http://www.un.org/webcast/unhrc/archive.asp?go=070316

   

                                             Charta OSN

  Článek 2

   Organizace spojených národů a její členové, jdouce za cíli prohlášenými v článku 1, jsou
   povinni jednat podle těchto zásad:

   1.    Organizace je založena na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů.

   2.    Všichni členové plní poctivě závazky, které převzali podle této Charty, aby si tak
   všichni společně zajistili práva a výhody z členství plynoucí.

   3.    Všichni členové řeší své mezinárodní spory pokojnými prostředky tak, aby ani mezinárodní
   mír a bezpečnost, ani spravedlnost nebyly ohrožovány.

   4.    Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití
   síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli
   jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.

   

   

  Článek 103

   V případě rozporu mezi závazky členů Organizace podle této Charty a jejich závazky podle
   kterékoli jiné mezinárodní dohody, mají přednost závazky podle této Charty.

   

   

  Článek 24

   1.    Aby byla zajištěna rychlá a účinná akce Organizace spojených národů, svěřují její
   členové Radě bezpečnosti základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a
   jsou zajedno v tom, že Rada bezpečnosti, vykonávajíc své úkoly, jež vyplývají z této
   odpovědnosti, jedná jejich jménem.

   2.    Vykonávajíc tyto úkoly, postupuje Rada bezpečnosti podle cílů a zásad Organizace
   spojených národů. Zvláštní pravomoc, která se dává Radě bezpečnosti, aby mohla plnit tyto
   úkoly, stanoví kapitoly VI, VII, VIII a XII.

   3.    Rada bezpečnosti předkládá Valnému shromáždění k projednání výroční zprávu a podle
   potřeby i zprávy zvláštní.

   

  Článek 53

   1.    Kde je to vhodné, použije Rada bezpečnosti takových oblastních dohod nebo orgánů pro
   donucovací akci pod svým vedením. Avšak žádná donucovací akce nebude podniknuta podle
   oblastních dohod nebo oblastními orgány bez zmocnění Rady bezpečnosti, ledaže jde o opatření
   proti některému nepřátelskému státu, blíže určenému v odstavci 2 tohoto článku, tak jak jsou
   předvídána podle článku 107 nebo v oblastních dohodách směřujících proti obnovení útočné
   politiky takového státu, dokud Organizace nebude na žádost příslušných vlád pověřena úkolem
   zabránit dalšímu útoku takového státu.

   2.    Výraz „nepřátelský stát“, kterého je použito v odstavci 1 tohoto článku, vztahuje se na
   každý stát, který byl za druhé světové války nepřítelem kteréhokoli signatáře této Charty.