Latinská Amerika a USA 7.3.2006 3 periody vzájemných vztahů n Peter Smith: V zásadě lze rozdělit na tři nestejně dlouhá období: n Imperiální období (1790 – 30. léta 20.století) n Studená válka (1945 – 1990) n Věk nejistoty (1990 – dosud) Imperiální období n Multipolární systém n Existence evropských velmocí jako protiváhy n Primárním cílem budování sfér vlivu n Teritoriální a obchodní rozšiřování vlivu n Aktivní jak vládní politika, tak obchodní kruhy Studená válka n Důležitost LatAm vysoká n Systém bipolární – Sovětský svaz jako hlavní soupeř n Geopolitické a ideologické cíle n Globální zadržování komunismu jako hlavní cíl n Hlavním aktérem vláda Věk nejistoty n Unipolární/multipolární systém n Důležitost LatAm je spíše nižší n Ekonomické a sociální cíle, propagace demokracie n Nejasná pravidla hry n Na zahraniční politiku mají vliv i zájmové skupiny Počátky zahr. politiky USA n Omezení vlivu Evropy v LA, zejména s ohledem na politický vliv n Podpora nově vzniklým státům, na druhou stranu též snaha upevnit si pozici do budoucna n 1823 – Monroeova doktrína n Rozšíření území na úkor Mexika n Pohrdání jižními sousedy „imbecilní a líná mexická rasa“, ne-bílí nejsou schopni si vládnout Otázka Kuby n Přirozený limit teritoriální expanze a zároveň chápána jako přirozená součást n Španělsko-americká válka z roku 1898 – vítězství USA n Spojené státy dohlížejí nad kubánským získáním nezávislosti n Plattův dodatek – právo intervenovat, dozor nad kubánskou zahraniční politikou, získání Guantanáma Změna přístupu v 2. polovině 19. století n Konec teritoriální expanze v Severní Americe, dosáhla limitů n Snaha o zvýšení ekonomické aktivity v Latinské Americe n Panamerická konference 1888 Chápání Monroeovy doktríny n 1902 – intervence VB a Ger v Latinské Americe – otázka, jak reagovat n Argentinský ministr zahraničí Drago – multilaterální interamerická politika – USA proti n 1904 - Rooseveltův dodatek – unilaterální politika – rozšíření Monroeovy doktríny – právo intervenovat v LatAm Intervence na počátku 20. století – banánové války n Mezi lety 1898 a 1934 provedly USA v LA více než třicet intervencí, povětšinou v Karibiku n Intervence různého trvání – v řádech měsíců i přes deset let n V Hondurasu dokonce sedmkrát n „Manifest destiny“ jako ospravedlnění zásahů Politika dobrého sousedství n Vyhlášena roku 1934 prezidentem Rooseveltem n Vzrůstající antiamerikanismus, snaha čelit mu zlepšením vztahů n Nemělo dlouhého trvání díky WWII Studená válka - Kuba n Geopoliticky důležitá oblast n 1959 - Vítězství Castra nebezpečný precendens n Následuje znárodnění majetku n Kubánská raketová krize – vyhrocení, Kuba příliš blízko USA Studená válka - Chile n Allende jako vítěz čistých voleb, nicméně socialista a uvedl zemi v totální chaos n Vliv CIA na situaci v zemi již dlouho před Pinochetovým pučem – údajně ekonomická podpora n Podpora Pinocheta Studená válka-Nikaragua n FSLN vítězí v konfliktu se Somozovou vládou n Snaha řešit problém diplomaticky - neuspěšná n Podpora contras n Aféra Irangate n Současnost- Ortega zvítězil ve volbách v minulém roce, nicméně zatím nepředstavuje pro USA zásadní překážku Věk nejistoty- přechod k ekonomickým cílům n Po studené válce ztráta geopolitické důležitosti n V americké zahraniční politice též ztráta vodítka k vytváření koherentní politiky n Bush sr. – vyhlášení Iniciativy pro Ameriky n Clinton – snaha dotáhnout jednání o FTAA n „trade not aid“ – přesto stále finanční podpora regionu, i když se liší v názoru na její velikost Washingtonský konsenzus n Široká shoda, že základem k úspěchu je volný trh, liberalizace trhu a redukovaná role státu v hospodářských otázkách n Státy LatAm později vinily USA jako stát s hlavním slovem v IMF ze svých ekonomických potíží Haiti – dvě intervence za deset let n V roce 1991 zvolen prezidentem Jean-Bertrand Aristide, odstraněn pučem, tři roky vlády Raoula Cedrase n V roce 1994 vrátily USA Aristida zpět do úřadu n Následovalo volební období René Prévala, první úspěšně dokončené n Aristide podruhé prezidentem od 2001, ale po třech letech svržen rebely n Kromě USA se na jednotkách OSN podílela též Francie, Kanada a Brazílie George W. Bush a politické vztahy n Prezidentská kampaň – zvýšení pozornosti věnované LA n Teroristické útoky – útlum vztahů, přesun pozornosti k jiným otázkám n Současnost – pravděpodobně historicky nejhorší vztahy n Odpor států LA k válce v Iráku n Castaňeda – LA je jako Atlantida, zcela ztracená z hledáčku Problémové oblasti n Málokdy se setkávají priority n USA – demokracie, lidská práva, bezpečnost, drogy, imigrace, obchod dle jejich představ n X. n Lat. Amerika – volný trh, imigrace Oponenti USA n Venezuela – Hugo Chávez – Bush je jako Hitler, Pan Nebezpečný, ďábel n Kuba – Fidel Castro n Bolívie – Evo Morales n Peru – Ollanta Humala – ale volby těsně prohrál n Chamorro – USA dokázaly vždy nalézt peníze na válku v LatAm, ale málokdy na mír Vnímání Spojených států v LatAm n Založeno na výsledcích Latinobarometru: n Suverénně nejvyšší ve státech Střední Ameriky (60% v Salvadoru) n V Mexiku jen 20% n Nejnižší země Mercosuru – méně než 15%, Argentina jen 3% n Méně pozitivně vnímají USA lidé s vyšším vzděláním n Trend – klesající v JA a Mexiku, vzrůstající v SA Názory na válku v Iráku n Obecně nízká podpora, nikde přes padesát procent n Ve většině států čtvrtina a méně občanů pro n Stejně tak nízká podpora vlád, na akci se podílejí jen státy ze střední Ameriky – Salvador, Nikaragua, Honduras, Dominikánská republika Podpora USA v mezinárodních organizacích n V radě bezpečnosti Mexiko požadovalo mandát OSN pro zásah – posléze kritizován Foxem n Obecně slabá, například při hlasování proti embargu hlasovaly až na dva všechny státy proti n Mexiko ratifikovalo smlouvu o ICC n Postrádají podporu v Organizaci amerických států Bushova současná cesta n Jedním z hlavních témat drogy a boj proti nim – hlavním spojencem v této oblasti Kolumbie n Použití biopaliv – přesto stále cla na brazilská biopaliva n Snaha jednat s „přáteli“ – mezi ně řadí USA i Brazílii či Argentinu