NORMATIVNÍ SPOLEČENSKÝ VLIV A KONFORMITA (normative social influence and conformity) Konformita O/ běžný jev O/ vliv skupiny, jejímiž příslušníky se cítíme O/ přizpůsobování se tlakům (očekáváním) ze strany společnosti O/ míra konformity ve společnosti – závisí na míře našeho (ne)souhlasu s postoji společnosti O/ příklady nesouhlasu – např. v talk show Teorie sociálního vlivu (social impact theory) O/ zahrnuje konformitu vůči všem druhům společenského vlivu O/ autor Bibb Latané (1981) O/ zkonstruoval matematický model, který vystihuje hypotetické účinky síly, bezprostřednosti a počtu a aplikovat tuto formuli na výsledky mnoha studií o konformitě Teorie soc. vlivu (pokr.) Pravděpodobnost, že budeme reagovat na soc. vliv jiných lidí závisí na třech proměnných: q Síla (strength), která vychází z toho, jak je pro nás dotyčná skupina lidí důležitá; konformita roste se silou; čím důležitější je pro nás skupina, tím častěji se v ní vyskytujeme a tím je pravděpodobnější, že podlehneme jejím normativním vlivům. q Bezprostřednost (immediacy), která závisí na tom, jak blízká – prostorově i časově – je nám dotyčná skupiny v průběhu působení; konformita roste s bezprostředností a čím častěji se ve skupině vyskytujeme, tím je pravděpodobnější, že podlehneme jejím normativním vlivům. q Počet osob (number), které jsou členy dané skupiny. Jak se zvětšuje velikost skupiny, každá dodatečná osoba má menší ovlivňovací efekt; čím větší počet, tím nižší relativní důležitost – obdobně jako v ekonomice zákon klesajících výnosů – jeden dolar má větší hodnotu pro nezaměstnaného než pro milionáře. Vliv skupiny na jednotlivce – působící faktory: Velikost skupiny. Tříčlenná nebo vícečlenná skupina (size of the group). Asch (1955) prokázal: O/ skupina nepotřebuje být mimořádně velká, aby uplatnila normativní sociální vliv O/ konformita vzrůstá s nárůstem počtu členů, ale pouze do určitého bodu; dosáhne-li většina počtu čtyř, připojení dalších osob má na konformitu již malý vliv Důležitost skupiny (importance of the group) O/ síla skupiny – definovaná důležitostí skupiny pro nás – způsobuje rozdíl v míře konformity O/ skupiny, ke kterým jsme silně přitahováni a se kterými se silně identifikujeme, na nás uplatní více normativního vlivu (Abrams, Wetherell, Cochrane, Hogg a Turner, 1990) Vliv skupiny na jednotlivce – působící faktory: (pokr.) Spojenci ve skupině (allies in the group) O/ normativní sociální vliv je nejmocněji pociťován, když všichni ve skupině cítí nebo říkají totéž O/ Efekt spojence – lidé si snáze udrží nekonformní názor, pokud najdou spojence – např. členové kultu Nebeské brány, teorie ploché země; bez spojence je velmi obtížné, ne-li nemožné postavit se na odpor jednohlasnému sociálnímu vlivu O/ pozorování další osoby, jak vzdoruje normativnímu společenskému vlivu povzbuzuje jednotlivce k tomu, aby se choval stejně Vliv skupiny na jednotlivce – působící faktory: (pokr.) Kolektivistická kultura skupiny (collectivistic culture) O/ kulturní hodnoty společnosti, ve které člověk vyrostl, ovlivňují sociální vliv (Bond,Smith, 1996, meta-analýza 113 studií postojových úsudků ze 17 zemí) O/ kolektivistické kultury prokazovaly vyšší míru konformity (oceňují ji) než individualistické kultury (USA) O/ společnosti, které jsou závislé na lovu a rybolovu (Eskymáci z ostrova Baffin) oceňují nezávislost, asertivitu a dobrodružnost O/ společnosti, ve kterých převládalo zemědělství (africký kmen Temne), oceňují spolupráci, konformitu a přijetí O/ úroveň konformity v USA a Velké Británii se mění – procentuálně se snižuje Vliv skupiny na jednotlivce – působící faktory: (pokr.) Nízké sebehodnocení (low self-esteem) O/ lidé s nízkým sebehodnocením jsou zvláště náchylní ke konformitě, protože se bojí odmítnutí nebo trestu ze strany své skupiny (Asch, 1956) O/ vztah mezi osobnostními rysy a konformním chováním není vždycky zcela jasně ohraničený, může být velice slabý nebo nemusí vůbec existovat (Marlowe, Gergen, 1970) O/ lidé často nejsou příliš konzistentní ve způsobu, jak reagují na různé sociální situace (McGuire, 1968) O/ Při objasňování lidského chování je často důležitější sociální situace než osobnost (základní princip sociální psychologie) Vliv skupiny na jednotlivce – působící faktory: (pokr.) Rozdíly v příslušnosti k pohlaví (gender differences) O/ Ženy se mnohem více přizpůsobují než muži – przentováno jako fakt. O/ Meta-analýza 135 studií ovlivnitelnosti, které zahrnovaly více než 21 000 účastníků (Eahly, Carli, 1981)prokázala, že - v průměru jsou muži méně ovlivnitelní než ženy - míra rozdílu je velmi malá (méně ovlivnitelných je 56% mužů) - rozdíly v pohlaví z hlediska ovlivnitelnosti se fakticky stírají v situacích beze svědků - toto schéma výsledků pochází ze soc. rolí mužů a žen, jimž je naše společnost naučila O/ Badatelé mužského rodu spíše než badatelky dospěli k závěru, že muži jsou méně ovlivnitelní; neboť ženy budou spíše konformní v neznámých situacích, navozených muži - experimentátory Odolnost vůči normativním sociálním vlivům (resisting to normative social influence) Co můžeme udělat, abychom odolali nevhodnému normativnímu sociálnímu vlivu? O/ musíme si uvědomit, že na nás působí O/ spustit obranný mechanismus – obrnit se proti možnému posměchu, pocitu trapnosti nebo odmítnutí, se kterými bychom se mohli setkat O/ snažíme se najít osobu (nebo ještě lépe skupinu), která uvažuje stejně jako my O/ získat právo se příležitostně odchýlit (idiosyncrasy credits) (Hollander, 1958,1960) Menšinový vliv (minority influence): ovlivnění většiny menšinou Jestliže skupina opravdu úspěšně umlčí nonkonformisty, odmítne ty, kteří se odchýlí, a přesvědčí všechny, aby následovali hlediska většiny, jak by vůbec mohlo ve skupině dojít ke změnám? O/ jednotlivec nebo menšina ve skupině může ovlivnit chování a názory většiny (Moscovici, 1985,1994) – menšinový vliv O/ klíčem je konzistence: lidé s menšinovými názory musí průběžně vyjadřovat stejný postoj a jednotliví členové minority musí mezi sebou souhlasit – příklad: zájem o globální oteplování Menšinový vliv (minority influence): ovlivnění většiny menšinou) Jak menšinový vliv působí? O/ většiny uplatňují normativní sociální vliv (normative social influence) – členové většiny neochotně veřejně souhlasí s menšinou O/ menšiny využívají informační sociální vliv (informational social influence) -menšina tak seznamuje skupinu s novými, nečekanými informaacemi a dosáhne toho, že skupina tyto informace prozkoumá mnohem pečlivěji, uvědomí si hodnotu menšinového názoru a přijme plně nebo částečně názor menšin O/ Shrnutí: většiny – veřejný soulad díky normativnímu soc. vlivu menšiny – soukromý souhlas prostřednictvím informačního soc. vlivu VYUŽITÍ SOCIÁLNÍHO VLIVU NA PODPORU PROSPĚŠNÉHO CHOVÁNÍ Využití tendence ke konformitě k ovlivnění lidského chování společensky prospěšným směrem Př. Všichni víme, že odhazování odpadků je špatné. Jak se však zachováme? § pohodíme obal od svačiny na zem? § schováme obal v kapse, dokud nenarazíme na odpadkový koš? MODEL NORMATIVNÍHO CHOVÁNÍ Sociální normy mohou lidi přimět, aby se přizpůsobili správnému (společensky schvalovanému) chování (Caldini a kol.,1991) Podpora prospěšného chování (pokr.) Dva druhy sociálních norem: NORMY PŘIKAZUJÍCÍ (injunctive norms)- co je obvykle schvalováno či neschvalováno O/ v naší kultuře např. odhazování odpadků je špatné O/ Chování je motivováno odměnou a trestem NORMY POPISNÉ (descriptive norms) – co se obvykle dělá O/ např. odhození na zem sáčku od arašídů při baseballovém utkání O/ chování je motivováno skutečným (obvyklým) stavem věci Norma v konkrétní situaci § určuje druh soc. vlivu podnětného pro společensky prospěšné chování Funkce přikazujících a popisných norem v výzkumy (Caldini a kol.,1991), jak přikazující a popisné normy působí na pravděpodobnost znečišťování prostředí odpadky Příklad: chování návštěvníků knihovny, kteří se vraceli k autu na parkovišti a za stěračem našli leták Podmínky působení: • bez přímého působení – spolupracovníci výzkumu nic nedělali ani neříkali (kontrolní skupina) • popisná norma - spolupracovník upustil obal na zem před procházejícím účastníkem experimentu a vyjádřil se ve smyslu, že jde přece o běžný způsob chování • přikazující norma – spolupracovník nic nenesl a před účastníkem sebral obal a naznačil nesouhlas s odhazováním odpadků Prostředí: • znečištěné parkoviště • uklizené parkoviště Funkce přikazujících a popisných norem (pokr.) Možnosti reakcí: ! zahodit leták na zem ! vzít leták s sebou do auta, protože na parkovišti nejsou odpadkové koše Výsledky: v 37-38 % lidí z kontrolní skupiny vyhodilo leták na zem (ať bylo parkoviště znečištěné či uklizené) v V podmínkách popisné normy se odhazování odpadků snížilo jen v případě uklizeného parkoviště v V podmínkách významně působící přikazující normy (účastníci výzkumu viděli spolupracovníky výzkmu sbírat odpadky), klesá znečišťováni významně a to v obou typech prostředí Závěr: O/ Přikazující normy jsou vlivnější než popisné (uklízející člověk nám připomíná, že znečišťované prostředí se v naší společnosti odsuzuje). O/ Pro pozitivní změnu v chování jsou třeba informace související s přikazujícími normami. VYHOVĚNÍ ŽÁDOSTI O ZMĚNU CHOVÁNÍ Vedle informačního soc. vlivu (lidé slouží jako pramen informací) a normativního soc. vlivu (tlak společenských norem) existuje konformita založená na q VYHOVĚNÍ (compliance) –změna v chování na přímou žádost jiné osoby, i při nepřítomnosti aktivní ochoty. (Některé věci – činy bychom raději nedělali, protože se nám zdají např. nemorální nebo naopak protože se nám nechce – Charita nás žádá o příspěvek na prospěšnou věc a nám se nechce vydávat penze.) STUDIE – KDY A PROČ lidé spíše vyhoví těmto žádostem (Caldini, 1993) Vyhovění žádosti o změnu chování – techniky získání souhlasu BEZMYŠLENKOVITÁ KONFORMITA (mindless conformity) O/ podrobení se zvnitřnělým sociálním normám (internalized social norms) bez uvažování o následcích O/ např. zaplatíme lístek za parkování člověku, který si řekne, aniž bychom zjišťovali jeho oprávnění poplatek vybírat) Výhoda: • většina norem, podle kterých automaticky jednáme, nás vhodně vedou • např. by nebylo užitečné legitimovat každého výběrčího parkovného – velká ztráta času) Nevýhoda: • někdy nevhodné chování při přepnutí „na autopilota“ – chybí sebekontrola Experiment - (Langer a kol.,1978): § Sekretářky obdržely sdělení s docela pošetilou žádostí § 90 % sekretářek této žádosti vyhovělo (ve smyslu dělej, co sdělení říká, že máš dělat) Vyhovění žádosti o změnu chování (pokr.) TECHNIKA PŘEHNANÉHO POŽADAVKU (door-in-the-face technique) Podstata: O/ slouží k získání souhlasu druhé osoby s požadavkem, který vůči ní máme O/ zpočátku „nasadíme“ mnohem vyšší požadavek, než kterého chceme dosáhnout O/ pak slevíme na menší, reálnější požadavek, kterému díky kontrastu vůči předchozímu osoba pravděpodobně vyhoví O/ např. požádáme-li člověka o 500 dolarů pro nějakou asociaci, zřejmě odmítne, ale zeptáme-li se ho pak, zda by mohl darovat 5 dolarů, pravděpodobně ustoupí a peníze daruje Fungování: O/ díky normě vzájemnosti (reciprocity norm) O/ cesta kompromisu – jestliže provedeme ústupek od přehnaného požadavku, respondent se cítí zavázán ustoupit od kategorického odmítnutí Vyhovění žádosti o změnu chování (pokr.) TECHNIKA „NOHY VE DVEŘÍCH“, „CHYCENÉHO PRSTU“ (foot-in-door technique) Podstata: O/ opačný postup od techniky přehnaného požadavku O/ název odvozen od podomního prodeje O/ technika, kdy nejdříve začneme s menší prosbou, u které předpokládáme, že budou lidé souhlasit O/ po získání souhlasu (s pomocí) je pravděpodobné, že osoba vyhoví i našim dalším, větším požadavkům Fungování: O/ Např. jestliže sbíráme peníze pro určitou asociaci a chceme, aby lidé přispívali dlouhodoběji, požádáme je o malou částku, třeba 1 dolar. Pokud souhlasí, mají sami dobrý pocit (self-image) z toho, že pomohli dobrému projektu a pravděpodobnost, že přispějí i příště se zvyšuje O/ účinky na dlouhodobější ochotu (long-term compliance) Literatura: Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2004): Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall. (Chapter 8, 275-287) Vypracovaly: PhDr. Miroslava Chroboková Jitka Přikrylová