Návrh výzkumného projektu n Gender relevantní téma n Hlavní výzkumná otázka n Výzkumné podotázky n Bibliografie n Alespoň 6 zdrojů, z toho minimálně 2 odborné články z relevantních zdrojů Návrh výzkumu Co, na kom, jak, kdy a kde? n Formulace problému n Včetně ujasnění časového rámce zájmu n synchronní x diachronní n Ujasnění geografické lokalizace našeho zájmu n Formulace výzkumné otázky a podotázek n Formulace hypotéz n Formulace pracovních hypotéz n Konceptualizace - operacionalizace n Rozhodnutí o výzkumné metodě n Rozhodnutí populaci a vzorku Jednotky výzkumu n Jednotky výzkumu n Sociální aktéři n Sociální pozice, role, statusy n Instituce n Sociální skupiny n Mají charakteristické vlastnosti – znaky - proměnné Výzkumný proces n Hypotézy – specifikované testovatelné očekávání o empirické realitě n Koncepty a proměnné, které budeme měřit n Indikátory n Konceptualizace pojmů - specifikace významu konceptů, které budeme studovat; určení jejich aspektů n Operacionalizace – překlad teoretického vyjádření konceptů a proměnných do jazyka výzkumu, tj. stanovení indikátorů = položek v dotazníku Proměnné – znak n Proměnná – charakteristika objektů zkoumání (vzdělání, gender…) n Musí nabývat alespoň dvou stavů n Vztah - závisle proměnné a nezávisle proměnné n Názvy proměnných nesvědčí o kauzální závislosti jde o konvenci v rámci výzkumu Indikátory n Ukazatele jevů – ověřitelné, zjistitelné charakteristiky n Závisí na teoretickém rámci a na konceptualizaci a na politickém, kulturním a historickém kontextu n Deviace jako výsledek fungování v primární skupině - indikátorem může být členství v gangu mladistvých n Deviace jako zděděná charakteristika - indikátorem její přítomnosti může být fakt, že rodič/e byl/i trestán/i Formulace hypotéz n Hypotéza je specifikované testovatelné očekávání o empirické realitě, které vyplývá z teorie n Hypotéza versus tvrzení n Hypotézy jsou to, co testujeme – skrze ně nepřímo potvrzujeme teorie n Hypotéza je obvykle velmi obecná – k vystavění výzkumného návrhu potřebujeme pracovní hypotézy n Tvrzení, které předpovídá existenci vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými n Proměnné musí být pozorovatelné (musí mít validní operační definici, tj. musí mít sledovatelné indikátory) Konceptualizace n Pracujeme s koncepty, chceme-li o nich činit nějaké závěry, je nutné objasnit precizně, co jimi míníme n Konceptualizace = specifikace významu konceptů, které budeme studovat; určení jejich aspektů n Specifikace představuje proces vytvoření nominální definice a operační definice Operacionalizace n Převedení jazyka teorie do jazyka výzkumu n V sociálních vědách narážíme na přirozený jazyk jako daný systém a musíme se zabývat tím, jak ho používá aktér, který sociální skutečnost zvýznamňuje nezávisle na sociologovi – zásadní z hlediska možných zkreslení ve výzkumu Operacionalizace n Operacionalizace = specifikace přesných operací, které učiníme v procesu měření proměnných a konceptů – stanovíme indikátory proměnných = vytváříme operační definice n V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen n Proces radikální redukce Postoje - konceptualizace n Naučené, přesto relativně stálé tendence k jednání n Souvisí s hodnotovou orientací jedince n Umožňují předpokládat jednání a chování n Verbalizovaný postoj je názorem n Dimenze postojů n Kognitivní n Emocionální n Behaviorální Měření postojů n Složitá vlastnost – meření více otázkami = použití většího množství indikátorů a jejich skládání do indexů a škál Škály jako měřící nástroje n Transformace kvalitativních údajů do souhrnných znaků n Měřící stupnice složené ze sady položek tvořících určité kontinuum n Z odpovědí na jednotlivé položky se stanovuje souhrnná hodnota = index pro každou osobu n Požadavky na dobrou škálu: n Musí být jednodimenzionální (položky by měly být „z jednoho těsta“, měly by být vnitřně kohezivní) n Musí mít stanovené jednotky a tyto jednotky musí mít význam; n Musí být reliabilní (spolehlivá, konsistentní); n Musí být validní; n Musí být lineární, stupnice mají mít alespoň zdánlivě stejné intervaly Sémantický diferenciál Osgood, Suci, Tannenbaum 1957) n Asociační metoda měření postojů prostřednictvím významů – hodnocení objektu na bipolárních škálách n Škálovací technika usilující o kvantifikaci významu slov/objektů – cílem je lokalizovat určitý objekt na dílší stupnici, která má obvykle grafickou podobu a 7 stupňů n Respondenti vyjadřují svoje názory na základě asociací Dimenze sémantického diferenciálu n Hodnotící – sycená opozicemi typu dobrý-špatný, krásný-ošklivý n Potence – silný – slabý, lehký-těžký n Aktivity – rychlý – pomalý, aktivní – pasivní n Další zdroj: Buriánek, J. 1988. Sémantický diferenciál jako technika sociologického výzkumu. Sociologický časopis 6. Další škály n Škála etnické distance – Bogardusova n Dotazovaný vyslovuje souhlas nebo nesouhlas ve vztahu k příslušníkům určitých sociálních skupin n Sňatek blízkého příbuzného se členem n Členství ve stejném klubu n Bydlení na stejné ulici n Práce na stejném pracovišti n Občanství v zemi n Turista v zemi n Vyhnání ze země n Sumační škála – Likertova n Thurstonova škála n Zdroj informací: Kerlinger, Fred N. 1972. Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia.