Ekonomika malých a středních podniků Daňová soustava dokončení, řízení a strategie podniku, BSC Sociální a zdravotní pojištění 2 základní složky: n Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – má tyto složky: q pojistné na nemocenské pojištění q pojistné na důchodové pojištění q příspěvek na státní politiku zaměstnanosti n Pojistné na zdravotní pojištění Účetnictví n je uzavřená a vnitřně uspořádaná soustava informací pomocí níž se v peněžním vyjádření měří a hodnotí hospodářská činnost účetní jednotky n finanční x manažerské účetnictví n Předmětem účetnictví je evidence: q a) stavu a pohybu majetku a závazku (dluhů) q b) nákladů a výnosů q c) příjmů a výdajů q d) hospodářského výsledku n = příjmy - výdaje v jednoduchém účetnictví (účetní evidenci) n = výnosy - náklady v podvojném účetnictví Funkce účetnictví n Funkce registrační -účetnictví zaznamenává hospodářské jevy v podniku n Funkce informační -účetnictví poskytuje informace širokému okruhu uživatelů n Funkce důkazová -důkaz při soudních sporech,hlavně pokud se soudí věřitel s dlužníkem n Funkce daňová -z účetnictví se vychází při stanovení základu daně z příjmu a DPH n Funkce kontrolní -umožňuje kontrolovat hospodaření účetní jednotky -kontrola: vnitřní (např.majitel) a vnější (např.finanční úřad) Daňová evidence n poskytuje údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů n daňová evidence upravena zákonem č. 586/1992 Sb. n nahrazuje jednoduché účetnictví n určena pro ty jednotky, které nejsou účetními jednotkami vesmyslu zákona č. 563/1991 Sb. Účetní jednotky ve smyslu zákona o účetnictví Daňová evidence n obsahuje údaje o q příjmech a výdajích (deník příjmů a výdajů) q o majetku a závazcích podnikatele (karty dlouhodobého majetku, karty zásob, kniha pohledávek a závazků, karty rezerv, karty úvěrů a půjček) q ostatní evidence – mzdová evidence, kniha jízd, pokladní kniha, evidence stálých plateb n slouží ke stanovení základu daně Podvojné účetnictví n Předmět účetnictví - Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření n Podstata podvojného účetnictví spočívá v tzv. podvojném zápise každého účetního případu (hospodářské operace) n Zápis se provádí na tzv. účtech Rozdíly Účtová osnova n Čísla účtů lze nalézt v účtové osnově pro podnikatele Účtové třídy: q Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek q Účtová třída 1 - Zásoby q Účtová třída 2 - Finanční účty q Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy q Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky q Účtová třída 5 - Náklady q Účtová třída 6 - Výnosy q Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty Účty a účtové postupy n Účty v účtové osnově dělíme na syntetické a analytické (slouží pro podrobnější členění syntetických účtů) n Aktivní účty mají přírůstky na levé straně, pasivní na straně pravé. Příklad: Banka poskytla úvěr 1 mil. Kč a převedla je na běžný účet. n Další krok: Podnik splatil 300 000 Kč ze svého dluhu. n Podnik prodal své výrobky za 1 200 000 na fakturu n Odběratelé zaplatili polovinu dlužné částky v hotovosti. Účetní doklady n Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Oceňování majetku a závazků n Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují n a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, n b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, n c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, n d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, n e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, n f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, n g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou, Oceňování majetku a závazků n h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, n i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, n j) příchovky zvířat vlastními náklady, n k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou. Pro účely zákona o účetnictví se rozumí: n a) pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, n b) reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, n c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti, n d) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami. Účetní závěrka n Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy n Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji q a) rozvaha (bilance), q b) výkaz zisku a ztrát; q c) příloha, obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. q Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Audit Podmínky auditu: n 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč;, n 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, n 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50 A.S. musí splňovat alespoň jedno kritérium, ostatní společnosti dvě ze tří uvedených Environmentální účetnictví n zabývá se identifikací, sběrem, odhady, analýzami, vykazováním a předáváním informací o hmotných a energetických tocích, o environmentálních nákladech a dalších hodnotově vyjádřených informací n Eko-efektivnost – současné dosažení jak pozitivního efektu v ochraně životního prostředí, tak v podnikové ekonomice (EPI ve společnosti Novozymes, EER ve společnosti Roche) Faktory úspěchu MSP n osobnost podnikatele n podnikové činnosti a jejich řízení n prostředí n projekt „Úspěšné podnikání v Německu, České republice a Polsku v letech 2002 a 2003“ 285 expertů) – výsledky: n špatná dostupnost kapitálu (u 20% dotázaných) n legislativní a politické podmínky(u 18%) (vysoká daňová zátěž, administrativa, problém s výkladem nařízení) n obchodní praktiky (u 17%) n úspěchu v podnikání napomáhá dobrý HR management (37%), dobrá strategie; kvalifikovaní zaměstnanci (15%) n pro osobnost manažera je důležité: cílevědmost, vize, motivace, angažovanost, flexibilita, adaptabilita (28%), a další manažerské dvednosti – komunikační dovednosti n „u zakladatelů nových podniků je na prvním místě potřebný trénink v oblasti manažerských a sociálních dovedností (29%), znalost práva (15%), ekonomika a finance (15%) včetně účetnictví, business plán (9%)“ (Lukeš, Ute 2004) Řízení podniku n Pro dosažení hlavního cíle podniku je nutné podnik řídit. n Vzhledem k složitosti podniku je i jeho řízení složitý a mnohostranný proces. n Pro úspěšnost podniku je nutné veškerou činnost jeho částí koordinovat, tedy systematicky řídit. n Řízení podniku jako celku je úkolem vrcholového managementu, který se snaží o vzájemné skloubení všech činností tak, aby bylo dosaženo vytčených cílů Řízení malých a velkých podniků n Malé společnosti – vlastník je většinou také manažer, odpovídá sám sobě a nese veškeré riziko n Velké společnosti – vlastníci (akcionáři) většinou společnost neřídí, ale pověřují tím vrcholové manažery. Vlastnictví je odděleno od řízení. Manažeři odpovídají vlastníkům, kteří nesou riziko. n Podle objektu a doby, ve které probíhá, můžeme členit řízení strategické, taktické a operativní Strategické řízení n Úkolem vrcholového managementu. n Základem řízení celého podniku. n Dlouhodobé, někdy i desítky let n Proces, ve kterém vrcholoví manažeři formulují a zavádějí strategii směřující k dosažení stanovených cílů. Snahou strategického řízení je získání komparativní výhody. n Dnes je zaměřeno hlavně na to, jak pružně reagovat na změny prostředí. n Nutnými kroky jsou definice poslání, cílů a strategie podniku n Poslání – definuje základní funkci podniku, důvod existence podniku. Vyjadřuje čím chce podnik být n Cíle podniku – požadované budoucí výsledky, jež se odvíjejí od poslání podniku n Strategie podniku – stanoví cesty, jak dosáhnout poslání a cílů. Strategie je však orientována na základní směry vývoje, nikoli na detaily, proto je nutné ji doplnit podrobnějším a krátkodobějším pohledem. Tuto úlohu plní podnikové plánování. n Proces tvorby strategie zahrnuje: 1) strategickou analýzu, 2) formulaci strategie, 3) implementaci strategie, 4) strategickou kontrolu Taktické řízení n Úkolem středního managementu n Konkretizuje strategické cíle a prostředky k jejich dosažení n Taktické cíle jsou krátkodobější než strategické a snadněji kvantifikovatelné n Jeho základní součástí je plánování, jež je východiskem pro všechny manažerské funkce. n Plán není neměnný, ale pružně reaguje na změny podmínek n Plánování představuje činnost, směřující k určení způsobu, pravidel a taktiky, použité při realizaci strategie. n Je nutné respektovat požadavky na časovou provázanost plánovacích dokumentů. Výsledkem plánovací činnosti je plán. Plán, ačkoli se týká rozvoje podniku jako celku, musí být rozpracován a vztažen k jednotlivým funkčním oblastem (marketing, investice, výroba, finance, atd.). n Plánovací proces nekončí sestavením plánů, ale pokračuje jejich realizací a následnou kontrolou (zpětnou vazbou). Operativní řízení n Nejnižší článek v hierarchii řízení n Velmi krátkodobé a konkrétní n Využívá operativní plány a nástroje vnitropodnikového řízení (normy, limity, kalkulace, plány výkazů, atd.) n Strategické, taktické a operativní plánování musí být konzistentní a provázané Změna stádia životního cyklu Implementace strategie n nutné sdělit strategii těm, kteří ji mají realizovat n využití metody Balanced Scorecard (BSC), Norton a Kaplan 90. léta Zdroje n Lukeš, Martin, Stephan, Ute (2004) Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu. In: J. Srpová, M. Lukeš Pokroky ve výzkumu malých a středních podniků v ČR a na Slovensku, str. 7-21. Praha: Oeconomica. ISBN 80-245-0739-0. n Veber, Srpová (2005) Podnikání malé a střední firmy n Horvát (2002) Balanced scorecard v praxi n www.systemonline.cz n Dědina, Malý (2005) Moderní …..