\ 1/ i Ondrej Rojcík rojcik@fss.muni.cz ^ Konzultační hodiny: úterý 13.00 sní jaderných -15.0 Co nás dnes čeká? \ j o získaní JZ Ů \i.. r Použiti JZ Atomy pro mír / Německý „Uranový projekt První porada se konala 26. září 1939 Carl von Weizsäcker objevil plutonium a pokládal jej za lepší štěpný materiál než U-235 Byl prováděn teoretický a experimentální " výzkum jaderných reaktorů Německý průmysl zvládl výrobu kovového uran" potřebné čistoty (pro pokusy v reaktore ' Proč Německo nebylo úspěšné? Nedostatečná finanční podpora (cca 200x méně než v USA) Jiné vojenské priority: raketový Projekt Manhattan První impuls dopis prezidentu Rooseveltovi: Leo Szilard a Albert Enstein 2. 8. 1939 ŕ." /*' i s s T» Projekt Manhattan Zřízena „Uranová komise" - zjistila, _ možné atomovou bombu vyrobit Výzkum byl rozprostřen v desítkách institucí V roce 19 Los Alamos (Site Y) O zásadním zintenzívnení výzkumu bylo rozhodnuto 6. prosince 1942 _^— Zkoncentrovano celkem 5000 vědc Julius Robert deckým A\ i Oppenheimer Leslie Groves • ě Projekt Manhattan Práce na plutoniové i uranové bombě .. Získání obohaceného uranu bylo náročnější Soustředili se více na plutonium Zároveň konstruovali explozivní typ bomby Když měli dostatek plutonia, zjistili, že v explozivním typu by to nefungovalo Intenzivní práce na implozivním typu od července 194 Hlavní problém k George ni exp trhaviny i Kistiakowsky Test 16. červí u městečka Alamogordo v L^^ Jornada de Muerto Implozivní plutoniové I>I§1IRH vr zanzeni nazvane gadget Umístěna na 2' fsoké věži Síla nálože ■ i ,1 IIP^^ yt ^^B '^^S v r-a ! "1 •A J ' ' . '■ i t ■» Franck Report _1. cen Navrhovala i Přítomni měli být zástupci vše válčících zemí včetně Japonskí Kokura, Hirošima, Niigata, Kjóto Později Kjóto nahrazeno Nagasa sim 6. srpna 1945 explozivní uranová puma ': Naga bez dalšího varování 9. srpna 1945 letadlo B-29 „Bock's Car implozivní plutoniova puma „Fat Man" ' původní cíl K< Následky \ Hirošima: 12,5 - 78 000 mrtvých, 70 000 raněných / Nagasaki: 22 kt - 36 000 mrtvých, 40 000 raněnýcl Americká jaderná hegemonie Acheson-Lilienthal report (1946): mezinárodní kontrola jadrné energie Baruchuv neuspěl proto, že zavedl nevetovatelne sankce USA se odmítly vzdát svých zbraní, dokud nebudou záruky, že žádný jiný stát nezíská 1T Termonukleární zbraň Výbor Komise pro jadernou energii (1949) v čele Oppenheimer: odmítli z morálních i vojenských důvodů Propagátor: Edward Teller Zásadní technické obtíže vyřešil až Stanislav Ulam (Ulam-Tellerova idea) 1. listopadu 1952 operace Ivy test Mik Atomy pro mír (1953) své produkce Nevyžadovalo by to inspekce Následky Navázána spolupráce se zhruba 20 ste Mnohé z nich do té doby neměly vůbec jaderný program a ani o něm neuvažovaly: Argentina, Brazílie. Pákistán ik. Do Indie směřovaly dodávky palivo, těžké '■ reaktor v Tarápuru ^^^P Více než 1000 indických jaderných vědců prošlo školením v USA v letech 1955-1974 ^^_ Další komu byly dodány technologie k výrob Americko-indická jaderná spolupráce Americko-indic Pro: • Méně zplodin z Indie • Méně ropy do Indie • Výhodný obchod pro i USA «! m\ jaderného programu • Normalizace US-Ind vztahů a • Vyvažování vlivu Cíny • Indie není součástí NPT :ká jaderná Proti: • Porušení NPT • Podrývání snah o nešířeni ii vyrobit více Dvojí metr pro neštatutárni jaderné mocnosti Špatné načasování Proč Indie ano a P a Írán ne?