10. hodina l Ukázky empirických výzkumů l Juraj Grňo: téma věku l Bronwyn Davies: etnografie v mateřské školce, feministické pohádky (Frogs and Snails and Feminist Tales) l Judith Baxter: etnografie ve školní třídě a komunikace manažerského týmu l Wendy Hollway: diskurzy heterosexuality l Kitzinger, Thomas: diskurzivistická studie sexuálního obtěžování Téma věku Téma věku: koncepce l Tematicko-sémantická analýza: téma věku a sebe sama l Sekvence: význam promluvy je dán jejich umístěním v sekvenci ostatních promluv. Nejde však o pouhou reakci na předchozí promluvy, ale o vytváření/přetváření jejich významu, a zároveň o limitování možností následujících promluv. l Struktura: rozhovor elaboruje dvoučlennou strukturu: aktér (TY) – scéna (příliš starý/už ne nerozumný). Všechny konkrétní promluvy rozvíjejí tyto dva vzory. l Řečové akty: aktére umísti se (výzva) l Diskurzivní pozice: subjekt vždy sleduje implikace řečeného, implikace pozice vedou k rezistenci, tj. změně nastoleného významu (řádek 8). Pojem „strategické hry“. Davies, B. (2003). Frogs and Snails and Feminist Tales. Preschool Children and Gender. Cresskill: Hampton Press, Inc. l Uplatnění poststrukturalistické teorie a analýzy, etnografická studie, komplexita vztahů. l Otázky/problémy: l Rozpor mezi odmítáním negativních stránek femininity a maskulinity a přetrvávajícím přistupováním k dítěti jako k dívce či chlapci / vyžadováním, aby dítě bylo genderově zařaditelné. Od dítěte nemůže být požadováno, aby se umístilo jako genderově identifikovatelné, a současně aby se vzdalo prostředků, které jsou k takovému umístnění nutné, tj. které značí ženskost či mužskost (Davies). l Adekvátní performance feminity či maskulinity umísťuje dítě jako kompetentní aktérku/aktéra a jako někoho, kdo je kulturně srozumitelný, „bezpečné“ typy feminity a maskulinity: důsledky pro možnosti změny? l Klíčová role interpretace, znakovosti: stejný akt je čten jinak: například způsob sezení: možnosti změny? Bourdieu-strukturalismus. Kalhoty jako znak moci (viz ukázka) Problémy reprodukce genderové dichotomie l „Category-maintaince work“: morální požadavek udržet genderové hranice. Tím dítě zároveň potvrzuje svou kompetenci a status: deviace tak nenarušuje kategorii (Oliver), ale naopak slouží k jejímu potvrzení (reakce na Olivera). l Žena-moc a muž-bezmoc jsou pro děti obtížně slučitelné kategorie, a jejich spojení se proto stává neviditelné (souboj v sukni, dívky zachraňují Olivera vs. japonské pohádky). l Může být nekonveční linie příběhu, tj. narace ustanovující jiné pozice a jiné způsoby řešení zápletky, přijata? Může být rekonstituována kategorie ženské hrdinky? Může taková pozice vyvolávat touhu po jejím zaujmutí - následování? l Děti interpretují pohádky na základě již známých prvků a struktur (zlo – dobro, krásná princezna se maskuje za ošklivou služku,…): problém pochopení příběhu novým způsobem (Princezna a drak, Rita zachránkyně). Paper bag princess, Oliver Button is a Sissy l Představení princezny Elizabeth a prince Ronalda, plánovaná je svatba. l Drak zničí hrad, spálí Elizabeth šaty a unese prince. l Elizabeth se rozhodne Ronalda zachránit. l Drak odmítá prince vydat a vyhrožuje Elizabeth. l Elizabeth přelstí draka. l Ronald řekne Elizabeth, aby se převlékla. l Elizabeth odmítne a odchází/vesele skáče pryč. l Oliver rád tančí a sbírá květiny. l Situace: otec chce Olivera změnit. Oliver je terčem posměchu. Na školní zdi je napsáno „Oliver Button is a Sissy“. l Oliver se chce zúčastnit taneční soutěže a pilně cvičí. l Oliver tančí dobře, ale nevyhraje. l Oliver se snaží neplakat. l Rodiče jsou na Olivera pyšní. l Nápis na školní zdi se změní na „Oliver Button is a Star“. Některé postřehy: Austrálie, Japonsko l Postava Olivera nevybízí k následování l Oliver odmítá autoritu dospělých (Jap.) a chová se jako dívka (Jap., Aus.), je to dívka? (Jap.) l Závěr je obtížně pochopitelný: proč je Oliver hvězda, přestože nevyhrál? l Závěrečná akceptace postavy - nerozplakal se (?), jeho rodiče mu pomohli (?), byl nejlepší (?) - nenarušuje genderové vzorce. l Postavy Elizabeth a Ronalda l Ronald je odmítán: narušuje harmonii (Jap.), Ronald není nutně odmítán, je úspěšný tenista (Aus.). Elizabeth je přijímána (Jap., Aus.). l Spálení šatů představuje zlom ve vnímání Elizabeth: pro některé přestává být adekvátní princeznou. Drak je hlavní hrdina. l Závěr: Ronald je ještě více odmítán (Jap.), Elizabeth se měla převléci a Ronald je některými stále vnímán jako hrdina (Aus.)., Elizabeth prince ztratila, Elizabeth zatím má být sama (Aus.) „A nakonec se nevzali“ Baxter, J. (2002). A juggling act: a feminist post-structuralist analysis of girls’ and boys’ talk in secondary classroom. l Explicitní hodnotová a akční orientace. Cílem je dekonstrukce genderové dichotomie a sociální změna, prostor pro všechny hlasy-perspektivy. Viz poststrukturalistický feminismus. l Komplexita a nejednoznačnost mocenských vztahů ve třídě: propojení 4 diskurzů. l Spornost aditivního modelu komunikačních schopností. Porozumění podvýkonu některých žáků/žaček a možnosti řešení. Uplatňované diskurzy l Diskurz podle Baxter: odlišné jazykové/textové vzorce konstituující různé pozice studujících, které byly opakovaně pozorovány v řeči a nonverbálním chování l Diskurzy konstituující efektivnost promluv ve třídě: l Souhlasu/přijetí: l Vrstevnického: organizace vztahů mezi vrstevníky na základě popularity, sebedůvěry, atraktivity, apod. l Učitelského: organizace vztahů vyučující-žák/yně v pojmech uznání, chvály, preferování některých žáků/yň, apod. l Genderové diferenciace: organizace vztahů na základě rozdělení dívka-chlapec l Spolupráce: organizace vzájemných vztahů přes kritéria spolupráce, empatie, podpory, aktivního naslouchání druhým Hodnocení efektivity mluvčích l Efektivita je založena na tom, jak je osoba umístěna ve všech uplatňovaných diskurzech (oproti oficiálním kritériím). Některé pozice se vzájemně podporují ve zvýšení efektivity, některé ne. l Koktání, zapomnění, pád mohou zvyšovat pozitivní hodnocení projevu a schopnost dominance. Verbální schopnosti nejsou dostačující kritérium. l Problém posunu kritérií od spolupráce k sebeprosazování („ovládnout situaci“). l Problémy: l Chybí diskurz založený na kritérium verbálních schopností? l Obecnost analýzy a její validizace? J. Baxter: The Management Team Study l Efektivní řeč v kontextu vedení firmy: kdo je schopný/á prosadit sebe/svůj návrh a na základě čeho? l Diskurzy: l Historic legacy l Open dialog l Competing specialism l Masculinization l Příklad úspěšného praktického využití analýzy a přehledného zprostředkování výsledků cílové skupině Priklad: Hollway, W. (1989). Gender discourses and production of subjectivity. l Analýza konstrukce subjektivity v oblasti heterosexuálních vztahů l Diskurzy, pozice, implikace l Mocenské vztahy a systematická reprodukce genderové dichotomie l Historie umísťování a „investment“ l Otázka 1: Jak je konstituována subjektivita, tj. prožívání, vnímání, zážitek sebe sama, v oblasti heterosexuálních vztahů? Jaké jsou zvýznamňující praktiky (akty nesoucí význam) a významy, jež re-produkují genderovost v oblasti heterosexuálních vztahů? l Odpověď 1: V této oblasti je konstituována třemi diskurzy: l Diskurz „mužského sexuálního pudu“ (male sexual drive) l Diskurz „vlastnit a uchovat“ (have/hold) l Diskurz „permisivnosti“ (permissivity) Vymezení diskurzů I l DMSP: mužská sexualita je biologicky zakódovaná, a proto obtížně ovladatelná. l Příklad: „Certainly in adolescence I felt that there was a very impersonal sexuality. But it was not anything particular that women did. It was my need that did it to me“. l Implikace? l Muž za není za své chování spojené se sexualitou zodpovědný. l Žena je objektem (je ohrožená, ale zároveň musí být žádoucí). l Žena nese zodpovědnost za mužovu sexualitu l Žena je/má být /může být pasivní l Implikace pro partnerské vztahy Vymezení diskurzů II l DMaU: základními hodnotami vztahu jsou blízkost, partnerství, věrnost a rodinný život. l Příklad kontradikce: „The majority of men are decent, of reasonable high principles and respect women as equal partners, and only a small proportion are grossly anti-social. But man being the animal he is, do you really think that answer to rape is well-ordered brothels…“ l Implikace? l Všichni nesou odpovědnost za svou sexualitu l Ve vztahu jsou důležité vzájemné city, respekt, otevřenost (oproti sexualitě) l Genderová neutralita (?) l Rozpor s DMSP pro pozici muže je vyřešen projekcí rozporu na představu žen, které jsou rozštěpeny (splitting) na „dobré“ (světice) a „špatné“ (prostitutky). Touha l Touha je energie vázaná na určité nevědomé významy. Obsahy této touhy konstituují a omezují to, o co subjekt může a chce usilovat. Touha tedy určuje, co si osoba přeje: pozici, v níž osoba nachází uspokojení, aniž by si ji vědomě zvolila. Tím se vytváří prostor jen pro určité způsoby uspokojení, které mohou být dosaženy jen skrze participaci v určitých diskurzivních pozicích. l To, co je nevědomé – obsah touhy – je vytvářeno sociálně a je symbolické povahy (ne pudy, ale znaky). Vznik touhy je spojován s osvojením jazyka, při němž se vytváří subjekt jako sám pro sebe vnímatelná entita, a zároveň se konstituuje nevědomí jako řetězec označujících. l To, na jaké významy bude touha navázána, je dáno individuální historií umísťování subjektu (pomeranče) a kulturně dostupnými diskurzy. Touha je „pěstována“ účastí v dostupných praktikách a postupným získáváním kompetencí a uspokojení, které lze formulovat v pojmech vědění – moci. Investment a touha l Investment lze chápat v pojmech moci: genderově diferencované pozice se liší v možnostech, jak potlačit ohrožující významy, tj. v tom, zda poskytují či zbavují moci a kontroly. l Ohrožující významy jsou ty, které odkazují na tzv. touhu po Druhém, tj. touhu po blízkosti a uznání sebe jako cenné bytosti. Tato touha je původně potlačenou touhou po matce, je tedy ohrožující pro potřebu závislosti, jež implikuje. l Umístění se v pozici objektu DMaU a subjektu v DMSP mužům umožňuje uspokojovat touhu po druhém, aniž by tato touha byla učiněna vědomou. Namísto toho je projikována na ženy, které jsou konstruovány jako subjekt DMaU a objekt DMSP. Reprodukce genderové diference a mocenských vztahů l Na základě dostupných diskurzů tak ženy konstituují samy sebe jako emocionální a potřebující vztah, což jim neumožňuje potlačit touhu po druhé/m (protože tato touha je v souladu s jim dostupnou diskurzivní pozicí). l Naproti tomu muži, kteří vytvářejí význam sebe samých jako racionálních a nezávislých, mohou nebo dokonce musí na základě této diskurzivní pozice touhu po Druhé/m popřít. l Její popření pak vede k tomu, že jsou to muži, kteří vztah skrze svou diskurzivně vytvořenou nezávislost ovládají, a tak mohou zase zaujmout pozici nezávislých a racionálních, …. Proces neustálé reprodukce. Reprodukce genderové diference a mocenských vztahů: závěr l Mocensky nevyvážené diskurzivní pozice žen a mužů tedy umožňují potlačení nevědomých významů jen mužům, což vede k opětovné reprodukci jejich mocenské dominance. Viz Foucaultovo propojení vědění a moci. l Investment je zde pro muže navázán na možnost potlačit touhu po Druhém a podržet si kontrolu sebe sama a druhých. Ziskem je vyhnutí se zranitelnosti a ochrana Self (spojení emocí, vztahu, závislosti, apod. se zranitelností jsou kulturně specifické!). l Popsaný mechanismus se může uplatnit jen ve vztazích: žena - muž, emocionalita - racionalita, apod. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, nemůže si ani druhý/á partner/ka svou pozici podržet. Vymezení diskurzů III l DP: sexualita je zcela přirozená, vyjadřuje zdravého člověka, a nemá proto podléhat represi. l Příklad: „Why the attraction? It is the fact that it is a stranger. It is nothing to do with the rest of your life. You do not have to have a relationship with that person. l Implikace? l Osobnost je sexualizována, sexualita se stává zdrojem nátlaku, l Sexualita není spojena s emočními vazbami a závazky l Genderová neutralita (?) l Kombinace uvedených diskurzů však často k dalšímu upevnění genderové diferenciace. Podstatné je sledovat vztahy mezi diskurzy. l C.Kitzinger, A.Thomas (1995). Sexual Harassment: A Discursive Approach. l Namísto hledání správné definice je položena otázka: jak je diskurzivně definováno a udržováno sexuální obtěžování? Specifikace: jakým způsobem jsou určité akty vylučovány z definice sexuálního obtěžování? l Odpověď: 4 diskurzivní mechanismy: A. konstruování aktu jako přátelského chování, legrace, normální součásti interakce, osobní charakteristiky: funkce: odmítnutí statusu oběti: l Neschopnost ovlivnit situaci značí ztrátu kontroly (viz definice moci) l Odmítnutí definovat situaci jako obtěžování naopak značí kontrolu B. Děje-li se to stále=normální, nemůže to být obtěžování=špatné. Četnost chování slouží k jeho legitimizaci. C. Děje-li se to zřídka, není důvod se tím zabývat. Nečetnost chování slouží k jeho legitimizaci. D. Nejde-li o sexualitu, ale o moc, nemůže se jednat o skutečné sexuální obtěžování. l Otázky: l Proč taková významnost kontroly/moci? Vysvětlení: l Psychoanalytické (potlačení touhy po Druhé/m) l Diskurzivní (pozice v sobě zahrnuje moc) l Kulturní (liberalismus, individualismus) l Proč dotazovaní muži zdůrazňují status sebe jako oběti obtěžování? Četba na 12. hodinu l Téma: konkrétní návrhy postupů analýzy l Četba: l Brook, H., Stringer, R. (2005). Users, using, used: A beginner’s guide to deconstructing drugs discourse. International Journal of Drugs Policy, 316/325. l Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Qualitative Methods in Psychology. A research Guide. Open University Press, 92-108.