3. hodina l Co si představit pod zaměřením DA na studium významů, ukázky l Pojem diskurz, příklad diskurzů homosexuality l Jiné definice a ukázky l Společná analýza textu l Produktivní moc, moc v interakci l Pojem diskurzivní pozice Proč studovat významy l Obecné důvody: l Lidé jednají/prožívají na základě toho, jaký význam dávají/je dán určitému jevu/situaci/člověku. Psychologie interpretuje již interpretované. Obrat k jazyku. l Kolik času věnujeme komunikaci? Jaké aktivity vykonáváme bez ohledu na význam, který mají v dané kultuře? l Zkoumající jsou součástí významového světa, který zkoumají. l Důvody specifické pro diskurzivní analýzu: l Pojetí jazyka/významu jako systému diferencí l Pojetí řeči jako sociální aktivity → jazyk není transparentní, ale konstruktivní l Metodologické opodstatnění: příklad výzkumu genderových norem l Výzkumná otázka: jaký je obsah genderových norem u adolescentních dívek a chlapců? Problémy l Od jaké hranice lze adjektiva považovat za genderovou normu? l Lze za genderovou normu považovat vlastnost, která je vysoce požadována u dívek i chlapců, ale je považována za maskulinní? l Neznamenal by jiný seznam adjektiv také jiný výsledek? l Co přesně slova jako pečující, rozumová, silný, ženská,…označují? Znamenají pro všechny zúčastněné to samé? Označují za všech okolností to samé? l Jsou získané normy uplatňovány vždy nebo jen za určitých podmínek a určitými lidmi/vůči určitým lidem? l Jakou roli tyto normy pro zúčastněné v jejich životě mají? Jsou pro ně něčím významným či ne? l Co jsme se vlastně z výsledků dozvěděli? Jaký je vztah významů a praktik? l Výzkum je reprodukcí tradičních stereotypů. PDA při studiu diskurzů konstituujících gender l Jak konstruována femininita a maskulinita ve specifickém socio-kulturním kontextu a ve specifické situaci těmito konkrétními lidmi? l Vymezení významu se uskutečňuje až v průběhu rozhovoru, co je „gender“ není dopředu definováno, bottom-up, účastnická orientace (v jakých polích je gender relevantní, v jakém kontextu,…?). l Cílem rozhovoru je co nejbohatší re-produkce významů. l Tento přístup umožňuje získat odpovědi na všechny výše uvedené otázky nebo je činí irelevantní. l Současně probíhá validizace naší interpretace. Příklad: vymezování významu ženskosti PDA l Vymezení významu studovaného objektu pomocí sledování jeho vztahů k dalším označujícím. Význam objektu určují tyto vzájemné vztahy v textu. l Příklad: Diskurzy homosexuality a vývin sexuálnej identity. Červenková, Bianchi, 2003. l Homosexuální identita je historickým produktem. l Vědění o ní je spojené nejen s kontrolou / mocí nad členy této kategorie, ale i těmi, kdo do ní nepatří (homofóbie). l Homosexualita je konstituována jedním či více diskurzy: stigmatizující, liberálně-humanistický, SC, queer, radikálně feministický Diskurz I l Poststrukturalistická definice diskurzu: přesněji: systém tvrzení, který koherentním způsobem konstruuje objekt a umísťuje subjekt. l Takové pojetí diskurzu je třeba odlišit od toho, které diskurz definuje jako l Obojí je textem, který je strukturován jedním či více diskurzy. Diskurz II l Diskurzy rodiny? Diskurz je institucionalizovaný systém tvrzení. l Diskurzy mateřství? Diskurz Nenahraditelné matky vs. mateřství jako moc a mateřství jako přirozený smysl života l Diskurzy nejsou výsledkem individuální zkušenosti či záměrů (vs. konstruktivismus v psychologii) l Slovo samo o sobě nepatří k určitému diskurzu, jeho naopak význam závisí na širším významovém rámci, v němž je použito. Analýza diskurzů ● Klíčové je sledování mocenských důsledků daného diskurzu (liberálně-humanistický osvobozuje, ale současně vytváří nové formy tlaku). l Charakteristická je tedy kritická reflexe analyzovaných významů i vlastní analýzy. Dívání se „zvenku“. l Na rozdíl od PDA jsou takto chápané diskurzy: l Příliš obecně definované: rozlišovat paradigma (metadiskurz?), diskurz a teorii l Příliš statické l Oddělené od zvýznamňujících praktik Diskurz III l Diskurzy jsou významové systémy či zdroje významů, často spjaté se specifickymi metaforami, analogiemi, úslovími, které formují vědění charakteristické pro určitý historický a sociální kontext. l Na „objekt diskurzu“ si činí nároky i jiné významové systémy, které jej konstruují jinak / s jinými důsledky (např. pro pojetí sebe sama, pro kritéria správného jednání, selhání,…). l Dominantní – marginalizované diskurzy (např. liberální feminismus oproti radikálnímu feminismu). l Vhodnější je ale chápat diskurz jako a tedy sledovat praktiky vytvářející význam v jejich aktuálním uplatňování. l Analýza je zaměřená na rozvinutí významu konstruovaného objektu a zařazení do dalších souvislostí, není převyprávěním získaného materiálu. Příklad: situační diskurz: l V obou předpokládaných diskurzech je společné biologizující pojetí sexuality. Co je tedy odlišuje? l Smyslem PDA je rozbor významů, hledání a rozvádění možností v nich ukrytých (vyplývá z poststrukturalistického pojetí jazyka a významu). Tím se odlišuje od jiných forem kvalitativní analýzy (například od etnografie, viz tzv. hustý popis). Příklad analýzy: rasismus v textu l Jedno oko nezustalo suche: (Lidové noviny) l Autor: Jenda IP: 194.228.230.xxx Datum: 22.02.2006 17:14 l Procpak ze ty chudinky deticky konci ve zvlastnich skolach? Ze by proto, ze je jejich matinky, romske to zeny, nepripravily na skolni dochazku? Mile zeny, deticky nestaci jenom porodit a odkojit (a brat na ne davky) ale taky vychovat. A nespolehat na "specialni pripravne tridy". Jsou to ksakru vase deti, vy je mate vychovat! l Ohnisko „rodina“ je obsazeno je dvěma aktérskými typy: matka – dítě: Diskurz Nenahraditelné matky (Juraj Grňo) l Jaký diskurzivní kontext navozuje původní novinový článek? Kritéria k vymezení diskurzu (Ian Parker) l Diskurz: l je koherentní systém významů l je realizován v textu („there is nothing outside of the text“) l je sám sebou reflektován l odkazuje k jiným diskurzům (už jen tím, že sám sebe reflektuje) l se vztahuje k objektům, je praxí reprezentace l předpokládá, formuluje subjekt l je součástí určité historické epochy/sociálního kontextu l podporuje instituce, resp. je propojen s fungováním institucí l reprodukuje mocenské vztahy l je propojen s ideologií Literatura l Burr, V. (1995). An Introduction to Social Constructionism. London and New York, Routledge. l Mills, S. (1997). Discourse. London and New York, Routledge. l Wetherell, M., Taylor, S., Yates, S. J., (2001). Discourse Theory and Practice. A Reader. London, Sage. l Četba na 4. hodinu: l Themes in Discourse Research: The Case of Diana (In Wetherell at al, chapter 1) l Doplňková: What is discourse? (In Burr, chapter 3)