Kognitivní strategie a zkratky = kognitivní pomůcky organizující poznatky o sociálním světě + šetří čas + činí rozhodnutí snazšími + není nutné neznámou situaci analyzovat - nezaručují ten nejlepší výsledek Kognitivní strategie a zkratky • v neznámé situaci používáme kognitivní schémata, to znamená, že využíváme předchozí zkušenosti O/ Pokud je nemáme, nebo jich máme naopak příliš mnoho, použijeme úsudkové heuristiky: + pomohou učinit rozhodnutí rychle a snadno - nezaručují, že dojdeme ke správnému závěru - jejich používání může vést k omylům O/ Přesto je dobré mít na paměti, že jsou většinou vysoce funkční a dobře nám slouží. Úsudkové heuristiky • Heuristika dostupnosti = závěr je založen na snadnosti, s jakou si informaci vybavíme = tuto heuristiku používáme, i když činíme rozhodnutí o nás samých ( činíme závěry podle toho, jaké příklady vlastního chování si snadno vybavíme) Příklad: Při setkání s neznámým adolescentem mu přisoudíme vlastnost, kterou si snadno vybavíme. Pokud média často zdůrazňují rostoucí lhostejnost u mladých lidí, může to být právě lhostejnost. Úsudkové heuristiky • Heuristika reprezentativnosti = používá se při snaze někoho zařadit do typické kategorie O/ rozhoduje, jak je dotyčný člověk podobný typickému příkladu určité kategorie = při používání této heuristiky nebereme v potaz pravděpodobnou frekvenci výskytu zástupců dotyčných kategorií v populaci Příklad: Brunátného silného muže budeme spíše pokládat za řezníka, než za laboranta, protože jeho vzhled odpovídá naší představě o typickém řezníkovi. Úsudkové heuristiky • Heuristika zakotvení a přizpůsobení • = závěry kvantitativní povahy jsou ovlivněny výchozí hodnotou O/ této hodnotě se naše závěry přizpůsobují • nezáleží na tom, jestli číselné hodnoty, od kterých svůj závěr odvozujeme mají nějaký významový vztah k předmětu našeho usuzování Příklad: Máte za úkol odhadnout, kolik korun zaplatíte za opravu auta a zároveň myslíte na to, kolik korun vám zbývá na účtu. Odhad ceny, kterou zaplatíte, se bude pravděpodobně odvíjet od této (zoufalé) částky. Úsudkové heuristiky • Heuristika zakotvení a přizpůsobeni • pokud lidé používají náhodnou číselnou hodnotu, vybírají takovou, která je konzistentní s jejich názorem, i když to dělají automaticky a nevědomě • Heuristika zakotvení a přizpůsobení se neomezuje pouze na usuzování o číselných hodnotách O/ naše vlastní zkušenost slouží jako zakotvení Příklad: náš nepříznivý dojem z návštěvy vzdáleného strýce nám bude sloužit jako kotva pro jeho další nevítané návštěvy Kognitivní strategie a zkratky • Automatické usuzování dominuje našemu sociálnímu poznávání • Vytváří mnoho předsudků a myšlenkových stereotypů O/ Ale pokud by nefungovalo, nikdo by ho nepoužíval • Jak již bylo řečeno, šetří čas a energii O sociálním světě lze uvažovat i vědomě, pomalu a záměrně: Kontrolované sociální poznávání • Kontrolované uvažování je vědomé, záměrné, řízené vůlí a namáhavé • Lidé si jsou vědomi toho, že o sociálním světě uvažují • Tento typ sociální kognice je namáhavý v tom smyslu, že vyžaduje mentální energii • Vědomě lze uvažovat pouze nad jednou věcí • Naopak automatické myšlení může probíhat na pozadí jiné mentální činnosti Kontrolovaná sociální kognice • Je používána, pokud mají lidé dostatečnou motivaci, to znamená, že se nespoléhají pouze na automatické myšlení • Pokud lidé dbají na řešení problému a důsledně ho analyzují, mohou se vyvarovat předsudků vyplývajících z automatického uvažování • Ovšem, pokud je motivace k řešení problému příliš vysoká, je obtížné věnovat energii kontrolovanému uvažování a vzrůstá tendence k používání automatického uvažování Automatická víra, kontrolovaná nedůvěra • Lidé mají tendenci věřit tomu, co vidí a slyší + většinou je tato tendence užitečná, pokud bychom o všem pochybovali, život by byl příliš složitý + mnoho z toho, co lidé vidí a slyší, je skutečně pravda Popření myšlenek • Pokus vyvarovat se uvažování o něčem, co bychom rádi zapomněli • Pokud má být úspěšný, závisí na interakci dvou procesů: • monitorovací proces – relativně automatický – pátrá po důkazech po objevení se nežádoucích myšlenek ve vědomí • řídící proces – vědomý, úsilí vyžadující pokus odvést pozornost k něčemu jinému Uvažování neodpovídající faktům = myšlenková změna nějakého faktoru v minulosti tak, aby se odvíjela podle jedincových představ • Typickým příkladem takového uvažování je věta: „Kdybych jen tenkrát ráno nezaspal, mohl jsem dnes být šéfem oddělení.“ • Toto uvažování může vést k paradoxním emocím • Toto uvažování je vědomé a vyžadující úsilí, není vždy záměrné, může se stát obsesí, neužitečnou ruminací Příklad: Pokud neuspějeme v testu o půl bodu, budeme mnohem zklamanější, než pokud bychom neuspěli o deset bodů, i když jsme objektivně uspěli lépe. Možnosti zdokonalení sociální kognice • Narušit důvěru lidí v jejich vlastní soudy O/ Vlastní úsudky lidí nejsou tak bezchybné, jak většinou věří O/ Vyučování základních statistických a metodologických principů