Kompetence v praxi sociální práce 40 kompetence v praxi V. KOMPETENCE V PRAXI 1. Proč „kompetence" Jednou z cest, jak předávat představu o profesionáhií roli novým adeptům ■■;■§!■'■.'-■" (studentům, začínajícím profesionálům) nebo jak zajišťovat mezinárodní konsensus v obsahu této role, je její funkcionální dekonstrakce. Spočívá v tom, že se 'identifikují klíčové úkoly v pracovní roli profesionálů a porovnává se, jak jsou : tyto úkoly řešeny v různých kontextech, např. „podporovat a pomáhat k soběs-: taěnosti" v ústavní péči, v terénní práci, v práci s dětmi. Každý úkol je pak rozdělen na jednotky kompetence, tj. na elementy chovám, které přesněji předepisují, co má sociální pracovník dělat. (K. O. Haganová, 1997) : Takováto funkcionální dekonstrukce může přispět ke znovu pochopení a prohloubení významu a obsahu profesionáhií role vymezením tzv. kompetencí ||::;::vpraxi. 2. Vymezení pojmů Původně termín „kompetence" pochází z latinského výrazu competens, tj. vhodný, příhodný, náležitý. V kontextu práva, kde je termín nejčastěji v historii používán, se kompetencí rozumí schopnost chápat a jednat rozumně. V americkém slovníku soc. práce je kompetence definována jako schopnost úaplnit požadavky povolání nebo jiné požadavky. Kompetence v sociální práci pak zahrnuje zvládnutí požadavků vzdělávacích i zkušenostních, které jsou demonstrovány absolvovanými diplomními zkouškami a schopností realizovat pra- • covní závazky a dosahovat cílů sociální práce při zachovávám hodnot a dodržo-; vání etického kodexu profese (Social Work Dictionaiy, 1995). y" Britská organizace NCVQ (National Council for Vocational Qualifications), která se rozsáhle zabývá rozvojem vzdělání založeném na kompetencích v růz- f ných povoláních, definuje kompetenci takto: Kompetence je široký pojem, který zahrnuje schopnost přenášet znalosti a dovednosti do nových situací v dané oblasti povolání. Zahrnuje organizaci í a plánování práce, inovaci a vyrovnání se s ne-rutinními činnostmi. Zahrnuje ■ takové kvality jako osobní efektivitu, která je na pracovišti potřebná při zacházení se spolupracovníky, manažery a klienty. (NCVQ, 1988) 41 Kompetence v praxi sociální práce V češtině Jednat kompetentně''je chápáno jako Jednat odpovědněa se znalosti veď. „Být kompetentní" má v češtině konotaci „mít patřičnou pravomoc a vědět jak jednať, doslovně „být způsobilý, oprávněný" (Otto, 1905). Jde tedy o celostní charakteristiku osoby, která je vybavena pravomocí, určitými znalostmi a postoji a je schopna na základě této výbavy jednat. Kompetentní sociábí pracovník je v našem pojetí ten, kdo je vybaven pravomocí vykonávat sociální práci jednak jako absolvent odborného vzdělám, jednak jako člen sociální organizace a kdo je schopen ve svém povolám jednat v souladu ;| s uznávanou profesionální rolí. Kompetence v praxi chápeme jako funkcionální projev dobře zvládané a uznávané profesionální role sociálního pracovníka, jejíž součásti jsou odborné znalosti, schopnost reflektovat adekvátně kontext a citlivě aplikovat hodnoty profese. Kompetenci v praxi lze analyzovat z různých hledisek a různými způsoby. Výsledkem takové analýzy může být soustava znaků či funkcionálních prvků, jimiž lze kompetenci v praxi popsat. Takovou soustavu jsme začali označovat jako „praktické kompetence". Praktické kompetence vyjadřují souhrn toho, co podle konsensu odborníků sociální pracovník koná a jak to koná při práci s klienty v organizaci, jak se tedy jeho profesionální kompetence realizuje v konkrétních situacích. O tom, že názory odborníků se vyvíjejí a obvykle zrcadlí převládající trendy ve společnosti, jsme hovořili již v 1. kapitole. 3. Vznik soustavy praktických kompetencí v CR 3.1. Zdroje Pro porozumění předkládané české soustavy praktických kompetencí považujeme za důležité vysvětlit, jak „konsensus odborníků" vznikal. Soustava uvedená v příloze V se opírá o několik zdrojů. Prvním impulsem se stal britský dokument CCETSW (Ústřední rada pro vzdělávání a frénink v sociábí práci), tzv. Paper 30 z r. 1995, který shrnuje požadavky a pravidla pro diplom v sociábí práci. V tomto dokumentu jsou mimo jiné uvedeny tzv. jádrové kompetence v sociální práci a praktické požadavky, jak je lze prokázat. Ze šesti zde uvedených kompetencí jsme ve své práci vycházeli a snažili jsme se zachovat jejich přibližné členění tak, aby výsledná soustava byla s nimi alespoň trochu srov- m hatebá. V zájmu „národní kultury" však došlo k řadě změn jak v pojmenování tak i v obsahu kompetencí. Naopak základní pojetí sociální práce, jejích hodnot, cílů a metod jak jich dosáhnout, zůstalo stejné a odpovídá modernímu chápání sociábí práce v západní Evropě. - Dalším zdrojem byly práce několika skupin učitelů a sociálních pracovníků, které v r. 1996 a 1997 opakovaně tvořily v souvislosti s diskusemi o mmbiálních standardech vzdělávání a s cíli praktické výuky a supervize vlastní českou charakteristiku dobrého odborníka v sociální práci. í" Další odborníci v rámci kursu rozvojové supeivize navrhli v pracovních skupinách obsah několika praktických kompetencí v sociální práci a analyzovali jejich aspekty a projevy. 3.2. Postup ':'■ Ze všech těchto materiálů byl vytvořen v r. 1997 první ucelený návrh šesti zá-jkladních kompetencí, včetně jejich dílčích aspektů. Návrh se pokusil zachytit /Všechny dobré podněty obsažené ve všech materiálech. Návrh byl dán k vyjá-sdření mnoha zaměstnavatelům, sociábím pracovníkům a učitelům sociálních •■škol. Jejich výběr nebyl systematický, ale vycházel z adresáře těch, kdo se něja-5kým způsobem angažovali na oborových diskusích v rámci různých programů ■Phare, obracel se na členy Společnosti sociálních pracovníků a na členy ASVSP f v Pracovní skupina, složená z učitelů a praktiků z různých organizací, podrobila tuto verzi zatěžkávací zkoušce v rámci studentských praxí. Studenti pod vedením isvých konzultantů a supervizorů sbírali doklady o svých dovednostech přibližně j ha 20 různých pracovištích praxe. Cílem tohoto ověřování bylo jednak zjistit, zda tento pro nás náročný proces je vůbec možné realizovat, jednak byly zvažovány a diskutovány přínosy a rizika Ä tohoto přístupu k výuce. Důležité také bylo nalézt optimální vyvážení mezi póly, j|>kde na jedné straně byla co největší přesnost a obsažnost v zachycení kompetencí f|" sociálního pracovníka (obavy z redukcionismu), na druhé straně co nejúspornější |iizachycení jen toho, co je opravdu podstatné (obava ze zahlcení pracovníků í a menší přehlednosti). f[ «Formulace jednotlivých aspektů i soustava jako celek procházely v letech 1997,1998 a 1999 řadou změn, podložených narůstajícími zkušenostmi se stu- »denry a nakonec i zkušeností pracovníků na sobě, které byly společně diskutovány i individuálně komentovány. 42 43 Kompetence v praxi sociální práce Takto vznikla nynější 4. verze soustavy. Ve školním roce 1998/99 byla tato verze znovu podrobena ověření. Tentokrát se vybraní dobrovolníci pokusili za pomoci konzultanta (vybraného učitele, kolegy či vedoucflio praxe) zrealizovat! celé „portfolio" zachycující všechna kriteria kompetencí. Výsledky zkušeností z této dobrodružné výpravy uvádíme v další části. komentovaná soustava praktických kompetencí 44 VI. KOMENTOVANÁ SOUSTAVA PRAKTICKÝCH KOMPETENCÍ 1. Celkové pojetí soustavy Ačkoli praktické kompetence představují operacionalizované aspekty role sociálního pracovníka, tedy především pozorovatelné a zachytitelné chování, je na první pohled zřejmé, že zvolený popis není prost teoretických a etických předpokladů Naším cílem je naopak podpořit rozvoj takové praxe, která respektuje současné znalosti v rozvinutých zemích a současně reflektuje stav společenského vědomí u nás. Vyjadřuje hodnoty a postoje, na nichž se mnozí sociální pracovníci v různých zemích i u nás shodují. Většina podstatných konceptů, o které se tato soustava opírá, je uvedena v kap. 1. Pokusíme se je zkonkretizovat a vysvětlit v komentáři k jednotlivým položkám soustavy. K pochopení takto vymezených kompetencí a jejich aspektů je dobré znát teoretické předpoklady a souvislosti, o něž se opírají, nebo se o ně zajímat. Zmiňujeme to proto, že porozumění tu není zcela samozřejmé a bez znalosti souvislostí může snadno dojít ke zkreslení či zploštění jejich významu. i Pro práci s praktickými kompetencemi je důležitý „duch" andragogického f přístupu k učení a hodnocení. Toto považujeme za velmi podstatné. Soustava obsahuje šest oblastí profesionální role, které se vzájemně prolínají r a doplňují. Pro zkrácení hovoříme o šesti kompetencích, ve skutečnosti se však jedná pouze o různé aspekty a projevy profesionální kompetence jako takové. Podle předpokladů, z nichž je soustava konstruována, se tato kompetence pro-f jevuje nejčastěji při práci s klienty v rámci nějaké sociální organizace a její různé ' stránky lze zachytit v projevech, které byly pro lepší přelilednost uspořádány do \ následujících skupin: l i a- Schopnost účinně komunikovat s jednotlivci, skupinami, rodinami i komunitami - rozvíjet účinnou komunikaci f Schopnost se zorientovat v potřebách, možnostech a porozumění, které klient a jeho okolí má, a vymezit s nimi oblast a plán spolupráce - orientovat se a plánovat postup 45 Kompetence v praxi sociální práce DEFINICE SOCIÁLNÍ PRÁCE Sociální práce jako obor je aplikovaná věda, která zkoumá komplexní souvislosti mezi intrapsychickými, inteipersonálními, skupinovými a společenskými procesy a způsoby jejich ovlivnění legislativními, organizačními, kommiilíačními a vztahovými prostředky, s cílem zlepšit životní pohodu všech lidí. Sociální práceyq/co činnost je profesionální aktivita, která vytváří podmínky pro rozvoj a lepší využití zdrojů jednotlivce, skupin, komunit a společnosti využíváním prostředků analýzy a komunikace, profesionálním utvářením a usnadňováním vzájemné interakce (organizováním, vyjednáváním) a realizací a změnou legislativních a společenských podmínek, s cílem ochránit a posílit zejména znevýhodněné a ohrožené skupiny a jednotlivce ve společnosti. 154 příloha V_________________________________soustava praktických kompetenci SOUSTAVA PRAKTICKÝCH KOMPETENCÍ Rada pro rozvoj sociální práce, 1999 I. kompetence: Rozvíjet účinnou komunikaci Definice: Umí naslouchat a vytvářet podmínky pro otevřenou komunikaci mezi jednotlivými klienty, skupinami a komunitami. Iniciuje spolupráci a motivuje pro změnu v zájmu klientů. Společná kritéria Důkazy Splnil Datum podpis 1. Navázat kontakt (vytvořit atmosféru důvěry, dbát přiměřené neverbální komunikace) 2. Přizpůsobit komunikaci věku, individualitě a podmínkám 3. Rozeznávat shodná a odlišná hlediska, hodnoty a cíle a respektovat je 4. Poskytovat přiměřený prostor pro vyjasnění a vyjádření názorů a cílů klientů t, 5. Usnadňovat komunikaci mezi klienty, organizacemi a širším společenstvím 6. Motivovat pro překonávání překážek v dosahování vlastních hodnota cílů klientů 7. Udržovat pracovní vztah s klientem a jeho okolím v procesu změny a získávat a poskytovat přiměřenou zpětnou vazbu 155 Kompetence v praxi sociální práce H. kompetence: Orientovat se a plánovat postup Definice: Ve spolupráci s klienty, jejich pečovateli a jinými odborníky získává přehled o jejich současných i potenciálních potřebách i zdrojích a společně plánuje postupy, reagující na zjištěnou nouzi a ohrožení Dovede stanovit rizikové faktory a meze spolupráce. Společná kritéria Důkazy Splnil Datum/podpis 1. Orientovat se v potřebách a možnostech klientů a jejich rodin ve vazbě na okolí 2. Orientovat se v legislativních, společenských a organizačních podmínkách a možnostech působících v dané situaci 3. Sbírat a zpracovávat informace z různých zdrojů 4. Zvažovat spolu s klienty a jejich okolím různé možnosti působení a změny 5. Rozeznávat rizikové faktory a stanovit meze 6. Vést přiměřenou dokumentaci 7. Pomáhat objasňovat cíle, zdroje a možné překážky a navrhovat možná řešení 8. Vést klienta k porozumění důsledků různých rozhodnutí 9. Dohodnout plán a rozdělení úkolů k dosažení změny Doplňující kritéria pro studenty Důkazy Splnil Datum/podpis 10. Vede přiměřenou dokumentaci o situaci klienta 11. Orientuje se v sociálních záznamech 12. Je schopen ze sociálního záznamu vybrat potřebné informace 13. Je schopen provést samostatně záznam o vyšetření (pozorování) klienta 14. Ovládá prostředky moderní kancelářské techniky 156 příloha V_________________________________soustava praktických kompetenci DL kompetence: Podporovat a pomáhat k soběstačnosti Definice: Podporuje příležitosti k tomu, aby lidé mohli použít své vlastní síly a schopnosti. Pomáhá jim přebírat zodpovědnost, zabezpečovat svá práva a kontrolovat ohrožující chování Společná kriteria Důkazy Splnil Datum/podpis 1. Umět poskytnout emoční podporu 2. Pomáhat lidem rozeznávat a vyjadřovat jejich přednosti, schopnosti a silné stránky 3. Umět objasnit lidem jejich práva a způsoby jejich uplatnění Kritéria pro pracovníky Důkazy Splnil Datum/podpis 4. Pomáhat účasti klientů na rozhodování, přejímání odpovědnosti a uplatnění práv 5. Podporovat získání a rozšíření Informací, dovedností a schopností, které posilují soběstačnost ■ň 6. Přímo vystupovat v zájmu klientů, obhajovat a vysvětlovat jejich oprávněné zájmy 7. Zvažovat právo lidí přebírat na sebe riziko poškození 8. Pomáhat lidem vyvíjet větší kontrolu nad chováním, které ohrožuje je nebo okolí 9. Chápat a respektovat odlišnosti menšin a přispívat k odstraňování diskriminace a útlaku 157 Kompetence v praxi sociální práce___________________________________ IV. kompetence: Zasahovat a poskytovat služby Definice: Poskytuje nebo zajišťuje přiměřenou úroveň podpory, péče, ochrany a kontroly a zapojuje se do prevence. Podporuje spolupráci mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi Společná kriteria Důkazy Splnil Datum/podpis 1. Znát možnosti a metody poskytování služeb a intervence 2. Poskytovat pomoc a službu v souladu s dohodnutým postupem Kritéria pro pracovníky Důkazy Splnil Datum/podpis 3, Pravidelně hodnotit měnící se situaci, pokroky a účinnost postupu spolu s klienty 4. Organizovat a koordinovat poskytování pomoci a služeb z různých zdrojů 5. Vytvářet příznivé okolnosti pro přijetí služby a adaptaci na ni 6. Aktivně čelit chování, které vytváří riziko a ohrožuje klienta nebo okolí 7. Aktivně se zapojovat do programů, které sni-žujísociální riziko a zlepšují sociální podmínky a rozšiřují možnosti důstojného života lidí 8. Pomáhat zvládat konflikt, napětía stres uživatelům služeb a jejich okolí a zlepšovat jejich spolupráci 9. Připravit vhodné podmínky pro zdařilé odpoutání při ukončení služby 158 příloha V______________________________soustava prakticlcých leompetencí V. kompetence: Přispívat k práci organizace (kompetence pracovníků) Definice: Pracuje jako odpovědný člen organizace, přispívá k hodnocení a zlepšování její práce a účinnosti služeb pro klienty a efektivně využívá všech zdrojů. Spolupracuje s kolegy. Kritéria Důkazy Splnil Datum/podpis 1. Rozumět struktuře organizace, jejím cílům, reflektovat pravidla a režim 2. Jednat v souladu s právy klientů, pravidly organizace a etikou sociální práce a přispívat k dobré pověsti pracoviště na základě solidních výsledků 3. Účinně komunikovata spolupracovats kolegy a jinými pracovníky 4. Umětcharakterizovattým, identifikovatvlastní místo v něm a reflektovat vlastní přínos pro práci v týmu 5. Podílet se na kritickém hodnocení práce organizace, přispívat ke zlepšení její kultury a přiměřenosti poskytovaných služeb potřebám a právům různých klientů. * 6. Znát dostupné zdroje organizace, efektivně je využívat a chápat priority 7. Vytvářet podmínky pro získání zpětné vazby o chodu organizace a o vlastní práci od klientů a kolegů a navrhovat konstruktivnízměny ISQ Kompetence v praxi sociální práce V. kompetence: Přispívat k práci organizace (kompetence studentů) Definice: Dovede se zorientovat v organizaci a začlenit do způsobu její práce. Chápe své postavení v týmu, spolupracuje s kolegy a zodpovědně plní svou roli Podílí se na kritickém hodnocení práce organizace a navrhuje změny. Kritéria Důkazy Splnil Datum/podpis 8. Dodižovat základní pravidla společenského styku a respektovat kolegy 9. Přijímat a poskytovat zpětnou vazbu a kritiku 10. Projevovat se zodpovědně 11. Aktivně přistupovat k plnění úkolů 12. Rozumět struktuře, cílům a hodnotám organizace 13. Respektovat pravidla a zájmy organizace 14. Kriticky reflektovat práci organizace a navrhovat změny 15. Zabezpečovat výměnu informací s jinými subjekty 16. Navazovat kontakt s institucemi v lokalitě 17. Umět charakterizovat tým a identifikovat vlastní místo v něm 160 příloha V soustava praktických komvetenci VI. kompetence: Odborně růst Definice: Je schopen konzultovat a řídit svůj odborný i osobní růst. Je schopen se kvalifikovaně rozhodovat; spolupracovat v síti, dosahovat vytčených pracovních cílů ve stanoveném čase a přispívat k pozitivním změnám ve svém oboru. Společná kritéria Důkazy Splnil Datum/podpis 1. Síedovatvývojzákonodárstvívsociálníobiasti a doplňovat své znalosti a dovednosti v sociální práci 2. Využívat kontaktů a výměny zkušeností na seminářích a vzdělávacích akcí k získání a prohloubení informací ke svému oboru 3. Ve spolupráci s druhými kriticky hodnotit vlastní rozvoj a dáie se učit 4. Reflektovat osobní stresy, jejich příčiny a projevy a emočně se vylaďovat 5. Identifikovat u sebe i u druhých předsudky a stereotypy, které negativně působí na práci s klienty a pomáhat je překonávat 6. Umět si zorganizovat práci a dosáhnout cíle, kterýsi vytknul ve stanoveném čase t Kritéria pouze pro pracovníky Důkazy Splnil Datum/podpis 7. Sdílet s kolegy profesionální nejistoty, rozeznávat teoretické souvislosti a mnohostrannost možných řešení a vyvažovat práva, potřeby a možnosti 8. Rozeznávat, kdo a vjakém čase musí rozhodnout, identifikovat rizika spojená s alternativami a přijímat zodpovědnost za vlastní rozhodnutí 9. Tvořivě využívat příležitosti k dosažení pozitivních změn a hledat nová řešení lO.Vytvářet a udržovat pracovní vztahy s jednotlivci, organizacemi, odborníky a dobrovolníky, respektovat jejich odlišné pohledy a pracovat s nimi 161 Kompetence v praxi sociální práce___________________________________ SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PRAKTICKÝCH KOMPETENCÍ DLE PORTFOLIA Jméno hodnoceného:...........................................datum hodnocem: pracoviště:........................................................................................... hodnotitel:.............................................................za období:............ Kompetence (obsah) Současné dosažení 1. Rozvíjet účinnou komunikaci Naslouchat, vytvářet podmínky pro důvěru a otevřenost, iniciovat spolupráci a motivovat pro změnu 12 3 4 5 6 7 li. Orientovat se a plánovat postup Získávat přehled o souvislostech situací nouze a rizika a plánovat postup ke změně 12 3 4 5 6 7 III. Podporovat a pomáhat k soběstačnosti Podporovat rozpoznání a využívání vlastních sil a schopností, přebírání odpovědnosti a zabezpečení práv 12 3 4 5 6 7 IV, Zasahovat a poskytovat služby Poskytovat či zajišťovat přiměřenou podporu, ochranu a kontrolu a zapojovat se do prevence 12 3 4 5 6 7 V. Přispívat k práci organizace Pracovat odpovědně, hodnotit a zlepšovat účinnost služeb, efektivně využívat zdrojů, spolupracovat 12 3 4 5 6 7 VI. Odborně růst Plánovat a řídit své další vzdělání, využívat supervizi a sebereflexi k růstu, umět si zorganizovat práci a čas, rozhodovat se a spolupracovat v síti 12 3 4 5 6 7 Toto hodnocem vyjadřuje dosaženou úroveň v kompetencích, které hodnotitel posuzuje. Pokud chybí doklady nebo kompetence není posuzována, hodnoceni proškrtněte. 1... nunimální zvládnuti dané kompetence v některých kriteriích 7... úplné zvládnutí kompetence ve všech kritériích 162 vňloha VI t\>vv praxí TYPY PRAXÍ (Zpracovala Mgr. J. Sýkorová na základě portfolií z kursu rozvojové supervize r. 1997) Formy praxe a učební cíle studenta Standardní formy praxe, které jsou zavedeny na našich školách, je možno rozdělit do těchto kategorií podle jejich délky a rytmu: - krátkodobá průběžná - dlouhodobá průběžná - krátkodobá bloková - dlouhodobá bloková - nárazová, projektová Krátkodobá průběžná praxe probíhá v délce 1-2 dny v týdnu po dobu 4 týdnů. Jednorázová návštěva, případně 2-3 návštěvy zařízeni nelze považovat za krátkodobou praxi; ale jedná se o stáž. Tato forma praxe je vhodná pro ambulantní zařízení, úřady a další sociální instituce. Cílem učeni je především seznámit se se strukturou organizace, jejím zařazením do sociální sítě, jejími cíli, typem klientů, rytmem provozu a základními pravidly zařízení. Student může informativně poznat úlohu sociálního pracovníka, jeho hlavni činnosti a způsob vedení dokumentace. Učitelé a konzultanti z pracovišť se shodují, že tento typ praxe je vhodný pro studenty prvních ročníků VOS. v. Dlouhodobá průběžná praxe trvá většinou jeden nebo dva semestry a student dochází na pracoviště 1-2 dny v týdnu. Tento typ praxe je vhodný v ambulantních poradenských a informačních službách, stacionářích, speciálně pedagogických centech, azylových domech, odděleních péče o děti aj. Student má možnost zúčastnit se po delší období pravidelných aktivit, skupin, návštěvních dnů. V této formě praxe může plnit náročné cíle učení: sledovat a zaznamenat vývoj jednoho případu, naučit se vést dokumentaci, pochopit metodiku vedení případu a uvědomit si možné varianty řešeni, učit se sebereflexi naučit se analyzovat a zaznamenávat změny, udělat plán sociální pomoci a některé realizovat. Cíle této formy praxe navazuji na úkoly z nižších ročníků, student by měl umět např. navázat kontakt s klientem, vést rozhovor, pracovat s dokumentací. Krátkodobá bloková praxe probíhá tak, že student je přítomen na pracovišti denně po dobu 2-3 týdnů. Tato forma je vhodná zejména v lůžkových zařízeních, hospicích, LDN, výchovných zařízeních, léčebných komunitách apod. Student má možnost získat základní informace o charakteru zařízení, seznámit se s legis- t« možnosti a meze praktických kompetencí K. MOŽNOSTI A MEZE PRAKTICKÝCH KOMPETENCÍ 1. Názory veřejné obce V dubnu 1999 se téma praktických kompetencí stalo předmětem diskuse členů Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Na diskusi se podíleli učitelé, kteří s kompetencemi zkusili pracovat v praktické výuce studentů. Účastnili se také někteří pracovníci z praxe, zkoušející kompetence na sobě. Konečně zde byli ti, kdo soustavu moc neznali a diskutovali spíš o principu operacionálního vymezení profesionální role. V diskusi zazněly následující podněty: