II
(Akty, jejichž zveřejnění není povinné)
RADA
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 12. července 2005
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
(2005/600/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
a zejména na čl. 128 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského
a sociálního výboru (2),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví Unii mimo
jiné cíle podporovat hospodářský a sociální pokrok
a vysokou úroveň zaměstnanosti. Článek 125 Smlouvy
o založení Evropského společenství stanoví, že členské
státy a Společenství pracují na rozvoji koordinované stra-
tegie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace,
vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů
práce reagovat na hospodářské změny.
(2) V březnu 2000 zahájila Evropská rada na zasedání
v Lisabonu strategii, která se zaměřuje na udržitelný
hospodářský růst při zvýšení počtu a kvality pracovních
míst a větší sociální soudržnosti a která stanoví dlouho-
dobé cíle v oblasti zaměstnanosti, avšak po pěti letech
není cílů strategie zdaleka dosaženo.
(3) Předložení integrovaného balíčku hlavních směrů politiky
zaměstnanosti a hlavních směrů hospodářské politiky
pomůže Lisabonskou strategii opětovně zaměřit na růst
a zaměstnanost. Hlavní úlohu při provádění cílů Lisa-
bonské strategie týkajících se zaměstnanosti má evropská
strategie zaměstnanosti. Také posilování sociální
soudržnosti představuje klíčový prvek úspěchu Lisa-
bonské strategie. A naopak, jak je uvedeno v sociální
agendě, úspěch evropské strategie zaměstnanosti přispěje
k dosažení větší sociální soudržnosti.
(4) V souladu se závěry jarního zasedání Rady ve dnech 22.
a 23. března 2005 musí Unie zmobilizovat všechny
vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států
i na úrovni Společenství, včetně politiky soudržnosti, ve
třech rozměrech Lisabonské strategie (hospodářském,
sociálním a životního prostředí), aby se tak více využilo
jejich součinnosti v celkovém rámci udržitelného rozvoje.
(5) Cíle týkající se plné zaměstnanosti, kvality pracovních
míst, produktivity práce a sociální soudržnosti musí být
vyjádřeny v jasných prioritách: přilákat více lidí do
zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních
sil a modernizovat systémy sociální ochrany; zvýšit adap-
tabilitu pracovníků a podniků; a zvýšit investice do
lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání
a kvalifikace.
(6) Hlavní směry zaměstnanosti by měly být v plném
rozsahu přezkoumávány pouze jednou za tři roky
a jejich aktualizace během tohoto období do roku
2008 by měla být přísně omezena.
CS6.8.2005 Úřední věstník Evropské unie L 205/21
(1) Stanovisko ze dne 26. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním
věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 31. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním
věstníku).
(7) Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu
vypracovaly společné stanovisko k Integrovaným hlavním
směrům pro růst a zaměstnanost (2005­2008).
(8) Doporučení Rady ze dne 14. října 2004 o provádění
politik zaměstnanosti členských států (1) zůstává nadále
platným odkazem,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států se přijímají
ve znění uvedeném v příloze.
Článek 2
Členské státy přihlížejí k těmto hlavním směrům ve svých poli-
tikách zaměstnanosti, o kterých podávají zprávu ve svých
národních reformních programech.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 12. července 2005.
Za Radu
G. BROWN
předseda
CSL 205/22 Úřední věstník Evropské unie 6.8.2005
(1) Úř. věst. L 326, 29.10.2004, s. 47.
PŘÍLOHA
HLAVNÍ SMĚRY ZAMĚSTNANOSTI (2005­2008)
(Integrované hlavní směry č. 17­24)
-- Hlavní směr č. 17: provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality
a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti.
-- Hlavní směr č. 18: podporovat celoživotní přístup k práci.
-- Hlavní směr č. 19: zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám
hledajícím zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám.
-- Hlavní směr č. 20: zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce.
-- Hlavní směr č. 21: podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a omezit segmentaci trhu práce
s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů.
-- Hlavní směr č. 22: zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost.
-- Hlavní směr č. 23: zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu.
-- Hlavní směr č. 24: přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům.
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států
Členské státy ve spolupráci se sociálními partnery provádějí politiky vedoucí k dosažení cílů a prioritních činností
uvedených níže. V souladu s Lisabonskou strategií usilují politiky zaměstnanosti členských států vyváženým
způsobem o:
-- Plnou zaměstnanost: Dosažení plné zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti a neaktivity zvýšením poptávky po
pracovních silách a jejich nabídky je zásadní pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti.
-- Zlepšení kvality pracovního místa a produktivity práce: Úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti probíhá současně se zvyšo-
váním přitažlivosti pracovních míst, kvality pracovního místa i růstu produktivity práce a snižováním podílu chudých
pracujících. Je třeba plně využít souvztažnosti mezi kvalitou pracovního místa, produktivitou a zaměstnaností.
-- Posilování sociální a územní soudržnosti: Je třeba rázných opatření, která posílí sociální začleňování, budou předcházet
vylučování z trhu práce, podpoří zapojování znevýhodněných osob do zaměstnání a sníží regionální nerovnosti
v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivitě práce, zejména v zaostávajících regionech.
Rovné příležitosti a boj proti diskriminaci jsou nezbytné pro dosažení pokroku. Zohlednění rovnosti pohlaví a podpora
rovnosti žen a mužů by měly být zajištěny v rámci všech opatření. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla
věnovat pozornost především situaci mladých lidí, provádění Evropského paktu mládeže a podpoře přístupu k zaměstnání
během celého pracovního života. V souladu s vnitrostátními cíli je třeba také věnovat zvláštní pozornost podstatnému
snížení rozdílů v zaměstnanosti znevýhodněných osob včetně osob se zdravotním postižením a rozdílů mezi státními
příslušníky třetích zemí a občanů Evropské unie.
Při přijímání opatření by členské státy měly zajistit dobré řízení politik zaměstnanosti. Měly by vytvořit široké partnerství
pro změnu, na kterém by se podílely parlamentní orgány a dotčené subjekty, a to i na regionální a místní úrovni.
Klíčovou úlohu by měli hrát sociální partneři na evropské i vnitrostátní úrovni. Množství cílů a referenčních úrovní
stanovených na úrovni EU v rámci evropské strategie zaměstnanosti v souvislosti s hlavními směry z roku 2003 je
zahrnuto na konci této přílohy a mělo by být i nadále sledováno pomocí ukazatelů a srovnávacích tabulek. Členské státy
se také vyzývají ke stanovení vlastních závazků a cílů, pro něž by měly vzít v úvahu uvedené cíle a doporučení přijatá na
úrovni EU v roce 2004.
CS6.8.2005 Úřední věstník Evropské unie L 205/23
Zajištění dobrého řízení rovněž vyžaduje větší účinnost v přidělování administrativních a finančních zdrojů. Prostředky ze
strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, by členské státy měly po dohodě s Komisí směrovat na
provádění evropské strategie zaměstnanosti a o uskutečněných opatřeních by měly podávat zprávy. Zvláštní pozornost by
měla být věnována posilování institucionální a administrativní kapacity v členských státech.
Hlavní směr č. 17: provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce
a posílení sociální a územní soudržnosti.
Politiky by měly přispět k tomu, aby celková průměrná míra zaměstnanosti v Evropské unii (EU) do roku 2010 dosáhla
celkově 70 %, alespoň 60 % u žen a 50 % u starších pracovníků (55 až 64 let) a aby se snížila nezaměstnanost
a neaktivita. Členské státy by měly zvážit stanovení národních cílů míry zaměstnanosti.
Při dosahování těchto cílů by se opatření měla zaměřit na tyto priority:
-- přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální
ochrany,
-- zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků,
-- zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace.
1. PŘILÁKAT VÍCE LIDÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A UDRŽET JE V NĚM, ZVÝŠIT NABÍDKU PRACOVNÍCH SIL
A MODERNIZOVAT SYSTĚMY SOCIÁLNÍ OCHRANY
Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu a jak povzbudit
ekonomiky podporující sociální začlenění a zároveň zajistit záchrannou síť pro ty, kteří nejsou schopni pracovat.
S ohledem na očekávaný pokles množství obyvatelstva v produktivním věku je tím důležitější podporovat nárůst nabídky
pracovních sil ve všech skupinách, nový celoživotní přístup k práci a modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění
jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového
mezigeneračního přístupu by se měla zvláštní pozornost věnovat odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti
žen a mužů a nízké míře zaměstnanosti starších pracovníků a mladých lidí. Rovněž je nezbytné zabývat se nezaměstna-
ností mládeže, jejíž míra celkovou míru nezaměstnanosti v průměru dvakrát převyšuje. Musí být vytvořeny vhodné
podmínky, které umožní pokrok v oblasti zaměstnanosti bez ohledu na to, zda se jedná o vstup do prvního zaměstnání,
návrat do zaměstnání po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Důležitá je kvalita pracovního místa
včetně platu a dalších požitků, pracovní podmínky, jistota zaměstnání, přístup k celoživotnímu učení a perspektiva
profesního postupu, jakož i podpora a podněty plynoucí ze systémů sociální ochrany.
Hlavní směr č. 18: podporovat celoživotní přístup k práci prostřednictvím:
-- obnovené snahy o vybudování profesní dráhy u mladých lidí a ke snížení nezaměstnanosti mládeže, jak k tomu
vyzývá Evropský pakt mládeže,
-- rozhodných opatření pro zvýšení zapojení žen a snížení rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a v platech žen
a mužů,
-- lepšího sladění pracovního a soukromého života a zajištěním přístupných a cenově dostupných zařízení péče o dítě
a jiné závislé osoby,
-- podpory aktivního stárnutí včetně přiměřených pracovních podmínek, zlepšení stavu zdraví (v souvislosti se
zaměstnáním) a odpovídajících pobídek pro práci a odrazování od předčasného odchodu do důchodu,
-- moderních systémů sociální ochrany včetně systému důchodů a zdravotní péče, zajištěním jejich sociální přiměře-
nosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby lépe podporovaly zapojení do trhu
práce, setrvání v zaměstnaní a prodlužování pracovního života.
Viz též integrovaný hlavní směr ,,zabezpečit ekonomickou a fiskální udržitelnost jako základ pro zvýšení zaměstna-
nosti" (č. 2).
CSL 205/24 Úřední věstník Evropské unie 6.8.2005
Ke zvýšení účasti na trhu práce a k boji se sociálním vyloučením je nezbytné zlepšit přístup k zaměstnání pro osoby
hledající zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce
napojeny na trh práce a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K tomu je nutné odstraňovat překážky
v přístupu na trh práce poskytováním pomoci při skutečném hledání zaměstnání, usnadněním přístupu k odborné
přípravě a jiným aktivním opatřením na trhu práce, zajištěním, aby se vyplatilo pracovat, a odstraňováním pastí neza-
městnanosti, chudoby a neaktivity. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob
včetně pracovníků s nízkou kvalifikací na trh práce, a to jak prostřednictvím rozšiřování sociálních služeb a sociálního
hospodářství, tak rozvojem nových zdrojů pracovních míst v souladu se společenskými potřebami. Obzvláště důležité
jsou boj proti diskriminaci, podpora přístupu k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením a integrace přistěhovalců
a menšin.
Hlavní směr č. 19: zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám hledajícím
zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám prostřednictvím:
-- aktivních a preventivních opatření na trhu práce včetně včasné identifikace potřeb, pomoci při hledání zaměstnání,
poradenství a odborné přípravy jako součásti individuálních akčních plánů, poskytování nezbytných sociálních
služeb podporujících integraci osob nejvíce vzdálených od trhu práce a napomáhajících k odstraňování chudoby,
-- průběžného přezkumu pozitivních i negativních pobídek vyplývajících z daňových systémů a systémů sociálních
dávek, včetně správy a podmínek pro vyplácení sociálních dávek a výrazného snižování vysokých mezních sazeb
skutečného zdanění, a to zejména pro osoby s nízkými příjmy, při zajištění přiměřené úrovně sociální ochrany,
-- rozvoje nových zdrojů pracovních míst v oblasti služeb pro jednotlivce i podniky, především na místní úrovni.
Aby si více lidí mohlo najít lepší zaměstnání, je třeba rovněž posílit infrastrukturu trhu práce na úrovni členských států
i na úrovni EU včetně sítě EURES tak, aby bylo možné lépe předvídat a řešit případné neshody. V této souvislosti je
mobilita pracovníků v EU klíčová a měla by být plně zajištěna v rámci Smluv. Na vnitrostátních trzích práce je rovněž
třeba plně zohlednit další nabídku pracovní síly v důsledku přistěhování státních příslušníků třetích zemí.
Hlavní směr č. 20: zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce prostřednictvím:
-- modernizace a posilování institucí trhu práce, zejména služeb zaměstnanosti, s cílem zajistit větší transparentnost
příležitostí k zaměstnání a odborné přípravě na vnitrostátní a evropské úrovni,
-- odstranění překážek mobility pracovníků uvnitř Evropy v rámci Smluv,
-- lepšího předvídání kvalifikačních požadavků, nedostatků a překážek na trhu práce,
-- vhodného řízení ekonomické migrace.
2. ZLEPŠIT ADAPTABILITU PRACOVNÍKŮ A PODNIKŮ
Evropa musí zlepšit svou schopnost předvídat, podněcovat a vstřebávat hospodářské a sociální změny. To vyžaduje
náklady práce příznivé pro zaměstnanost, moderní formy organizace práce a dobře fungující trhy práce umožňující
kombinování větší pružnosti s jistotou zaměstnání v souladu s potřebami podniků a pracovníků. To by též mělo přispět
k předcházení segmentace trhů práce a k omezení nenahlášené práce.
V dnešním stále více se globalizujícím hospodářství, pro které je příznačné otevírání trhů a neustálé zavádění nových
technologií, jsou podniky i pracovníci konfrontováni s potřebou a současně s příležitostí adaptace. Ačkoli tento proces
strukturálních změn růstu a zaměstnanosti celkově prospívá, přináší též transformace, které jsou pro některé pracovníky
a podniky rušivé. Podniky musí být pružnější, aby dokázaly reagovat na náhlé změny v poptávce po jejich zboží
a službách, aby se přizpůsobovaly novým technologiím a aby byly schopny neustále inovovat a zůstávat tak konkurence-
schopné. Musí také reagovat na zvyšující se požadavky na kvalitu zaměstnání, což souvisí s osobními preferencemi
pracovníků a se změnami, kterými prochází rodina, a budou se muset vyrovnat se stárnoucí pracovní silou a menším
počtem mladých nově nastupujících pracovníků. Pro pracovníky je pracovní kariéra stále složitější, protože během svého
života musí úspěšně zvládnout zvyšující se počet změn a protože pracovní schémata jsou stále různorodější
a nepravidelnější. S ohledem na rychle se měnící hospodářství a s tím související restrukturalizace se pracovníci musí
vyrovnat s novými způsoby práce, včetně většího využívání informačních a komunikačních technologií, a se změnami
svého profesního postavení a musí být připraveni na celoživotní učení. Pro rozsáhlejší zpřístupnění pracovních příležitostí
obecně i v EU jako celku je též nutná geografická mobilita.
CS6.8.2005 Úřední věstník Evropské unie L 205/25
Hlavní směr č. 21: podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem
na úlohu sociálních partnerů prostřednictvím:
-- úpravy pracovněprávních předpisů a v nutných případech přezkoumání různých opatření týkajících se smluvních
vztahů a pracovní doby,
-- řešení problému nenahlášené práce,
-- lepšího předvídání a pozitivního řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících
s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace,
-- podpory a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovního místa,
včetně zdraví a bezpečnosti, a produktivity práce,
-- podpory přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné
činnosti, zakládání podniků a geografické mobility.
Viz též integrovaný hlavní směr ,,podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami
a politikou zaměstnanosti" (č. 5).
Aby se tvorba pracovních míst maximalizovala, zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému
rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity během daného ekonomického cyklu a měl by
odrážet situaci na trhu práce. Pro usnadnění tvorby pracovních příležitostí může též být třeba usilovat o snížení
nemzdových nákladů práce a o přezkoumání daňového zatížení, a to především pro zaměstnání s nízkou mzdou.
Hlavní směr č. 22: zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost:
-- podněcováním sociálních partnerů v oblastech jejich působnosti k tomu, aby stanovili takový rámec pro vyjedná-
vání mezd, který bude odrážet výzvy v oblasti produktivity a trhu práce na všech příslušných úrovních, a vyhnuli se
platovým rozdílům mezi ženami a muži,
-- přezkoumáním vlivu nemzdových nákladů práce na zaměstnanost a podle potřeby úpravou jejich struktury
a úrovně, především snížit daňové zatížení pracovníků s nízkou mzdou.
Viz též integrovaný hlavní směr ,,zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu" (č. 4).
3. ZVÝŠIT INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU PROSTŘEDNICTVÍM LEPSÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A KVALIFIKACE
Evropa potřebuje více investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce a udržet se na
něm z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo v důsledku nesouladu kvalifikace s požadavky na dané místo. Aby EU
podpořila přístup k zaměstnání pro všechny věkové kategorie a zvýšila úroveň produktivity práce a kvality pracovního
místa, musí více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního učení ve prospěch jednotlivců, podniků,
hospodářství i společnosti.
Hospodářství založená na znalostech a službách vyžadují jiné kvalifikace než tradiční průmyslová odvětví; kvalifikace,
které je neustále třeba přizpůsobovat technologickým změnám a inovacím. Pracovníci, kteří si chtějí svou práci udržet
a profesně se rozvíjet, musí své schopnosti pravidelně obnovovat a získávat nové. Produktivita podniků závisí na utváření
a udržování pracovní síly, která se dokáže přizpůsobovat změnám. Vlády musí v souladu s Evropským paktem mládeže
zajistit zvyšování úrovně dosaženého vzdělání a dbát na to, aby mladí lidé získali nezbytné klíčové schopnosti. Na rozvoji
a podporování opravdové kultury celoživotního učení od nejútlejšího věku by se měly podílet všechny dotčené subjekty.
Aby se dosáhlo významného zvýšení veřejných i soukromých investic do lidských zdrojů v přepočtu na obyvatele
a zajistila se kvalita a účinnost těchto investic, musí se na nákladech a odpovědnostech spravedlivě a transparentně
podílet všechny zúčastněné strany. Členské státy by měly pro účely investic do vzdělávání a odborné přípravy lépe
využívat strukturální fondy a Evropskou investiční banku. Aby těchto cílů dosáhly, zavázaly se členské státy, že do roku
2006 vypracují komplexní strategie celoživotního učení a zavedou pracovní program Vzdělávání a odborná příprava
2010.
CSL 205/26 Úřední věstník Evropské unie 6.8.2005
Hlavní směr č. 23: zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím:
-- inkluzívních politik vzdělávání a odborné přípravy a opatření pro výrazné usnadnění přístupu k počáteční odborné
přípravě, střednímu a vyššímu vzdělání včetně učňovského vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání,
-- významného snížení počtu mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školu,
-- účinných strategií celoživotní učení nabídnutých všem ve školách, podnicích, orgánech veřejné moci
a domácnostech v souladu s evropskými dohodami včetně přiměřených pobídek a mechanismů sdílení nákladů,
a to s cílem podpory účasti na nepřetržitém vzdělávání a odborné přípravě na pracovišti během celého životního
cyklu, především v případě pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků.
Viz též integrovaný hlavní směr ,,zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého
sektoru" (č. 7).
Nestačí jen stanovit ambiciózní cíle a zvýšit úroveň investic všech zúčastněných stran. Aby se zajistilo, že nabídka bude
v praxi pokrývat poptávku, musí být systémy celoživotního učení cenově dostupné, přístupné a musí odpovídat měnícím
se potřebám. Systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být zdokonaleny a jejich kapacita posílena tak, aby tyto
systémy splňovaly požadavky trhu práce, odpovídaly potřebám hospodářství a společnosti založené na znalostech a aby
se zlepšila jejich efektivita. Ke zlepšení přístupu k učení a jeho lepšího přizpůsobení potřebám zaměstnavatelů
a zaměstnanců lze využít informační a komunikační technologie. K zajištění větší přístupnosti pracovních příležitostí
v celé EU je nutná větší mobilita pro účely pracovní i studijní. Měly být odstraněny zbývající překážky mobility na
evropském trhu práce, zejména překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a odborné způsobilosti. Pro
podporu reforem vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy bude důležité využít schválených evropských
nástrojů a odkazů, jak bylo stanoveno v pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010.
Hlavní směr č. 24: přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům prostřednictvím:
-- zvyšování a zajišťování standardů přitažlivosti, otevřenosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, rozšiřování
nabídky příležitostí vzdělávání a odborné přípravy, zajišťování pružných učebních plánů a rozšiřování možností
mobility studentů a uchazečů o odborné vzdělání,
-- usnadnění a diverzifikace přístupu všech ke vzdělávání a odborné přípravě a ke znalostem pomocí organizace
pracovní doby, služeb podpory rodiny, poradenství pro volbu povolání a případně nových forem sdílení nákladů,
-- reakce na nové profesní potřeby, klíčové schopnosti a budoucí požadavky na kvalifikaci prostřednictvím zlepšení
definování a transparentnosti kvalifikací, jejich účinného uznávání a potvrzením neformálního a neoficiálního
učení.
Cíle a referenční úrovně stanovené v rámci evropské strategie zaměstnanosti
V rámci evropské strategie zaměstnanosti byly v roce 2003 dohodnuty tyto cíle a referenční úrovně:
-- aby byl každé nezaměstnané osobě nabídnut nový začátek v průběhu šesti měsíců nezaměstnanosti v případě mladých
lidí a dvanácti měsíců v případě dospělých, a to ve formě odborné přípravy, rekvalifikace, pracovní praxe, pracovního
místa nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti, podle potřeby ve spojení se stálou pomocí při hledání
zaměstnání,
-- aby se do roku 2010 25 % dlouhodobě nezaměstnaných zapojilo do aktivních opatření ve formě odborné přípravy,
rekvalifikace, pracovní praxe nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti s cílem dosažení průměru tří
nejvyspělejších členských států,
-- aby osoby, které hledají zaměstnání v rámci EU, mohly konzultovat všechna volná pracovní místa nabízená službami
zaměstnanosti členských států,
-- do roku 2010 zvýšení efektivního průměrného věku odchodu z trhu práce na úrovni EU o pět let (ve srovnání s 59,9
lety v roce 2001),
-- do roku 2010 zajištění péče o dítě pro alespoň 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky
a alespoň 33 % dětí ve věku do 3 let,
-- aby průměrná míra počtu mladých lidí předčasně opouštějících školu v EU nepřesáhla 10 %,
-- aby alespoň 85 % mladých lidí ve věku 22 let mělo v EU ukončené vyšší střední vzdělání,
-- aby v EU průměrná míra účasti na celoživotním učení dosáhla alespoň 12,5 % u obyvatelstva v produktivním věku
(věková skupina 25 až 64 let).
CS6.8.2005 Úřední věstník Evropské unie L 205/27