Volba právní formy podnikání Volba právní formy podnikání....................................................................................................... 1 1. Volba právní formy podnikání............................................................................................... 1 1.1. Podnik jednotlivce........................................................................................................ 2 1.1.1. Živnosti ohlašovací................................................................................................ 2 1.1.2. Živnosti koncesované............................................................................................ 3 1.2. Obchodní společnosti................................................................................................... 4 1.2.1. Osobní společnosti............................................................................................... 4 1.2.2. Kapitálové společnosti.......................................................................................... 5 1.3. Družstva....................................................................................................................... 7 1.3.1. Neziskové organizace........................................................................................... 8 1. Volba právní formy podnikání Podnikáním se rozumí dle obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem může být jak fyzická osoba podnikající na základě živnostenského či jiného oprávnění, tak právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku.[1] Pro podnikání si může podnikatel vybrat z celé šíře právních forem podnikání, které jsou zákonně vymezeny například v Obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb.[2], v Občanském zákoníku č. 40/1964 Sb.[3], a v Živnostenském zákoně č. 455/1991 Sb.[4] Existují i speciální zákony upravující neziskové organizace jako jsou například občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace apod. V následujícím textu si přiblížíme jednotlivé právní formy a zaměříme se na charakteristiky jednotlivých právních forem podnikání v následujících oblastech: a) Způsob a rozsah ručení vlastníků b) oprávnění k řízení, c) počet zakladatelů, d) nároky na počáteční kapitál, e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, f) účast na zisku (na ztrátě), g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu)[5], h) daňové zatížení, i) zveřejňovací povinnost[6]. Právní formy podnikání lze klasifikovat do následujících skupin, a to: o Podnik jednotlivce – podnikání fyzické osoby na základě živnostenského či jiného oprávnění o Obchodní společnosti o Osobní o Kapitálové o Družstva Dále je možné do klasifikace zahrnout neziskové organizace a státní podniky. Tyto organizace nejsou provozovány za účelem dosažení zisku, proto se o těchto formách zmíníme pouze okrajově. 1.1. Podnik jednotlivce Podnik jednotlivce je vlastněn jednou osobou. Nejčastěji mají podniky jednotlivce formu živnosti (například činnost lékařů či právníků není vykonávána na základě živnostenského zákona, ale na základě zvláštního oprávnění). Živnost může založit fyzická nebo právnická osoba. Obecně platné podmínky pro provozování živnosti (platné jak pro živnosti ohlašovací tak koncesované) jsou: o dosažení věku 18 let; o způsobilost k právním úkonům; o bezúhonnost (skutková podstata trestného činu uvedeného v rejstříku trestů nesmí souviset s předmětem podnikání); o splněná daňová povinnost vůči daňovému úřady a správě sociálního zabezpečení. Další podmínky, které musí žadatel splňovat, jsou dány typem živnosti, kterou chce žadatel provozovat. Živnostenský zákon dělí živnosti na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Pokud bude vykonávána činnost, která je zařazena do skupiny živností ohlašovacích (zákon vyjmenovává jednotlivé živnosti), může být tato živnost vykonávána po ohlášení, pokud žadatel splnil podmínky stanovené pro daný typ živnosti. 1.1.1. Živnosti ohlašovací Pokud jsou splněny podmínky spojené s provozováním ohlašovací živnosti, pak mohou být tyto činnost provozovány pouze na základě ohlášení. Do ohlašovacích živností patří živnosti řemeslné, živnosti vázané a živnosti volné. Tyto tři skupiny se liší podmínkami, které musí ohlašovatel živnosti splňovat. ü Řemeslné živnosti může provozovat osoba s odbornou způsobilostí, která je dána minimálně výučním listem v oboru nebo praxí 3 roky v oboru, ve kterém má být živnost vykonávána. Příkladem jsou zámečnictví, hostinská činnost, truhlářství, hodinářství, zednictví. ü U vázaných živností jsou pro každou činnost zvlášť v živnostenském zákoně uvedeny podmínky získání živnosti. Příkladem jsou výroba, montáž a opravy tlakových zařízení ü Živnosti volné nejsou podmíněny odbornou způsobilostí, jsou omezeny pouze základními podmínkami uvedenými v kapitole 1.1 (obecně platné podmínky provozování živnosti). Do této skupiny spadají ohlašovací živnosti, které nejsou řemeslnými a vázanými. Příkladem jsou výroba nápojů, výroba textilního zboží, výroba plastových výrobků, velkoobchod, maloobchod se smíšeným zbožím, ubytovací služby, realitní činnost atd. 1.1.2. Živnosti koncesované Koncesované živnosti mohou být vykonávány jen na základě získání tzv. koncese (povolení). Žadateli nevzniká právní nárok na získání koncese, tzn., že i když splňuje žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, koncese nemusí být z vyšší moci udělena. K tomu, aby mohl žadatel získat koncesi, musí mít odpovídající vzdělání (uvedeno v zákoně, jaké vzdělání je k jednotlivým činnostem potřebné), absolvovat speciální kurzy apod. Příkladem koncesované živnosti je provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provádění trhacích a ohňostrojových prací atd. Koncesní listinu a živnostenský list vydává živnostenský úřad. Veškeré živnosti zapisuje živnostenský úřad (ten, který náleží do územního obvodu, kde má podnik provozovnu) do živnostenského rejstříku. a) Způsob a rozsah ručení vlastníků – podniky jednotlivce ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, neomezeně; b) oprávnění k řízení – podnik jednotlivce řídí podnikatel sám; c) počet zakladatelů – zakladatelem, jak už vyplývá ze samotného názvu je zakládající osoba sama; zakladatelem může být fyzická i právnická osoba; d) nároky na počáteční kapitál – při zakládání podniku jednotlivce není ze zákona dána povinnost disponovat jakýmkoliv počátečním kapitálem. Podnik jednotlivce zaniká smrtí zřizovatele činnosti; e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – v porovnání s administrativní náročností u ostatních právních forem, je u podniku jednotlivce náročnost na nejnižší úrovni. Živnostník nese výdaje spojené s úhradou různých poplatků za zřízení živnosti či koncese, tyto náklady však nejsou příliš vysoké. Živnostní je povinen vést daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. Dále je podnikatel povinen odvádět minimální daň. f) účast na zisku (na ztrátě) – s ohledem na skutečnost, že zakladatelem je jediná osoba, pak zisk zůstává celý podnikateli; g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu) – zde se dostáváme k nevýhodě podniků jednotlivce, a to že živnostníci se velmi často potýkají s problémem získání kapitálu (cizích zdrojů). Banky jsou velmi opatrné při poskytování úvěru jednotlivcům. Vzhledem k vysoké rizikovosti úvěru, jsou i podmínky, za kterých bude banka úvěr ochotna přidělit, přísné a lze očekávat i vyšší úrokovou míru, než tomu bude u méně rizikových forem podnikání. h) daňové zatížení – zisk z podnikání jednotlivce podléhá dani z příjmu fyzických osob. Častou praxí živnostníků je snižování daňového základu prostřednictvím nákladů (náklady daňově uznatelné – např. náklady spojené s pořízením výrobních surovin – snižují základ pro výpočet daně). Výsledkem je to, že je daňový základ tak malý, že by spadal do nejnižší kategorie zdanění, popřípadě by byl záporný a odvody státu by tak byly velmi nízké, popřípadě nulové. Proto byla zavedena minimální daň resp. minimální základ pro výpočet daňové povinnosti, ze kterého musí živnostník odvést daň v případě, že jím vypočtený základ pro výpočet daně nedosahuje minimálního základu daně určeného pro odvod. Tab. 1: Vývoj minimálního základu daně zdaňovací minimální základ období daně rok 2004 101 000 Kč rok 2005 107 300 Kč rok 2006 112 900 Kč i) zveřejňovací povinnost – u individuálních podniků není zveřejňovací povinnost, tzn., že podniky nemají povinnost zveřejnit například finanční ukazatele či výsledky podnikání ve výroční zprávě podniku. Jedinou povinností je archivace účetních dokladů po dobu 3 let. 1.2. Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Obchodní společnosti vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány v obchodním rejstříku. Obchodní společnosti jsou tvořeny osobními společnostmi a kapitálovými společnostmi. 1.2.1. Osobní společnosti V osobních společnostech jsou vlastníci společnosti zodpověděni za závazky společnosti neomezeně (výjimkou jsou komanditisté, kteří ručí za dluhy společnosti pouze do výše svého vkladu), jako je tomu v případě podniku jednotlivce. U těchto společností jsou zakladateli minimálně dvě osoby, které se osobně zúčastňují podnikání (odtud název osobní). Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a komanditní společnost (k.s.). ü Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.) a) Způsob a rozsah ručení vlastníků – společníci ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem; b) oprávnění k řízení – ze zákona je statutárním orgánem společnosti každý ze společníků, jiná situace může nastat, pokud se ve společenské smlouvě dohodnou společníci jinak; c) počet zakladatelů – zakladatelem musí být minimálně dvě osoby bez ohledu na to, zda se jedná o osoby fyzické či právnické; d) nároky na počáteční kapitál – společníci nemají ze zákona povinnost vkládat do společnosti počáteční kapitál, ve společenské smlouvě bývá obvykle výše vkladu uvedena a ta se musí splatit do data uvedeného ve společenské smlouvě popřípadě bezprostředně po vzniku společnosti; e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – jedná se o formu, která je administrativně náročnější než podnik jednotlivce v tom, že musí být sepsána společenská smlouva. V.o.s. se zakládá podpisem společenské smlouvy a vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. U v.o.s. platí zákaz konkurence[7]. Není povinnost vytvářet rezervní fond. f) účast na zisku (na ztrátě) – společníci se podílejí na zisku rovným dílem, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak; g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu) – přístup ke kapitálu je i u tohoto typu společnosti stále omezený; společníci ručí svým majetkem a pro banku tato skutečnost může znamenat vysoké riziko, pokud by nedošlo ke splácení úvěru a majetek společníků nebyl nijak velký. Dále může dojít k navýšení kapitálu prostřednictvím dodatečného vkladu společníka (vlastní zdroje financování); h) daňové zatížení – společníci ve veřejné obchodní společnosti jsou zdaňováni sazbou daně z příjmu fyzických osob; i) zveřejňovací povinnost – není povinnost zveřejnit výsledky hospodaření podniku, pokud podnik nesplňuje podmínky pro povinnost zveřejnění. ü Komanditní společnost (dále jen k.s.) Komanditní společnost zakládají dva nebo více společníků, z nichž minimálně jeden je tzv. komplementářem a minimálně jeden je tzv. komanditistou. a) Způsob a rozsah ručení vlastníků – komplementáři na rozdíl od komanditistů ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu; b) oprávnění k řízení – oprávnění k zastupování společnosti resp. statutárním orgánem jsou komplementáři. Každý z nich má právo jednat samostatně jménem společnosti, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak; c) počet zakladatelů – pro založení komanditní společnosti je zapotřebí minimálně jednoho komplementáře a jednoho komanditisty (může být fyzická či právnická osoba). K založení společnosti dojde podepsáním společenské smlouvy. d) nároky na počáteční kapitál – povinnost počátečního vkladu nese komanditista. Komanditista musí vložit minimální vklad 5.000 Kč. Společenská smlouva může tuto částku navýšit. e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – administrativní náročnost je popět nízká a je spojena hlavně se zhotovením společenské smlouvy. U k.s. platí zákaz konkurence pouze pro komplementáře. Není povinnost vytvářet rezervní fond. Zákaz konkurence platí pro jednatele společnosti. Dále je společnost povinna vytvářet rezervní fond ke krytí ztráty z podnikatelské činnosti[8]. f) účast na zisku (na ztrátě) – pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, rozdělí se zisk na polovinu, kdy jedna část připadne komplementářům, druhá část komanditistům. Část určená komanditistům je ziskem společnosti, který podléhá dani z příjmu právnických osob. Takto zdaněný zisk se rozdělí mezi komanditisty v poměru, který je uveden ve společenské smlouvě nebo v poměru výše splacených vkladů. Zisk připadající na komplementáře se rozdělí stejným dílem, opět pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Zisk komplementáři daní jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti, tzn. daní z příjmu fyzických osob; g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu) – opět menší možnosti přístupu ke kapitálu (problém s tichým společenstvím), ale lepší než u předchozích forem podnikání; h) daňové zatížení – komanditisté hradí daň z příjmu právnických osob s části zisku připadající na ně. Dále pak jednotlivci komanditisté daní čistý zisk jako příjem z kapitálového majetku. Komplementáři odvedou daň ve výši sazby daně příjmu fyzických osob (příjem ze samostatné výdělečné činnosti); i) zveřejňovací povinnost – komanditní společnost nemá povinnost zveřejňovat hospodářské výsledky, pokud nesplňuje podmínky pro povinnost zveřejnit. 1.2.2. Kapitálové společnosti Název kapitálové obchodní společnosti je založen na skutečnosti, že se vlastníci podílejí na podnikání pouze určitým kapitálem, ne jejich osobním majetkem. Společníci ručí za své závazky jen do výše svého vkladu. Jedná se o právní formy společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciovou společnost (a.s.). ü Společnost s ručením omezením (dále jen s.r.o.) Jedná se o nejčastější formu obchodní společnosti v České republice. a) Způsob a rozsah ručení vlastníků – vlastníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Minimální vklad jednoho společníka je 20.000 Kč; b) oprávnění k řízení – nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem společnosti pak jednatel či jednatelé. Společníci se mohou dohodnout na ustanovení dozorčí rady, která je volena valnou hromadou. Vůle společníků o zvolení dozorčí rady musí být zaznamenána ve společenské smlouvě; c) počet zakladatelů – zakladatelem může být 1 až 50 osob, fyzických či právnických. V případě, že je zakladatelem pouze jedna osoba, pak se společnost zakládá zakladatelskou listinou. V jiném případě se společnost zakládá společenskou smlouvou. Tyto listiny musí mít formu notářského zápisu. d) nároky na počáteční kapitál – minimální počáteční kapitál společnosti je 200.000 Kč, každý společník musí vložit minimálně 20.000 Kč. Všechny vklady musí být splaceny v plné výši před zápisem společnosti do obchodního rejstříku[9]. e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – založení i správa společnosti je stále méně náročnější, než je tomu v případě akciové společnosti. Je nutné sepsat společenskou smlouvu a svolat valnou hromadu. Do 8 dnů po zápisu společnosti do obchodního rejstříku má společnost povinnost zaregistrovat se u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Do 30 dnů je pak povinnost zaregistrovat společnost u příslušného finančního úřadu; f) účast na zisku (na ztrátě) – společníci se dělí v poměru svých kapitálových vkladů; g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu) – přístup ke kapitálu je lepší než u předchozích forem; h) daňové zatížení – zisk společnosti podléhá dani z příjmu právnických osob; dále pak zisk připadající na společníka je zdaněn daní z příjmu fyzických osob; i) zveřejňovací povinnost – není povinnost zveřejňovat výsledky společnosti, pokud společnost nedosahuje ukazatelů, které by jí zveřejňovací povinnost udělily. ü akciová společnost (dále jen a.s.) Jedná se o nejsložitější právní formu podnikání. Základní kapitál společnosti je rozdělen na určitý počet akcií, které odpovídají určité nominální hodnotě. Akcie je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akciová společnost funguje i v případě, že její zakladatel odejde (je pouze vlastníkem určitého podílu, se kterým může obchodovat) a) Způsob a rozsah ručení – akciová společnost ručí za své závazky svým jměním, akcionáři za závazky společnosti neručí; b) oprávnění k řízení – ustavující valná hromada volí orgány akciové společnosti – představenstvo a dozorčí radu. Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo, které řídí činnost společnosti a jedná jménem společnosti. Představenstvo je povinno každý rok sezvat řádnou valnou hromadu společnosti. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti resp. činnosti představenstva; c) počet zakladatelů – zakladatelem akciové společnosti může být pouze jedna osoba, pokud se jedná o právnickou osobu. V případě fyzických osob musí být počet zakladatelů minimálně dva. Je-li zakladatelem jedna osoba, pak se sepisuje zakladatelská listina. V případě více zakladatelů vzniká společnost na základě zakladatelské smlouvy. Akciová společnost může být založena jednorázově – tzn. že se zakladatelé dohodnou na výši vkladů, které splatí před konáním ustavující valné hromady, nebo na základě výzvy k upisování akcií. d) nároky na počáteční kapitál – minimální výše základního kapitálu akciové společnosti jsou 2.000.000 Kč. V případě zakládání akciové společnosti na základě upisování akcií, musí být před svoláním ustavující valné hromady splaceno minimálně 30% upsaných akcií, aby mohla společnost vzniknout. e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – jedná se o nejnáročnější právní formu podnikání. Je třeba svolat ustavující valnou hromadu, každoročně pak řádnou valnou hromadu. dále musí být sepsána zakladatelská listina resp. smlouva, a na ustavující valné hromadě musejí být sepsány stanovy společnosti. f) účast na zisku (na ztrátě) – akcionář společnosti má právo podílet se na zisku společnosti, který byl určen valnou hromadou k přerozdělení. Ze zákona se podíl na zisku určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. g) finanční možnosti (přístup ke kapitálu) – akciová společnost má nejlepší přístup ke kapitálu. S ohledem na základní kapitál společností jsou banky ochotny půjčovat peníze za lepších podmínek (menší rizikovost, menší úroky). Dále společnost může k financování využít úpis akcií. h) daňové zatížení – zisk společnosti podléhá dani z příjmu právnických osob. Poté, co je zisk rozdělen formou dividend mezi akcionáře, jsou zdaněny i dividendy, poněvadž se jedná o kapitálový příjem. i) zveřejňovací povinnost – akciová společnost má povinnost provádět každoročně audit společnosti. Kromě toho má akciová společnost povinnost zveřejňovat výsledky své hospodářské činnosti ve výroční zprávě společnosti (její součástí je výsledovka resp. výkaz zisku a ztrát a rozvaha společnosti). 1.3. Družstva Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob. V ČR musí mít minimálně pět členů, pokud nejsou členy alespoň dvě právnické osoby. Je založeno za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Jak již bylo zmíněno, jde o společenství neuzavřeného počtu osob, což znamená, že do něj mohou přistupovat další členové a jiní členové vystupovat, aniž je třeba měnit zakládací smlouvu nebo stanovy. a) Způsob a rozsah ručení – družstvo ručí za své závazky celým svým jměním, které je tvořeno vklady společníků; b) oprávnění k řízení – statutárním orgánem družstva je představenstvo, které je voleno na ustavující členské schůzi. Členská schůze také jmenuje kontrolní orgán tzv. Kontrolní komisi. PV případě malých družstev může funkci všech orgánů vykonávat členská schůze, která si zvolí předsedu družstva; c) počet zakladatelů – zakladateli družstva mohou být alespoň dvě právnické osoby, v jiném případě pět osob (fyzických a právnických). Členem družstva může být osoba, která podala přihlášku do družstva, dokončila povinnou školní docházku a je starší 15 let. d) nároky na počáteční kapitál – minimální počáteční vklad družstva je 50.000 Kč, pokud stany nestanoví jinak. Pokud to stanovy připouštějí, pak může člen družstva vložit další členský vklad nebo se e) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku – na ustavující schůzi členů jsou schváleny stanovy společnosti. Při své vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond nejméně ve výši 10% zapisovaného základního kapitálu f) účast na zisku (na ztrátě) – členská schůze se usnáší na výši zisku, který bude rozdělen mezi členy družstva při projednávání řádné účetní závěrky. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, určí se podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy poměrem výše jeho splaceného vkladu k splaceným vkladům všech členů. 1.3.1. Neziskové organizace § rozpočtové organizace Jedná se o organizace financované ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obcí, kam dovádějí i všechny příjmy. Vykonávají-li rozpočtové organizace podnikatelskou činnost, pak rozdíl mezi příjmy a výdaji slouží jako další zdroj financování činnosti neziskových organizací. Příkladem takovýchto organizací jsou školy, zdravotnická zařízení, soudy atd. § příspěvkové organizace Jedná se o organizace, kterým přispívá při provozování činnosti stát, ale jsou financovány i z vlastní činnosti. Jedná se o různá kulturní zařízení, jako jsou divadla, knihovny, muzea atd. § občanská sdružení vznikají registrací na Ministerstvu vnitra. Jsou financovány z různých darů, popřípadě příspěvky členů. Příkladem je například Hnutí Duha. § nadace nadace jsou právnickými osobami a vznikají na podporu obecně prospěšných aktivit. Velmi často jim finanční podporu poskytuje zřizovatel nadace, popřípadě jsou financovány dary, příspěvky apod. ------------------------------- [1] Do obchodního rejstříku se zapisují obchodní společnosti a družstva, popřípadě i podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění, pokud o zápis do obchodního rejstříku požádají. Osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění jsou zapsání do živnostenského rejstříku. [2] V obchodním zákoníku lze zjistit právní význam pojmů podnikání, podnikatel, podnik, obchodní firma, neoprávněné podnikání, místo podnikání fyzické osoby, sídlo právnické osoby, obchodní rejstřík, obchodní majetek, čistý obchodní majetek a vlastní kapitál. Dále jsou v obchodním zákoníku upraveny obchodní společnosti (s.r.o., v.o.s., a.s., k.s.) a družstvo. [3] Občanský zákoník vymezuje mimo jiných pojmy fyzická osoba, právnická osoba, zájmová sdružení právnických osob, smlouvy, smluvní vztahy, spoluvlastnictví a společné jmění, smlouvu o sdružení. [4] Živnostenský zákon specifikuje pojmy jako živnost, živnostenský rejstřík, provozování živnosti průmyslovým způsobem, překážky provozování živnosti, všeobecné podmínky provozování živnosti, a druhy živností – ohlašovací a koncesované, předmět podnikání [5] Finančními možnostmi, jak získat kapitál je možnost zvýšení vlastního kapitálu, přístup k cizímu kapitálu, fúze, vytváření tichých společností apod. [6] Zveřejňovací povinnost - jedná se o povinnost zveřejnit účetní závěrku (výkaz zisku a ztrát, rozvahu apod.). Povinnost zveřejnění výsledků podnikatelské činnosti mají akciové společnosti a společnosti přesahující hodnotu alespoň dvou z uvedených ukazatelů: aktiva společnosti přesahují 40 000 000 Kč; obrat přesahuje 80 000 000 Kč; počet zaměstnanců přesahující 50. [7] Zákaz konkurence znamená, že bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Společenská smlouva může upravit zákaz konkurence jinak. [8] Rezervní fond se tvoří poprvé v roce, v němž společnost dosáhla čistého zisku. Tvoří se ve výši 10 % z čistého zisku, ale ne více než 5 % základního kapitálu, v dalších letech minimálně 5 % z čistého zisku až do dosažení hranice minimálně 10 % základního kapitálu. [9] Výjimkou je společnost s ručením omezeným, která mí více společníků. V takovém případě je možné splatit peněžité vklady až do pěti let po vzniku společnosti. Přesto je zde minimální částka 30% ze základního kapitálu, nejméně však 100.000 Kč, která musí být splacena před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.