5. přednáška Eva Šlesingerová SAN303 Rozhovory § Povaha kvalitativních dat a práce s nimi: § Kvalitativní společenskovědní data mají zpravidla povahu nahrávek rozhovorů a přepisů těchto nahrávek. § Rozhovory mohou mít částečně strukturovanou povahu (připravené otázky a odpovědi na ně) nebo mohou být zcela nestrukturované a mít spíše povahu vyprávění. § předmětem zájmu nejsou konkrétní osoby, ale sociální jevy, kategorie, problémy apod., o kterých rozhovor vypovídá. Rozhovory Onestrukturované, open-ended Osemi-strukturované Ostrukturované OTváří v tvář rozhovory (Telefonní rozhovory 1/2 nahrané / poznámky k rozhovoru přepisy Obvyklý postup práce s rozhovorem: § získání kontaktu (často od některého z dříve interviewovaných subjektů) § dohodnutí schůzky, vysvětlení důvodu zájmu, získání souhlasu k provedení rozhovoru a k pořízení jeho nahrávky § na diktafon nahrávaný rozhovor § přepis rozhovoru § analýza přepisu, případně i nahrávky (může probíhat i v týmu) § případný nový kontakt se subjektem, další kolo rozhovoru, přepis, analýza § publikace výsledků analýzy, která obvykle obsahuje úryvky z rozhovorů zbavené odkazů ke konkrétním jménům a místním názvům, pokud výzkumník nezískal souhlas k uvádění skutečných jmen subjektů § posledním krokem může být archivace rozhovorů (buď pouze pro potřeby výzkumníka, nebo s možností přístupu širší odborné veřejnosti) Osobní údaje obsažené ve výzkumném rozhovoru § Vzhledem k ochraně osobních údajů chápeme výzkumný rozhovor následujícím způsobem: § Výzkumný rozhovor má dvě části § kontakt na konkrétní osobu – z jeho pomocí lze subjekt rozhovoru jednoznačně identifikovat; tento údaj má povahu osobního údaje § nahrávka rozhovoru a její přepis – často obsahuje údaje, které by mohly vést k identifikaci dotčených osob, ale povaha těchto údajů si pro případnou identifikaci osob vyžaduje nepřiměřené úsilí: identifikace je možná jedině spojením různých náznaků roztroušených v nestrukturovaném nebo jen částečně strukturovaném textu rozhovoru; tyto údaje tedy samy o sobě nemají povahu osobních údajů. § Přepis rozhovoru má tedy povahu osobního údaje jedině tehdy, pokud je zpracováván společně s kontaktem na jeho původce. Rozhovory v praxi § 1) Při pořizování rozhovoru je interviewovaný subjekt označen kódem (číslem, pseudonymem apod.). § 2) Všechny následně vzniklé dokumenty (nahrávka rozhovoru, přepis nahrávky, seznamy citací z přepisů apod.) jsou označovány tímto kódem a nikoli skutečným jménem subjektu údajů. § 3) Pokud tyto dokumenty i potom obsahují jednoznačné identifikační údaje (subjekt rozhovoru se na začátku rozhovoru představí, uvede datum narození apod.), budou i tyto údaje nahrazeny kódem. Rozhovory v praxi § 4) Tak vzniknou dva oddělené soubory dat s různým statutem § a. soubor kontaktů (zpravidla jméno, adresa, telefon) opatřený kódy, odkazujícími k přepisům § b. soubor nahrávek, přepisů těchto nahrávek a dalších dokumentů vzniklých v průběhu analýzy § První soubor (a) bude mít povahu osobních údajů, druhý soubor (b) nikoliv. Rozhovory v praxi § 5) Zákon 101/2000 se potom bude týkat jen prvního souboru údajů (a). (Tyto údaje nejsou zdrojem analýzy. Jsou pouze pomůckou sloužící pro kontakt se subjekty rozhovorů pro různé účely: získávání dalších pater rozhovorů, informování subjektů o průběhu analýzy apod.) § Pro zpracování těchto údajů je nezbytný prokazatelný, v případě citlivých údajů písemný, souhlas subjektů. Rozhovory v praxi § 6) Pokud písemné souhlasy získat nelze nebo by to bylo příliš nákladné, pak je možné postupovat tak, že soubor kontaktů nebude obsahovat žádný odkaz (kód), který by je jednoznačně spojoval s přepisy rozhovorů. § Soubor kontaktů tak bude zcela oddělen od potenciálně citlivých údajů obsažených v rozhovoru. Soubor kontaktů bude zpracováván jen po dobu výzkumu a po jeho skončení (tj. “jakmile je to možné”) bude zničen. Informovaný souhlas • Souhlasím s tím, aby rozhovor s Janem Novákem pořízený Evou Šlesingerovou dne 30.9.2007 • (a) byl zpracováván v rámci výzkumného projektu … • (b) byl po skončení projektu předán do archivu pro použití v rámci dalších výzkumů (ano/ne) • Přeji / nepřeji si, aby moje jméno bylo uváděno v publikacích založených na tomto rozhovoru. • Datum: Podpis: Archivace rozhovorů § Archivace má sloužit jednak k lepšímu využití vložených nákladů a jednak k rozšíření možností kontroly výzkumného postupu ze strany vědecké komunity. § Vzhledem k ochraně subjektů rozhovorů je na praxi archivace kvalitativních sociologických dat důležité, že jde o archiv s kontrolovaným přístupem, obsah archivu je dostupný jen odborné veřejnosti a je chráněn celou řadou opatření. – 1) archivace rozhovoru včetně kontaktu na jeho subjekt; spolu s písemným (prokazatelným) souhlasem k jeho použití, ze kterého musí vyplývat souhlas s archivací – 2) archivace rozhovoru neobsahující kontakt na jeho subjekt; takový rozhovor neobsahuje osobní údaje a proto se na něj nevztahuje zákon 101/2000 ani povinnost archivovat spolu s ním písemný (prokazatelný) souhlas k archivaci; Rozhodnutí o archivovatelnosti rozhovoru leží plně na odpovědnosti výzkumníka, který rozhovor do archivu poskytuje. Narativní interview § Otevřený, hloubkový rozhovor. V narativním interview je informant/ka povzbuzován k tomu, aby ve spontánním vyprávění zprostředkoval: § Spolu se svými osobními životními prožitky i kolektivně- historické biografické události s jejich konkrétními situačními průběhy Narativní interview § Spontánní vyprávění, vrstvení prožitků a proces vzpomínání § 1. Téma interview a jeho příběhový charakter, vyjednávací fáze rozhovoru (povzbuzování, podpora informanta) § 2. Monologická povaha počáteční fáze vyprávění, posluchačská práce výzkumníka, zákaz intervencí, které rozhovor nově tematizují (spontánní vyprávění) Narativní interview § 3. Narativizující otázky: nerealizovaný vypravěčský potenciál. Schopnost iniciace dalšího vyprávění § 4. Otázky, které stimulují popisné a argumentativní vyprávěcí aktivity (portrétování, situace, sociální světy) Narativní interview § Rekonstrukce sociálních a biografických procesů, které jsou strukturovány jako procesy v chronologickém sledu přediva toho, co bylo před tím a co potom § Bariéry rozvzpomínání: aktualizace usazených prožitků, v průběhu rozhovoru se může kognitivně neuchopené stát průhlednějším, uspořádanějším. Narativní interview § NI se nehodí na všechny události a jevy. Je aplikovatelné tam, kde se dá vyprávět příběh, kde sociální jev má charakter prožitého procesu. Vzpomínání. § Nelze při snaze o kvantitativní popis zkoumaného jevu. § Časově náročné (ve fázi sběru dat, přepisů, analýzy) § CÍL: Objevení nových procesů, interpretací § Zákaz předkódování Focus group § Také nazývané „skupinové interview” (evaluace projektu, skupinová dynamika) § strukturovaný, polo-strukturovaný a nestrukturované formáty § Role moderátora § Focus group ne jako jediná výzkumná technika (míru konsensu o tématu, specifická skupina: experti, názoroví vůdci,apod.) Kategoriální systémy Základní analytické proměnné § Prostor – kde se nacházela osoba, objekt, událost § Objekt – o jaký objekt se jednalo, kdo ho použil, kde a pro jaký účel § Aktivity – kdo dělal co, kde to dělal a kdy § Události – jaké aktivity se projevovaly, kde, jak dlouho, kdo se na nich podílel Kategoriální systémy Základní analytické proměnné § Čas – jaké aspekty času jsou důležité (často, naposled, atd.) § Aktéři – jaké skupiny lze identifikovat, co dělají, co si myslí a o jiných § Cíle – jaké jsou individuální a skupinové cíle § Názory a pocity – co si členové jednotlivých skupin myslí a jaké mají názory k příslušnosti ke skupině a o událostech, jaké prožívají emoce a jak je vyjadřují Analytické postupy jsou navrženy tak aby: § Spíše vytvářely než pouze ověřovaly teorii § Dodávaly výzkumnému procesu kritičnost, která je předpokladem „dobré“ vědy. § Pomáhaly analytikovi s překonáním jeho předsudků a domněnek, které vnáší do výzkumného procesu a které by se u něj během výzkumu mohly vyvinout. § Zajišťovaly zakotvení a hutnost a rozvíjely citlivost a integraci nutnou pro vytvoření bohaté, úzce provázané, vysvětlující teorie. § Je nutné udržovat rovnováhu mezi tvořivostí, vytrvalostí, kritičností a teoretickou citlivostí. Kódování § Analýza v zakotvené teorii se skládá z hlavních tří typů kódování: § 1. otevřeného kódování § 2. axiálního kódování § 3. selektivního kódování § Hranice uměle vytvořené, v praxi přecházíme od jednoho typu k druhému Kódování § Definice termínů: § Pojmy: Pojmová označení přidělená jednotlivým událostem, případům a jiným výskytům jevu. § Kategorie: Třída pojmů. Tato třída vznikne, když se při vzájemném porovnávání pojmů zdá, že náležejí podobnému jevu. Pojmy seskupené do vyššího řádu – pod abstraktnější pojem nazývaný kategorie § Kódování: Proces analýzy údajů § Otevřené kódování: Proces rozebírání, prozkoumávání, porovnávání a kategorizace údajů. Kódování § Definice termínů: § Vlastnosti: Znaky nebo charakteristiky náležející kategorii § Dimenze: Umístění vlastnosti na nějaké škále § Rozložení na dimenze: Proces rozložení vlastností na její jednotlivé dimenze Postup § Označování jevů (pojmy, se kterými se dá pracovat) § Určování kategorií (seskupování pojmů, použití již existujích pojmů: musím se k nim vymezit, slova, která používají informátoři) § Vlastnosti (Paní v červeném: typ činnosti, frekvence výskytu, míra, intenzita, délka trvání) § Rozhovor, dokument, poznámky: řádek za řádkem (věty, slova) § Celý dokument (o co tu jde?) § Využití kladení otázek § Ne konkrétní, ale obecně zaměřené (lidí s se zkoumaným problémem) § Otázky časové, prostorové, upřesňující, technické Analýza slova,větného úseku, věty § Význam slova: pivo, rodina, kamarád § „Pokud si možné významy během interakce neověřujeme s mluvčími nebo pokud se nenaučíme ptát, jaké významy mají pro naše respondenty různé, z analytického hlediska významné, termíny, omezujeme tím potencionální rozvoj své teorie“. § Technika porovnávání: § Technika protikladů (posilování a šachy: věk, místo, speciální nářadí, čas; muži vs. ženy) § Porovnávání dvou nebo více jevů: § ženy štíhlé, ženy neštíhlé § Porovnávání se vzdálenými jevy § Hraní na housle, kulturistika Další kódování § Otevřené kódování údaje rozděluje a umožňuje určit některé kategorie, jejich vlastnosti a umístění na dimenzionálních škálách. Axiální kódování tyto údaje novým způsobem skládá dohromady vytvářením spojení mezi kategorií a jejími subkategoriemi. § AK: bližší určení kategorie(jevu) pomocí § Podmínek, které ji zapříčiňují § Kontextu, v němž je zasazen § Strategií jednání a interakce, pomocí kterých je zvládán, vykonáván § Následků těchto kategorií