Informační sociální vliv: (informational social influence) Potřeba vědět, co je „správně“ Plochová Barbora(182485) Hloušková Marie(173748) Mecnerová Petra(182100) § Jedna z důležitých věcí, kterou získáváme z interakce s druhými lidmi jsou INFORMACE. § Dostupným zdrojem informace je pro nás chování druhých lidí § Ostatní lidé nás vedou k tomu, že se přizpůsobujeme, protože je vidíme jako zdroj informací § Na toto téma byly provedeny různé experimenty, např. Muzar Sherif – autokinetický efekt § Tento experiment ukázal, že lidé, pro které je chování druhých zdrojem informací, věří, že skupinový odhad je správný § Důležitou vlastností informačního sociálního vlivu (ISV) je, že může vést k osobnímu souhlasu (private acceptance) – lidé se přizpůsobí chování druhých, protože opravdu věří, že jejich chování je správné § Veřejný souhlas(public compliance) znamená, že se lidé přizpůsobují pouze veřejně, aniž by nutně věřili v to, co skupina dělá nebo říká § Věci, které jsou v našem každodenním životě důležité, nás motivují k tomu, abychom je dělali správně, protože víme, že naše soudy a rozhodnutí mohou ovlivnit náš další život § Čím více důležité rozhodnutí, tím více budeme spoléhat na ostatní lidi a jejich názory § V nejasných situacích je to sice dobrá strategie, ale přináší risk – co když se druzí lidé mýlí? Ostatní lidé ale nemusí být informování více nebo přesněji než my, riskujeme tedy, že od nich přebereme i nesprávné informace Informační sociální vliv § Faktory způsobující přizpůsobení: § neurčitost situace § naše nejistota způsobuje, že napodobujeme jednání druhých lidí, bez potřeby zkoumat zda je správné či morální § krizová situace § nutí nás k rychlým reakcím a nepromyšlenému jednání nápodoba je nejrychlejší způsob jak získat informace a jednat § námi vnímaná odbornost lidí kolem nás § máme tendence napodobovat ty, o nichž jsme přesvědčeni, že mají v dané situaci lepší přehled, lépe jí rozumí, jsou kvalifikovaní § Dramatická podoba ISV přichází během krizí, když jsou jedinci konfrontováni s ohrožující situací, ke které jsou špatně vybaveni – zde je potřeba ISV akutní § Příkladem je odvysílání rozhlasové hry (v roce 1938) o invazi nepřátelských Marťanů na Zemi, které způsobilo paniku mezi lidmi v důsledku ISV § NAŠE OBRANA PROTI INFORMAČNÍMU SOCIÁLNÍMU VLIVU § spolehnutí na morální a mravní hodnoty jimiž se v životě řídíme § vyhledávání a zjišťování dalších zdrojů informací § klást si otázky, zda interpretace skutečnosti tak, jak ji podávají druzí lidé odpovídá naší vlastní interpretaci. Pokud ne ptát se proč (Ví druzí lidé víc o tom co se děje než já? Je někde po ruce odborník, někdo, kdo by měl vědět víc? Zdají se činy druhých lidí nebo odborníků rozumné?). § Davová psychogenní choroba(mass psychogenic illness) – označuje vznik jednoduchých somatických příznaků ve skupině lidí bez znalosti příčiny § V dnešní době toto podporují média, pomocí kterých se mezi lidmi daleko rychleji šíří informace, poplašné zprávy (např. informace o úniku jedovatých plynů způsobí, že lidé začnou kašlat, pociťovat zápach…) Normativní sociální vliv § Důvody proč se podřizujeme tomuto vlivu: § Potřeba být akceptován - přizpůsobujeme se, abychom byli oblíbení a akceptovaní druhými lidmi. Přizpůsobujeme se skupinovým sociálním normám ( social norms), které jsou implicitní (a někdy explicitní) pravidla pro akceptovatelné chování, hodnoty a přesvědčení. § Poslušnost k autoritám - Stanley Milgram § – studie dokazující, že autorita druhého člověka (nadřízeného, vedoucího, experimentátora) může ovlivnit obyčejné lidi, aby spláchali nemorální činy, jako je způsobit krutou bolest nevinnému přihlížejícímu. Milgramův experiment s poslušností. Experimentátor(E) řekl pokusné osobě(S),aby žákovi(A) za každou chybu dala elektrický šok o postupně větší intenzitě. Když osoba protestovala, experimentátor trval na tom,že v experimentu je nutno pokračovat. § Velikost normativního sociálního vlivu dokazují i výsledky Milgramova experimentu: § Odhad toho, kolik lidí bude schopno pokračovat v příkazech experimentátora a dát maximální stupeň šoku (450 voltů) činil asi 1 %, ovšem skutečnost byla taková, že toho bylo schopno 62,5 % respondentů. § Z toho vyplývá, že když autorita trvá na tom, abychom poslouchali, je těžké říci NE. § Za určitých okolností se i z nejobyčejnější osoby může stát zločinec. § Jaké jsou ostatní důvody, proč posloucháme ? § Přizpůsobujeme se i špatným normám- někdy jsme jako roboti a nepřemýšlíme, zda sociální norma, kterou následujeme, je vhodná vzhledem k situaci, ve které se nacházíme. § Sebeobrana (self-justification) – pokud osoba dělá důležité či složité rozhodnutí, které způsobují kognitivní disonanci, snaží se ji redukovat – nejefektivnější způsobem je, pokud si své rozhodnutí plně ospravedlní. § Normativní sociální vliv ovládá mnoho oblastí našeho sociálního života: § stravovací návyky § koníčky § módu… § … a podporuje slušné chování ve společnosti. § Milgram tvrdí, že poslušnost vůči autoritě je nezbytnou podmínkou pospolitého života, že ji má lidský druh vývojově zabudovanou. § Použité zdroje: Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2004). Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall: Chapter 8 (254-263, 288-295)