Mexicko-americké vztahy, Kuba v LA 14.5.2007 Americko-mexická hranice n Nejdelší hranice mezi zeměmi prvního a třetího světa n Největší příjmový rozdíl mezi dvěma sousedícími zeměmi n Počet zadržených na hranici je okolo milionu ročně n Počet průchozích těžko odhadovat, mezi 100-300 tisíci Huntington – „Hispanic Challenge“ n Konzervativní pohled na imigraci z Latinské Ameriky, především pak z Mexika n 5 faktorů: n 1) Rozsah n 2) Ilegalita n 3) Regionální koncentrace n 4) Trvalost n 5) Historická přítomnost Rozsah n Rozsáhlá legální a nelegální migrace n Hispánci se početně dostali i před Afroameričany n Vysoká porodnost u Hispánců n Pokud bude nastolený trend pokračovat, mohli by v roce 2050 tvořit až čtvrtinu obyvatel USA Ilegalita n Problém ilegální imigrace se řeší od roku 1965, kdy byl přijat imigrační zákon n Imigrace není jen vlna, je trvalá, tím se odlišuje od všech předchozích n V USA žije odhadem přes 10 milionů ilegálních Mexičanů n Mexičané tvoří naprostou většinu celkových ilegálů, pak další národy z LA n V současné době stále debata okolo stavby plotu na hranicích – 60% Američanů je pro Regionální koncentrace n Každý národ LA má svoji spádovou oblast – Mexičané jižní státy USA (především Kalifornie), Portorikánci a Dominikánci New York, Kubánci Miami n Vysoká koncentrace brání asimilaci, není tlak učit se nový jazyk… Historická přítomnost n Část území na jihu USA byla původně mexická, přišli o ni po americko-mexické válce n Současný stav je tak vlastně pouze „reconquistou“ – Mexičané na ta území mají „právo“ Vnitřní migrace v Mexiku n Přesun z chudého jihu na sever, často jen část rodin n Práce v „maquiladoras“ Drogová problematika a hranice USA-Mexiko n Mexické kartely dnes jedněmi z nejsilnějších skupin OZ na světě n Kartel z Tijuany, Zálivový kartel n Pašují do USA drogy především z Kolumbie (kokain, marihuana) Kuba v mezinárodních vztazích n Od roku 1959 podpora především ze strany SSSR, dodávky ropy a hlavní odbytiště pro kubánskou produkci n Snaha Kuby o šíření revoluce do zemí třetího světa (Nikaragua, Angola) n Po pádu SSSR se Kuba ocitá v ekonomické krizi, a postupně i politické izolaci, na konci 90. let kritika i z Mexika n Dnes dodávky především z Venezuely Kuba a USA po studené válce n Pro USA větší prostor pro tvrdou politiku n 1) Zmizel protihráč n 2) Celkový ideologický posun k podpoře demokracie n 3) Zvýšená organizovanost kubánské lobby přímo v USA n V roce 1992 vydán tzv. Toricelli law – první zpřísnění od embarga z roku 1961 Helms Burton Act n Následek sestřelení dvou amerických civilních letadel n Možnost žalovat i mezinárodní investory, kteří by na Kubě použili znárodněný americký majetek n Velký spor s EU, nakonec vypuštěno n Rozdílné pozice mezi USA a EU, především v otázce embarga Vztahy Kuby a zemí LA n V 90. letech obecně ztráta podpory, je to vidět i na hlasování v OSN n Nicméně po 9/11 se LA státy obrací zpět, přispěl k tomu i výrazný úspěch levicových kandidátů ve volbách n Osa Chávez-Castro-Morales je velmi pevná