Vhodnost použití terénního výzkumu. Jak připravit terénní výzkum. Etnografie * "... zahrnuje účast etnografa, ať již otevřenou, nebo skrytou, na každodenním životě lidí po značné časové období, při níž pozoruje, co se děje, poslouchá o čem se mluví, pokládá otázky -- etnograf tedy shromažďuje jakákoliv dostupná data, aby s jejich pomocí osvětlil témata, na která je zaměřen daný výzkum." (Hammersley -- Atkinson 1993:1) Kvalitativní data * "Síla kvalitativních dat spočívá v tom, že jsou přirozeně uspořádaná a popisují každodenní život. Vyznačují se lokální zakotveností, přičemž kontext dění není od nich odstřihován. Mají být bohatá a holistická a popisovat podrobnosti případu za delší časový interval, přitom se snažíme jít za Co a Kolik a blížit se k Proč a Jak." (Hendl 1999:74) Etnografický plán versus realita * Etnografický výzkum se nedá bez dalších pozměňování předem naplánovat, ale to neznamená, že se na něj nelze připravit. * Návrh výzkumu by měl být reflexivní proces, který se promítá do všech stádií výzkumného projektu. (Hammersley -- Atkinson 1993:23-24) Interaktivní model návrhu výzkumu Záměry/ Předběžné výzkumné nápady * Na základě teoretických znalostí * Na základě nedostatku teoretických poznatků * Překvapivá skutečnost, nebo soubor skutečností * Samotné sociální události * Náhodná osobní zkušenost * Srovnání výzkumného tématu s osobní zkušeností * Systematičtější osobní zkušenost * Zkušenost nesouladu, konfliktu Hammersley -- Atkinson 1993:24-29 Konceptuální kontext * Zběhlost v teoretických poznatcích týkajících se tématu výzkumu nutně neznamená zátěž předem hotových představ, měla by přinášet tvůrčí představivost, co je všechno možné zkoumat a jaké otázky si klást. * Moment provokace k výzkumu neleží v zážitcích jako takových, zážitky se stávají zajímavými, či významnými až v kombinaci s teoriemi. (Hammersley -- Atkinson 1993:24,29) Výzkumné otázky I. / Od nápadů k výzkumným problémům * Nápady mohou být (zcela) pozměněny v průběhu další analytické práce na průběhu výzkumu. * Od výzkumného problému může být upuštěno, pokud se prvotní předpoklady ukáží jako mylné, nebo pokud se vyjeví, že problém nelze zkoumat. (Hammersley -- Atkinson 1993:30) Výzkumné otázky II. / Tématické a obecné výzkumné problémy * "... substanciální teorie se vyvíjí z výzkumu jevu v jednom konkrétním situačním kontextu. Formální teorie na druhé straně vycházejí ze zkoumání jevu v mnoha různých typech situací." (Strauss-Corbinová 1999:129) * V etnografickém výzkumu spolu tyto dvě roviny živě komunikují. (Hammersley -- Atkinson 1993:31) Metody * Kvalitativní data se získávají kvalitativním pozorováním, nebo kvalitativním dotazováním. (Hendl 1999) * Zvolená metoda (a výzkumné otázky) musí být také zváženy z hlediska technické a finanční dostupnosti zkoumání plánovaného tématu v plánované lokalitě/komunitě. (Hammersley -- Atkinson 1993:1) Validita I. * Validita = platnost (kvalita metod a výsledků sociálně vědného výzkumu) * Validita spočívá v získání podkladů pro rozlišení důvěryhodných a nedůvěryhodných zjištění, nejedná se o hledání objektivní pravdy. (Maxwell 1996:87) * Klíčovým hlediskem validity je zřetel na její ohrožení. Reliabilita * Reliabilita = spolehlivost (přesnost měřících nástrojů a absence chyb při opakovaném měření). * Týká se pouze měřících nástrojů (technik výzkumu), nikoliv teoretického ukotvení a kvality interpretace zjištění. Validita II. * Validita popisu je ohrožována nepřesností a neúplností dat, validita interpretace je ohrožována užíváním vlastního významového rámce, namísto rámce studovaných lidí a jejich popisu jednání, validita teorie je ohrožena nevnímáním odlišných dat a nepokoušením se o alternativní vysvětlení studovaného fenoménu. (Maxwell 1996:89-90) Studované prostředí * Prostředí nejsou přirozeně se vyjevující fenomény, ale jsou vytvářeny skrze kulturní definice a sociální strategie. * Je nutný kompromis mezi hloubkou prozkoumání prostředí a množstvím zkoumaných prostředí. (Hammersley -- Atkinson 1993:40-41) Studované prostředí a případy * Prostředí je pojmenovaný kontext, ve kterém se vyskytuje fenomén, který bychom mohli studovat z rozmanitých úhlů pohledů. Případ je pak označení pro ty dané fenomény viděné z určitého úhlu. ... Pro prozkoumání případu bývá nutné překročit hranice nastavení, abychom prozkoumali případ ze všech důležitých hledisek. (Hammersley -- Atkinson 1993:41) Hledání případu pro výzkum * Jednotka vzorku není konkrétní osoba, je to soubor systematicky vybraných vlastností, které se logicky váží k zadání výzkumu. Hledání případu pro výzkum * Na základě statistických údajů -- Kritérium pestrosti -- Kritérium vyváženosti -- Ohled na zkoumané skutečnosti -- Ohled na povahu případu * Vycházející z (budované) teorie -- Minimalizace rozdílů mezi jednotkami pozorování, aby bylo možné vymezit základní parametry studované kategorie -- Následná maximalizace rozdílů mezi jednotkami pozorování, aby bylo možno prověřit úplnost vznikající teoretické konstrukce/kategorie. Vytváření vzorku z pozorovaného případu * Jak vzorek pořizovat -- V rámci všech relevantních vlastností -- Co nejvíce systematicky a explicitně * Důvody pořizování vzorků -- Limity výzkumu (finanční, časové, personální) -- Limity dostupnosti zkoumaného prostředí (fyzická dostupnost, limit narušování každodenního žití) Základní dimenze pořizování vzorku I. * Čas -- V čase se odehrávají v rámci téhož prostředí různé aktivity -- Běh času, načasování aktivit a "denní rozvrh" mohou být samy o sobě výzkumným tématem. Základní dimenze pořizování vzorku II. * Lidé -- Kategorie lidí optikou členů zkoumaného prostředí -- Kategorie lidí optikou vnějšího pozorovatele Základní dimenze pořizování vzorku III. * Kontext -- V rámci stejného prostoru se podle situace mohou lidé chovat podle různých pravidel -- Goffmanovský přední a zadní region (Goffmann 1999) -- Kontexty neznamenají různá místa, ani nutně pevně stanovené časy!