pondělí 27. září 2004, 09:26 SEČ - Jan Čáp - redaktor BBC Potomci rebelů z lodi Bounty stanuli před soudem. Na jihopacifickém ostrově Pitcairn podle britských úřadů začíná soudní proces se sedmi potomky legendárních vzbouřenců z Bounty. Ti jsou obvinění z více než devadesáti mravních deliktů, včetně pohlavního zneužití nezletilých dívek. Žaloba rozdělila i jindy pevně semknutou, silně izolovanou a zhruba padesátičlennou komunitu skalnatého ostrova, který leží mezi Novým Zélandem a Peru. Pitcairn patří k nejodlehlejším ostrovům vůbec. Patří do správy britského guvernéra na Novém Zélandu, ale místní záležitosti dosud řešila místní ostrovní rada. Obvinění letos u novozélandských soudů protestovali proti tomu, aby byli souzeni podle britského práva. Tvrdili, že když jejich předkové před dvěma stovkami let podpálili loď Bounty, vymanili se z britské nadvlády. Tento argument Nejvyšší soud v Aucklandu sice odmítl a připomněl advokátům, že jejich mandanti jsou držitelé britských pasů, nicméně obvinění získali právo bránit se v procesu na vlastním ostrově: "To, že obvinění mohou zůstat v komunitě, ve které žijí a jejíž podporu budou potřebovat, má své výhody," říká státní zástupce Simon Moore, který upozorňuje, že proces na domácí půdě požadovali všichni obyvatelé Pitcairnu. Nevázaný pohlavní život Obvinění, která se vztahují na pohlavní delikty spáchané v uplynulých téměř čtyřiceti letech, se na veřejnosti objevují už několik roků. U britského guvernéra si na předsudky nevázaný pohlavní život domorodců občas stěžovali turisté, kauzu pak obecně otevřela kniha britské novinářky Dea Birketové, která v roce 1997 vydala knihu Had v ráji. Ta údajně odhalila temnou stránku komunity v Pitcairnu, kde "nedostatek možností vede k jinde neakceptovatelným praktikám v mezilidských vztazích." Na pohlavní zneužívání si britské policie před pěti lety stěžovala i jedna z domorodek. Potomci námořnických rebelů však tvrdí, že vnější svět pouze nechápe jejich způsob života. Od dvanácti je to normální "Pohlavní styk s dvanáctiletou je u nás zcela normální," uvedl nedávno pro New Zealand Herald jeden z Pitcairňanů. Zástupce guvernéra Matthew Forbes uvádí, že přípravy žaloby byly velice komplikované, už kvůli ojedinělosti případu: "Chystalo se to dlouho a vyšetřování byl dost komplexní a z právního hlediska je to dost komplikovaný případ, Myslím, že všichni si uleví, když konečně začne samotný proces." říká zástupce guvernéra. Vyšetřování připravoval státní zástupce Simon Moore, který upozorňuje, že o rozsudku nebude výjimečně rozhodovat porota: "Britské úřady v Aucklandu založily zvláštní logistický tým, který se tímto případem zabývá už více než dva roky. Tito lidé se zabývají unikátním případem, který si podle mého žádá i unikátní řešení," uvádí Moore a pokračuje: "Hlavním rozdílem je, že nemáme porotu, což by vzhledem k osídlení ostrova bylo asi nemožné. Případy budou rozhodovat jednotliví soudci." Rozhodne proces o přežití? Podle některých pozorovatelů bude mít proces zásadní vliv na přežití celé komunity. Případné uvěznění sedmi mužů by pravděpodobně silně destabilizovalo pokrevně spřízněnou komunitu, která je ekonomicky závislá na rybolovu a prodeji řemeslnických výrobků projíždějícím turistům. Všichni obyvatelé ostrova byli ještě před příjezdem soudců z Tahiti požádáni, aby odevzdali zbraně. Podle Bryna Nicolsona z britského zastupitelství na Novém Zélandu to byl krok nezbytný kvůli rozměrům ostrova i citlivosti obvinění: "Kvůli procesu bude na ostrově navíc 30 lidí, kteří prostor neznají. Území ostrova je přitom velice malé, takže nemůžeme vyloučit, že by někdo mohl například vkročit do palebné čáry lovce, který střílí divoké kozy v křoví." Podle Nicolsona je předmět soudního řízení navíc velice senzitivní, takže na ostrově vládne určité napětí. Hlavním záměrem zastupitelství tedy bylo podle něj zajistit, aby se nenastaly nežádané komplikace. Napětí domorodců v příštích podle odhadu šesti týdnech pocítí zřejmě soudci, advokáti i novináři. Nadřazení Britové Pitcairňané sice trvají na tom, aby obvinění byla prošetřena, zároveň se jim nezdá údajná nadřazenost, se kterou s nimi prý jednají britští úředníci: "Chovají se k nám jako bychom byli vraždící, pohlavně nadržená smečka posedlá střílením, která se bez koltů ani neobejde," napsal elektronickou poštou jeden z domorodců. Už zmiňovaná britská novinářka Dea Birkettová popisuje zvláštní propojenost místní komunity následovně: "Na ostrově mají obyvatelé pouze čtyři příjmení, pocházející od jejich povstaleckých předků z Bounty, a žije tam pouze devět rodin. Všichni jsou tedy mezi sebou různě spříznění, takže tam na jedné straně panuje pocit soudržnosti pocit jedné velké rodiny." Jak ale Dea Birkettová dodává, na druhé straně jsou části téhle rodiny neuvěřitelně rozhádané. Na Pitcairnu prý žijí sestry, které spolu nepromluvily několik let a je to přitom společenství žijící na tak malém prostoru, že členové komunity spolu tráví celý den. Komunita, kterou si na neobydleném Pitcairnu v lednu 1790 založilo osm vzbouřenců z Bounty, šest Tahiťanů a dvanáct Tahiťanek s dítětem, zažil už mnoho krvavých zločinů. V příštích šesti týdnech proti ní má poprvé vnější svět uplatnit své paragrafy.