ĺ 1. Vývoj emocí

   Etapy vývoje osobnosti - Na základě biologie se rozlišuje prenatální období, rané

   dětství (novorozenec, kojenec, batole), předškolní, mladší školní věk, střední a starší školní
   věk (puberta, adolescence), dospělost, stáří.

   Emocionalita se utváří v kontextu tělesného vývoje uvnitř organismu. V prvním období života má
   zásadní vliv na vývoj míra saturace či deprivace životně důležitých potřeb, poskytovaných
   dítěti matkou a sociálním okolím. Rané emocionální zkušenosti vytvářejí pevný a nejdůležitější
   otisk v psychice člověka.

   V raném věku je matka pro dítě nejdůležitější osobou, s kterou dítě ztotožňuje uspokojování
   všech potřeb. Utváří se pocit bazální jistoty nebo nejistoty ovlivňující významně další vývoj.
   Citové zkušenosti do konce tří let zakládají pozdější vlastnosti citů jedince. K
   charakteristikám dětských emocí patří krátkodobost, labilita, silný výraz a projevy emocí,
   povrchnost a spontánnost.

   Důležitá je nejen počáteční silná kladná vazba na matku, ale i zvládnutí kritických období
   vývoje emocí, k nimž patří období raného věku — fáze neverbalizovaných emocionálních
   zkušeností a věk dospívání, kdy je dospívající konfrontován s vnitřními konflikty, neznámými
   pocity a kdy jedinec neumí, nechce nebo nemůže své pocity správně vyjádřit. Ve sféře emocí
   dochází k diferenciaci a prohloubení.

   V dospělosti, která by měla patřit už ke klidnějším obdobím, jsou zdrojem emocí obvykle
   manželství, rodina a práce.

   Ve stáří hraje roli celková sociální situace jedince i jeho fyzický a psychický stav. V
   průběhu vývoje se objevují nové emoce, s nimiž se musí jedinec vypořádávat.

               2. Psychická struktura osobnosti

   Struktura je diferencovaný celek psychických vlastností osobnosti. Proto je současně struktura
   osobnosti stále nehotová, stále se utvářející, v určité míře proměnlivá, a v jejím pojmu je
   vyjádřena stránka lidské psychiky. Struktura osobnosti je tvořena složkami temperamentu,
   inteligence, resp. schopností a zaměřenosti, ve kterých jsou dány určité cíle jednání.
   Psychická struktura osobnosti je tvořena psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti.

   Psychické vlastnosti osobnosti jsou relativně stálé a jsou součástí psychických jevů. Mezi
   vlastnosti patří — temperament (emocionalita), schopnosti (inteligence, tvořivost, kognitivní
   styl), charakter, postoje a motivy. Psychickými vlastnostmi se člověk vyznačuje, ovlivňuje
   jeho prožívání a myšlení. Na jejich základě můžeme předpovídat, jak bude jednat čij ak se
   zachová.

   Rysy osobnosti jsou psychické vlastnosti člověka projevují se jednáním a chováním ajsou pro
   každého jedince různě příznačné.

   3. Emoce

   Emoce neboli cit se řadí mezi psychologické procesy. Člověk zaujímá ve svém životě určitý
   vztah a postoj k předmětům a jevům, k věcem a událostem, k druhým lidem a k jejich jednání, k
   vlastním činům a ke své vlastní osobnosti.

   Spokojenost a nespokojenost, radost a žal, láska a nenávist, bojovnost a strach, rozčílení a
   klid, to vše jsou různé druhy a projevy citových zážitků, různé formy subjektivního prožívání
   člověka.

   Vznik citů determinují vnější a vnitřní podněty, které na člověka neustále působí.. City
   člověka se vyznačují velkou rozmanitostí projevů. City a emoce člověka jsou mnohotvárné co do
   intenzity, délky trvání a vlivu na celou lidskou činnost. Na základě jejich průběhu (dynamiky)
   odlišujeme tyto důležité emocionální projevy člověka:

   • afekty — jsou emoce ve vztahu k negativním citům (např. stav ohrožení, zlost, zděšení), jsou
   silné, bouřlivě probíhající, ale poměrně krátce trvající emocionální vzplanutí. Afekty přivádí
   člověka k vnitřní nesvobodě a tato nadměrná duševní hnutí pochází z mylných představ

   • nálady — jsou co do délky trvání a intenzity protikladem afektů. Nálady jsou tedy víceméně
   trvalým citovým stavem.

   • vášně — jsou silné a hluboké city, jenž se zmocňují celého člověka, jeho myšlenek i
   činností. Dále se rozlišují čtyři druhy vášní a to: ve vztahu k přítomnosti - radost a žal a
   ve vztahu k budoucnosti - touha a strach.

   6