pouze mužské vidění, přičemž vynechává
ženy.

•           Např.: sociologie chápe práci jako něco, co dělají muži, čímž zneviditelňuje práci,
kterou dělají ženy.

                                         Kulturní teorie:

•            Laura Mulvey, “Vizuální slast a narativní film” (1975)

•            Vychází z psychoanalýzy.

•            Narativní film je konstruován mužským pohledem: pohled muže za kamerou, pohled diváka,
pohled muže-spoluherce.

•            Estetika filmu není genderově neutrální, ale celou svou strukturou využívá genderových
rozdílů.

                                         Literární teorie:

•           Elaine Showalter, “Pokus o feministickou kritiku” (1979)

•           První pokus o zformulování feministické teorie literatury (v oboru teorie nesmírně
důležitá pro legitimizaci).

•           Feministické čtení, gynokritika.

                                             Historie:

•           Joan Kelly-Gadol, “Měly ženy nějakou renesanci?” (1977)

•           Zpochybňuje univerzálnost tradiční periodizace dějin.

                                    Diferenciace na feminismy:

•           Liberální feminismus

•           Socialistický feminismus

•           Radikální feminismus

•           Ekofeminismus

•           Lesbický feminismus

•           Černošský feminismus

                                        Dosah II. vlny ŽH:

•            Otevření diskuse nad přetrvávajícími nerovnostmi mezi muži a ženami a otázek sexuality
(heterosexuality i homosexuality).

•            Zlepšení legislativy ve směru k vyrovnání nerovností, větší přístup žen ke vzdělání i
politickému zastoupení.

•            Mobilizace vědomí žen.

•            Otevření cesty k mužské sebereflexi (kritická mužská studia).

•            Rozšíření feministického zájmu mimo západní civilizaci.

•            Vnesení genderové perspektivy do vědy.