Dvanáct rozprav z environmentálni etiky III.
> Environmentálni etika
S Proč a k čemu potřebujeme environmentálni etiku? (což není stejná otázka jako proč existuje!)
♦ je to nová situace, protože environmentálni etikové byli i dříve, ale „přijatá" environmentálně-etická diskuse je něco úplně nového
♦ je možné, že to je kvůli počtu vysokoškolských a vědeckých míst a dotací (asi neuspokojivé)
♦  Erazim Kohák: došel zelený lak-tzn. náš přirozený, původní, neproblemový vztah k přírodě se vyčerpal, už nestačí; je nás příliš mnoho a příliš toho chceme aby to mohlo dopadnout dobře -jinými slovy, dokud nás bylo 600 000 000, tak jsme nemohli prostředí ohrožovat a dokud bylo hlavním cílem přežít, tak také ne. Když ale chceme žít dobře a toto dobře si definujeme jako spotřebovávat, spotřebovávat, tak už to tak nejde
♦  Má Kohák pravdu?
>  námitky Ivana Breziny (není je možné brát vážně)
>  námitky biologů (Zrzavý) „Ekologická krize nenastane a i kdyby ano, tak se zas tak moc nestane!"
> jak řešit tento rozpor?
Dvanáct rozprav z environmentálni etiky II.
> Jsou námitky filozofujících biologů oprávněné?
S co říká Kohák
♦  klimatologové (a další) zkoumají změny a došli k názoru, že stav je neudržitelný (toto je pravda a je v tom uznání vědy! a její kompetence cosi v nějakém čase předvídat) - tedy přejímá výsledky jedné vědní discipliny a „důvěřuje" - jsou to odborníci a už mezi nimi není téměř nikdo s jiným názorem
♦  mám rád život (to je hodnotové postoj)
♦ z toho vyplývá: musím změnit svůj vlastní obor vzhledem k výsledkům jiných oborů (to je přeci velmi sebe-kritické!, vědecké stanovisko)
s co říkají biologové
♦  Kohák a enviro-aktivisté se mýlí - ale pozor tak to není! To klimatologové říkají - takže vlastně biologové říkají „máme kompetenci posuzovat a zpochybňovat výsledky jiného vědeckého oboru! (To je typické pro dogmatický, esencialistický postoj, nikoliv pro vědu!)
♦  k žádné krizi nedojde - to je teologická předpověď, to je nadvědecké tvrzení, takže vlastně hodnotové tvrzení, ale tváří se jako tvrzení faktické
♦ a i kdyby došlo, tak to vadit nebude - to je proroctví na druhou, říše pohádek
Dvanáct rozprav z environmentálni etiky II.
> Závěr první environmentálni diskuse
S nemůžeme vědět, zda mají klimatologové pravdu, ale rozhodně víme, že blazeovaný postoj biologů je porušením minimálně „vědecké etiky"
s přijmeme tedy Kohákovu interpretaci, která odkazuje na fakta - a postupme dále
s došel lak i etika se musí změnit, protože to tak není možné dál
> Co je tedy špatně? (první rozlišení environmentálni etiky) - dvojí základní odpověď
s špatného je něco uvnitř člověka (subjektivně) s špatného je něco venku (objektivního) s špatné je obojí
> Odkud odpověď na otázku po správném?
>  Hlubinná ekologie
>  Co je to hlubinná ekologie?
>  Na jaký směr uvažování navazuje?
> Jaký je její přínos environmentálni etice?
Dvanáct rozprav z envi	ronmentální	etiky	II.
> Hlubinná ekologie 1.			
S Mahátma Gándhí			
S Arne Naess			
S druhá a třetí generace			
S a co Albert Schweitzer?			
Dvanáct rozprav z environmentálni etiky II.
> Hlubinná ekologie II.
S environmentálni krize existuje, protože špatně poznáváme svět (pouze rozum a smysly)
s environmentálni krize existuje proto, že takto viděný svět staví do středu člověka v individuálním slova smyslu
S ekologická krize je pouze projevem hlubší krize (Naess) ochuzení našeho já, které je nutné nahradit Já
♦ řešení ekologické krize tedy spočívá v:
S vcítění (nahrazení racionálně-empirického přístupu)
S vcítění povede k rozšíření našeho já a ve změnu optiky
S taková změna pohledu (proměna v nazírání gestaltů) řeší sociální i ekologickou krizi
-je to tedy atak na rozum
„Ztotožnění (identifikace) je spontánní, mimoracionální, nikoliv však iracionální proces, v němž na zájem nebo zájmy jiné bytosti reagujeme jako na náš zájem nebo zájmy. Přebíráme jeho emoce a zahlazujeme rozdíl mezi ego a alter."
„Dějiny lidských krutostí..."