CO ZPŮSOBUJE PŘEDSUDKY ? Pavlína Kubešová, UČO 182803 Bára Kozelková, UČO 182651 Jiří Ruppert, UČO 182501 PŘEDSUDEK A JEHO SLOŽKY Předsudek je negativní postoj vůči dané skupině jedinců, přičemž negativní postoj předurčuje samo členství ve skupině a vlastnosti připisované skupině se automaticky připisují jednotlivci zařazeném ve skupině. SLOŽKY PŘEDSUDKU : o KOGNITIVNÍ – STEREOTYP o EMOČNÍ – HOSTILITA o BEHAVIORÁLNÍ – ODSTUP, DISKRIMINACE, ÚTOKY PŮVOD PŘEDSUDKŮ KULTURNÍ o Rodina o Společnost o Média o Vliv učení o Zesilující vliv na osvojení si předsudků při současném shodném směru působení u více možných zdrojů PROCES VZNIKU PŘEDSUDKŮ Původ leží v principu SOCIÁLNÍ KOGNICE POŽADAVEK NA POZNATELNOST OKOLNÍHO SVĚTA TENDENCE KATEGORIZOVAT A SESKUPOVAT INFORMACE UTVÁŘENÍ SCHÉMAT A JEJICH POUŽÍVÁNÍ K ZAŘAZENÍ NOVÝCH SKUTEČNOSTÍ ZKRATKY V USUZOVÁNÍ (HEURISTIKY) PŘEDPOKLADY K VYTVOŘENÍ STEREOTYPU A TÍM I PŘEDSUDKU KROKY VYTVOŘENÍ PŘEDSUDKU SOCIÁLNÍ KATEGORIZACE o vytvoření skupin o roztřídění jedinců dle určených charakteristik p Př. seskupování zvířat, rostlin dle taxonomie, kategorizace lidí dle pohlaví, národnosti, etnicity,… o zařazení nové informace do vytvořeného systému kategorií dle dřívější zkušenosti o jedinec jako člen skupiny n „jeho“ skupina -> in-group n ostatní -> out-group KROKY VYTVOŘENÍ PŘEDSUDKU PREFERENCE VLASTNÍ SKUPINY (in-group bias) ČLENOVÉ VLASTNÍ SKUPINY (IN-GROUP) o pozitivní postoj o zvláštní zacházení o pokud se „vlastní“ skupině daří, zvyšuje se pocit hrdosti na příslušnost ke skupině a identifikaci se skupinou OSOBY MIMO VLASTNÍ SKUPINU (OUT-GROUP) o negativní postoj o nefér jednání DŮVODY (H. Tajfel) o zvyšování sebeúcty (self-esteem) identifikací se skupinou o nutnou podmínkou je vnímání vlastní skupiny jako lepší, nadřazené ostatním KROKY VYTVOŘENÍ PŘEDSUDKU HOMOGENITA OUT-GROUP SKUPINY (out-group homogenity effect) o zvýšené vnímání členů „jiné“ skupiny jako stejnorodých o pocit snazší předpověditelnosti chování členů out-group o Quattrone a Jones (1980) p Pozorování rivality studentů univerzity Princeton a Rudgers KROKY VYTVOŘENÍ PŘEDSUDKU SELHÁNÍ LOGIKY schématické vnímání a posuzování dalších informací i argumentů Důvody : o Emocionální umocnění • logické argumenty nejsou efektivní vůči emocím • do pozadí je potlačeno vnímání obvyklých mezí racionální diskuse o Kognitivní aspekt stanoviska • odlišné zpracování informací týkajících se již vytvořených kognitivních schémat (atribuční chyby) • stereotyp posiluje každý výskyt očekávaného chování (confirmation bias) • osoby se silnějšími předsudky mají pevněji zažité používání stereotypů vážících se k danému předsudku MOŽNOSTI REVIZE STEREOTYPNÍCH PŘESVĚDČENÍ Weber a Rocker o účetní model (bookkeping m.) p informace je rozčleněna a každá její část modifikuje původní stereotyp o konverzní model (conversion m.) p změna stereotypu pomocí působivé informace o model dílčích typů (subtyping m.) p stereotypy rozdělené na podtypy nebo subkategorie jsou přizpůsobovány informaci, která je vyvrací Nejlépe na revizi stereotypních přesvědčení působí účetní model a model dílčích typů. Naopak nejhůře konverzní model – jeden argument nestačí. JAK USUZUJEME ? DISPOZIČNÍ vs. SITUAČNÍ USUZOVÁNÍ (internal vs. external attributions) o stereotypy patří do dispozičního vysvětlování o přiřazení dispozičních příčin – stereotypů celé skupině lidí se dá zařadit jako základní atribuční chyba (ultimate attribution error – T. Pettigrew) o opomíjení situačních faktorů JAK USUZUJEME ? OČEKÁVÁNÍ a PŘEKROUCENÍ (ZKRESLOVÁNÍ) (expectations and distortions) o chování odpovídající očekávanému schématu (stereotypu) posiluje stereotyp o chování odporující očekávanému schématu (stereotypu) vede k překroucení významu vnímaného chování, tak aby byl ochráněn stereotyp (perseverance effect) a zároveň odstraněn nesoulad mezi očekávaným a vnímaným (cognitive dissonance theory) JAK USUZUJEME ? VÍRA VE SPRAVEDLIVÝ SVĚT a OBVIŇOVÁNÍ OBĚTI (belief in a just world and blaming the victim) o víra ve spravedlivý svět slouží k zachování představy světa jako bezpečného místa, kde můžeme své osudy ovlivnit „správným“ chováním, tato představa má sebeochrannou funkci (defensive attribution) o obviňování oběti je negativním dopadem víry v to, že za dobré i špatné si můžeme sami, „ohrožující“ informaci o tom, že se někomu stalo něco zlého máme tendenci vysvětlovat tím, že si problémy nejspíše nějak způsobil sám. JAK USUZUJEME ? SEBENAPLŇUJÍCÍ SE PROROCTVÍ (self-fulfilling prophecy) o jestliže si o druhé osobě vytvoříme úsudek, představu, chováme se v rámci této představy o reakce této druhé osoby odpovídá našemu chování o jako reakci na náš podnět obdržíme očekávané chování a tím se utvrzujeme v naší již dříve vytvořené představě o na tomto principu se posilují vytvořené nebo získané předsudky TEORIE REÁLNÉHO KONFLIKTU realistic conflict theory o fenomén preference vlastní skupiny je ještě posílen ekonomickým, politickým a nebo statusovým soutěžením o omezenost zdrojů -> konflikt mezi skupinami -> předsudky a diskriminace o se změnou politické nebo hospodářské situace se mění často i předsudky (Jacobs a Landau) p příklad Číňané soutěžící v době zlaté horečky s anglosaskými zlatokopy jsou „krvežízniví a nelidští“, zatímco o několik let později, když vykonávají těžkou práci, jsou „spolehliví, velmi inteligentní a pracovití“ ROLE OBĚTNÍHO BERÁNKA the scapegoat theory o iluze, že vyčleněním vybrané skupiny ze soutěže o zdroje (viz realistic conflict theory) se vyřeší problémy zůstávající skupiny o pro roli obětního beránka není tolik důležitá samotná soutěž, jako spíše velká frustrace o „příležitostný“ obětní beránek – hledání, dopadení a označení viníka INSTITUCIONALIZACE PŘEDSUDKU normativní konformita (T. Pettigrew) p normy jako důležitý faktor pro vytvoření a udržení předsudku p normy jako forma sociálního vlivu skupiny na jedince p identifikace se skupinou probíhá mj. i na základě přijetí norem skupiny Větší roli ve vytváření předsudků než ekonomická konkurence, frustrace a procesy sociální kognice má konformita se společenskými normami. MODERNÍ PŘEDSUDKY o jemné předsudky n například postoje vůči imigrantům, etnickým menšinám n skrytější, společensky akceptovanější formy odmítání n pozitivní diskriminace ? o křiklavé předsudky n etnické čistky n otevřené projevy rasismu n popírači holokaustu POUŽITÁ LITERATURA : o Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2004): Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall. o Allport, G.W. (2004) : O povaze předsudků. Praha, PROSTOR