S M R T

   

   

   Na smrt můžeme pohlížet dvojím způsobem -- sapienciálním a mysterickým.

   Smrt je konec všech výsad, všech rozdílů, jaké existují mezi lidmi.

   Heidegger definuje život člověka jako "bytí určené pro smrt."

   Na otázku po posledním smyslu lidského utrpení, lidského života je pouze existenciální
   odpovědˇ, neodpovídáme slovy, odpovědí je celá naše existence.

   Frankl:"To, co jsme vyzařovali, zůstává ve světě, i když už materie není přítomná. Smrt je
   motor k životu."

   Ve smrti dochází ke ztrátě psychofyzického já.

   "Jak se staví průměrný člověk k času? Vidí pouze strnisko pomíjejícnosti, ale nevidí plné
   stodoly minulosti. Být odpovědným je založeno na pomíjejícnosti. Člověk má sklon vidět na
   minulých věcech pouze to, že už tu nejsou, ale nevidí, do jakých sýpek přišly. Smrt je žeň."
   Frankl

   Teprve smrt dělá život člověka smysluplným, odpovědnosti lze rozumět pouze v pohledu na
   časovost a jedinečnost.

   Jak můžeme být odpovědní za něco, co pomíjí? To ale nejsme, jsme odpovědní za něco, co
   zůstává. A co zůstává? Všechno, co se stalo, zůstává. Všechno, co člověk udělal, prožil,
   vytrpěl, zůstává.

   Existenciální analýza chce člověka přivést k vědomí jeho odpovědnosti, k prožitku
   odpovědnosti.

   Smrt je možno proměnit v pobídku k odpovědnému jednání.

   

   

   Frankl,V.: Der leidende Mensch

                    Logotherapie und Existenzanalyse

                    Lékařská péče o duši

                    Vůle ke smyslu