Výzkum veřejného mínění -- nástroj pro zjišťování názoru veřejnosti na zahraniční politiku V rámci práce na disertačním projektu -- "konstituování národního zájmu" vycházím z teze, že: Lze vysledovat tři roviny v nichž je relevantní hovořit o národním zájmu, roviny v nichž je tento termín relevantní: ¨ 1) rovina politické reprezentace -- "policy makers" -- formulují priority zahraniční politiky, realizují stanovené cíle v mezinárodním prostředí za užití dostupných prostředků; 2) rovina zájmových, nátlakových a lobystických skupin -- ti kdo intervenují do procesu "policy making" (snaží se získat veřejné prostředky pro realizaci vlastních cílů, které představují jako aspekty -- instrumenty k dosažení -- priorit zahraniční politiky); 3) rovinu veřejnosti, která na tento termín slyší, která mu rozumí. Jaký význam má NZ pro společnost? O co odpověď opřít? Teze k jejichž formulaci jsem dospěl na základě literatury + empirie: NZ je něco co dokáže přehledně a jednoduše strukturovat svět na bázi "my" a "oni". - Existuje "režim veřejnost" -- jde o režim do něhož subjekt, který "hraje celou řadu rolí" přepne, pokud přijde odpovídající podnět. Příklad 1): České hospodářství v EU - Politická socializace vede občana k tomu, že je třeba být bytost politická, která se zajímá o veřejné záležitosti -- měl by být o nich informovaný a schopný o nich pohovořit -- nebo alespoň odpovědět na jednoduchou otázku, která se ptá na jeho názor. Měl by si o tématu něco myslet -- jinak není dobrý občan. Příklad 2): Evropské volby jsou důležité; Která instituce v EU hraje hlavní roli v přijímání zákonů - Obecná témata, nemají jasný -- subjektivně uvědomovaný - dopad na život respondenta, přitahují malou pozornost, občan nevyhledává informace, neanalyzuje je, nehledá nové alternativy, lhostejně přenechává iniciativu motivovaným (i když jim nedůvěřuje) tak dlouho dokud se necítí ohrožen. - Obecná témata bez přímého dopadu na welfare člověka jsou často ta veřejná, politická témata, mezi nimi obzvláště ta zahraničně-politická - Veřejnost (vybuzena z každodennosti veřejným politickým impulsem) má proto tendenci vynášet povrchní nepromyšlené soudy, ale má tendenci je vynášet, protože se to sluší. Příklad 3): Nevíme nic o ústavě ale chceme k referendu - Problém: je konflikt mezi malou informovaností a angažovaností a pocitem, že je třeba soud vynést. - Dochází k tomu, že to co si vágní veřejnost vágně "myslí" je považováno za projev vůle suveréna -- nebo jen formálně? - Mínění veřejnosti je chápáno jako nenahraditelná zpětná vazba pro politickou reprezentaci / nebo jako základ pro formulování zahraniční politiky, která má být realizací tohoto mínění. Pokud jde o NZ: logika NZ ignoruje fakt, že moderní společnost je extrémně strukturovaná, dělba práce dramaticky pokročilá, že každodenní intenzivní partikulární zájmy subjektů jsou dramaticky vzájemně rozporné -- v rámci režimu veřejnost se však formulují obecné a nepodložené "postoje", které se zbytkem existence (a jejich projevů u subjektu) nemusí mí nic společného. Příklad: je třeba se bránit levným dovozům Výzkumy veřejného mínění jsou nástrojem par excelence zjišťování mínění suveréna -- jsou klíčovou zpětnou vazbou. Co zjišťují? Příklad 6) Podporují naši tezi, že jen vágní a nepodložená tvrzení, která jsou projevem povinnosti subjektu "mít názor"? Jsou si výzkumníci vědomi, s kým pracují? Příklad 4): evropské zákony, tušíte?, náš komisař... Považuje politická reprezentace tyto výzkumy za směrodatné, jedná na jejich základě? Je to pro ni klíčová zpětná vazba veřejnosti (prostřednictvím výzkumů)? Příklad 5): USA a její pozice, interpol, Bush a Putin