2.JUDr. Chaloupko vá, Helena: Stručný komentář k zákonu 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Ročenka UVDT, Strategie. Stručný komentár k zákonu 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávaní periodického tisku a o změně některých dalších zákonu (tiskový zákon) JUD^Jjelena Chaloupkovi, advokátka Úvodem Parlament České republiky dne 22. února 2000 prijal dlouho očekávaný „tiskový zákon". Po mnoha letech a různých peripetiích tak máme zákon, který nahrazuje „prehistorický" zákon 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Jeho přijetí provázela diskuse, která se především soustředila na sporné body vládního návrhu - na snahu zasahovat do svobody projevu a práva na informace dané či. 17 Listiny základních práv a svobod, na prostředky na ochranu před zneužitím svobody projevu - tiskovou opravu, právo na odpověď, až po počty povinných výtisků. Výsledkem diskusí byla skutečnost, že vládní předloha zákona byla v Poslanecké sněmovně zásadně přepracována. Přijatý zákon je zřejmým výsledkem kompromisu, ostatně poslední hlasování bylo ve sněmovně provázeno hlasy o brzké novele zákona. Tento komentář si neklade za cíl provést komplexní zhodnocení zákona. Je prvním pokusem o objasnění obsahu pro přímou aplikaci v praxi pro potřeby vydavatelů, kteří periodický tisk vydávají a šíří na území České republiky. Účinnost zákona totiž nastala dnem vyhlášení (14. března 2000) a tak nebyl prostor pro jakékoliv sladění výkladu odbornou veřejností. Lze tak předpokládat, že v prvních měsících života zákona budou prakticky ověřována jednotlivá ustanovení a v návazností na interpretaci zákona státní správou a soudy se bude vyvíjet i výklad jeho obsahu. Unie vydavatelů už připravuje vydání úplného komentáře k tiskovému zákonu a předpisům souvisejícím, včetně dosavadní praxe v oblasti tiskového práva, kde lze předpokládat podrobný výklad nového zákona a prvních zkušeností z praxe. Rozsah komentáře Komentář se zabývá jen těmi částmi zákona, která se vztahují na periodický tisk, to znamená první částí, části čtvrtou a pátou zákona 46/2000 Sb. ZÁKON ř. 46/2000 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech pří vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ §1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti vydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tisku. Působnost zákona (1) Tento zákon se vztahuje na periodický tisk vydávaný nebo šířený na území České republiky. Ustanovení § 6 až 9 a § 17 se nevztahují na periodický tisk vydávaný mimo území České republiky. (2) Tento zákon se nevztahuje na Sbírku zákonů, věstníky a úřední tiskoviny vydávané na základě zvláštního právního předpisu ani na periodický tisk vydávaný výlučně pro vnitřní potřeby vydavatele." k § 2 odstavci l):Jak vyplývá z obsahu, zákon se vztahuje na veškerý periodický tisk -jak vydávaný (tedy i šířený), tak ten, který je na území České republiky jen šířený. Povinnosti dané f6(Oznámení ve veřejném zájmu), f7(Evidence periodického tisku), f 8(Povinné údaje), f 9(Povinné výtisky) a na to navazující sankce v f 17 (Pokuty) se však vztahují jen na periodický tisk vydávaný na území České republiky. V dané souvislosti lze poznamenat, že dopad těch ustanovení zákona, která by se měla vztahovat na periodický tisk vydávaný v zahraničí a šířený v České republice, je značně problematický. k § 2x odstavci 2): Z působnosti zákona byly vyňaty stejně jako za existence předchozího zákona Sbírka zákonů, jakož i věstníky a další úřední tiskoviny, vydávané na základě zvláštního právního předpisu. Zákon se rovněž nevztahuje na tituly, které vydává jebo vydavatel pro vnitřní potřebu. Zda se o takový případ jedná bude vždy v konkrétním případě odvislé od obsahu a účelu periodického tisku. S3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí:. a) periodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce, b) vydavatelem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vydává periodický tisk, c) vycláváním periodického tisku činnost vydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření, d) vydáním periodického tisku soubor stejných či pouze regionální částí (mutace) se lišících hmotných rozmnoženin (výtisků) periodického tisku, e) dnem vydání kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání periodického tisku, f) veřejným šířením periodického tisku jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených, pokud překračují okruh členů rodiny vydavatele, který je fyzickou osobou, a s ním spjatého okruhu osobních přátel. k § 3: Pokud jde o definici periodického tisku, nový zákon přejal obdobné znění, známé z předchozího tiskového zákona. V návaznosti napojeni vydávání je pak definice periodického tisku významově zpřesněna u tom smyslu, že tiskovina musí být určena k veřejnému šíření. Výklad pojmu periodický tisk by tak neměl do O Například zákon c. 32//l990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonu a o Sbírce mezinárodních smluv. nnrcWKA UVDT tvy zaKQfi tudoucna činit potíže. Nově jsou pro účely tohoto zákona defino-ány pojmy - vydavatel, vydávání, vydání, den vydání a veřejné šíření. Při definování pojmu vydavatel se vychází ze skutečnosti, že tydávatperiodický tisk mohou nejen ty subjekty, které tak činí na ákladě živnostenského oprávnění, ale i další fyzické a právnické soby, čímž je respektováno právo „každého" vyjadřovat své názo-ry slovem, písmem, tiskem, obrazy nebo jiným způsobem, zakot- Ceně v ČI. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Vydavatel je roto definován vztahem k periodickému tisku - zda na svůj účet odpovědnost zajišťuje obsah, tisk a distribuci. Lze připustit, že definice vydávání jako činnosti vydavatele ve snaze o co nejpřes- Iéjší vyjádření poněkud komplikuje určení, kdo je odpovědnou sobou ve smyslu S 4 tohoto zákona, kdo je osobou legitimovanou v případě uplatnění práva na odpověď atd. Předchozí tiskový zákon definici vydavatele neznal, právě tak pojem vydávání. Ir praxi se odpovědnost a postavení vydavatele odvozovala od egistrace a v pochybnostech např v soudním řízení si soud vyžádal od MK ČR sdělení, kdo je registrován jako vydavatel. Z defini-Ée vydavatele je možné s určitou výhradou dovodit, že vydavate-?rn pro účely tohoto zákona nebude osoba, která vykonává dílčí innosti - výrobu v tiskárně či distribuci, ale také jen redakci -když se periodický tisk tzv. vyrábí ve vydavatelství. Definice vydá- I í periodického tisku byla dle předkladatele do zákona pojata pře-evším proto, aby bylo možno určit rozsah povinnosti vydavatele odávat tzv. povinné výtisky jejich příjemcům a samozřejmě i pro rozhodování při ukládání sankcí v těchto případech.Výklad k defi- !ici bude podán v souvislostí s výkladem o povinných výtiscích. >efinice dne vydání je odůvodněna dikcí f 8 odst. 1 písm. d) -ovinné údaje. Zajišťování veřejného šíření je jedním z pojmových znaků vydávání a pro tento účel je také pojem veřejné šíření defi- Iován. Pojem veřejné šíření zahrnuje jak šíření za úplatu, tak apř. rozdáváním. V praxi zřejmě nebude činit výklad této definice problémy. I Odpovědnost za obsah periodického tisku I Za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel. t§ A: K pojmu vydavatel bylo zmíněno v předchozím ustanovení definici vydavatel a vydávám. Odpovědnost jiných osob, např.šéf daktora, ze zákona nevyplývá.. Nový zákon upustil od koncepce odpovědnosti šéfredaktora za zneužití svobody projevu, slova Í'isku ,jak tomu bylo v předchozím tiskovém zákoně podle f 19 lásl., kde byl šéfredaktor odpovědnou osobou v případě opravy pravdivých údajů (tiskové opravě). I když v praxi nedocházelo k tomu, že by vydavatel nerespektoval rozhodnutí soudu, kterým Iia šéfredaktorovi ukládána povinnost uveřejnit opravu neprav-vého údaje, případný výkon rozhodnutí vydavatele nezavazovala a do důsledků vzato jeho realizace byla neproveditelná. I I Odpovědnost za obsah reklamy a inzerce [Vydavatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených v reklamé a v inzerci uveřejněné v periodickém tisku. jMo výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného vydavatele. Bdotčena zůstává odpovědnost vydavatele podle zvláštního právní-■ předpisu.-' ISJakse uvádí v důvodové zprávě, není možné na vydavateli poža->at, aby přezkoumával pravdivost údajů uvedených v reklamách či erátech uverejňovaných v periodickém tisku. Proto je stanovena ýjimka z jeho jinak výlučné odpovědnosti za obsah tisku, je zřejmé, že vydavatel nemůže v dostatečné míře ověřit pravdivost údajů uváděných v reklamě a inzerci zadávané třetí osobou. V praxi by šlo o zcela nerealizovatelný požadavek, napr. s ohledem na tvrzení, týkající se jednotlivých vlastností propagovaných výrobků nebo služeb Je však třeba si uvědomit (jak se uvádí v třetí větě tohoto ustanovení), že nedotčena zůstává odpovědnost vydavatele podle zákona o regulaci reklamy, případně ustanovení f 44 a násl. obchodního zákoníku vymezující nekalosoutěž-ní jednání, případně trestní odpovědnost. Přestože v poznámkách pod čarou to není výslovně uvedeno, lze mít za to, že zachována zůstává odpovědnost i ve smyslu Sila násl. občanského zákoníku (odíraná osobnosti) , či J 19b) občanského zákoníku (poškození dobrého jména). Z toho vyplývá závěr, že vydavatel nadále zůstává odpovědný za obsah reklamy. Změnu zřejmě může přinést už do vlády předaná novela zákona o regulaci reklamy. Ve smyslu f 5 tak pouze nemůže být proti vydavateli uplatňováno právo na odpověď a dodatečné sdělení, a to ani tehdy, pokud by dle tohoto zákona tato práva jinak zakládala (lze si představit, že obsahem inzerátu je sdělení, které obsahuje skutkové tvrzení, které se dotýká cti nebo dokonce údaje nebo sdělení o trestním řízení). Zde by však bylo na místě zvažovat odmítnutí uveřejnění inzerátu. §6 Oznámení v naléhavém veřejném zájmu V naléhavém veřejném zájmu je vydavatel povinen uveřejnit v periodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy, zejména je povinen uveřejnit rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu." Toto oznámení musí být uveřejněno v nejbližším vydání periodického tisku následujícím po doručení jeho textu vydavateli způsobem graficky jej zvýrazňujíčím a odlišujícím od ostatního obsahu periodického tisku. k § 6: Povinnost vydavatelů uveřejnit v periodickém tisku na žádost státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy důležité a neodkladné oznámení v naléhavém veřejném zájmu lze řadit ke standardním institutům tiskového práva demokratických zemí. Jde nejen o zajištění možnosti příslušných orgánů uveřejnit rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, nýbrž i o zajištění možnosti těchto orgánů varovat veřejnost v případě mimořádných situací s nepředvídatelným intenzívním působením škodlivých vlivů a informovat ji o nezbytných ochranných, popř. likvidačních opatřeních (např. živelní pohroma, provozní havárie, sociální katastrofa apod.). §7 Evidence periodického tisku (1) Evidenci periodického tisku vede íMinisterstvo kultury (dále jen „ministerstvo"). (2) Právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tisk, je povinna doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tisku písemné oznámení, které musí obsahovat: a) název periodického tisku, b) jeho obsahové zaměření, c) četnost (periodicitu) jeho vydávání, d) údaje o jeho regionálních mutacích, e) název, adresu sídla a identifikační číslo vydavatele, je-Ii vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo vydavatele, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, je-li vydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává periodický tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresu místa podnikání, liší-li se od bydliště. I Například zákon č. 527/1930 5b,, o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, vt znění zákona č. 519/1991 Sb., zákon č. 309/1999 üb., ta Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. )!A Crratortf» tiskový zákon <3) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 2 úplné, vyzve ministerstvo osobu, která je učinila, aby oznámení doplnila do 15 dnů 0tJe dne doručení výzvy a upozorní ji, že nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno. (4) Ministerstvo zapíše periodický tisk do evidence periodického tisku a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo periodického tisku. C5) Jestliže vydávání zapsaného periodického tisku nezačalo do jednoho roku od zápisu nebo bylo přerušeno na dobu delší než jeden rok, plMl, ze vydávání periodického tiskru bylo ukončeno dnem uplynutí uvedené lhůty. Ministerstvo zapíše tuto skutečnost do evidence periodického tisku a vyrozumí o tom vydavatele do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 7 nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak. (6) Hodlá-li vydavatel periodického tisku, jehož vydávání bylo ukončeno, obnovit jeho vydávání, je povinen to ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením obnoveného vydávání periodického tisku písemně oznámit. (7) Vydavatel je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávám evidovaného periodického tisku nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, anebo k přerušení či ukončení vydávání periodického tisku. (8) Každý má právo nahlížet do evidence periodického tisku a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy. k § 7: Na místo dosavadní registrace (bez registrace nebylo možné započít s vydáváním periodického tisku) se zavádí pouze evidence. Je odůvodněna potřebou ochrany práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob, které mohou být poškozeny obsahem tisku, neboť identifikace jednotlivých vydavatelů a jimi vydávaných periodik je nezbytným předpokladem pro uplatnění práv dotčených osob. Na rozdíl od předchozího tiskového zákona však nový zákon zavádí za porušení povinností daných J 7 zákona pokuty. Už jen nedodržení lhůty k podání oznámení o zahájeni vydávání periodického tisku může znamenat udělení citelné pokuty podle S17 zákona. Z hlediska formy a lhůt odpovídá ustanovení o evidenci až na drobné změny dosavadní praxi. Předpokládá , že vydavatel učiní ve stanovené lhůtě 30 dnů před zahájením vydávání oznámení o zahájení vydávání periodického tisku, dále že oznámí nastalé změny. Je stanovena 15ti denní lhůta, do které je povinno ministerstvo evidenci provést, rovněž tak důsledky, pokud nedojde k zahájení vydávání do jednoho roku nebo bylo přerušeno na dobu delší než jeden rok. §8 Povinné údaje (1) Vydavatel je povinen zajistit, aby na každém vydání periodického tisku byly uvedeny tyto povinné údaje: a') název periodického tisku, b) četnosťCperiodicita) jeho vydávání. c i označeni regionální mutace, je-li periodický tisk wdáván v regionálních mutacích, d) místo vydávání, e) číslo a den vydání, 0 evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem. g) název, sídlo a identifikační číslo vydavatele, je-li vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatele, je-li vydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho 5 , Ústavní z^on č- "°/1998 Sb„ o bezpečnosti České republiky............ obchodní jméno, identifikační číslo a adresa místa podnikání, lišili se od bydliště. (2) Periodický tisk. který neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířen; to neplatí pro evidenční číslo periodického tisku přidělované ministerstvem, jestliže ministerstvo vydavateli nesdělilo evidenční číslo ve lhůtě podle ustanovení § 7 odst. 4. k § 8: Pro účely identifikace jednotlivých titulů periodického tisku a odpovědných osob, umožňující uplatňování právních prostředků podle toboto.ale i jiných zákonů a kontrolu dodržování povinností uložených zákonem, byly nově formulovány povinné údaje. Patří k nim zejména přesná identifikace vydavatele, včetně IČO, evidenční číslo přidělené ministerstvem a identifikace toho kterého vydání titulu - kromě názvu, četnosti (periodicity), čísla ujídání také den vydání a místo vydávání. Den vydání je v f 3 specifikován tak, že se jedná o kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání. Toto datum by u periodického tisku (vyjma deníků) mělo být důsledně zkoordinováno s distributory, neboť je dide- [Goufunl V"™* muH vany tojjjjlkoyé. XÄŕÄ*v>: Igy^ l^Wf* 'Potměšilův ZILKDVffi: mm xAf^PÄ way- EU EU XANTYPA Úvozl6,118 00 Praha 1-Hradčany tel.: 02/57 3122 06 fax: 02/573127 29 _^£«iiAA IIXSTYI* Kité pro počítání lhůt daných tímto zákonem (v podstatě se jedná striktní dodržování tzv. zaváděcího dne distributorem). Pokud jde o místo vydávání, lze jen stěží odhadnout co měl předkladatel Iia mysli zavedením tohoto povinného údaje. S pomocí definice vydávániv f 3 písm.c) - kde vydávání je definováno jako činnost Vydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydania veřejné šíření, je zřejmé, že takovým místem bude ^cela jistě ve většině případů sídlo vydavatele, případné sídlo j-ganizační složky. Pokud jde o fyzickou osobu, která vydává peri-dický tisk na základě živnostenského zákona, to může být bydliště, případně místo podnikání Je však otázkou, jak má být toto tísto označeno, zda plnou adresou, nebo jen názvem města, povinným údajům patrí také označení regionální mutace, za předpokladu, že titul v regionálních midacícb vychází. S ohledem Ina dikci zákona a zákaz šíření tisku, který neobsahuje povinné doje, lze vydavatelům doporučit znění zákona důsledně a přesně održovat. Znamená to soustředit je do tiráže, případně do záhlaví periodického tisku. Týká se to i označení četnosti -periodicity ^i když je možné dovodit četnost z jiných skutečností) - nestačí ^mvést, vychází každé pondělí, aleje nutnéoznačit příslušný perio-Wlický tisk jako týdeník. Právě tak lze jen doporučit výslovně držet se terminologie zákona a uvádět: den vydání s uvedením přesného kalendářního data, místo vydávání - s příslušnou adresou atd. I I §9 Povinné výtisky (1) Vydavatel je povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydá- Ií periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání tanoveného počtu výtisků (dále jen „povinný výtisk") těmto příjemcům: I a) 2 povinné výtisky Národní knihovně České republiky, I) 1 povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně, |) 1 povinný výtisk knihovně Národního muzea v Praze, d) 1 povinný výtisk ministerstvu, t) 1 povinný výtisk Parlamentní knihovně, i 1 regionální povinný výtisk příslušné státní vědecké knihovně, ) 1 regionální povinný výtisk Městské knihovně hlavního města Prahy, É) 1 povinný výtisk periodického tisku, který je vydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké, Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. a (2) Je-Ií periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, pak se ■ovinnost vydavatele poskytnout povinný výtisk vztahuje na každou "egionální mutaci. Regionálním povinným výtiskem se rozumí výtisk příslušné regionální mutace. | (3) Povinný výtisk musí být bezvadný. Jestliže má povinný výtisk vady po stránce technického zpracování, má jeho příjemce právo požadovat výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný. | (4) Písemnou žádost o výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný je příjemce povinen doručit vydavateli do 15 dnů ode dne, kdy f u byl vadný povinný výtisk dodán, jinak jeho právo podle odstavce zaniká. f 5) Vydavatel je povinen výměnu vadného povinného výtisku za :zvadný provést bezplatně na svůj náklad ve lhůtě 10 dnů ode dne, ly mu byla doručena písemná žádost o výměnu. I t C6)JVLinis.te£Sty.o^u£ČLvyrhláško.u- regionálnípříslHŠnost-jednQt-livýGh^-ihoven podle odstavce 1 písm. f) a g). 9: Institut povinného výtisku zaznamenal při závěrečném projednávání zákona značnou frekvenci s hlasy pro zachování m úpravě před přijetím zákona a naopak pro jeho redukování aspoň do podoby, jak byl nakonec schválen. Již dnes se však dá očekávat, že dojde v brzké době k novele, která by měla počet povinných výtisků upravit směrem nahoru. Bez ohledu na vývoj zůstává minimálně sporné, jak mají někteří vydavatelé svoji povinnost plnit. V průběhu výroby deníku nezřídka dochází k aktualizaci vydání (zpravidla lx. někdy i 2x). Jedná se o změny nepatrné (sportovní výsledky) až po výměnu článku na 1.straně, případné i fotografie.Výsledný produkt z tzv.prvníljo vydání, druhého, případně i třetíJjo vydání se může lišit, nejde přitom o regionální mutaci, jak uvádí zákon. Při extenzivním výkladu se však požadavek poskytovat povinné výtisky nejen v regionálních mutacích, ale také ve všech od sebe se lišících podobách konečného produktu může vyskytnout Při zasílání povinných vytiskli, v případě, že vycházejí regionální mutace, je povinnost zasílat stanovený počet výtiskit splněna jen tehdy, když určený adresát obdrží vždy všechny regionální mutace a navíc podle vyhlášky 52/2000 Sb.je nutné zasílat 1 výtisk příslušné státní vědecké knihovně podle území, pro které je územné určena (Kladno, České Budějovice, Plzeň, Ústí na Labem, Liberec, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc, Praha). Zároveň platí, že vydavatelé, kteří vydávají tisk, jehož součástí je regionální mutace určená pro území zasahující do oblasti určení různých knihoven, zasílají regionální povinný výtisk pouze té knihovně, jejíž oblast územníloo určení je pro danou regionální mutaci svým rozsahem největší. § 10 Odpověď (1) Jestíiže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. (2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrné, kdo ji činí. (3) Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď. (4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich. jejím rodičům. (5) Ustanovení zvláštního právního předpisu" o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena. Obecně k nově zavedeným institutům práva na odpověď a dodatečné sdělení Zavedení prostředků ochrany, které by umožnily bránit se proti zneužití svobody slova, provázela řadu let vedená diskuse. Vládní návrh zákona předpokládal vyjma zavedení tiskové opravy (ale v širším pojetí než platila v právním řadu od r. 1966) také právo na odpověď a dodatečné sdělení v (s odkazem na požadavky vyplývající z článku 23 Směrnice č. 89/552/EHS ve znění Směrnice č. 97/36/ES a doporučení obsažená v rezoluci č.(74)26 Výboru -ministm-Rady-Evropy^o^práinMra-odpovědŤpřijat^ Námitkám, že taková úprava by znamenala omezení svobody slova a práva na přístup k informacím, bylo do určité min1 vyhověno. Zákon zavádí institut práva na odpověď a dodatečné sděle-ní.Může se zdát, že nová úprava se na první pohled příliš od dosavadní praxe týkající se opravy nepravdivých údajů neliší. § 11 u 19b občanského zákoníku. M36 Strateaie POŕFNKA UVDT Podstatnou změnou však je skutečnost, že právo na odpověď na rozdíl od tiskové opravy (kdy se jednalo o prohlášení šéfredakto->'") musí být sdělením dotčené osoby. Zatímco dosud mohl šéfredaktor odmítnout uveřejnit tiskovou opravu tehdy, kdy byla podána p0 [f3t-ltěi nebo tehei}, když mohl prokázat pravdivost napadeného údaje, nyní zná zákon několik výjimek z povinnosti odpověď uveřejnit. Zejména lze ocenit „vy vinění" vydavatele v případě zveřejnění citací určených veřejnosti. Pokud jde o způsob uveřejnění, zákon předpokládá přijatelnější způsob než byla stávající povinnost u tiskové opravy', kdy bylo dáno, že oprava musí být uveřejněna na stejném místě ... aid., což bylo mnohdy i technicky nemožné, zejména s ohledem na zaběhlou grafickou úpravu.Nyní -úkon předpokládá, že odpověď bude uveřejněna takovým způsobem, aby sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené. Nově se zavádí uveřejnění odpovědí v případě zániku příslušného titulu periodického tisku. k § 10: V důsledku mnoljých změn, které nastaly při projednávání vládní předlohy v Poslanecké sněmovně, je nutné rozsah oprávnění dotčených osob s ohledem na rozpor mezi prvním a druhým odstavcem f 10 stanovit výkladem. Základním předpokladem k uplatnění práva na odpověď je, že v periodickém tisku bylo uveřejněno skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo dobré pověsti dotčené osoby. S ohledem na absenci bližšíljo vymezení povahy skutkového tvrzení v odstavci prvém lze v návaznosti na odstavec 2 dovodit, že předmětem práva na odpověď budou tvrzení nepravdivá (odpověď je uvede na pravou míru), neúplná (odpověďje doplní), zkreslující (odpověďje zpřesnQ.Jak je zřejmé, v prvé řadě se právo na odpověď bude týkat nepravdivých skutkových, tvrzení, nejsou však vyloučena i pravdivá tvrzení, pokud budou neúplná či jinak pravdu zkreslující. Nebude však stačit to, že skutkové tvrzení je nepravdivé, neúplné či zkreslující, ale musí být objektivně způsobilé působit difamačně, dotýkat se cti nebo dobrého jména dotčené osoby. Není přitom potřebné, aby byl pro-' kazován úmysl působit difamačně, ten je nerozhodný. Do zákona byla promítnuta častá námitka z diskuse, která se týkala požadavku na uveřejnění odpovědi vůči textu, jenž byl publikován jako odpověď. V praxi by taková situace mohla vést k dlouho trvajícím názorovým střetům v médiích, které by míjely vlastní účel navrhované úpravy. Zákon je proto výslovně vylučuje. Po smrti fyzické osoby právo přísluší také manželu, dětem a není-li jich, jejím rodičům. Přesto, že odpověď je prohlášením dotčené osoby, je v něm nutně subjektivní hledisko. Poslanecká sněmovna přes námitky, že osoby blízké mohou bez problémů uplatnit své nároky prostřednictvím ustanovení o ochraně osobnosti, ustanovení v zákoně schválila v uvedeném znění. Přitom poslední odstavec J10 na možnost uplatnit ustanovení o ochraně osobnosti, případně poškození dobrého jména vedle práva na odpověď vyslov- ■ ně odkazuje. §11 Dodatečné sdělení (1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fvzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti ft zieké nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomoenvm rozhodnutím, má tato osoba pravo požadovat na vydavateli uveřejnění informace ■--'