JBŕ* A u Sociální problematika_______________^______^^ PROBLÉMY INTEGRACE ETNICKÝCH MENŠIN Integrace imigrantů představuje významný sociální a politický problém, klerý slavi vělSinu vyspělých zemi světa před zasadni otázky související s dodržovénim demokratických ptíndpů vlády, ochranou základních lidských práv a svobod na jedné straně a zachováním integrity, koheze a bezpečnosti hostitelských společnosti MILADA HORÁKOVA, prom. sne. na straně druhé. Následující příspěvek uvádí definice základních pojmů, které VÚPSV s touto problematikou souvisejí', a seznamuje s evropskými integračními politikami. Migrační pohyby, které odjakživa patřily mezi charaktenstické rysy evropských společenství, nabývají dnes zcela odlišného charaklem. Novou zkušenost s imigrací získávali i zemé, v nichž dříve prevládala emigrace, mezi nimi i Česká republika. Migrační siluace v Evropé se méni lak rychlým tempem, že nulí k prehodnocovaní dosavadních přístupů v imigračních a integračních politikách. Diskuse lemí evropských společenství, kleré probíhaly v posledních lelech. mohou Inspirovat k úvahám, jak se vyrovnal s přítomností stále välälho počtu cizinců, kteří u nás hledají pracovní příležitosti a podnikají. Problémy, které dnes řeší vSechny 2bmé evropských společenství, nás neminou. Méli bychom sa pioio nad nimi zamýšlet a píadkládal ja k veřejné t odborná disku- Integračnim problémům spojeným s imigraci nebyla u nás doposud věnována prílišná pozornost. Poíel uprchlíků a Trvale přesídlených imigrantů českého původu, kteří se v ČR usídlili v posledních péli letech, je velmi nízký. Jejich integrace je organizována a linančně podporována vládou, a protože se jedná o marginální společenskou skupinu, nevyvolávají prozatím obecné problémy integrace Imigrantů íádné zviášlní odborné ani veřejné diskuse. Inlegrace cizinců, kteří u nás pracuji anebo podnikají a jejichž počet v posledních letech vytrvale stoupá, není prozatím diskutována, prolože se nepředpokládá jejich trvalé usídleni v naši zemi. Vývoj u nás bude palma probíhal podobným způsobem jako v jiných evropských zemích fádně z nich se nedeklarovala jako Imigrační stát, ale v důsledku poválečných migrací, prístupu cizinců na líh práce, uprchlických vln a pozdějšího sjednocování rodin k lomu došlo. Ani hostující pracovnici obvykle předem neplánují usídleni v zorních, kde pracují. Jestliže ale existuji v určitá zemi příznivé podmínky pro ekonomické aktivity cizinců, obvykle se lak stane. Lze prolo očekávat, žg se část cizinců, kle/i dnes u nás pracují íi podnikají, čassm usídlí a spolu s nimi i jejich rodiny. K tomu již ostalně Sochá: I. Nejen prolo. že máme ve srovnání s jinými státy bývalého socialistického bloku, odkud vělšinou Imigranti proudi. vice a lépe placených pracovních příležitostí, vyšší žívolnl úroveň, liberální podnikatelské prostředí, politickou stabilitu a demokratický vývoj, ale l protd, za se prace za hranicemi slévá béžnou součásti moderního způ- sobu života a v ceslé ji stojí stále méně překážek. Soužili rodilé a přistěhovalé populace různého kulturního, národního a etnického původu a vznik multikullurálních společností uvnitř púvodné národních stálo patří mezi charakteristické rysy současného vývoje moderního svata, který ja otevřený a prostupný. Stále dokonalejší a rychlejší technické prostředky komunikace a dopravy usnadňují pohyb informací, kapilálu, zboží a pracovních sil. Oddalování místa trvalého usídleni od pracovního misla je stále obvyklejší. Mobilní pracovni síta se stává důležitým předpokladem tungovánl řady segmentů ekonomiky a trhu práce. Současný svét podléhá rychlým pramenem a nic v ném není jednou provždy dané, ani to. zda se nékdo v jiné zemi usadí a na jak dlouho. Při úvahách o integračních politikách. klaré jsou spojeny 5 migracemi, |e Iřeba vycházel I toho. Je migrační pohyby. slej-ně jako migrující populace, jsou strukturované. Nelze prolo diskutovat o jediné obecné jednou provždy dané migrační a integrační politice, ale o cílených politikách, orientovaných na různorodé migrující sociální skupiny a lypy. Pritom je třeba respektoval obecné zákonitosti, bez nichž nemůže být jakákoli integrace úspěšná, POJEM INTEGRACE Následující pasáí nanl samoúčelným opakováním notoricky známých skuleč-nosti, ale pokusem připomenou I v obecnosti, co pojem inlegrace znamená. Tlm možná vyvstanou zřetelněji na povrch problémy, které jsou s Integrací cizinců spojeny a kleré mnohdy jejímu úspěšnému průbéhu bráni. Integrace znamená v obecném smyslu sjednocení, včleněni, zařazení dilčl eásli ve vyšší celek. Vztahuje se k existenci strukturovaného celku, jehož částí jsou ve lunkčním spojeni. Společenská Integrace představuje kontinuální proces sjednocování elemenlů společenské struktury a procesů, které se v ní odehrávají, ve vyvážený tunkčnf celek směřující k dosazeni koheze, konsenzu, stability, replikace a možnosti dalSlho růstu, a tlm i k zachováni životaschopnosti daného společenského systému. Společenská Integrace není jednostrannou záležitosti, ale procesem přizpůsobováni, k němu! dochází při vzájemné interakci. N ani nikdy dokonalým ukončeným stavem, ale neustálým pohybem. Stupeň dosažené funkční rovnováhy je neustále narušován v důsledku nepřetržité sa manících přírodních i společenských podmínek. Tyto změny nulí společnost k neustálému přizpůsobováni, hledáni optimální rovnováhy lak. aby celek lungoval v daných podmínkách co n&jlěpé. Vstupováni nových prvků, kleré nejsou spoíečen-skému syslímu vlastní, udržuje dynamiku systému. Aktivní přizpůsobeni, schopnost subjektů zasahoval do objektivních životních podmínek a přetvářet je. umožňuje optimální uspokojování Individ uálnlch, skupinových i širších společenských potřeb, představuje nejvyšší formu inlegra- Jednáni človeka i společenských skupin směřuje vždy k určitým cílům, I když tylo čila nemusí být vždy přesné artikulovány, uvědomovány a sladěny. To vše ovlivňuje Integrační procesy. Jasná lormulace reálných cílů umožňuje určeni adekvátních prostředků k jejich dosazeni. INTEGRACE JEDINCE CO SPOLEČNOSTI Jedinec přichází na sval do určitého společenství, kleré je součásti širšího kulturního celku. Jeho duševní svět I chováni jsou bezprostředné ovlivňovány osobni zkuSeností, kterou jedinec nabývá v kon-laktu se svým sociálním okolím. Osobnost se tormrjje pod vlivem prostředí v procesu socializace, klerý směřuje k Integraci jedince do kulturního prostředí daní společnosti. V Interakci s okolím, klerá probíhá formou komunikace, se jedinec učí rozuměl symbolickému chováni, mluvené a psané račí. gestům, ustáleným vzorcům chování, což mu umožňuje orientoval se v prostředí, ve kterém žija, a rozume! chování druhých lidi. Každé společenství lidí vytváří historicky proměnlivý soubor norem chováni, kterými Jsou psaná i nepsaná pravidla vyjádřená v syslému společenských tradic, zvyků a obyčejů, příkazů a zákonů. Ty regulují vztahy uvnilř společenství, vztahy lidí vůči společnosti samá a jejím Inslilucim, vymezuji lunkce členů společenství a jejich role z hlediska cílů. které si společnost klade. Člověk se spolu s feil UČÍ těmto normám, ty se stávají součásti jeho osobnosti, ovlivňuji jeho cítěni, prožíváni, snahy, lednánl, rozhodovaní a hodnocení skutečnosti. Jejich přijatí |e podmínkou akceptování jedince oslalnlml členy spo- S*K 2 lečnosli. předpokladem jQho normálního styku s lidmi. Normy chováni vytvářejí řad společenského íivola uvnitř určité kultury, vymezu-|i hranice, ve kterých se může pohybovat chování jednotlivých osob v určitých situacích. Kazda kultura je vite méně organizovaným agregátem lakových norem, z nichž se vytvářejí vzorce chováni. To jsou způsoby chováni považované v dané kultuře pro určitou situaci za normální. Společenské normy a vzorce chováni se mčni s historickým vývojem společnosti. Vytvářejí systém práva a morálky uznávaný v daném kulturním prosí ředí. Společenské normy vytvářejí hierarchi-zovaný systém udržovaný nástroji sociální kontroly prosí řednictvim odstupňovaných pozitivních a negativních sankcí. Nositeli sociálni kontroly býva|l jedinci s vysokým stupněm autority a prestiže v okruhu blízkých osob. veřejné autorily. veřejné míně-ní. média a správní systémy zajišfiriící dodržováni zákonů. Společnost vytváří množství norem, ale všichni jedinci bezpodmínečné všechny normy nepřejimaji. Záleží na významu a lunkcl, kterou daná norma má pro jedince I pro společnost, a na druhu a sile sankcí, jimiž je prosazována. Sankce mohou mít podobu hodnotících soudů - po-slojů a mínční - společenské distance. odmítnutí či dokonce zbavení svobody. Kaídý jedinec zaujímá ve společnosti určitou pozici, k níž se váže společenský status, spojený s lunkcl Jedince jako nositele určitých konkrétních vlastnosti. Z něho vyplývají společenské role. Status a s nim spojené role se v průběhu života mění v závislosti na proměnách vlastnosti jedince. Vrozený status daný pohlavím sa mění s věkem a spolu s ním i role, kleré z něho vyplývají. Získaný stalus se mění v důsledku toho. jak čbvěk jedná, jak |e úspéSný. a promítá se do jeho společenského poslavení, které má buď nízkou, íi vysokou prestiž. Osobnost není pasivním objektem sociálního a kulturního prostředí. Má vlastní individualitu a vrozené uspořádání, které sice společnost modifikuje, ale nikdy zcela neeliminuje. Vrozené a získané vlastnosti, jedinečná osobní historie a individuální zkušenosti utvářejí psychiku jedince a ovlivňuji jeho jednáni a rozhodováni. Individuální potřeby a zájmy mohou být někdy v protikladu s nároky, kleré klade společnost. Jedinec se učí společenským normám a rolím, ale individuální je přetváří. Interpretuje a realizuje. Přejímá do určité míry hodnolový syslém společnosti, ale konfronluje jej s realitou vlaslního života, a na jejím základě vytváří vlastní hodnotový syslém. který nemusí být totožný s tím. který sdfll většina. Jedná na základě vlastních zkuäenosll. prožitků, pocitů a postojů a vlastním způsobem interpretuje vše. co se v okolí odehrává. To väe ovlivňuje jeho schopnost Integroval se do daného kulturního prostředí. Jedinec se Integruje do společnosti tehdy, jestliže cítí sounáležitost se společností, v níž ži- je, sdíi! společné normy, hodnoty a cite, pln 1-li očekávání oslatnich. Intenorizované (zvnilřnílé) normy a hodnoty kultury či subkullury, k níž jedinec náleží a 5 níž se identifikuje, tvoři integritu jeho duchovního svéla. Méni se, pokud vůbec, jen velmi pomalu a oblížné. Snaha o jejich proměnu, a( již dobrovolná, anebo vynucené tlakem sociálního okolí, může přinášel psychologické problémy, vyústit v psychické poruchy a být příčinou kon-Miktniho chování, jedinec nemůže vystoupit z kultury, do niž se inlegroval, a odložil ji |ako přebytečnou zátěž. Může ve větši či menší míře přijmout některé nové kultúrni normy a hodnoty, ale hluboce zvniifněié struktury, které tvoři základ jeho osobnosti, zcela opustit nemůže, záleží na lom. jak blízký či vzdálený je jeho duchovni svět kullure země, do níž přichází. INTEGRACE IMIGRANTŮ DO HOSTITELSKÉ SPOLEČNOSTI Inlegrace imigrantů se odehrává ve dvou základních rovinách. V rovině hostitelské společnosti, která je určitým způsobem uspořádaná, siru klu rovaná, ve vělší či menši míře integrovaná či dezintegro-vaná. politicky a ekonomicky stabilni nebo neslabilni. Tyto laklory vytvářejí společenské klima, která je vůči přijetí imigrantů odlišného kulturního a etnického původu vstřícné nebo odmítavé, otevřené či uzavřeně. Přítomnost imigrantů, jejichž kuílur-ni původ může být hostitelské společnosti značné vzdálený, naruäuje dosaženou úroveň integrace, nutí k novému pnzpůso-bováni. Jako každá společenská změna je přirozeně provázena určitým stupněm konlliklnosli. Druhou rovinu tvoři přistěhovalci. Přicházejí nejčasláji bud jako jednotlivci, nebo v malých skupinách. Po určitém čase obvykle vytvářejí vlče či ménS organizovaná společenství. Vstupuji do země buď na základě dobrovolného rozhodnuli, v očekávání zlepšeni svých životních podmínek, nebo v důsledku tlaku, klerý je donutil opustil zemi původu. Samotný lakt dobrovolné čr nucená emigrace ovlivňuje jejich schopnost se integroval. Proces integrace může být úspěšný pouze za předpokladu, ie hoslilolská společnost, zejména sídelní komunita, je ochotna nové členy přijmout, a za předpokladu, Že se imigranti sami chtějí stát její součástí, sdílel její základní společné normy, hodnoty a cíle. tj integroval se. Proces integrace je postupný. Pnzpúso-beni. nutné k přežití v nové společnosti, je prvni fázi. která sa za určitých podmínek může stál 1 lázi konečnou. Da [Sim stupněm může být adaptace, kdy si imigrant-ská populace uchovává vělší část původní kullury a přejímá pouze ly prvky nové kultury, bez nichž nemůže v nové společnosti lungoval. Po ní může, ale nemusí následovat láze integrace, kdy se majonl-nl a imlgrantská kullura sbližují v integrovaný celek, obvykla 5 převahou domácí kultury autochtónni populace. Jestliže je původní kullura zcela od mil nula nebo zapomenuta a splyne s kullurou vél sinovou. může za určitých podmínek dojit k částečné či úplné asmilaci. Nové teorie, které se vyvinuly pod vlivem svélDvé akullurace z původně asirni-tačních teorií, rozlišuji mezi (1) integraci, kterou je míněno sbližováni dvou kullur s dlouhodobou převahou kultury země imigrace, (2) separaci, kdy je uchovávána původní kullura. aniž by se otevřel prostor pro vslup kultury země imigrace. (3) marginalizaci, zirálou původní kultury 5 pouze částečným přizpůsobením kultuře země původu. (4) asimrliaci nebo absorbcí do kultury přijímající země a opuštěni původní kultury. (Blaschke. 1996) PODMÍNKY INTEGRACE IMIGRANTŮ Integrace imigrantů zahrnuje celý kom-plei legislativních, ekonomických, politických, sociálních a kulturních podmínek, kleré je nutno respskloval, aby byl proces uspéšný. Legislativní podmínky vytvářejí prostor, v němž se mohou imigranti pohyboval, aniž by překračovali zákony hostitelské společnosti. Pokud je imigranti neplní, vystavuji se sankcím, kleré mohou vésl k jejich vyhoštěni. Ú spěšně soužili rodilé a přistěhovalé populace do znaéné míry závisí na tom, jak dobře jsou stanovena pravidla hry. zda právní syslém hostitelské země rellektuje skutečnost, že v zemi žiji. pracuji a podnikají cizinci. Nedokonalá, neúplná či neprovázaná legislativa integraci komplikuje. Ekonomické podmínky, především trh práce a podnikatelské prostředí, ovlivňuji integraci imigrantů lim. Jak dalece umožňuji jejich ekonomickou emancipaci- Jestliže přítomnost imigranlú přináší hostitelské společnosti ekonomický užitek {zaplněni delicitních segmentů trhu práce, předáváni nových zkušenoslí a dovednos-lí. know-how), lze očekával i příznivé integrační klima. Jestliže přiliv pracovních Imigrantů ohrožuje stabilitu trhu prace nebo podnikatelského prostředí, např. nedodržováním příslušné legislativy, nelze očekával, že cizinci budou vilanými hosly. o |e|ichž inlegraci bude společnost usilovat. Sociální podmínky předurčují inlegraci v oblastech bydleni, vzděláváni, pracovního výcviku a zaměstnáni. Má-lí hostitelská společnost dostatek zdrojů umožňujících uspokojeni potřeb domácí i přislěhovalé populace ve všech jmenovaných oblastech, nedochází-li k izolaci, segregaci či drsknmmacl, může probíhat integrace bez větších sociálních lenzl. Sídelní a společenská segregace integraci znemorňuje. Zdrojem napěli může byt nerovný přístup ke vzděláni, pracovnímu výcviku a pracovním pfíteiiloslem. af již ve prospěch kterékoli, majoritní nebo menšinové, skupiny populace. Účinná anlidlskriminařnl a anlisegregačni politika vyžaduje k své- 45 u Sociální problematika M.'š mu prosaŕení relevantní společenské nástroje, zejména legislativní, fungující systém sociálni kontroly a híerarchizovaný systém sankci, kterými může býl efektívne prosazována Kultúrni podmínky utču|i integraci hosli-TeJské a irnigrantskó populace především způsobem výchovy. Klíčová role náleží společné sdílenému jazyku, kléry ja přeď pokladem vzájemného dorozumení. Sou-časné uchováváni a rozvíjeni jazyka a kultury menšin umožňuje udržováni jejich kultumí identity, MuHihuftuiální výchova smeruje k poznávání rozdílných kultur všech usídlených mensin. Výchova k toleranci, vzájemně Úctě a otevřenosti již od raného dětství můře bránit neprostupnos-li společenských struktur. Cílena mediální politika múre přispívat k odbouráváni přehrad vytvořených vzájemnou neznalosti a napomáhat k' odstraňováni předsudku Subtilnější ^slránky povahy národnostní* a kulturná odlišných národnostních a etnických skupin mohou zprostředkovávat všechny druhy umělecké a jiná kulturní čmnosti. Nedostatek komunikace a interakce vede ks vzmKu společenských bariér. Sociální izolevanost brání vzájemnému poznávání, vede ke*vzniku, udríováni a přenosu národno5inícti a rasistických přerisud-kúr Hostitelská a imigrantská populace pak mohou rit vedle sebe více či sněné izolované, ale neintegnrjí ser EVROPSKÉ INTEGRAČNÍ POLITIK V Integrační politiky se staly v posledních letech středem pozornosti, protože všechny evropské zeme se snaží vyrovnat s přítomnosti stále vétsího pctítuprřslé-hovalcú. jejíchž počet přes veškerá restriktivní opatření nepřetržité narůstá. Peši se otázka, jak má domácí populace reagovat na přítomnost lidí s odli&nym etnickým a kulturním původem. Středem zajmu se slévá problematika soužili v komunitách, kulhvace vzájemných sousedských vztahů a výchova k multikulturnímu soužití, MultikuJturální prostredí postupné méní charakter evropských velkoměst a metropoli, kde se välŠinou imigranti usidlují, vznikají problémy v soužili domácích obyvatel se skupinami přistěhovatecKého původu. Imigranti se usazuji vělSinou v úpadkových částech velkoměst, kde vytvářejí oblasti nové chudoby, se v£emi průvodními jevy. tjr vysokou nazaméstna-noslí a kriminalitou všeho druhu. To vyvolává vlny nevole určité části domácího obyvatelstva, která se často obracejí vůči Emigrantské populací jako celku. Na jedná strana začínají ožívat nacionalistické a rasistické tendence, na druhé straně se prosazuje anlidiskrimlnačni politika směrující k vytvořeni lovných príležitostí v přístupu ke vzdělání, príprave na povolání a na pracovní irh. Dodržování prindpů demokracie a svobody, odstraňování všech forem diskriminace, nadonalisinu a rasismu petřJ mezi principy uznávané 3 ochraňované uyspe-Jou části moderního svéla a mály by být bez rozdílu poznány veškeré usídlená populaci. Současné se kladou nékteré zásadní clázky týkající se možných kontroverzních účinků takovéhoto úsilí. MasivnF přilivy zchudlé, málo kvalilikované populace, která jen rezko hledá uplatnení na moderním trhu práce. % diktátorských či tola-lilnich režimů, které uznávají jiné neí demokratické hodnoty, by mohly paradoxné destabilizovat demokratická hostitelská společenství. Obecné principy evropských integračních politik by tak, jak byly v posledních letech lormulovány. mály respektovat nasi Edujicŕ pravidla1 • princip demokratický, podle něhož je občan subjektem rozhodováni státu jen tehdy, jestliže mohl participovat na legi-slativním procesu vedoucím k tamto rozhodnutím, což implikuje řešeni otázek plnoprávného občanství pro veškerou usídlenou 'populaci státu, aktivní i pasivní volební právo nejen pro občany, ale i usídlené imigranty • princip instituční náležitosti ke komunite, v niž trvale usidlený cizinec žije. na kléry je vázán systém zdravotního a sociálního zabezpečení a zprostředkováni zamestnaní ■ rovnost přístupu k příležitostem, vyloučeni veškerých Torem diskriminace v bydleni, vzdelávaní, príprave na povoláni, příslupu na trh práce a podnikáni, kdy je základním kritériem kompetence, výkon a jeho výsledky ■ odstránení pozitivní diskriminace a pa-lamalrsrnu. dosahování integrace rodilé a přistéhovalecké populace Formou pozitivních akci, které by prokazovaly, že imigranti prospívají společnosti jako celku • vytváření pocitu sounáležitosti imigranti} s hostitelskou společností ■ boj proti všem projevům nacionalismu a rasismu ■ rozvoj polilických aklivfl podporujících Integraci imkjrantů • zachovávání kulturní a etnické identity pnstčhovalců ■ zabezpečení muílikuíturálního vzdelávaní pro hostitelskou společnost i pro imigranty Praktické zkušenosti většiny evropských zemi ukazuji, že deklarování obecných principu integrace je jednodušší než jejich praktická aplikace. Vélšina evropských vlád uznává a prosazuje myšlenku, že legálně dlouhodobé usídleni imigranti by měli být integrováni. Tuto myšlenku podporuje I široká veřejnost rodilé populace. Méné konsenzu a množství nejasností existuje v tom. co je Integraci prakticky míněno. Obecné sociologické leorie Integrace se vztahují k udrženi sociálni koheze a konsenzu. Integrace imigrant ú je tudíž často Interpretována jako požadavek, f e by se Imigranti měli pňzpOsobit převládajícím normám a hodnotám hostitelské spoločnosti. Je uznáváno, ie takovýto přistup ja více či méné požadavkem asimilace, která je považována za nezbytnou cenu. kterou musí imigranti v zájmu své integrace zaplatit. Na druhou stranu je zřejmé, že takovýto přístup je v rozporu s filozolíř moderních demokratických stálu a jejich současnými vzorci migrace. Hledají se proto alternativní řešeni, která by vedla k celkové integraci imigranti}, sidelni. politické, sociální a kulturní. Integrační politiky směřující k asimilaci usídlených cizinců v historii zcela převládaly a byly považovány za něco samozřejmého, Histoncké studie a zejména vývoj moderních společnosti však dokládají jejich neplodnost a další nepouíitelnost. Nejen proto, že nevedly k očekávaným výsledkům, k dosaženi společenské koheze a konsenzu, ale i proto. ífi moderní společnost nabizi jiná řešení Hlavním cílem evropských inieaiačních politik se slévá výchova k muliikulturálnl-mu soužili majoritní společnosti 5 menšinami různého kulturního původu. Je vedena úsilím o zachovávání kulturní Identity všech menšin, které by neměly být majori! n i kulturou pohlceny. Jedním z cílů télo politiky Je ochrana proti vznikajícím J-eno-lobnlm. nacionalistickým a rasistickým projevům určila části populace hostitelských zemi, klerá se boji ztráty vlastní identity, ohrožované nekončícím a stále rostoucím přílivem imigianlské populace Úsilí oživil kulturu země původu a usnadnit imigrant úm a Jejich délem návrat domů je vedeno I pragmatickou snahou redukovat počet přistěhovalců. Požadavek na uchováni kuliumí identity je důležitým předpokladem integrace zejména první generace Imigranlu, pro näí bývá přechod z jednoho kulturního sysié-mií do jiného provázen nutnou psychickou zátěží se všemi doprovodnými jevy- Záleží samozřejmé na lom, jak blízké či vzdá-ľené koexistující kultury jsou. Jestliže je dominantní evropská kultura příliš vzdálena kultuře některé přistéhovalecké menšiny, může být důsledná snaha po uchováni kulturní identity dokonce silnic bariérou, komplikující existenci v moderní společnosti. Další generace imigranta mohou uchovávat původní kulturu Jen oblizne, i při dobré snaze majoritní populace, která však nabývá pravidlem. Obvykle se sbližují s kulturou majoritní, což je logické. jestliže p roch áiejí procesem socializace v jiném prostředí, než bylo kulturní prostředí zamé původu jejich rodičů. Málokdy se přiznává, ie úplné uchováni původní kultury je senH který by se mohl vyplnit pouze za předpokladu, že by byly majoritní a imlgrantské populace zcela separovány. V průběhu historie k lomu leckdy docházelo a takové komunity dosud existují. Jestliže moderní evropské společnost brání společenské segregaci menšin, koexistuj í-li majoritní a minoritní populace v běž-ném životě vedle sebe. komunikují a jsou v interakci, nutné ae sWlíuJf a vzájemná ovlivňuji. (Pokračování priště} 6 SOCIÁLNÍ ftX/TfJU JÄJ PROBLÉMY INTEGRACE ETNICKÝCH MENŠIN MILADA HORÁKOVÁ. prom, soc. vtjPSV (Pokračováni) KOMPLEXNÍ IN T EG RAČ M POLITIKA VŮČI PŘISTĚHOVALCŮM Kompletní integrační politika jako jedna z nabízených řeSení zahrnuje sídelní, politickou, společenskou a kulturní integraci. Síderní integrace Proces Integrace rmfgranlů začíná trvalým usídlením a představuje základní dimenzi problému integrace. Za imigranty bývají považováni usídlení cizinci, kteří založili v hostitelská zemi domácnost, pracují, podnikají nebo se připravuji na povolání. Harmonizace evropské legislativy by mala zajistit právní ochranu usídleni. Většinu zákonů moderních stálu je aplikována na usídlenou, nikoli ha rodilou populací, Imlgrantůrri. kteří prišli na časové omezenou dobu, by mela být po určitém čase dána možnost k trvalému usídlení, protože jsou svými aktivitami v mnoha ohJedech závísľí na hostitelské zemi. Současně se prostřednictvím těchto aktivít integruji a přispívají k tangování společenského života hostitelské země. Schopnost integrace imigranlu roste s délkou doby pobytu v hostitelské zemi. Právní predpisy by mely iulo elementární skutečnosl reflektovat. Povolení ft trvalému pobytu by se molo odvíjel ocf toho,'jak dlouho cizinec v zemi pobývá, V diskusích o harmonizaci evropská legislativy se uvažuje o zavedení práva k trvalému pobyiu po uplynutí určité slanovené doby dočasného pobytu. Občané cizích států a jejích delí, kteří se v zemi narodili, nebo li, kteří se v zemi usídlili, by neměli být násilím nuceni k návratu do zem é původu. Trvaíe usídlení cízind by mé IJ být deponováni jen v případech závazných trestných činů či ohrožování bezpečnosti státu. Princip ptávniho sjednoceni podmínek usídlení byl fakticky uveden do zákonů mnoha evropských států poté, co se staly imigračními zeměmi, V néklerých slálech je povolení k pobytu prodlužováno pfl opakovaná žádosti na dvojnásobné dlouhou dobu, než bylo předchozí povolení k pobytu, jako napf. v liálii V mnoha zemích mohou imigranti zis-kat trvalé povoleni k pobytu, aniž by byla omezována délka pobytu v zemi. Povolení k pobytu bývá automaticky prodlužováno i tehdy, jestliže má imigrant nezá-visty přijem. Pň opakovaném prodlužování dočasného pobytu rostou náklady na byrokratické procedury, které jsou s lim spojeny. Povolování trvalého pobytu bývá ponecháno na rozhodnuli vlád, protože posiluje práva imigranlu. napr právo nebýt deportován. účastnit se legálních aktivit, právo na přiznání veškerých sociálních a politických práv. Řešeni se v současné dobé hledá V udélováni dočasného povolení k pobytu, které platí jen po dobu kontraktu, na n Smí se dohodly obě sírany, imi-granti mívají nejen problémy se získáním povolení k trvalému pobytu, ale i s prodloužením dočasného. Podmínky vslupu do zemŮ by nem&ly determinovat podmínky pro trvalé usídlaní. Sezónní pracovníci, kteří se každoročné vracejL a pracovníci s časové omezenou pracovní smlouvou, kleří prodlužují dobu pracovního povoleni, musejí být považování za dlouhodobé Imigranty de laclo a neměli by být definování jako dočasni imigranli de Jure. Imigrace do Evropy původně započala jako časové omezené pracovní poby-I |y přerušovaná zpétnými návraty anebo trvalým přesídlením. Současné možnosti levného, mobilního s expandujícího Iransnacionálního pracovního trhu vedou k tomu, že mnoho migrantů neusiluje o trvalé usídlení v určité zemi. ale spíäe o pravidelné pendlování mezí několika různými zeměmi podle nabídky trhu práce, Kdyi se lilo migrující pracovníci po létech konečné někde usadí, bývají nahrazování miadSímf imigranty. což udržuje stálé loky pracovní migrace . integrace usídlen im představuje budoucí volbu, která nemusí korespondovat se současnými zájmy migrujících pracovníků, K valí ukovaní specialisté a odbornici nemívají obvykla problémy s přenášením aktivit z jedné zamé do druhé. Pcííiíci by méu zaměřit pozornost na dodržování základních sociálních standardů v sektorech, které využívaji \evně nerjáročné a nekvalifikované cizí pracovni sily. bez ohledu na délku (rváni zaměstnání a dobu usídlení, protože nabídka dočasné neKvalilikované práce vyvolává současné nárůst objemu tohoto druhu práce a růst poptávky po horším způsobu bydleni. Poíilická integrace Politická integrace může býl chápána jako plné a rovná participace imigrantu na politickém životě zeme jak individuálni, tak i různých organizací re prezentujících zájmy přesídlenců. Před rokem 1945 existovala přísná reslrikce základních politických svobod a občanských práv cizinců - shromažďování, svobody projevu, práva na Slávku, svobody tisku - ve väech evropských zemích. Cizinci byli obecné považování za občany loajální vůči jinému státu a restrikce jejich politických aktrvil se zdála přípustná a dokonce nezbytná. Cizinci se nesmáli angažoval v mezinárodních aktivitách jiných států. Ani političtí uprchlid nemohli veřejně projednával své kauzy kvůli obavám států, které je přijaly, že by (o mohlo být interpretováno jako podpora diskfentů jiných stálu, V průběhu mezinárodní konfrontace v období studené války se lato situace změnila. Přiznání politických svobod pracovním imigrantom je méně problematické, protože nemívají obvykla politické ambice a nepředstavují nepezpečí vzniku diplomatických konfliktů. Restrikce shromažďováni, sdružování a politických aktivit cizinců doposud v některých západoevropských sletech existuj i. ale jsou méné systematické, zejména v zemích s dlouholetou poválečnou imigraci. Politická diskriminace pnsEéhovalcu se postupně méní z obecně prohíblce v podmíněnou tolerancí. VeĚkeré aktivity cizinců, které by mohly ohrožoval národní zájmy a bezpečnost státu, jsou ve vétšiné zemí nadále důvodem k depor-lacrm. V otázce volebního práva je situace velmi odliĚná, Téměř ve v£ech industrializovaných částech světa jsou cizí občané vyloučeni jak z akHvnL lak i pasivní účasli na národních volbách. Nékteré země umožňuji cizincům volil v míslních □ Sociální problematika a.regionálních volbách, jiné umožňuji cizincům voní v místních volbách pouze tehdy, jestliže mohou I občané jajtch země voHt v zemích původu lěchlo cizinců. V průběhu osmdesátých lei probíhaly ílvé diskuse o mislnich volbách v Ně-macku. Francii a Belgu, klaré však nedospěly k žádným závěrům. Maastrichtská smlouva přinesla novou vlnu diskusi o možnostech rozíiřování volebních práv v souvislosti s občanstvím v Evropská unii. a lo jak v místních volbách, lak i ve volbách do Evropského parlamenlu. Jestliže státní občanství Irvale usídlených cizinců zůstává i nadále příčinou js|lch vyloučení z damokralických procesů, povede to v budoucnosti k jejich politická dezintegraci. Volebni právo nepatri obvykle moli nejutgentnější polfeby imigranlů, ale je důležitým prvkem jejich integrace. Aktivní volebni právu je signálem rodilá populaci. íe Imigranti musí být respektováni jako občané. Hlavni polHic-ká sírany by mály reflektovat zájmy při-sléhovalců a zahrnout je do svých volebních programů a politických rozhodováni. Pasivní volební právo umožňuje imig-rafitůrn ŕ Blít politické marglnalizad prostřednictvím vlastních mluvcích a v rámci institucí parlamentní demokracie.' Třetí starou poSlické integrace Je přístup k veřejným službám. Myšlenka, ze veřejné úřady mohou byl vyhrazeny výlučné občanům stálu, Ja zjevné v rozporu s rozvojem široké veřejné vlády I se zlepšováním pozice usídlená imigranlské populace. V zemích, kde veřejné služby pokrývají velmi Širokou oblasl zaméslnání. veda tento přístup k vyloučeni cizinců nejen z politicky citlivých a vysoce postavených pozic ve veřejná správe, ale taká z určitých profesi, jakými jsou učitelé na veřejných školách, pracovníci obecních či mislnich úřadů a instituci. Odstránení zjavných disknminaci v zastoupeni přistěhovalců v oblasti veřejné správy může zefektivnit činnost veřejných služeb a umožnit vhodnější zaméření aktivit podporujících politickou integraci ímigrantů. Tam. kde politické a ústavní bariéry neumožňují přiznat usídleným cizincům volebni práva, mohou být. jako druhé nejlepší řaseni, vytvořeny poradní orgány imigranlů. Pokud vznikají, tak vělíi-nou na mislni úrovni komunit s vysokým podílem přistěhovalců. Jejich sloianí bývá determinováno způsobím výbéru uvnitř imigrantských komunit. Reprezentanti Imigrantských asociací bývají íaslo jmenováni místními autoritami. Ačkoli je smyslem všech léchlo aktivit politická integrace, jsou svým způsobem dvojznačné. Oddálená a nerovná reprezen- tace různých sociálních skupin nemůže byl akceptována Jako dlouhodobá náhrada rovnoprávného občanství. Naturalizace se může zdát přirozeným řešením problémů politická dezintegrace. Imigranti krátce po příchodu do žerné bez problémů akceptuji své vyloučeni z politických práv. Hostitelské zemé se snadno vyrovnávají 5 deficitem demokracie - celé skupiny usídlených osob nemají občanská práva - a řeší časem tento problém trasformacl trvalého usídleni v občanství. Tento pohodlný přístup již dnes nemůže obstát. Jednak proto, že nékteré imigrační zemé maj! velice pevné zabudpvaný vzorec politické segregace, který nemůže být snadno zvrácen, a systematicky odrazuji od natu rallzace i dlouhodobé usídlené Imi-granty. Ale I proto, íe politická exkluze není pouze přechodným stavem pro jedince. Podíl usídlené Imigranlské populace vyloučené ze základních občanských práv neustále poroste lak dlouho, dokud bude pomér dlouhodobé Či Irvale usídlených převyšovat poměr naturalizovaných. I když má naturalizace za následek zlepšení společenská pozice přistěhovalců, stále méně Imigranlů javl zá|em o dosažení naturalizace. Populace cizinců se neskládá pouze z přistěhovalců. Někteří se narodili a vyrostli v hostitelské zemi, ale mají občan3lvi rodičů. Weil se asm pňstehovali, ale nenaluralizovali se. Větaina evropských zemí stejné jako mimoevropských států, z nichž imigranti přeházejí, odvozuje občanství podle původu, nikoli podle narozeni na území daného státu. Ačkoli se odvozování občanství podle původu jeví jako adekvální pro zemé vysílající imigranly. kleté usiluji o udrieni kontaktů s diasporou žijicí za hranicemi, vede k problematickým kon-sekvencím pro přijímající země, které se obávají, že by v důsledku imigračního náporu mohla přijít o svá práva rodilá populace. Ochrane občanství bývá obvykle vnímána jako klíčová oblast národní suverenily. V určitých ohledech vsak byl zaznamenán opatrný pohyb směrem k evropské harmonizaci. Uvažuje se. zda by nebylo možné zavést jako minimální standard možnost naturalizace po dosaženi plnoletosti pro ty děli přišlého válců které se již narodily v hostitelské zemi a odvozují svůj původ od rodičů, kteři mají cizí občanství. Doba usídlení umojrujícl regulární naluralizaci se v evropských zemích pohybuje v rozmezí od 5 do 12 lei, Větál-na zemí má zvláštní předpisy pro uprchlíky a partnery občanů státu. Kromě ur- HK £~ čité doby usídlen' je dodatečně požadováno mnoho daläích kriterií: pravidelný příjem, čistý trestní rejstřík, jazyková a kuNumf asimilace apod. Míra naturalizace mezi různými zeměmi ilroce variu-je podle různých zákonů a Iradlc. Hlavní překážkou sjednocování podmínek naturalizace bývá požadavek vyvázáni Z předchozího občanství. Konvence Rady Evropy o redukci počtu případů více-Čelně národnosti bývá některými státy interpretována jako pokyn k restrikcím, ačkoli se mnohé signatářské státy po-zdéji obrátily k mnohem liberálnějším předpisům. Evropská integrace uvnitř světa, který klade rostoucí požadavky na mobilllu. vyžaduje rozšíření výlučné národní přísluSnosti jak o status občanství, tak i o práva, která jsou s ním spojena. Společenská Integrace Většina přistěhovalců intuitivně vnímá, že nejsou integrováni ani s domáci populací, ani mezi sebou. Obvykle mívají nejnižší společenský status a pozici jak ve sféře pracovni a kvalifikační, tak I v bydleni. Je snazší prokázat společenskou neintegrovanost ČI segregovanost přistěhovalců naí definovat dosažení integrace. Klade se otázka, zda je možno nazývat integrací stav, kdy je imigranlské populace rovnoměrně zastoupena ve všech ekonomických odvětvích, pro-fesicfi. hierarchiích vzděláni a obytných čtvrtích. Jestliže by byla společenská integrace identifikována takto, zcela by byl přehlížen fakl, že přistěhovalci často formují mistní komunity, vytvářej! vlaslní specifické výseky (Ikony) ekonomických aktivit, klerě se reprodukuji a vytvářejí Irvale segregační vzorce omezující sociální I prostorovou mcbililu přistěhovalců. Je třeba odstraňovat překážky snižující možnosti svobodná volby, kleré llačí přistěhovalce k nedobrovolné segregaci. Nejdůležitější podmínkou sociální integrace je právní ochrana proti cílené diskriminaci. Většina zemí praktikuje v pracovní oblasti duální politiku, neboť na jedná strane je přijímána právní regulace, zakazující zaměstnávat cizince za horíích podmínek než domácí pracovníky, na druhé straně exísluje ochrana pracovních misi pro domácí populaci. Pracovní místa mohou být cizincům nabídnuta jen tehdy, jeslliže není možno Je obsadil V určitém lermínu domácími pracovníky. To vsak nemá téměř žádný účinek. Jeslllže domácí populace stejné nejeví o málo atraktivní pracovní místa zájem nebo jestliže se přiliá rozšířilo nelegální zaměstnávání. Právní regulace samy přispěly restrikci mobility pracovní síly k segmentaci trhu 6 iocMLY/r-ounfci w. <&.£ PROBLÉMY INTEGRACE ETNICKÝCH MENŠIN práce a vytvořily stav, že Jsou Imigranti předurčeni pro určitý neatraktívni druh pracovních činnosti. Základním předpokladem efektivní politiky namířené proti rasové a elnlcké segregaci je právní rovnost v předpisech o zaměstnávání a svobodná mobilita na trhu práce. K ochraně před diskriminaci a segregací nestačí pouza integrace sídelní a politická, ale je iřeba jí doplnit o zákony a předpisy v národních legislativách ů zaměstnávání. Národní právní řády Obsahují tvrdé sankce vůči olevřené diskriminaci, ale obvykle nemohou vyřeSii případy skryté diskriminace, kterou lze jen obtížná soudně prokázal. Evropské země většinou nepřistoupily k severoamerickým programům pozitivních akci. Rasismus a diskriminace nebývají namířeny pouze proti národnostem a etnikům odlišného kullumího původu či bar-vy pleli. Oběti diskriminace mohou být příslušnici jakýchkoli me ní in a jejich nositeli nemusí být vždy pouze pravicově orientovaní extrémní radikálové. Cílená programy by měly čelit veškerým formám diskriminace, protože nerovné pracovní postavení braní integraci. V integračních politikách orientovaných na sociální oblast má klíčovou roli bydlení. Imigranti se usldlovali obvykle ve zchudlých čáslech velkoměst. Díky lomu nebyly tyto čtvrti renovovány a zůstávaly bez investic do Infrastruktury. Prolo bývá lake Image pňstéhovalecké populace spojována s velmi nízkou úrovní bydlení. Sídelní segregace se stává sebeposilujícím vzorcem, vytváří vlaslní infrastrukturu obchůdků a ostatních nezávislých ekonomických aktivit Ímigrantů. zejména v oblasti drobného podnikáni a služeb nabízených v Imigrantských komunitách. K sídelní segregaci dochází nejen proto, že Imigranti hledají levné bydleni, ale i proto, že mají obecný sklon stehovat se tam. kde již je usídlen větíl počet přistěhovalců. Takovéto sídelní oblasti nemizí, ale na-;"ak se dále rozrůstají. Poptávka po malých bytech s levným nájemným neklesá. Eiisluje stále větši počet menších domácností. Jeslliže vládní programy bydleni nebudou reagovat na rostoucí poptávku po méně nákladném bydleni, budou Imigranti i nadále obětí bytové krize a v důsledku sídelní segregace budou i sociálně Izolováni a tak i odtrženi od společenského vlivu, Je třeba vytvářet programy, kleré by preventivně čelily celkové tendenci imigrantských společenství vytvářet rasová a etnicky separované skupiny populace. (Pokračováni p/iStě) MIUDA HORÁKOVÁ, pram, soc, vij PS V tOokoniani) KULTURNÍ INTEGRACE Kulturní integrace ímigrantů by neměla být ztotoíňoväna s kulturní asimilaci. Pluralistická integrace implikuje vzájemná akceplování kullumich rozdílů a dodržováni demokratických norem. Podstatnou podmínkou kulturní Integrace společnosti je společně" sdílený jazyk. To by však nemělo potlačovat původní |azyk imigranlů a omezoval jejich možnosti vzdáliváni v rámci veřejného Školství nebo médií. Až do konce šedesátých let bylo ve všech západních imigračních zem ich vice méně akceptováno, že integrace implikuje asimilaci do dominantní národní kultury. Jestliže ne v první, tak v následujících generacích, které se již narodily v hostitelských zemích. V Iradiinich národních slate ch západní Evropy znamenala asimilace odklon či opuštěni původní kultury a přijeli nové. národní kultury hostllelské zemé. V USA byla myšlenka integrace spiSe založena na akceptováni směsice kultur, Izv. etnický .melting pot", z nichž se následně vynoří nová homogenní americká kultura. Historické sludie nyní ukazuji, že ani jeden ze způsobů asimilace nebyl snadným a automatickým procesem. Ukázalo se, že etnická loajalita může přežívat, nebo být v následujících generacích oživena. Asimilace je v posledních lelech silné zpochybňována, což je oprou minulé historii zcela novým fanoménam. Ve sku-lečnosu se majorilní populace většinou nechce mixoval s imígranlskými kulturami a časro považuje imígranry za neasimilc-vatelné. Ale i menšinové populace přisté-hovaieckého původu mají spíše sklon oživoval svá kulturní dědictví nežli spoluvytvářet novou synkretickou kulturu. Nejvýznamnějším faktorem, který prispi-vá k tomu. že hranice mezi imigiantskou a rodilou populaci úporně ořeirvavají, je sociální segregace. Zesilování tlaku na asimilaci však segregaci neodstraní. Kulturní formování sídelní komunity může vyvažoval určitým způsobem fruslni|icí zkušeností mnoha imigranlů. nejen frustrace z očekávaného rychlého ekonomického vzeslupu. ale frustrace vyplývající z devalvace jejich lidské důstojnosti. Některé imigranlské komunity samy olevirají určitou moínos! pro mobilitní vzestup svých členů, který je obvykle majoritní společnosti blokován. Z některých přistěhovalců se stávají etničtí zaměstnavatelé, duchovní či političtí vůdci etnických komunit. Výrazné etnické komunity, které je vidět a slyšel, vSak vyvolávají v rodilé populaci neklid. Citlivost k vnímáni sociálních problémů souvisejících s rozsáhlou imigraci se zvyšuje a mnohdy se sláva iracionální. Pravicové orientovaní nacionalislé a populate mobilizuji ve volabnich kampaních nenofobni pocity určilé části rodilé populace, nebo dokonce iniciuji fyzické násilí namířené proti přistěhovalcům a uprchlíkům. Jaslliíe vlády reagují na takovéto projevy ústupky a ve snaze zmírnit anhimigrant-ské seniimenlý méní svá původní rozhodnuli a předpisy, posiluji tlm tato hnutí. Vlády by mely dát zřetelně najevo, že projevy nepřátelství a nenávisti vůči prisiého-valcům budou nekompromisně postihovány a Že strany založené na nacionalistické či aniiimigranlské platformě nejsou akceptovatelné pro jakoukoli lormu koalice a dokonce ani pro normální politický dialog. Rasismus namířený proti imigranlů m existuje v mnoha zemích a představují sVulečné nebezpečí' pro vSechny ostatní. Ve své současné podobě je charakteristický schizofrenním postojem, který na jedné sírane požaduje totální asimilaci a na diuhé současné prohlašuje, že jsou přistěhovalci určitých kullur neasimilova-lelni. Kulturní příslušnost bývá rasisticky prismovanými skupinami vnímána a přeď kláflana jako cosi vrozeného a neměnného, stejné lako barva kůže. Pluralistická lorma kuliurní integrace, klsra umožňuje rozvoj různých kultur uvnitř samostatného demokratického stálu, představme alternativu k asimilaci a sociální eikluzi. Prvním požadavkem je, že každá z kullur koexistujíc ich v jednom demokratickém slálé musi respektovat základní ústavní svobody a práva všech usídlených občanů žijících v dané společnosti. Druhým požadavkem je, že žádná kullur a nesmi být natolik uzavřená, aby neposkytovala prostor pro vnitřní diseni. aby nerespektovala právo na možnou změnu kulturní sebeidenltfikace, včelné přijeti dominantní kullury. nebo bránila udržováni individuálních či skupinových konlaklů jvielně vzájemných sňatků]. Takovéto rozumné podmínky kullumího pluralismu mohou byt akceptovaný za předpokladu, že nebudou pociťovány jako jed- St?. T noslranná povlnnosl menšinových kultur. aid is ss soubéiná pud» spontánní Ote-viral i samoiná národní mejorilni kuliura. Důležitým aspekiem kulturní integrace je jazyk. Módami industrializovaná spoleínosli navyžafluji HngvisScxou homogenitu, v mnoha «listují nižná autochtónni lingvistická skupiny, ala potřebuji |aflen společný dorozumívací jazyk, kletý ja obecná sdílen a používán v různých kulturních a lingvistických komunitách. Etnické a nárotinosini menSíny. kletá sdílejí určitou lenlonálni a politickou autonomii uvnnŕ leflarálniho státu, mohou být výjimečná monolinguélnimi. imigranii. ktefí sa nenauci jazyk hostitelská zemé, sa setkávají s mnoha překáí-kaml, které Bráni je|ich integraci. Individuální komunikaíní potiíe imigraniú väak nepředstavuji ohrození pro hosiitalskou zemi. Lingvistická homogenita na n ŕ imigrací ohroíována. Pokud sa vyskytuji v některých zemich oblasti a komunily, kieré nemluví jazykem majoritní společnosti, ja tomu tak proto. ía jsou terrtonálné (i společensky segregovány. nikoli proto, íe by imigranti zatvrzele odmítali jazyk hostitelská zemí, Va společenském prostředí zbaveném segregace inklinuji imigranti k tomu. ta sa uíl jazyk zemé. ve která iiji a pracuji. Jazyková kursy prd dospalé jsou vSak výjimkou. První Integrační programy silné zanedbávaly výuku jazyka. Předpokládalo se, ze se hostujíc! pracovnici po čase vrátí domů. Pouze výjimečné byli zaméslna-vatelé povinni zabezpečovat jazykové kursy cizincům, které zamestnávali. Jazyková stránka integrace byla opomíjené 1 při slučování rodin. To vyvolávalo další problémy, protože sa zeny. které byly vélfiinou v domácnosti a mely minimální společenská Kontakty mimo okruh rodiny Či přisléhovalecké komunily, často nenabily jazyk hostitelské zem«, cor dále prohlubovalo jejích sociální Izolaci, která sa přenáaala I na jejich dáti. Principiálni záleírtosll každé legálna organizovaná ímigracB by mílo byt nabídnuli moznosli výuky jezyka hostitelské zemé co nejdříve po příjezdu. Diskuse o kullumim pluralismu se inlen-zivn) souslředují na skolni osnovy. Výuka v jazyce imigrantů, bilinguálni allabetlzace a obecný koncept mulllkuliurálního vzdelávam' pro väachny iáky se snaží o přizpůsobení íkolni výuky nové vznikiá situaci. Přetrvávající problémy integrace imigranlských dáti, sociálni segregace ve Iři-dách či Školách je v nákterých oblastech či mestských čtvrtích velice silná. Rodiče dáti středních a vyiSich společenských vrstev posílají své dáti do Skel s vySSirn standardem vzděláni. Nékteré dáli přisiá-hovalct) či Imigranlských skupin, klerá mají silná zázemí ve svých komunitách a rodinách, mají dobrá Školní výsledky. Češtili viak dáli pnstihovalců opouStéjí Školy baz ukončeného základního vzdáleni, uaeléjl nežu ostami propadali, málokdy dosánnou vzděláni na výšil úrovní. To se zpátné promítá do nízká kvalifikace I migrants«* populace, která pak láíko hledá uplatnení na trhu práce, bývá ve vySSí míře nezamestnaná a často odkázaná na sociální dávky, Inlerkuliurálnf vzděláni můie přinést pozitivní výsledky. Va Školách, která dbají na sociálni integraci žáků, poskytuji rovné příležitosti, kultivuji klima lolerance vůči kulturním rozdílům, se mohou kullurni banáry zeslabovat. Jestliže k takovámu vývoji nedochází, existuje spis a lendence reprodukovat daný stav a vznikä bludný kruh, z nehoi sa dáti přišlá h ovalcú nemohou vyprostit. Pluralistickou kulturní integraci mohou posilovat masmédia, jsslliže přibližuji ma-lontní populaci kuliumi. jazyková a náboženské tradice přistéhovalcu a jejich každodenní životni problémy. Imigranti sami zakladaj' vlastni mádla, noviny, rozhlasové slanice. televizní či rozhlasové porady, hudební programy, videa apod. Obraz majoritní populace o přisláhovalcích, utvářeny na zakladá obsahu masmédii, je rozhodujícím způsobem určován tlm, co je konzumováno. Selektívni vnímáni nejenže nezmení pevná Zabudované postoje a předsudky, může je dokonce potvrzovat a posilovat. Pluralistická kulturní Integrace vyžaduje od masmédií, aby poskytovala prostor vSam rozdílným kulturním měnírnám. Ne-ni väak v moci masmédii, aby se tylo programy doslaly k tém, kteří nechtáll slySet. Vlády vSak mohou přispívat cílenou mediální politikou k podpoře soukromých i veřejných médii, které objektivna Informují o menšinách, mohou rekrutovat veřejná osobnosti, televizní či rozhlasové hlasaiala. novináře z okruhu menšin a zařazovat menšinové jazyková programy. Plné integrace můíe být dosaženo pouze tehdy, jestliže jsou různá dimenze integrace vhodná provázány. Sídelní integrace nic nezmůže, jestliže existuje silná sociální a kulturní segregace a jestliže není slySet hlasy imigrantů v institucích politických systémů. Jestliže sa společnost setkává se vSemi ohnisky integračních problémů, nemůže býl prosia konllikiú. V evropském mySleni, spise nežli v samotné hislorii. převládá dosud ideál homogenního národního státu. I kdyi se zřetelné projevuje odpor k endemickým problémům multielnic-kých imigranlských komunit nelze Je jed-noduSe nebrat v úvahu. Pro Evropany již neexistuje volba, zda Sít v uzavřených národních státech, nebo se otevřít ímigran-tům. Již se lak stalo, Ani restrikce nová Imigrace, ani sociální exkluze Imigrantů nezménl tento Iaht. Každá společenská transformace smérem k otevřenájsí spo-Isčnosll neni bezkonfliktní. Imigrace veda k akceleraci a sociálni zméné. Nelze demokratickými prostředky zabránil lomu, aby konflikty nevznikaly, ala je nutné bránit eskalael táchto konfliktů a jejich vyústení v sociální kataslrofy. Přetrvávající sociální segregace není dobrovolnou volbou imigrantů. ale je posilována diskriminační- mi praktikami, xenofóbii a rasismem. A Evropané by si diky svá vlastni historii méfl uvědomit, ze rostoucí raBlsiická sentimenty jsou predzvestí a nejzíefméjSi známkou biízicfch sa sociáfních kalá strof. Imigrační a Iniegračnl politiky t>y mely pomáhat imigianiům získávat respekt ve vSech sfárách života, prokazovat, že jsou rovnoprávnými členy spOfečnoslí, v nichž žiji. a že přinášejí hostitelské společnosti v mnoha smárech užitek. NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ DIASPORY V posfední doba se přiznává, že inle-gračni snahy sméřujlcí k asimilaci jsou již dnes neplodné a že budoucí soužiti domácí majoritní a monSinová populace tml-granlskáho původu musí být hutné založeno na paniclpaci. Význam národnosti a etnicity rosle, ač mnohé liberální I marxistická teorie předvídaly opak, Důkazem loho je silicí vliv národnostních a etnických diaspor, který ja patrný v mnoha oblastech mezinárodni politiky a ekonomiky. Moderní elnícká diaspory neuvažuji o in-legraci. ta jií není pro ná nadále volbou. Jejich prostřednictvím je umožnáno ioil-gramské populaci participoval na života spolačnosK, a to bez svízelného integračního úsilí hostitelských zemí. Společenská struktury, kleným dneänl imigranii přizpůsobují svůj společensky život, se vyznačuji vysokou komplexností. Vytvářej! se na bázi etnického původu a fungují prostřednictvím transnacionál-ních etnických sítí. Elnické diaspory umožňují uspokojovat potřeby imlgrantská populace v různých oblastech společenského života a činf Je do určila míry nezávislými na hoslitalských společnostech. Politická a ekonomické aktivity etnických diaspor překraču|l hraníce staiů, funguji jako samostatné eniity a nabývají Stále vátáiho významu. (Poznámka: Pasát o swops** Inngmini pollUcs byla zpracována prevážne poale rahranični lilaraiwy.l Literatura: Bustu« Jochan: 1999. ti» sm in Paradigma m Migration ana EHinlcrty Research. From: Migrsian Pressure [o Ihe Migration Configuration, riom Assl-rnilatlon to Olaapora Formation, a. I. V S- [eertm mslilula íor Comparative Social Heaearehf, Euro-conlerenca IS, pp. 13. Braut*«, J-; IMS, Migration Systems as Basic Urins Dl Migration Research, wúrkihg paper, p, ?! Blasctike. J„ !9M. Qalai ol Effliy Into rtu Federal flepubľic ol Germany, Fn: Intemaiional Migration Quarterly KrMlx, Vol. XXXt. #3. po. 301-385. Buschke. J.: IS9Z. Easl-Wait Migration in Europa ano IriHrmaüDnal t"i as a maarta ro reducv Lr« need tor amlgraDon, ILO. pp. SS-emsnktrii, p.. Mras, n., varbuni. a.r isbo. Ba-clsrn, Mřgrabon ana the Stata In Waslem Europa: A Case or Conxvrative Analzala. In: mterrtarjonal Moolojy, Val. S. Pp. *75-J«. Oivktui Dulan; 1990. TnnsrvaBonillMlion úl Social and Cvr&irat Ula In European Migration, Tt» Cue or earPla. Amniitiam. forking papal, pp. 7, soriAwlPounu «r 5 G Sociálni problematika Gaoai i.: Ětrlcká vualty v Cash» repubac»' lvS4, Posloja faskeho Dbyvscalalva k diincilni. Imiflraniůrn a amickym mansinarn. eoucafton and Naw Teennolofliea. Oaodl Analysis t Ccnsollng, Praná. pp. TS. ShaMar. Q : ISéS. EmsroBnca ol Nía EUwo-nailo. naF Oianoras. Rasaarcn Paoan in: A European Journal of Intamanonal Mlgrarion and Finnic Rations. ZSVJŕ. 1995-í. pc. Í-ZB. Tapinos. G.: 19S0. The unsEoppaDra Immigrani. In: Journal a plirsiaur vor*. NO 10. po I0S-IZO. VuOoamaiay. V.. wtilla. P. Soonon. D. tmi. The evolution ol Iha Goutla doo Or as an Emmo Mino-My District ol Pans, in: Na* Cornmunin. 17 [Zj. PP Z4S-2S5. Wnire. P.: Editorial Las communaurOa dlrangeias en Europe. In: Espare, Populauon. Sociales t990-Z. pp. 187-ľB9 IVhila. P. Kestauol. Ch,: 1550- Las mgiations Inlernalionalta an Europa Occioenrala duiani annflaa ouaira-vingL In: £soa». PopulauDn. So-oelas. pp. a IE-313. While, p.: l9aa. Skilled InternaDonal Migrants am Uroan Slnjdura in VVeslem Europe, in: Gaotorum. Vol. IB. Wo i. pp. 4I1-J22. Wliira. P: 19B7, The Migram Expanance in Pans. In: Foreign Mmoiitias In ConBnemal Eurooean Ci-lias. erj. Franz Siainar Verlag. WisHiaflan SnBH siutwan. pp. t&i-iss. Akcni pngiorn SvAlovdho summitu o sociálním roivoiu 1S9S. Sociálni polilllia. ZI/1095, í. 5-i0 Walrat Di a Civil Society: IS93. Heporl lor tne Conference ot European Minlslers Pe^ponsible For Social Attairs-Unitaa Nülions European Ra-Cion-Braomva. European Canira lor yVallaio Policy and Pessaren. UN. June 1593. pp. 395. The PolüKS oF Immigration '"* weslem Europe, ecr-Eeri bv Maitm Baldwin - Edwiaros ano Mann A. Scnať. 1S94, pp ?ruj. Migration Processaa In Central and Easiem Euro-pa: 1955. Materials From Regional CohFarance oiyanif ad by Ehe Roliah t^lrueEry oE Labour and Social Policy wkn Ina asslslanca ot nie international Laoour rOTca, Warsaw. 1985. op zle. MulLIcurturiiiSni In ine City - The Iniag raEion or ImmigianEľ 199t. rntomatiohal ConFaninca. Frank-lun-am-Mam May 1991. (Movamenu oF Foreign Population Ir" the Marrber Counmae. Imnigialion in a uenv-fconomlc Conie^l. p. 4S, The Condi, rions ot i Europaan Democratic City, p. 9, Propo-silians rar b JDlnl Diatr ßeclaralion Concerning a Men Local Policy Tor Iha Integration or Immigrarra in Europa, pp. í. .Stnwbourg. Community and Ethnic RaratKHis in Euroos: 1991, FinaF Paiwl ol tha Communrty RelaElons PrcpacE oF Iha Council pr Europa. Slrasoourg. pp. Bd (Working papers: Community RelaEions at Neighbourhood Level, pp. 7. Educational and Cultural Aspects on cha Inlogralion. pp. Sr InEorrnalion and ExcntuigB ol Vle*9 on Acnon Against Oiscnmina-hon, pp 1. political Participation. B0. 7, £. EiBtjl: Viawa AttrřjuHd to rne Trial Repot of the Commurt-ty Retiaoni Proiect of tna Ctjunca ot Europe, pp. 7, Towards a liMli cullural Cily ot ma Hagua. pp. 11). Moating, ot Evens on The Role ot National Legislation ano Fntamalionel maErumants in Comba-lihg DlicnminaQon on Nsnonaiity. Elhrao or Padal Groundi 1SS9. Summary and Conclusiona, Strasbourg, pp. a. Commliraa ot Euwrbr for the Promotion ot Education and Information in the Flatd oF Hunan Rlgnu. 1990. Sfnabounj. pp. 7. Receptťi. rttOducBon end Soml OdBntaikm ol Ra-fugaes, MamorenrJum: 1BS7, MLnooy ol Waltafe. Haai« and cuunv Aitara a ti» Naewtana, pp. tg. ImrrJgrBrr PoTrcy: re&O. Sunvnary ol ma affth Papon. MatharUndl SdenbnC Councii for Go-nimmem PoKy, pp. irx). TM Hague. 6 SQClAtXÍřOtJTIKA .«.J