Výzkum veřejného mínění -- nástroj pro zjišťování názoru veřejnosti na zahraniční politiku

   

   

   V rámci práce na disertačním projektu -- "konstituování národního zájmu" vycházím z teze, že:

   

   Lze vysledovat tři roviny v nichž je relevantní hovořit o národním zájmu, roviny v nichž je
   tento termín relevantní: ¨

   1) rovina politické reprezentace -- "policy makers" -- formulují priority zahraniční politiky,
   realizují stanovené cíle v mezinárodním prostředí za užití dostupných prostředků;

   2) rovina zájmových, nátlakových a lobystických skupin -- ti kdo intervenují do procesu "policy
   making" (snaží se získat veřejné prostředky pro realizaci vlastních cílů, které představují
   jako aspekty -- instrumenty k dosažení -- priorit zahraniční politiky);

   3) rovinu veřejnosti, která na tento termín slyší, která mu rozumí.

   

   Jaký význam má NZ pro společnost? O co odpověď opřít?

   Teze k jejichž formulaci jsem dospěl na základě literatury + empirie:

   

   NZ je něco co dokáže přehledně a jednoduše strukturovat svět na bázi "my" a "oni".

   

   -          Existuje "režim veřejnost" -- jde o režim do něhož subjekt, který "hraje celou řadu
   rolí" přepne, pokud přijde odpovídající podnět. Příklad 1): České hospodářství v EU

   -          Politická socializace vede občana k tomu, že je třeba být bytost politická, která
   se zajímá o veřejné záležitosti -- měl by být o nich informovaný a schopný o nich pohovořit --
   nebo alespoň odpovědět na jednoduchou otázku, která se ptá na jeho názor. Měl by si o tématu
   něco myslet -- jinak není dobrý občan. Příklad 2): Evropské volby jsou důležité; Která
   instituce v EU hraje hlavní roli v přijímání zákonů

   -          Obecná témata, nemají jasný -- subjektivně uvědomovaný - dopad na život respondenta,
   přitahují malou pozornost, občan nevyhledává informace, neanalyzuje je, nehledá nové
   alternativy, lhostejně přenechává iniciativu motivovaným (i když jim nedůvěřuje) tak dlouho
   dokud se necítí ohrožen.

   -          Obecná témata bez přímého dopadu na welfare člověka jsou často ta veřejná,
   politická témata, mezi nimi obzvláště ta zahraničně-politická

   -          Veřejnost (vybuzena z každodennosti veřejným politickým impulsem) má proto tendenci
   vynášet povrchní nepromyšlené soudy, ale má tendenci je vynášet, protože se to sluší. Příklad
   3): Nevíme nic o ústavě ale chceme k referendu

   -          Problém:  je konflikt mezi malou informovaností a angažovaností a pocitem, že je
   třeba soud vynést.

   -          Dochází k tomu, že to co si vágní veřejnost vágně "myslí" je považováno za projev
   vůle suveréna -- nebo jen formálně?

   -          Mínění veřejnosti je chápáno jako nenahraditelná zpětná vazba pro politickou
   reprezentaci / nebo jako základ pro formulování zahraniční politiky, která má být realizací
   tohoto mínění.

   

   Pokud jde o NZ: logika NZ ignoruje fakt, že moderní společnost je extrémně strukturovaná,
   dělba práce dramaticky pokročilá, že každodenní intenzivní partikulární zájmy subjektů jsou
   dramaticky vzájemně rozporné -- v rámci režimu veřejnost se však formulují obecné a nepodložené
   "postoje", které se zbytkem existence (a jejich projevů u subjektu) nemusí mí nic společného.
   Příklad: je třeba se bránit levným dovozům

   

   Výzkumy veřejného mínění jsou nástrojem par excelence zjišťování mínění suveréna -- jsou
   klíčovou zpětnou vazbou.

   

   Co zjišťují? Příklad 6) Podporují naši tezi, že jen vágní a nepodložená tvrzení, která jsou
   projevem povinnosti subjektu "mít názor"?

   

   Jsou si výzkumníci vědomi, s kým pracují? Příklad 4): evropské zákony, tušíte?, náš komisař...

   

   Považuje politická reprezentace tyto výzkumy za směrodatné, jedná na jejich základě? Je to pro
   ni klíčová zpětná vazba veřejnosti (prostřednictvím výzkumů)?

   Příklad 5): USA a její pozice, interpol, Bush a Putin