Jana Petřicová

   

   Výzkumný soubor ke kurzu SOC421 (CAQDAS)

   

   anotace

   Soubor je tvořen 23 články z anglické internetové verze deníku The Japan Times. Pokrývá období
   od 28.2.2004 do 11.8.2004. Články byly vybrány na základě jména farmy, která nenahlásila
   masové vymírání chovné drůbeže. Sledují vývoj celé kauzy, od zveřejnění problému v japonských
   médiích (28.02.04), až po rozsudek pro majitele farmy (11.08.04), který byl za zatajování
   infekčního onemocnění odsouzen k podmínečnému trestu v délce jednoho roku a finanční pokutě.

   

   setting

   Ptačí chřipka byla v Japonsku prokázána v polovině ledna 2004. Úřady okamžitě zahájily masovou
   informační kampaň, zejména v prefektuře Ósaka a Kjóto, kde se v drůbežích chovech nákaza
   prokázala 18. ledna 2004. Sledovaný případ farmy Asada Nósan Funai byl sice až třetím případem
   výskytu viru, zásadní je však z hlediska dodržování hygienických pravidel a nahlašování úhynu
   drůbeže v rámci chovných firem. Operátoři farmy Asada Nósan Funai váhali s ohlašováním nemocné
   drůbeže, protože při vlastních testech na uhynulých ptácích nebyla prokázána nákaza. Navíc
   panovaly obavy z likvidace podniku na základě "pouhého podezření".

               Dne 19.02.04 navštívili farmu pracovníci prefektury, kteří informovali o možnosti
   nákazy a nutnosti okamžitého nahlášení případů úhynu drůbeže. V chovu farmy do té doby
   nedocházelo k žádným abnormálním úhynům. Od 20.02.04 však začala drůbež hromadně hynout, a to
   až v počtu 1000 kuřat za den. Farma tedy provedla vlastní testy, které virus neprokázaly,
   předpokládalo se tedy, že se jedná o jiný druh onemocnění (střevní katar, enteritis) po
   použití nevhodného krmiva. O hromadném úhynu informoval lokální autority neznámý pracovník
   farmy až 27.02.04, kdy denně umíralo přes 3000 kuřat. Po celou dobu farma prodávala drůbeží
   maso a vejce a dodávala je do supermarketů a restaurací v Ósace.

               Případ vyvolal vlnu nesouhlasu s praktikami chovatelů drůbeže, kteří z obavy o
   zisk riskovali nakažení obyvatelstva a řadu otázek, do jaké míry je stát schopen regulovat
   takové riziko[ZK1] .

   možné otázky:[ZK2]

   Jakým způsobem informují autority o případu farmy Asada Nósan Funai?[ZK3]

   Jak se vyjadřuje k riziku nákazy virem majitel farmy?[ZK4]

   Projevuje se v článcích něco "specificky japonského"?[ZK5]

   -------------------------------

    [ZK1]Úvod skvělý...

    [ZK2]... ale otázky za ním zaostávají, a to hodně.

    [ZK3]Co je na tom problematického? Krom toho, že údajnou zdráhavostí zřejmě ohrozili ostatní.
   Kde je sociologická pointa? (ne, že by nebyla možná, naopak, ale chybí tu)

    [ZK4]dtto

    [ZK5]chcete to snad s něčím srovnávat? A proč by takové srovnání mohlo být cenné nebo
   důležité?