Zdal. S. Beat ČLOVĚK RUSKÁ KL BUDOUCÍM Erich From m UMPJíI MILOVAT je to příjemný pocit, "odně, něco, do čeho oč láska tak často ^ milovat? To je fiamný americký \ podstatě lás-problém lásky \svém životě ^e k pasív-uní" hod-\ milován i, a ne aktiv-'/lem, xké ís- V -ftU - • J. Fílipec a kol.: -ie«R.Porolek-J.Honzík: -rfATURA • P. Rousseau: DĚJINY 11-006-66 02/14 Cena svazku 23 Kčs MALA MODER-NÍ ENCYKLOPEDIE ca MOCENSKÁ ELITA S.._vý-j-imkou nešťastné občansíké války nedocházelo při změnách v mocenském systému Spojených států ik vážnějšímu ohrožení zálkladních právních norem. Ani v dobách, kdy tyto změny byly tak výrazné, že je možno nazvat je revolucemi, nebylo zapotřebí „uchýlit se k použití děl na křižnících, rozehnat zvolené shromáždění bajonety nebo zavést mašinérii policejního státu".1 Také nebylo třeba rozpoutat ideologický zápas o zvládnutí mas._Ke změnám v americké mocenské struktuř.e.-docházelo hlavne-institucionálními přesuny v relativních pozicích politické, ekonomické a vojenské hierarchie. Z tohoto ""hlediska, velmi všeobecně řečeno, prošla americká mocenská elita celkem čtyřmi obdobími a nyní už pronikla hluboko do pátého. 1. V prvním období — zhruba od revoluce po celé funkční období presidenta Johna Adamse — byly sociální, ekonomické, politické a vojenské instituce více nebo méně sjednocené, což se projevovalo prostým a přímým způsobem: ve vyšších vrstvách všech hlavních hierarchických systémů snadno přecházeli jednotliví příslušnic! těchto několika elit z jedné role do druhé. Mnozí z nich byli lidé všestranní, kteří mohli být zákonodárci i obchodníky, průkopníky i vojáky, vědci i zeměměřiči.2 Až do neúspěchu předběžných schůzí Kongresu r. 1824 * V roce 1824 zakázala většina zákonodárných shromáždění jednotlivých států členům Kongresu, aby se účastnili porad frakcí politických stran, které měly navrhnout kandidáty na| úřad presidenta USA a jeho zástupce. (Od roku 1832 byli tito i kandidáti voleni na sjezdech jednotlivých politických stran.) —J Pozn. p řekl. 324 ä ^s^r^r^ ú~ **«. že politikovo patří k uznivľnľ ne dŮležitá a ** mnozí Lodge, když Mysf CZ7ZTnmm- H8n* ^abo řekl: „SPoiecnost,ja:k se na rľ " Z d°b svého mládí, mluví jako o, roúinäch, k™mf J »;^Watü« ^ ních postavení vü^^j'^^^^^J^jy^^a provmdí, 2a revol i vťp^nfrh f-Y-iííľ-*orT Pak pověsri_p.o. několik generVSLv^^^^0 dobré . kazatelé, soudci" actSnf pred3i0^ PŮsobílTjako ství, tojov^T-revS^^7,7 Ů°M brits^bo pan BOtlivýchstátů-i^stavuÍÍScÍf^VJS^^^%ä. v námořnictvlí-r-rin^f ToZXSlqy2^^adě nebo Sněmovny, reprezentantů nebo Sp?'/epUblÍky byli čle^ ňovah jako o&o^^^^^PěmseupiJ. nebo věd_cr» —- - ' l0varn_ÍCI' advokáti, spisovatelé Takovíto vážení lidé kt — h ten společenského seznamľpanľ rohí ľ"* ^ UVedI" ^ ^ jisté měli mezi sebou osobnostľnn, ľ- J, y0vé v roce 1787, lefltou okolností v těchto ran/hPdoh'Chy-VýZnamn§- M' ský život, hospodářské instttucf h, * J8' fe sPoIec"e°-íád tvořily jednotu a žemuio% ľí" m0C. a politi*y významná postavení poZlTo^™*™11 Vysoce pozice v národním hospodářstv,'» r°™8Ž klIe°vé , třili k oněm váženým osohľnlt ", SSýmf rodfnami Pa-i společnost. Toto PJS obdob °* ľ' *?* tV°řil? ľ*** vlädnou mužové, kteř za svů/ «IfnaCné hIavnS *». * politické pozici _ třebaže L 'tUS ,nevdě« Jedině své velký význam a prestäÄl P v ""Í"10" einn°st m« Prestiž se váže na Heny kSSI í £ *" S6' Že tenf0 pehtioké.osobnosti, které mfl,r t ' f bmetu- EIitu *«*' fádních 2áÍeatos&c¥T7laf-W--Í-ni ' zkuäSosTTe-vynikají Jistou „síří ^^^^"^TSŤTS^ij t ?• V raných dobách «^ VZá™°?« daSEtem«.* effersonovou'politickoliTiSS 7,í T Se zpr™ *«% hospodářskými zásadami I lfLPkale HamUt°™vými vojenské řády začlenoraly ign v^T?aíSk6> politicW « 325 -^v ^ Vr ' že vytvořil demokraticko-republikánskou stranu, jež nastoupila po federalistech. V této společnosti_jtv.ořilo - elitu velké množství vedoucích skupin, "které nepředstavovaly kompaktní útvary. Jistě že se částečně překrývaly, ale zase jen volně. " K správnému pochopení tohoto období a k vysvětlení na-' šich představ o něm slouží okolnost, že Jacksonova revoluce byla spíše revolucí statusovou než revolucí politickou či hospodářskou. „Čtyřem jstům" hořeních velko-městských,rodin se^nemohlo dařit. vlJobě náporu Jackso-novy demokracie.näľstatusové bariéry; pojeji^bokj^byla ^politická elita, kterájřídila no^^strania&X3ystéin- Ne" existovala "skupina lidí, ktěřa"~by ovTädälá~centralizované mocenské prostředky, neexistovala malá klika, která by řídila ekonomické, tím méně politické záležitosti. Hospodářský řád hrál důležitější roli neži sociálníjstatus a p~oli-" ticka mo'c;Tidé působící v jeho"rámci se z veÍke~cašTi podíleli na rozhodování. V této době touž — zhruba od Jef- ' fersona po Lincolna .—„It^Uft.^elrtaTHiuť^S^ volnou koalici. Toto'/obdobT'0vš'em._skončU^^^ mezi jejími jižními a severními predst.ayite.li. Oficiální komentátoři rádi srovnávají nadvládu pevně zorganizované kliky v totalitních státech s americkým mocenským systémem. Takové komentáře však lze snad něji obhájit, srovnává-li se SSSR z poloviny 20. století s Amerikou z poloviny 19. století; právě to často dělají Američané, kteří takto srovnávají, citujíce při tom Toc-quevilla. To však byla Amerika z doby před sto lety a během tohoto století nezůstala americká elita taková, jali nám ji patriotic« esejísté líčí. Ony »volJllJÍÍ!iy" *■?*& stojí v_čele.--institucl.---teh^ & moci, Volné kliky se semkly, ^ménajo_první světově" válce, Amerika^ je~už"dälékó~ za érou romantického^irturalismu \ 3. Převaha kocporačaí-...h.pspodářské_moci začala for ; málně volbami do Kongresu v roce 1866 a upevnila se roz hodnutím Nejvyššího soudu, který roku 1886 prohlásil, že Čtrnáctý doplněk ústavy "chrání korporačeT^V" fonTtxriDb dobí se středisko.iniciativy přesunulo z vlády-nrrisurpora ce. Až do první světové války [v jejím průběhu ~šě již projevovaly předzvěsti jistých rysů našeho období) to byla doba nájezdů hospodářské elity na vládu, doba prost' koiüpce^kdy'se senátoři a soudcové"jednoduše kupovali 326 ^wZn^ĚZr--TT5! -^ Jak0 ™ *^™ t^ttl1 Sľ vvľÍorTmC:kf a hW**** -tahy ■ ^ciodi, ale vytvořil v politické aréně i v samot- " 327 ném světě korporací konkurující mocenská .^centra, která VzdWoVaTajňoci ředTt^ůyiíol^drací. A "když rostla politická moc vedoucích'orgánu New Dealu,. snažila se s opožděním do jejich cela proniknout ona hospodářská elita, která v třetím období bojovala proti rostoucí „vládní moci" a současně se lstivě pokoušela vynutit si na ní privilegia. Když se jí to podařilo, shledala, že stojí tváří v tvář jiným zájmům a lidem, neboť rozhodující místa byla obsazena. Postupem doby se jí podařilo; ovládnout a využívat pro své účely ony instituce New Dealu, jejichž vznik tak odsuzovala. Ale ve třicátých letech byl politický řád stále ještě nástrojem malých zámožných farmářů a obchodníků, třebaže už byli oslabeni, neboť ztratili poslední možnost nabýt skutečné převahy v období „progresivní éry". V politické říši New Dealu znovu vzplál boj mezi velkým a malým majetkem a k tomuto zápasu se přidružil, jak jsme viděli, ještě zápas organizovaného dělnictva a neorganizovaných nezaměstnaných. Tato nová síla sice rostla pod politickou ochranou, nicméně však poprvé v historii Spojených států se sociální zákonodárství a otázky nižších tříd staly důležitou složkou reformního hnutí. .. Mocenské drama v politice i státní správě představo-í vála v třicátých letech — vedle velkého podnikání -řada měnících se, k rovnováze směřujících složek, zahrnujících nově zavedená zemědělská opatření a nově organizované odbory. Tyto skupiny farmářů, dělníků a podnikatelů byly více či méně zastoupeny v rámci rostoucí vládní struktury, jejíž politické vedení dávalo všem rozhodnutím vyhraněně politický ráz. Tyto skupiny aktivně usilovaly uplatňovat svůj vliv; tím, že vykonávaly nátlak jedna na druhou i na vládní a stranický aparát, pomáhaly tyto složky vytvářet. Nelze však říci, že by jedna či druhá skupina byla delší dobu jednostranně využívala vlády jako svého nástroje. Proto třic.átá_l_ét_a_Ís0U údobím politickým: moc podnikatelské složky nebyla_odstraněna, ale bojovalo se o ni a'bylaWplňe^^ stala se významnou mocf uvnitř mocensfeé-struktury^ kte-i rou vedli "politikové, anikolihospodářští: nebo vojenští I činitelé, kteří se stali'politiky. ' Rané a střední:obdob~rRooseveltovy správy lze nejlépe chápat jako zoufalé hledání způsobů a prostředků, jak 328 snížit kolísající a zlověstnou armádu nezaměstnaných v rámci kapitalistického systému. V oněch letech se New, Deal jako.mocenský systém podstatně příčTnll~o rovno-í váhu m.ezi mocenskými i^pm®Tli--!^wwnAeky > Politick_e_vedenrurovnalo mnohé konflMy;Tu výšTo--ně-í jakému-požadavfeujíil^^ kolej, nikomu jednostranně neslouTnô"a"výŕovnävalo vše- linii, která tehdy existovala od jedné málo významné krize ke druhé. Politická orientace byla výslednicí politického vyrovnávaní na nejvyšších místech. Ovšem ono politické vyrovnávaní, které prováděl Roosevelt, se nijak nedotýkalo základních kapitalistických institucí jakožto ekonomického typu. V rámci své politiky subvencoval nedostatky kapitalistického hospodářství, které se prostě zhroutilo a svým řečnickým uměním vyvažoval jeho politickou blamaz, zaháněje „hospodářské roajalisty" do politického psince. .Stát obecného blahobytu", vytvořený k udržení rovnováhy a k poskytování subvencí, se lišil od státu laissez-faire : „Jestliže za Theodora Roosevelta byl stáťpovažo-van za neutrální, protože.jeho vůdcové tvrdili že neposkytovali výhody nikomu," poznamenal Richard Hofstad-' ter, „pak stát za Franklina Delano Roosevelta by se mohl zvát neutrálním pouze v tom smyslu, že nabízel výhody každému * Nový stát korporačních komisařů se liší od někdejšího státu obecného blahobytu. Pozdější léta Rooseveltovy vlády - počínaje otevřenými válečnými akcemi Spojených států a přípravami na druhou světovou válku - nelze dobře pochopit, vycházíme-li jen z předpokladu obratne udržované rovnováhy politické moci. n r (7 /',.'- Rikava se, že historii studujeme proto, abychom se jí zbavili, a historie mocenské elity je jasný případ, na který se tato zásada hodí. Jako se od druhé světové války vše-TT\ VIí10 temp0! ameri^ého života, urychlily se tátů" rtf ^áY mocenské st™ktury Spojených stetfl^jrato skutečnost a některé novější trendy uvnitř Viz kap. I: Vyšší kruhy. 329 J" \. Na otázku, ^^^"lézání odpovéd vúpadto politického sYst,e™'DZ"S problému, na po-a vereinen, P^f^ti uľ» svou odpovědnost litických stranách Mere si Jolltlckou unií, a na vůči celému národu a mají pevn v ^...^ a autonomních organizacích, ľ« ™°"míťJ!vyägI, Me se v pátém ohdohí P™)CTll:n^*ä°/rviSu za dva nižné ceno pokládat steru Voifk^ a * sblsžení ve správ-svět ^ma^an^i^^up^ k«|ožk a nich úřadech státu vzruší noSpodářství, ne- jejích ffläduV které doni zeji ^ ^P^ousi autonomní ramená vsak Jen «*»!«n ^ady v_|^ r^ S,U již dlouho v u*6m spojeni s v ádo yéhQ ^^ ujali vedení ^I^.^Ä^o porací do politického dáfství. Presun sPrávnlc.h JÍ°*e* *" odsunování profesia-vedení urychlil dlouhord°^nP™aednTmocenskouúrovefi. nálních politik»^K^^SÄaUs elita pojrtn* ^ 2. Na otázku, záviseli dnešní™ . nalézáme jasnou odpověd v nadviaae pr litickéno význa- Vojenští pohlavári nabyli ^todneno p ^ „^ mu a vojenská ^^^^ ^^l^^m^ ^oäA^ politickou strukturou. láaf^o%%^ä lidmi, materia vojsku vážnosti a *P^^^^utlcM a hospodáf lem, penězi a ^0CÍLvl^fl%^ÄPdBflnice skutečnost r, . mocenskl^lity-J^t6110-^^1- /. 330 Tato skutečnost vyplynula ~ alespoň částečně — z jednoduchého historického faktu, tak důležitého pro léta od roku 1939; střed pozornosti elity se posunul od domácích problémů, které se v třicátých letech soustřeďovaly na ferízi, k problémům mezinárodním, které se ve čtyřicátých a padesátých letech soustřeďovaly na válku. Poněvadž vládní aparát Spojených států se dlouhou historickou tradicí přizpůsobil domácím třenicím a udržování rovnováhy a podle toho se utvářel, neměl ani vhodné úřady, ani tradice, aby čelil mezinárodním problémům. Takový formální demokratický mechanismus, jaký se vyvinul za půldruhého století vývoje státu před rokem 1941, nebyl s to zvládnout mezinárodní záležitosti. A právě tomuto vakuu hodně děkuje mocenská elita za svůj vzrůst. _^"\ 3. Na..otázku,, j£áyisHj_..dnešní. mocenská _elit.a..po strukÁ turální stránce na řádu.ekonomickém, nalézáme odpověď ve skutečnosti;'Že národní hospodářství je zároveň hospodářstvím trvale válečným a hospodářstvím založeným na soukromokapitalistidkých korporacích. Americký kapitalismus je teď z velké části vojenským kapitalismem a nejdůležitější vztah kapitálově silných korporací ke státu spočívá na zájmové shodě mezi vojenskými pohlaváry a korporačními magnáty, diktované potřebami vojska a korporací. V celkovém rámci elity zpevňuje podob-ní zájmová shoda pozice vysokých vojenských Činitelů i vůdců korporací a pouhým politikům přisuzuje roli ještě ^dfaďhějšL Nikoli politikové, ale vysocí správní funkcionáři korporací zasedají s vojenskými činiteli a připravují plány na organizaci válečného úsilí. Dnešní podobě a významu mocenské elity lze porozumět jen tehdy, když všechny tyto tři strukturální trendy pozorujeme v jejich styčném bodě; zde vojenský kapita-iiS11S-?oukJ?m-Ých.korPorací existuje"v osiabeném a for-^íí11?"1 ďemotatickěm systému, v "němž názory a vys'tu-^l^íl^B-Äých kruhů jsou orientovaný již úplně politicky. Ä tak mocenskou elitu, která je na vrcholu tohoto systému, vytvářely tyto faktory: zájmy těch, kteří ovládají hlavní výrobní prostředky, ,a těch, kteří vládnou nedávno zvětšenými prostředky násilí; oslabení pozic profesionálních politiků a skutečnost, že se politického vedení ujali čelní představitelé korporací a profesionální vojenští pohlaváři; nedostatek dobrých státních zaměst- 331 ■rřt > í] j ■ m -ifMíí \i)'W-<> i ľ Ä"! nanců, obratných a poctivých, nezávislých na zájmových skupinách. Mocenská elita se skl_ádá_ z _pplitiiků, národohospodářů a vojáků. Vľ'íakto ustavené elitě však často panuje určité-napětí: svorně postupují pouze v jistých shodných bodech a za jistých „ikritických" okolností. Během dlouhého míru v 19. století nezasedali vojáci v nejvyšších státních poradních sborech a neúčastnili se politického vedení. Totéž platí o národohospodářích. Útočili sice na státní správu, ale do jejího vedení nevstoupili. V třicátých letech o.viádali situaci politikové; v přítomné době zaujali nejvyšší pozice vojenští činitelé a zástupci korporací. Z oněch tří společenských kruhů, (kte^éJ:vo_ríjngcenskou elitu dneška, nejvíce pr ö f itujf XJě j í zvětšené moc i_v o j en-ští představitelé — ačkoli i vědoucí" činiteílDtärporací zřejmě upevnili své pozice v kruzíchTkteré rozhodují o důležitých veřejných záležitostech. Nejvíce..'ztratili profesionální politikové, a to tolik, že při zkoumání událostí a rozhodnutí docházíme k názoru, že lze mluvit o politickém vakuu, v němž vládnou korporační magnáti a nejvyšší vojenští pohlaváři, jejichž zájmy jsou totožné. To však neznamená, že se tyto tři složky „střídavě ujímají" iniciativy; me^hanismus_mocenské elity totiž často není tak důmyslný,~jak"by z této skutečnosti vyplývalo. Někdy ovšem tomu tak je — např. když politikově, kteří myslí, že se mohou honosit prestižem generálů, shledávají, že zaň musí platit; nebo když během velkých krizí národohospodáři potřebují služby některého politika, který má bezpečnou pozici a zároveň přitahuje voliče. Dnes se podílejí všechny tři. složky prakticiky_-na všech dalekosáhlých rozhodnutích. Která vede, záleží na"",;úke-lech doby", jaik je stanoví elita. Právě v našich dnech se tyto úkoly soustřeďují kolem „obrany" a mezinárodních záležitostí. A tak, jak vidíme, vojenští představitelé si udržují, nadvládu v dvojím smyslu: proto, že jsou významnými osobnostmi, a proto, že mají ideologii, jíž ospravedlňují svůj postup. Proto právě nyní můžeme snadno specifikovat jednotu i uspořádání mocenské elity se zřetelem k vojenské navládě. Musíme však vždycky být historicky přesní a ochotní čelit komplikacím. Podle zjednodušenéhq__marxistického názoru jsou národohospodářští magnáti skuteÖnpmfärfi- teli moci; podle jednoduchého liberálním -v cele mocenského systému JL - eralmh01 "azoru stoji kteří vojenské pohlaví poSií ?0li"kmä.- a Jsou lidé, Všechny tyto názory jsou väakľ-i - SkmeSn6 lipany chom se jim vyhnuV užíváme P - z'edno^^né. Aby-ellta" nežli napHklad v™v5T V^ZU »™<*nská Pokud si široké kruh,, , - •.'vIaanoucí «Ida".' elity, spatřovaly, » t« ľf »'? m0cen^ tečné nabývá své dnesnľbeS uodn,^-^ eWa ska~ f rozhodností zařadili v^feS^' * ^»nTsa Weologle jsou nejdůležítě/šíliI Pritomn°st a jejich kdykoli se mocenská en a Inf-T* mocB^é elity,č Avšak tzv. ..washingtonsk ^eTskáTHfi^0" Sykáza" ~ jen z vojáků ani není jen w wJT a se skládá-jsou roztrous-eni po ceľe " ^«slungtonu. Její členové ' v roli vysokých správních funkcionářL CB generm kteří nosí masku admirálu vv.nk í POrací' poIltikü. ■ cionářu v roli politľkfl sM nS^ korPora™í<* íunk-stávají majory, viceadmirá u kíPřf ZamľStnancfl. "oři se náměstci některého voTensSho lÍTt™^ ""«"J1 Jak° i^^^ochodem, ÄÄTé" ^^ " „Vládnoucí třída" iP ,,,-,„=., Hospodářský termín, kdežto "JS™ *?adeIivStaí- »Třída" je Výraz „vifidnoucf tř da" ofľsahuľ<°+ * termín P°««<*ř-třída vládne__politíckv. raZftrSJT1' ** 5?*°i!i aVm QP naše DOietí So^lS^ÄS^^^^^pý- £3» P-byte^r^SSceS1^ S' postaveni, tím více je mezi nimi «„* iT- Ji í vyšších tříd a udržu í sľyky s Tí cL ötn. vV ^^ kern stejného_původu členů elitví Lft 7' Vý-Z™-Ceí: Členů mocenské elity liší vytnovy jiných/ raenají pro snahu porozumět ínt ^„,„„_ , I . ľ co zna Sto=^~^třeba;^ se naše pojetí ™™ZmSÄTZ«?zn'ľ ^ "L Piitv nníralo ien o shodu mezi príslušnými m- I mena f pro snahu por02umgJt .H, Hľf' ' C0 Zna~ ^ÄÄÄ^bo o množství styčných bodů sjednocenyj íaké ^ ^0^^e^^f ^ f e^chiěnících se zájmech. Mocenská elitajakmyn I zajmy? Nejlépe by snad byle.polo» * ton £2,™-* V.I?11._ ľľľ, ľ.vs n, nnrinbnösü svých členěna jejich t lebng jednoduchým *„*„« Ji ?°,°ŽÍt. ? tuto otázku ša- stitučními hierarchiemi nebo. o mnozsivi biyuuy^ —-i sjeanoceny, jaké jsou jejich politické cíle Wp •" , f e^chiěnících se zájmech. Mocenská elitajakmyn I zájmy? Nejlépe by snad byle.položísľ'tlSntal^ Semzávlsí také na podobnosUsvfcli.členů,na jejich I lebng jednoduchým způsobem kohlfll - , U Sa S^Aikních^az^ tito W^-^ph^ cSmraWhoíogicKé' příbuznosti. Abychom pochopili - ^^ jejich půvo^Aa^rV^^ —« ovšem predpofeIádé, fe re_ kteří zvolili tv kľn ' neprimo reprezentují ty, to neznamenalo, žeT by v politické sWľľ ^ mé by sova! demokraticky Ä* S mľľíl ^ Ze sociálního původu a kariér tmt vL« °,? S dŮaffřsoaSní zlkladnu jednoti této mocenské Sny musíme sfnejprvepřipomenoutMrta^jguvodu^ta-nérácľa životním stylu každého z těchto typu spole can-ľkvcH kruhů jejichž členové tvoří mocenskou elitu. : CcenskTe Ita není aristokracií, což znamená ze nem poluloř^dnoucrsícu-píníu založenou na slechticta Sného původu. Nemä pevnou z"™^^ «lavnvch rodin jejichž členové mohou zaujímat a taw Sně zljimay vysoké pozice v těch—a^vyssi kruzích které přečnívají jako mocenská elita. ,Alexovy I z opravdu všech společenských vrstev, jež vytvářej am gnského statusu, nemusí nutne" Z^^ľít^^ ' řinkou společnost. Pocházejí většinou z.horených ptev 1 novech Í s arých, z lokálních společenských kruhům z nančních magnátů, funkcionářů korporací, politidkyd outľderu a v/sokých důstojníků lf^n^™^£ I třetiny pyramidy příjmů a pyramidy povolám. Jejich^o I vé Patřili alespoň k vrstvě provozující svobodná povolá ľobchod a veLi často, i k vrstvám vyšším. Jsou +n mM 334 335 zumělí rozdělení společenské moci. Neboť: 1 Lide.pocha^ __^----------^^ ^^ zející z vysokých míst mohpu..býLi^eplqgi_ckymi zás_tu.Pcl i rozdílů, nez jich je, stejně by tito lidé představme ľíj^ chudých a ponížených. 2. Lidé nízkého původu, kteří_se | h0mogenní společenský typ. NeidůležifPišr ci™"!™. ľ ,1^ ' vlastním úsilím dopracovali skvělého postavení, mohou se vší energií sloužit nanejvýš nezadatelným a zděděným právům. A co víc, 3. všichni ti, kdo efektivně zastupují zájmy některé vrstvy, "nemusí k ní vůbec patřit nebo osobně těžit z politiky, která podporuje její zájmy. Zkrat- { }^ os obnosu -tendendk vzájemnimTpr^ mocensiká elit"*-"-'"'"' • -......'•■™pL takové společné mravní normy 1 W^JUSĽ^Mra a v jejich školní výchově bylo více ^,lfl. ™ „,* i. stejně by tit0 ]ídé přJdstavovX3 »sky typ. Nejdůležitější skupinou fakf^ • ~..... - eh0 okruhu lidí jsou kritéria jimiž « AH^^^vM;.menů,.udíiení po^afrSé" í^d^^^WWtaPu. PlffliTro--VšiclnV5^Í i ka, mezi politiky jsou lidé, kteří sympatizují s určitými skupinami a pracují pro ně, ať už vědomě nebo nevědomky, ať jsou nebo nejsou za to placeni. Konečně 4. jnezi těmi, kdo rozhodují na nejvyšší úrovni, se shledáváme s lidmi, kteří byli. na tyto. pozice vybráni pro své „odborné znalosti". To je několik jasných důypdů,._arop_ společenský původ a kariéry členů mocenské elity nám neumožňují, abychom z nich vyvozovali _ třídní zájmy a politické metody moderního mocenského systému. Chceme tím snad říci, že vysoký společenský původ a kariéra vedoucích lidí neznamenají v rozdělení moci vůbec nic? Naprosto ne. Jen nám připomínají, že si máme počínat opatrně při jednoduchém a přímém vyvozování charakteru politiků a jejich metod z jejich původu a kariéry — nikoli to, že bychom je měli při svém úsilí o po chopení politiky ignorovat. Znamenají prostě, že musíme analyzovat nejen psychologii politiky a skutečná rozhod nutí. politického vedení, ale i jeho sociální složení. A pře devším znamenají, že bychom měli konfrontovat, jak jsme zde již také udělali, všechny závěry vyvozené z původu a kariér politických herců se závěry získanými perlivým zkoumáním scény představované institucemi, na níž tito herci hrají své drama." Kdybychom postupovali jinak, měli l bychom "hä"'svMomí velmi naivní biografickou teorii spo lečnosti a dějin. Nemůžeme zakládat pojetí mocenské elity výhradně na institucionálním mechanismu'který vedek jejímu vytvá 'přfťažrivost^ &r ~~- ch V Ä^Pbnosn ^.tendencu.yzáiemnémuftfipoäohT ' Kruhy z nichž se mocenská elita skládá, vskutku většinou ta áľnfTf"é ?mVní n0rmy a kr»éria mají Kool See mt-casto. *etsl význam než všechny stettsttkf flS1 nf -^aX^kariérách, které-bychomměFk'a\S/ JJspesní hde_cítí k sobě jakousi Vzájemnou pliiS která se neprojevuje mezi všemi členy'kru'hf w|SL a mocných ale mezi tak velkým jejich pdčtem línž ^ stačí zajistit v jejich řadách určitou Jednota Cslib« ' fpr^u.iet^zaJeniné._přitažHvosU._^ vz^mnx^iv a její formou aeJäíaáäJ^fflS ^ lidmi z tehoz společenského otofetod^S^^ jsou všemožné stupně a druhy vzájemných svazků řTl jBUJüm*. klubech, církve a^ľoM h S3Ä se tyto svazky někdy částečně překrýviiT Jestliže stejný sociální původ a školní vzdělání společ -ně Přispívají k tomu, aby si členové mocenské e mlene rozuměli a důvěřovali si, pak neustálý vzájemný styk Se sídlech, v mezikontinentálních letadlech ských parnících. Setkávají se na statcícr v letních a -na zaoceán- vížících se k původu a kariérám jejích členů. Musíme^vy cházet [a také vycházíme) _z obou. — stejně jako i z ]1 ných" základů, např. ze statusového. prolínání. Důležitá pro psychologickou a sociální příbuznost člen mocenské elity není však jen podobnost jejich společen ského původu, náboženské příslušnosti, rodiště a výchov)1 se na statcích společných přá-,A televizními ' ém výboru; jejímu vytv* | z nich se žárlen píT v ^oSch?SáU sT^ ření," ani je nemůžeme zakládat pouze na skutečnostech tých kavárnách, v nichž řada těchto novinářských ~r ^ --"™'1" T"\^f/^H. uvádí jeden kronikář, že S ZIT "značnějších členů kaváreľské je 41 finančních magnátů, 93 politických vüd 79 vysokých správních funkcionářů» společnosti ců a Viz kap. IV: Celebrity. 336 337 ' „Nevěděl jsem a ani se mi nesnilo," napsal Whittaker Chambers, „o nesmírném rozsahu a moci Hissových politických spolků a jeho společenských konexí, které pře-kračovaly hranice všech politických stran a působily od Nejvyššího* soudu až k náboženské obci kvakerů, od státních guvernérů a učitelů na fakultách vysokoškolských kolegií až k redaktorům liberálních časopisů. Za těch deset let, co jsem ho neviděl, použil svého postavení, a zejména své účasti v boji za mír (spolupůsobil při zřizov. vání Organizace spojených národů) k tomu, aby se pevně uchytil v mnohotvárných kruzích americké hoření třídy, osvícené střední třídy, v liberálním a oficiálním světě. Nemohl být zbaven své pozice, aby tím netrpělo celé jeho okolí." Ve sféře sociálního statusu se obrážela všechna období mocenské elity. Kdo např. mohl soutěžit ve třetím období s velkokapitálem? Nebo ve čtvrtém období s velkými politiky, či dokonce s chytrými mladými přívrženci New Dealu? A v pátém období — kdo může soutěžit s generály, admirály a vysokými funkcionáři korporací, kteří se tak sympaticky vyjímají na scéně, v románu a ve filmu? Může si někdo představit, že by filmy Executive Suite nebo The Caine Mutiny měly úspěch v roce 1935? Tak_yeliM_le počet_ojganizacl_ s^jyysokým..presíižem,; k nimž elita obvykle "patří, nám objasní příležitostné pročítání nekrologů věnovaných památce např. nějakého velkoobchodníka, vysoce váženého právníka, vysokého generála nebo admirála ci významného senátora: je v nicti obvykle uvedena církev r wsokvm nrestižem, obchodmi samých; proto člověk i kdv? «o ,0h~ , tantem" vyšších krihfiže « ^HovíV'tm^fm rePrezen-Taková vnitřní 2kušelt/eío&ä1 ľnfTaH°kalibrU'' nmcu znaM tQh0, co j »^-xSřSS: setkáváme ň~&i^-^£j^*J™J>* «• elit. Po strance sILečeSkľsísSrríiMS,fiíällatli^ch vletních i 2imnIcPh rekreaen cVst™ sSmkdfISaVám-e' jednotlivé okruhy elitv v^i»™- ÍT ' kde se °Pět Ulml složitým: ÄľSľJľ5íft " to 2pÜSObem! neho zná někoho, kdozn^&^«A^*»** někoho, kd^:zái^|i-SííeíaÄ^-tSLJS?e. mí ^^^Äff!^ hospodárskeho a ry jeden od druhého vSv ? \ - °Ch°íně přejímat ***>-i uvědoměle. PoXTn^SíaTIStaíin«a ^ mocenské elity vtšLjľlLd* , "' J^° člen íiSf^íS«1mas nost. ' k SObě navzaJem necítí odpověd- s vysokým presíižem, obchodnf jemné Vt^^^~fr"vff^bba^^Yy' "Je-1CÜ kar^ry svazy, dále vážené kluby a často i nějaká vojenská hodí r^buznost, která "jim umožňute wkfl^í P?^?-1^icköu nost. Rektor university, předseda Newyorské burzy cení Je saioifejmě jedním z náľTj fsľ íden ° ~äÄií:"on | ných papírů, ředitel banky, bývalý žák vojenské akademie psychologický význam"třídního iivm^a^Ít^ zákIadllí>' ' t»t„+ o„i„t„ — h «Mourn «* hPhfim svého života stvkall rs™ nPnf m^/:.„«ľ:TT° uvědomění. .Nikdej Ams- ve wiľPotatu - ti všichni se během svého života stýkají n^sm.můmvmim^1^^9^1^ mka-^-A™' - obnovuji a nikde nemá tak učinnm?fÄS-"^-81^ eboť třídním m^nJ^li^V-9- v-^5.enskějalH8, ozto psychologickým rak- ve sféře společenského statusu. V ní snadno________ uuimiuu lurmu stará přátelství a využívají jich k tomu, aby získali poj Neboť třídním uvědoměním taknJtn n v,....... mocí zkušeností druhých lidí, jimž důvěřují, představí tem míníme, že každý iednotliv* w« -?V?gl o těch oblastech moci a rozhodování, které z vlastní zkul jíraá kladně jen Hd J DmíL' ^ *eíake ',trídy PH-šenosti nepoznali. I ty, kteří mají význam pro SnLľ"' j6h° 0kľtäl> * Každý z těchto vyšších společenských kruhů zvětšuji Uvnitř vyšších kruhůmocansicS !m ľ ° ě Sajném- '/o. V. svůj prestíž á jejich "členové si prestiž plynoucí z jejich statusu, tímto zvětšováním, a vy půjčováním prestiže jsou živený jejich představy o s"1- 338 339 důležitých názorových rozdílů, a ty vedou k různým metodám v praktické politice. Ale.s|hiěj^než^rozdíly....jsou "vnitřní disciplína a spole£né^ájOTy^„které_ k...sobě vážou -mocenskou elitu i přes pranice válčících států.9 4 i/W\}l '/.■?n ■*? f) r-'*<-rAßT. des: A přece musíme s patřičnou vážností přihlédnout ík zastáncům opačného názoru na věc, kteří snad neuvádějí v pochybnost udaná fakta, ale jen naši interpretaci těchto fakt. Proti našemu celkovému pojetí mocenské elity bude jistě vznesena řada námitek, které se však v podstatě týkají jen psychologie jejích členů. Liberálové nebo konzervativci by je mohli formulovat asi takto: „Hovoříme-li o mocenské elitě — neznamená to, že charakterizujeme lidi podle jejich původu a styků? Není - taková charakteristika nespravedlivá a nesprávná?.Což se lidé neutvářejí sami^zejména takoví Američané, jako jsou titoT^dyž rostou ve svém"ú~sTlTvyhověT požadavkům, které na ně klade jejich zaměstnání? Netvqří.sÍ_syjjj._názor i politickou linii, která představuje -~ pokud to ve své lidské slabosti mohou vystihnout — zájjn^^e|éJiOjjiáxp^a? Což to nejsou jen čestní muži, kteří konají svou povinnost?" Co máme_odpovědět na takové námitky? "7 lTŽcelí jistě to jsau^češtňriiďéTXo-všalr^ cest? Čest může znamenat jen tolik, že člověk je čestný, žije-li podle určitých mravních norem, které považuje za zákon cti. Neexistují však mravní normy, s nimiž by všichni souhlasili. Proto, jsme-li civilizovaní lidé, nesprovodíme ze světa všechny ty, s nimiž nesouhlasíme. Otázka tedy nezní: Jsou toUdé čestní? ale zní: Co je pro ně zákonem'JcTi7" Qdpo=-věď je: Je to zákon cti těch"tkrühX k nimž patří a jejichž názorům se podrobují. Jak by také mohlo být jinak? Je to jeden smysl důležitého truismu, Že všichni lidé jsou lidmi a že všichni lidé jsou společenskými bytostmi. Pokud jde o upřímnost lidí, lze ji leda popírat, ale nikoli dokázat. 2. Na otázku o jejich přizpůsobivosti ■— Čímž myslíme míru jejich schopnosti jednat jinak, než jim předepisuje jejich kodex chování, kterého nabyli svým životním úsilím a zkušenostmi — musíme odpovědět: ne, prostě nemohou jednat jinak, alespoň ne v těch několika letech, která jim ještě zbývají. Kdybychom to očekávali, musili 340 bychom předpokládat, že jsou' vskutku TOis-t -v přizpůsobování: taková průžnosiTbv vlál" * ?"*** to, co právem můžeme njv^^^r^w^.^ integritou. Mimochodem, nepřXtavovaydřSší 'tvnv amerických politiků menší hrnrhn n.í 1 !] íypy lidé snad právě prot0i "tT^Z^ZTlT kovou integritu? "«.uvy cnarakter a ta- se prevletaou:z runif^IiräÄlif0^-!?8 něhož jsou zasazeni, je snadleště Mlr«S-t' C' d° než pro vysoké funkcionáře\ornorac Si pi°V°my cvičeni pro své povoláníTůkíadnÉTa ££1"* *" nejvznešenější zásady Potíž ie v t™ »" - ? ' cast0 člověka jsou ve snod'e sTSa^ouTeiinicľÄ"T*9 »Zásada je normou nečinnosti kteri^ udává nS'0™-^ obecně platné důvody proč člověk v ľ-ľ- P ? e a Vse" udělá to, co by instinkt kípí« ľ - ľ™ pHpadě ne" važoval za správná"«' * "^ V6den Zasadaml. P<>- Äupuje -lifflSEoS-^Ät-lS ™SOn* svět korporací? Nedělá tn nmSi »^- -~-J-" áj?y než :-^2d^ep^lS^^fS ■; S=o^PPÄSfuS^^- í An?Si-~ěSss. i 34í W' öS1 s^ místa, není cynický postoj k zákonu a zákonodárcům na střední mocenské úrovni, jejž projevují, ani neochota vzdát se akcií, které vlastní ve svých korporacích.11 Podstatné je, že se takoví lidé prostě nemohu zbavit pout^ která je vážou .ke._svěťu~'kóřp'orací.....vůbec^ns^k^jejích v vlasní korporaci, zvláště. Nejen "jejich kapitál, ale i jejich přátelé, jejich zájmy, jejich výchova — zkrátka celý jejich život.je zakotven v této sféře. Vzdají-li se svých akcií, znamená to ovšem pouze očistný rituál. Nejde ani tak o finanční nebo osobní zájmy v nějaké korporaci, ' ale o ztotožnění se se světem Korporací. Žádat takového člověka, aby se najednou vzdal těchto zájmů a cifovych vztahů, je téměř totéž jako požádat nějakého muže, aby se stal ženou. < -3ľ\Pokud jde o jejich vlastenectví, o jejich touhu sloužit cejámu národu, musíme" pfédévsmí konstatovat, že_podob- ^Jně jako zákon cti ani v laste nec ké_cí tění _.a_jnáagry__na to, r .co prospívá celému národu, nejsou něčím._defin^ivněju'če-ným, ale otázkami, "ha "něž je mnoho různých názorů. Ä dále, vlastenecké smýšlení tkví v jživotunu_ s_tyj:u_a^sociálním prostředí jedno^ivce-^jimiž je také podporováno. Nejde tu jen o mechanické utváření individuálního charakteru společenskými podmínkami, nýbrž o složitý proces, který má své pevné místo v základech, na nichž stavějí moderní společenské vědy. Lze se jen divit, proč ho při svých úvahách o politice systematicky neužívá více (sociologů. :( 4. Není správné považovat členy elity za lidi, kteří jen konají svou povinnost. Oni sami určují, co je jejich povinností i co je_.po.vinnostrFěch",''"kdoi jsou pod nimi. Nejsou pouhými'vykonavateli rozkazů: sami jé~lľávají. Nejsou pouhými „byrokraty": vládnou byrokratickými aparáty. . Snad. se. snaží, zakrývat tato .fakta před ostatními j před sebou samými tím, že se ..dovolávají tradic,, .za jejichž nástroje se pokládají. Je však mnoho.tradic a.musí si vybírat ty, kterým budou sloužit. Stojí před _ rozhodnutími, pro něž prostě tradice nejsou. Co ukazuje těchto několik odpovědí? Ukazují, že nemůžeme soudit o veřejných událostech a historických trendech jen z toho, co známe o pohnutkách a charakter« lidí nebo malých skupin, zaujímaj í cích místa vysoká a mocná. To ovsem zase neznamená, že bychom se měli jak plni svou funkci. Nesmíme zapomínat■ řpXn„ ' censké elity nyn, zaujímají stratľgľckfpozice ve struk" ^^„moUmít.SuÄprSS YJcjj 342 hodně přesunů, a že ji tedf ^^^J * " -1 f™^ stsJnycmMí, ^Jl^^^S^ ^Ä* hradne na osobním přátelství uimrai rem, vý-}, co^kľaL%tnpľídÍ^neiVyŠŠÍ^ P0zicích hlavních hierar UM 343 mí zájmy. Značný počet Čelných- osobností ze světa vojen-' ského, hospodářského a politického zaujímal v posledních patnácti letech, také pozice v jedné nebo v obou druhých sférách. Mezi těmito vyššími kruhy si lze pozice navzájem vyměňovat, k čemuž formálně dochází na základě předpokládané pružnosti organizátorských schopností, v podstatě však na základě kooptace v klikách, složených ze zasvěcených lidí. Jakožto členové mocenské elity, kteří takto přecházejí z jedné hierarchie do druhé, považují vládu za jakýsi pláštík, pod jehož záštitou pro- „jzozújí svou činnost. V té míře, jak se rozrůstají pracovní styky mezi oblastmi Velké trojky a jak nabývají důležitosti, vzrůstá také vzájemná výměna personálu. Tato skutečnost se —obráží i v kritériích platných pro výběr vhodných kandidátů na vysoké pozice. Zástupce korporace, který jedná se státními a vojenskými úřady, se zachová rozumněji, . zvolí-U si mladého muže, který má zkušenosti jak ve státiu' službě, tak v armádě, než takového, kdo podobné zkuše nosti nemá. Vedoucí politik, jehož politický úspěch častuj závisí na rozhodnutích korporací a na korporacích vůbec, se rovněž zachová rozumněji, vybere-li si někoho, kdo byl] . zaměstnán v některé korporaci. A tak sama kritéria úspĚ-| chu přispívají k tomu, že vzájemná výměna personál1 - , stoupa a že vzrůstá i jednota mocenské elity. Uvážíme-li, že tyto tři hierarchie, v nichž někteří Cle nové elity tráví aktivní život, jsou si formálně podobné že rozhodnutí učiněná v jedné hierarchii platí i pro drut - dvě, že mezi nimi existuje zájmová shoda v mnohýc1 . otázkách a že při zvýšených úkolech amerického civil niho státního aparátu v něm existuje administrativní va kuum — uvážíme-li všechny tyto strukturální trendy a pří pojíme-li k nim psychologickou příbuznost, oi níž jsme si zmínili — byli bychom vskutku překvapeni, kdybychoii shledali, že lidé, o nichž se tvrdí, že jsou zkušení v úředl nich stycích a mají velké organizátorské schopností, nei ..dokázali kromě navázání vzájemných styků nic jinéhel Ovšemže udělali mnohem více: ve stále větší míře obsazuj pozice v doméně druhých hierarchií. Jednota, jasně patrná z toho, Že vrcholné role v jedni hierarchii mohou být obsazovány příslušníky druhýcf hierarchií, vyplývá z paralelního vývoje vrcholných funltí 344 v každé z těchto tří mocných domén. Vzájemná výměna se nejčastěji uskutečňuje tam, kde se setkávají stejné zájniy, např. mezi vládními úřady pro určitá průmyslová odvětví a spravovanými odvětvími, mezi úřady, které sjednávají smlouvy, a kontrahentem. To, jak vidíme, vede k navázání pracovních svazků mnohem zřejmějších, a dokonce oficiálně uznávaných. Vnitřní jádro mocenské^elity se„.sklj.dá^ř^dně..z_tech. jejích Členj^^Yeří si vzájemně zaměňují vedoucí pozice v čele vládnoucích institučních řádů. Např. admirál je zároveň bankéřjm3^voKáfem' ä předsedou nějaké důležitéfederaJM_.kom.ise; „nebo správní' funkcionář, jehož Korporace byla jednou z několika hlavních zbrojařských firem, je nyní ..ministrem obrany; nebo generál, který se zúčastnil války, obléká civilní šat, aby se stal členem politického vedení, a pak se stává členem správní rady nějaké vedoucí hospodářské korporace. Vysoký správní funkcionář, který se stane generálem, generál, který se stane státníkem, státník, jenž se stane bankéřem, mají mnohem větší rozhled než obyčejní lidé v jejich obyčejných prostředích; přesto však budoucnost i takových lidí zůstává Často spjata s hierarchiemi, % nichž vyšli. Ale i během své kariéry si vzájemně zaměňují role ve Velké trojce a tak snadno přestupují hranice zvláštní zájmové sféry kteréhokoli z těchto institucionálních prostředí. Už svými kariérami a svou činností svazují tato tři prostředí navzájem. Jsou tedy těmi členy mocenské elity, kteří tvoří její jádro. __-. Není třeba, aby tito lidé byli obeznámeni se všemi většími mocenskými oblastmi. Máme na mysli jednoho muže, který se pohybuje snad ve dvou okruzích a mezi nimi, např. v průmyslovém a vojenském; dalšího muže, který působí v okruhu vojenském a politickém, a ještě dalšího, který se exponuje politicky a spoluvytváří veřejné mínění. Tyto typy, jejy^pj^yjmjí uraitř těchto kruhů i mezi nimi, nárirpreshě dokreslují obraz O"struktuře, činnosti i o zákulisních akcích'mocenské elity. Pokud skutečně__Jze mluvit q_nějaké^neviditelné elitě", jsdupĎlIobné typy lidí, fungující jako poradci a „spojky", jejím jádrem. I když — a myslím, že tomu tak pravděpodobně je — mnozí z nich, alespoň na začátku svých kariér, jsou spíše „agenty" různých elit než jejich příslušníky, jsou to právě oni, 345 kdo se nejaktivněji podílejí na organizování oněch několika nejvyšších vrstev v mocenskou strukturu a na udržo- 0d jejího zřízení a také má na tuto komisi rozhodující lika nejvyšších vrstev vání této struktury. K vnitrnímu jádru mocenské elity patří i právníci a finančníci vyššího typü, zaměstnaní ve velkých"'právnických podnich a investičních firmách; jsou téměř profesionálními prostředníky ,v hospodářských, politických a vojenských záležitostech a svou činností sjednocují mocenskou elitu. Právní zástupce korporace a investiční bankéř vykonávají ve své funkci „prostředníků" platné VVĽi_ a velké služby. Povahou své práce přerůstají užší prostředí 1 Dyi dříve vicépresíd'pnT'^1^ V ltót!lu uanj*y w< každého jednotlivého průmyslového odvětví, a mohou f 1953 president Chase N*? Cílase ^ati0nal Bank; tedy mluvit a jednat za sféru korporací, nebo přinejmen- ational Bank Winthrnn v ším za značně velkou její část. Právní zástupce korporací je nejdůležitějším spojovacím Článkem mezi oblastí hospodářskou, vojenskou a politickou; investiční bankéř je klíčovým organizátorem i jednotícím elementem ve sféře korporací a velmi dobře dovede vydávat obrovské Částky peněz, o nichž americké vojenské zřízení právě uvažuje. . Přijdeme-li na právníka, který vyřizuje právní záležitosti investičních bankéřů, pak je jistě vlivným členem mocen- vliv Také je tu třetí největší banka ve Spojených státech Chase National Bank of New York [nyní Chase-Manhattan). Bez ohledu na politické vedení si správní činitelé této banky vyměňovali místa se správními činiteli banky international Bank of Reconstruction and Development-john J. McCloy, který se stal předsedou ředitelské rady Chase Nationa] v roce 1953, byl dříve presidentem banky World Bank; jeho nástupce v řízení banky World Bank byl dříve vicepresidentem Chase National Bank;13 a v roce 1953 president Chase National Bank Winthrop W. Aldrich opustil službu, aby se stal velvyslancem ve Velke'ßritanii Okrajovéjrstvy mocenské elity — které podléhají větším změnám__jiež její jádro — se skládají z lidí kteří „něco zna.menajť',J když snadnespolupůsobí při význam-I ném rozhodování ani nepřecházejí během své kariéry I z jedné hierarchie do druhé. Každý clen mocenské elity j nemusí být mezi těmi, kdo činí osobně všechna rozhod-I nutí, která se připisují mocenské elitě. Každý člen elity I se při veškerém svém rozhodování vážně radí s ostatními I Členové elity nejen sami rozhodují v těch několika ohlas- "- I woiiuvo omy íicjbu sauu roznoauji v těch několika ohlas- 7*%rv*demokratů byla jedním z takových spojovacie« těch, kde se jedná o válku a mír; také mohou mít rozho-članků mezi soukromými korporacními organizacemi J dující vliv při řešení otázek, o nichž přímo rozhodují v ádnľmľľnstitucemi investiční firma Dillon, Read. Z 4 nikoli oni ale jmi, kteří jsou tímto řešením pověřeni. tÄkoví lidé jako James Forrestal a Charles F Det-I Ve svých okrajových vrstvách i ve vrstvách bezprost nS ľatóžil vlastní investiční urmu^níž^ak přicházeli eTublikanSá vládaje investiční fl^J Kuhn ^oeb . reklamní firmě Batten, Barton, Durstine & Osborn ÄÄoÄ^JÄsSÄÍ ,.__..........„_.___ IQsľpr^ p0d SV0U doménu - naP™ad je-li ne^ těžního trhu. On a jeho firma, o níž se říká, ze jfbytne, aby zákony prošly Kongresem - well z Wall Streetu č. 48, byl jedním z těch, kdo pomáhal sestavit návrh zákona o cenných papírech [Securities Act z roku 1933, prvního z celé řady zákonů vydaných k regíi laci peněžního trhu. On a jeho firma, o níž se říká, Že je největší ve Spojených státech, udržuje úzké styk Pozn. překl. ________„„„prostředně pod nimi, poněkud stranou od méně významných rozhodujících pozic, přechází mocenská elita do střední mocenské úrovně, do řad prostých členů Kongresu, do skupin nátlaku, které nepatří k mocenské elitě, i do premnohých zájmových skupin v jednotlivých krajích, státech i místech, I když všichni lidé na střední úrovní nepatří k těm, kdo opravdu něco znamenají, přece jen se někdy musí s nimi počítat, musí se s nimi dovedně zacházet, získávat je lichocením, likvidovat je, anebo je po-|výšit do vyšších kruhů. Když mocenská elita shledá, Že má-li něčeho dosáhnout, Senate Executive Commission. 346 J ___0.„„„^ sama musí vylinout nátlak. V mocenské elitě se však takovému lobby &ia nejvyšší úrovni říká „spojovací činnost". „Spojovací fcůsíojníci" z vojenských řad zaujímají místa v Kongresu, 347 '«,» Bílého domu, Men )«» "~^! 1^' nich byl "^ "-SS—» a tafcé genesen, _ investičním bankéřem da si0žené z prav. Nikoli odborové sva^\a!5/7nS7S^ľuu 0 politice korpo níkú a z investičních banKéru rozhoduo pol ^ ^ račních magnátů aM «u ™—**é ^vazy mají nE všeobecne za t0' ™ "í?*™ finí veřeiného mínění a p smírnou váhu pri *0™u^J^1 L některá fakt; určování politické hnie ^»v^^Snfi ustavený svědčí o tom, že ^temk f ^ifn Celkem se z, ■Žitých průmyslových sekcích a prestiži, okázalých projevů loajality k politické straně a trochu významné složce, která ■ tfZtahů se zákazníky. Jeden vědecký pracovník, věnující „íímn rn dfilat. Dva zaměstnanci ge přímému zkoumání klik správních funkcionářů, prohlásil: „Tito mocní vůdcové si uvědomují, že stá' -------------------------------, j,,^ „.__ ..-------- si uvědomují, že stát čelí mnohým dosti vážným politickým' problémům, jako ííání flnní níocím Tri-iSTj-n-nÄ „„„J je mnonym uuaii vazným poimcKym prooiemüir napří«Iad otázka snižování daní, přesun veškeré produktivní činnosti na soukromé podnikatele, rozšíření zahraničního obchodu, zredukování vládních zásahů do sociální péče a jiných vnitropolitických opatření a zesilování a udržování pozice vládnoucí politické strany v celé zemi."15 porací, moci přesně vymezeny, sou P™^™^^ stt spojení s většími f^^^^^ v strategii aby vykonávali nátlak ^a™yr^é svazy snad nSUf ~ ky vhodné dobe üe os koordinuvání notlaku, ale z| Pojetí mocenské elity a její jednoty spočívá na paralel-slouží jako Proľx5; f4torem při politickém rozhodováním vývoji a zájmové shodě mezi hospodářskými, politic-se, že rozhodujícím ľ0zséh\§ vzájemné styky mAými a vojenskými organizacemi. Spočívá také na tom, na nejvyšší üroym i zá]mových skupinách korpí íe příslušníci vysokých kruhů každé z těchto dominují- těmi cleny, Kteri Vö mQC « u :ích hierarchií jsou stejného původu, mají stejné názory račního sveta ma]i nej odborovým svazy, doa i pěstují úzké styky společenské i osobní. Toto spojení Tradiční lobbismus, P středních mocenský! nstitucionálních a psychologických faktorů se zase pro- existuje-třebaže se ou y > bem ovlivnUjí členoi evuje v neustálých přesunech lidí v každém z těchto úrovní; většinou se u *Qvé svazů samých. Naj ří velkých institucionálních řádů i mezi nimi a také ve Kongresu a ovsem raoi gení prumyslníků není S zrůstu počtu prostředkujících činitelů, např. při lobbo- důležitou funkci N aJ°r , 1ako přesvědčování malení na nejvyšší úrovni. Koncepce mocenské elity tedy tak přímé ovlivňovaní I>au y j ^ se zfijmy ve]t espóčívá na předpokladu, že americkou historii od po- podnikatelů, že se je]icn J | ^ ^ ne]vyggI úrM átku druhé světové války je nutno chápat jako tajné podnikatelů. Existuje v ,- k0fporaci dostávají' piknutí nebo jako obrovskou a koordinovanou konspi- V celé zemi se f ^ pr^!Lkvctl pr0StřednicW aci členů této elity. Tato koncepce vychází ze zcela ne- vysokých vojenských a P°;1U^ a proíeSionálních sva sobních základů, osobních přátelství, od^ovy těšících se vysokéi Lze však sotva pochybovat, že americká mocenská elita r^ÄÄíK^-^ 348 349 v níž jsou, jak se ml; a udržttelnos ^^ koncepce emy ^ tenči nejaké tape nebo i vere ne ™am ^ vůle )et Myž nž iednon spojem ~—z^nout mocenskf notllvců využit tohoto třena«iq y programf 0 mnohých důležitých událostech, které by odhalily působení mocenské elity, se veřejnost nemusí vůbec dovědět pod záminkou, že jsou tajné. Mocenská elita dovede maskovat své úmysly, své působení a další své sjednocování tím, že zastírá své operace a rozhodování rouškou tajemství. Závazek tajnosti, jejž musí zachovávat ti, jimž jejich služební postavení dává příležitost pozorovat nejvýznamnější rozhodující činitele při práci, jasné podporuje manévry mocenské elity a nestaví se jim do cesty. Lze se tedy domnívat — nikoli však podle povahy věci dokázat — že mocenská elita tak docela „nevyplula na povrch". Není zahalena v tajemství, třebaže její činnost není zveřejňována. Elita jako taková není organizovaná, třebaže se její členové navzájem znají, zdánlivě zcela přirozeně spolupracují a jsou členy mnoha stejných or- ätrukturälní trendy těchto ^^"^^ yich" lldé využil ganizací. Není na ní nic spikleneckého, třebaže "jejTröz-takové pnlezitosn ooj sféře> ktEJ hodnutí čast0-------- ~ ■....... mile se takové P*^**5*^ľ^sutucionální sféře, ktel hodnutí často nejsou zveřejňována a při svých operacích Určití lidé v kazüe aom ktivng podporovali vzájeml používá spíše manipulací než otevřeného postupu. viděli dále kupředu nez ] , ^- ^ ^^ gvé yt Není na mJstg se domnívat) že elita vm v jednolitou né propojeni těchto sie j > ^ důvodů, které jejlá elitu za kulisami a v masu, která je pod ní. To nelze tak dě moderní podoby. U^U1' ti nim nestavěli; J říci. Podle představ elity lidé nutně podléhají zmatku a partneři neuznávali treniaae^ť ^ dusledikům, ktel musí jako důvěřivé děti svěřit celý ten neznámý svět za-často spojem, jez na , ^ vytvářei, a které byli hraniční politiky, strategie a výkonné moci rukám od- nikdo z meh nepreavmai, l dalgích výVOj0vých fázící borníků; každý ví, že někdo musí tyto věcí dělat, a obvykle možno pevne usměrnit tepr pokroßii, shledala vil je také někdo dělá. Ostatní se o to vůbec nestarají a kro- Teprve když tento Pr°£s , fifi ^ dSnl což jim uděláme toho by ani nevěděli jak. A tak propast mezi oběma šina účastn^ » » st^jakmile však dojde k plitypy lidí se zvětšuje. radost, ale někdy tasesw . j pohotově daä Když lze krize označit za totální a zdánlivě trvalé, zasa-nulé koordinaci, připojuji se K iJ' t + ".......... mezi nimi, než aby sama zakládala hují také důsledky rozhodování do všech životních sfér a rozhodnutí učiněná v každé důležitější životní sféře mají integrální a totální charakter. Až po jistou mez lze odhadnout tyto důsledky v jiných institucionálních ránech, ale za touto mezí je nutno riskovat. A tehdy — pro- mtMi ""*". "------~J ., xnx ieií členové. Neexistujefože se projevuje nedostatek lidí 9 vyškoleným a tvůrčím k nimž by patrili vyme ^ J ad zajlstU roVnová*sudkem - probouzejí se u vysokých správních funk-však žádný aparat, Kieiy y _** , ,___ -, ™*hnrtnvállCionářů pocitv zneDOkoiení nad nfirlnstatkpm if^iifitm,^ zaduje 350 :ionářů pocity znepokojení nad nedostatkem kvalifikova- Který uy na-i>*- ""«■»» —j . mezi vojenskými a PoUti£**m* 1^^Jko v případě R*ch nástupců v politickém, vojenském i hospodář-pak si jej vytvorí atiuaenop ^ ^^ g mmM !kém živote. Tyto pocity vedou k zvýšenému zájmu o vy- národní bezpečnosti. Mome ^ různých slož dralenl nástupců, kteří by převzali mocenské pozice, až demokratickým zřízením £°V trvalého válečnél rterší lidé odejdou." A tak dnes v každé sféře pomalu na- elity dále P°sll0?^J°™™ * bezpečnost národa í *ipuje nová generace, která vyrostla v době koordino- siísa^ a zámerů v tainorch rozhodnutf- 351 Všimli jsme si, že tento zájem o nábor bRolemi ná stuucu kteří by byli lidmi „širokého rozhledu , totiž.tatovými Ttefi jsou schopni činit rozhodnutí týkající sel „eľen vlastní institucionální sféry, ale i druhých, se pro-S. VB všech kruzích elity. Přední správni činitele pracovali formálni smernice pro nábor a sko ent % zalidnili svet korporací jako skutečný stát ve statě. Nábot ľäkolení vojenské elity ma]í už dlouho stroze profesie „álnf charakter; nyní se ale začala zavádět výchovní Ůraxe takového druhu, že ji staří generálove a admirá. ľové kteřt «osud zůstali na živu, považují za zcela ne- Smiľnnp°oHtický řád se svým nedostatkem skutečně doi. rvch státních úředníků zůstal pozadu a vytvořil tak a* mtaistrativní vakuum, které vyplnili vojenští byrokrati ľoutídäi z korporací. Ale od konce druhé světové: válk, se i v této doméně opakovaně pokoušeli tak prozíraví dľenové elity, jako byl například zesnuly James ForresW. ävésľutdnickou kariéru, která by -hrnova,a urch období působení ve světě korporací i ve státnic! úřadech.18 základech než pouze na základě hospodářského úspěchu zejména proto, že je odůvodněné podezření, že se tento hospodářský úspěch často pojí s nemorálností vyššího stupni zcasti obrážejí otevřeně přiznávanou potřebu mít muže, kteri, jak říká vikomt Montgomery, vědí co zna mená disciplína". Ale především obrážejí tyto požadavfkv skutečnost, že si mocenská elita sama alespoň nejasně uvědomuje, ze doba koordinovaných rozhodnutí která mají nove, nesmírně dalekosáhlé důsledky, vyžadJle mocenskou elitu zcela nového ražení. Pokud se bude rozhodovat o obrovské spoustě vzájemně souvisících otázek pokud informace potřebné pro posouzení budou složité a budou vyžadovat odborných znalostí,« lidé na vedoucích místech nejen že se budou obracet jeden na druhého, ale vynasnaží se vychovat lidi, kteří jednou převezmou jejich úkoly. Tito noví lidé vyrostou v mocné muže, kten budou koordinovat rozhodnutí ekonomická politická i vojenská. ' 7 Naše představa o mocenské elitě se opírá o některé Co^emě vskutku chybí e£ P" if ^nfvS skutečnosti a zároveň'nam^Je Ů^nu^ ^ochopľ*^ terý by tv1 °f™;d,Uv;P^gt a př drSené právnickí»: 1. Rozhodující institucionální trendy které charaite-přfpravfa koleievy » a P ^ ^Jrizují strukturu naší epochy, zejména pak nadvládu vo- školv, l^^^'^^'Xovídä^požadavkum. které js« J 4M ve sf ere soukromého korporačního hospodářství ľ^í^ÄÄ^#"I««,AB*r^a!' smyslu také shoda některých objektivu čh dnes na Sieny mocen*é ehty k v te) zaj^fl hospodářskými, vojenskými a politickými taná. jako napr. polní i™r«°™ neJm0 nalshav mstituceim; 2. společenská podobnost a psychologická si tento nefosa'fsfzbařveeaUiVěSy3tmém který by „umoM Pf-»«- lidmi, kteří jsou na vedoucích míftech doporucova , aby se zaved' ^° V v ofl tSchto struktur; zejména zvýšená možnost vzájemné vý- oddělit vynikají? *^'"^^ aDy se tak stfl W vysokých míst v každé z nich a fakt, 'že během měrných a dát jim te' he,lepsi_vy , y svých kaner přecházejí mocní mužové stále více z jed- zajistilo dost W«3w*)*«* ■^ kr)tlt noho rádu do druhého; 3. rozhodnutí učiněná na ľej- variacích opakuji mnozí kteří uzn , j^ ^ h ^^ ^ fl & ne^ ÄToÄ ľeCľsUny vůdců,, k« Ä".^ - ~ » ^ *™ «* ■* naše země potřebuje ke splnění svých závazků plynoucídj [provádět nábor nových členů elity také na Jiní« ^klpľlll: „Čtyři sta" předních velkoměstských rodin. 352 ^hnws „ n - uwo"ua ^uFma ucu, Kteri dík své T~rUm 3S0U VeImÍ Zdatnými P™fes^álními ganizatory a nejsou omezováni školením, které poskytuji politické strany v demokratickém zřízení Jv^ľ? w Sľy?U PŮSObÍla na ^^ení mocenské "Žnul r £ J' Pr0fesi0inální braničtí politikové byli «sunuti na strední mocenskou úroveň; 2. v zájmových 353 skupinách v suverénních místních útvarech, kam přešl legislativní orgány, došlo k zpola organizované stagna| 3. prakticky neexistuje civilní státní služba, která přestavuje politicky neutrální, ale zároveň politicky důleži arzenál duševních schopností a administrativních zkuš| ností; 4. bylo utuženo úřední tajemství, pod jehož rou kou se formují závažná rozhodnutí, aniž je může veřé-nost nebo Kongres prodebatovat. | To vše vedlo k tomu, že politické vedení, korporačj magnáti a významní vojenští činitelé se spojili v mocej sfcou elitu a že rozšířené a zcentralizované hierarchii které vedou její členové, porušily dřívější rovnováhu s a odsunuly ji na střední mocenskou úroveň. Koncepce sp lečnosti v rovnováze se dnes hodí jedině pro střední iq censkou úroveň; na této úrovni rovnováha spíše puso mezi silami a požadavky, které jsou úzkoprse provincia a nejsou odpovědné celému státu, než aby tvořila ce trura moci, v němž se rozhoduje o otázkách celostátní významu. lak to však vypadá ve vrstvách nejnižších? Všec tyto trendy viditelně působí ve vrstvách nejvyšších středních, co však se děje v široké americké veřejností Jsou-li vrcholné kruhy mocné jako nikdy dříve a jsou čím-dál tím sjednocenější a cílevědomější, dostávají-li střední vrstvy stále víc do zpola organizované stagna — jak vypadají spodní vrstvy a v jakých podmínkách ži široká veřejnost? Vzestup mocenské elity, jak nyní ut dime, spočívá na přeměně amerických občanů v masoví společnost — a po některých stránkách je.součástí přeměny. XIII MASOVÁ SPOLEČNOST V běžných představách o moci a rozhodování se žádná síla nepovažuje zatak významnou, jako je Široká Americká Veřejnost. Veřejnost* je'pokládána spíše za vlastní zdroj veškeré zákonné moci než za jednu ze složek kontroly a rovnováhy. Uředně i mezi lidem se považuje veřejnost za samo hnací kolo veškeré demokratické moci Koneckonců všichni liberální teoretikové zakládají svá pojetí mocenského systému na politické roli této veřejnosti Všechna důležitá úřední i soukromá rozhodnutí jsou oprávněna jen tenkrát, jsou-li ve shodě s prospěchem veřejnosti; všechna formální prohlášení hovoří v jejím jménu. J Uvazujme tedy o klasickém typu veřejnosti z hlediska 'demokratické teorie v oné povznesené náladě, v níž kdvsi Rousseau zvolal: „Veřejné mínění, královna světa není poddáno moci královské: sami králové jsou jeho prvními otroky. Nejdůležitějším znakem veřejnosti, v níž pramení veřejné mínění (k němuž dává podnět vzestup demokratické střední třídy), je svobodná diskuse. Předpokládá se že 354 fpi \»nS'*f P C ■ PřekIádáme tento výraz slovem „ve-rejnos s vědomím, ze jej přesně nevystihujeme. Nemáme však l ,1 e*ľlvaleiltní t™*, to? by v soba shrnul význam nasch p0]mu „verejnosť*, „občané" .„společnost", „lid" To s™ citelně obratí zejména v nedokonalosti dichotomie „veřejnost v Jzů i4°n mZ Se P°jednává v tét0 kaPitoIe' * také v překladu výrazů ako „community oí publics", „the public of oublic öS™I* "t etenář *** naíde WÍC ke dávnému cnľpt toiioto pojmu přímo v textu této kapitoly. - Pozn. překl. 355 1 'id ,'l.|!