Udržování záměrně vytvářených výzkumných vztahů Jak číst kapitolu Field Relations? * Soubor inspirujících zkušeností, které je možno si prolistovat při terénním zkoumání, spíše než seznam opatření, které je nutno si pamatovat. O tom, jak se lidé "smiřují" s existencí výzkumníka v jejich okolí * Lidé se snaží výzkumníka nějak srozumitelně zařadit do spektra svých sociálních zkušeností a vzorců * Rizika: -- naprosté neporozumění existenci výzkumníka a významu jeho práce -- přesvědčení o naprostém porozumění existenci výzkumníka a významu jeho práce O tom, jak se lidé "smiřují" s existencí výzkumníka v jejich okolí * Lidé se snaží výzkumníka nějak srozumitelně zařadit do spektra svých sociálních zkušeností a vzorců * Jak čelit rizikům: -- Nakonec jde vždy o vybudování a udržení důvěry ve výzkumníka jako osobu a jeho záměr, ani ne tolik o porozumění jeho konání Co lidi zajímá na výzkumníkovi? * Je možné mu věřit? * Co nabízí jako známý, či přítel? * Lze s ním manipulovat, je možné ho nějak zneužít? (Hammersley -- Atkinson 1995:83) Blízkost výzkumných vztahů * pro různé typy výzkumu a v různých prostředích se hodí různé stupně zanoření do terénu * neplatí, že čím bližší přístup, tím "lepší" či "pravdivější" zjištění, jsou prostě vždy ovlivněna způsobem, jakým byla zjištění pořízena * ve feministickém pohledu je sociální blízkost etický imperativ Blízkost výzkumných vztahů * Rizika: * Omezení možnosti zkoumání skupiny. * Omezení komunikace s ostatními skupinami přílišným sblížením se s jednou skupinou. Jak může výzkumník pomoci přijetí do výzkumného prostředí? * Management dojmů -- v rámci etického jednání potlačovat dojmy, které by mohly být na překážku výzkumným vztahům a zdůrazňovat ty, které výzkumné vztahy usnadňují. (Hammersley -- Atkinson 1995:83) Management dojmů * Oblečení -- usnadňuje výzkumníkovi i ostatním komunikovat -- stejné, nebo podobné, jako je obvyklé ve zkoumaném prostředí, ale aby zachovávalo identitu výzkumníka Management dojmů * Adekvátní mluva a způsoby chování -- proměna chování mezi prostředími je sociálně přirozená, není to nic zvláštního pouze pro výzkumné vztahy -- také chování by mělo zachovávat identitu výzkumníka, aby působilo důvěryhodně Management dojmů * "Hodnota prosté sociability jako prostředku budování důvěry by neměla být podceňována." (Hammersley -- Atkinson 1995:83) Co je mimo možnosti managementu dojmů * Připsané vlastnosti -- pohlaví, vzhled, etnická a náboženská příslušnost, osobní styl, věk, hodnocení těchto vlastností v rámci kulturních a mocenských souřadnic -- nejsou sice jedincem změnitelné, ale to neznamená, že jsou zcela nemanipulovatelné v rámci výzkumných vztahů Pohlaví/gender jako překážka výzkumných vztahů * Omezení: -- segregované genderově strukturované aktivity a prostředí -- genderově připisovaná témata zkoumání * Potenciál: -- pozice cizince dává výzkumnici možnost pro výjimky z pravidla -- muži jsou manipulovatelní ženskostí a naopak Cizinec jako analytická pozice * Setkání se s neznámým * Zahájení procesu poznávání * Definování nových faktů * Snaha o pochopení významu nových faktů * "Krok za krokem" propojování nových faktů se systémem již vlastněných znalostí Cizinec vs. outsider * Cizinec je jedním typem outsidera (jedince stojícího vně prostředí těch, kteří se cítí být akceptovaní a mající naději na úspěch ve skupině) * Výzkumník coby cizinec se snaží přiblížit, případně "zneviditelnit se", ale nesplynout, zachovat si kritický odstup. Cizinec jako analytická pozice * Analytická pozice cizince znamená, že výzkumník se brání resocializaci do poznávané kultury, zachovává si svou perspektivu a snaží se neztratit rozlišovací schopnost mezi oběma. Těžkosti pozorování ve známém prostředí * Máme předem vytvořené a zautomatizované poznávací a výkladová schémata o realitě a těžko je podrobujeme vědomému kritickému náhledu. * Lidé v prostředí se těžko adaptují na to, že "jakoby nevíme" o kultuře základní věci a ptáme se na ně. (Hammersley -- Atkinson 1995:103) Going native * Upřednostňování jednoho hlediska na výklad fenoménu, většinou hlediska, které je v souladu s výkladem jedné preferované výzkumné skupiny. * Neexistence odstupu od hlediska preferované skupiny. * Ochrana a oslava preferované skupiny. Stres způsobený terénním zkoumáním * Podstupování nestandardních zkušeností * Marginal native -- Žije v prostředí -- Zkoumá prostředí * Syndrom neadaptování se -- pocity nekompetence -- pocity strachu -- pocity naštvanosti -- pocity frustrace (Wintrob 1969) Stres způsobený terénním zkoumáním * Je nutné stále si udržovat od zkoumaného prostředí odstup, i když jsme již s prostředím detailně obeznámeni a cítíme se v něm dobře. * V prostředí by výzkumník neměl setrvávat "nazdařbůh" zbytečně déle, než jak dlouho potřebuje k tomu, aby získal potřebné poznatky. Odchod z terénu * Většinou se odchod z terénu kryje s ukončením výzkumné práce, ale ne vždy. Kde tomu tak je, je odchod snadnější. * Je potřeba se rozloučit a nastavit budoucí vztahy s těmi, kteří se výzkumu zúčastnili. * Může být doprovázen dohodou o použití získaných poznatků. Jaké výzkumné vztahy jsou ideální? * V každém prostředí jsou to jiné vztahy, které jsou: * možné * žádané (Hammersley -- Atkinson 1995:80) * Jediná osoba se může v rámci výzkumu pohybovat v různých prostředích (doma a v práci).