SOC119: ÚVOD DO SOCIOLOGIE PRO NESOCIOLOGY 2. Sociologie jako forma vědomí i individuální zábava. 26. 2. 2007 Jaro 2006/2007 Pro zopakování O/ Sociologie jako produkt modernity O/ Člověk jako tvor sociální O/ Sociologie nehodnotící O/ Sociologie jako perspektiva O/ Sociologická imaginace Sociologie a sociální očekávání O/ Od sociologů se očekává, že jejich zkoumání poskytne informace o tom, jak by měly být věci ve společnosti uspořádány, aby vyvolaly žádoucí chování a aby naopak bylo eliminováno vše ostatní, co by navržený model řádu ohrožovalo → požaduje se návod, jak určité lidi proměnit ze subjektů vlastního jednání v objekty zasahování a manipulace ze strany jiných lidí O/ Výše uvedené očekávání se v podstatě rovná požadavku, aby sociologické myšlení produkovalo recepty na kontrolu lidských interakcí (tzv. využitelné vědění) → „manažerské“ chápání sociologie Sociologie – jak být vědou? 1. Replikace postupů standardních věd (scientismus) - příklad: Durkheim a sociální fakta 2. Reflexe a modifikace (interpretativismus) - příklad: Weber a sociální jednání 3. Legitimizace účinností (pragmatismus) - příklad: americká sociologie a praktické využití Sociologické porozumění (Bauman) O/ Sociologické porozumění je porozuměním prostřednictvím vztahovovsti, jež situuje lidi vzhledem k tomu, jak je jejich život svázán s jinými; ukazuje nejen to, jak naše životy probíhají, ale také to, jak souvisejí s událostmi a procesy, které se vymykají naší každodenní zkušenosti. O/ Sociologie nabízí něco, co je zásadní pro sociální život obecně: interpretaci zkušeností na základě porozumění a vysvětlení. O/ Rozdíl mezi tím, co víme bez sociologie, a tím, co víme poté, co jsme pročetli sociologické studie, není rozdílem mezi omylem a pravdou. O/ Sociologie nabízí možnost „myslet jinak“, tj. zahrnout do našich úvah i ty aspekty skutečnosti, k nimž běžně nepřihlížíme. Co dělá sociolog? (Berger) O/ Sociolog je osoba, která se intenzivně, ustavičně a bez skrupulí zajímá o to, co lidé dělají. O/ Ve své snaze porozumět se sociolog pohybuje světem člověka bez ohledu na obvyklé demarkační linie. O/ Sociolog je člověk, který navzdory svému akademickému titulu a proti své vůli musí naslouchat pomluvám, je v pokušení nahlížet klíčovými dírkami, číst cizí dopisy a otevírat zavřené skříňky. O/ Sociolog se bude zabývat věcmi, které jiní považují za příliš posvátné nebo příliš odporné pro věcné a objektivní zkoumání. Sociologie jako transformace vědomí O/ Půvab sociologie spočívá v tom, že její perspektiva umožňuje vidět v novém světle svět, v němž všichni žijeme své životy. O/ První moudrostí sociologie je poznatek, že věci nejsou tím, čím se zdají být. O/ Sociologův vlastní život je nevyhnutelně součástí předmětu, který zkoumá. O/ Sociologie vede k transformaci vědomí, která je existenciálně mnohem důležitější než v mnoha jiných intelektuálních oborech, protože je mnohem obtížnější ji izolovat v nějaké speciální přihrádce mysli. O/ „Kulturní šok“ tvoří průvodní jev sociologického zkoumání. Sociologie jako „umění nedůvěry“ O/ Klást sociologické otázky předpokládá, že se zajímáme o zkoumání určité distance od běžně přijímaných nebo oficiálně proklamovaných cílů lidského jednání. O/ Sociologická perspektiva může být srozumitelně popsána takovými slovy jako vidět skrz nebo dohlédnout za, ale také výrazy používanými v běžné řeči jako prohlédnout něčí hru, vidět za scénu či nenechat se opít rohlíkem. Sociologický problém O/ Sociologický problém se liší od sociálního problému. O/ Sociologickým problémem je vždy porozumět tomu, co se děje, z hlediska sociální interakce. O/ Základními sociologickými problémy nejsou zločin, ale zákon, nikoliv rozvod, ale manželství, nikoliv rasová diskriminace, ale rasově podmíněná stratifikace, nikoliv revoluce, ale vláda. O/ Sociologickými problémy tedy není ani tak to, proč některé věci „jdou špatně“ z hlediska oficiálních úřadů, ale především to, jak celý systém funguje, jaké jsou jeho předpoklady a jakými prostředky je udržován pohromadě. O/ Schopnost dívat se na určitou situaci s výhodou zaujetí stanovisek konkurenčních systémů interpretace je jedním z charakteristických znaků sociologického vědomí. Sociologie jako demaskování O/ V sociologickém vědomí existuje odhalující motivace. O/ Sociolog bude samotnou logikou své disciplíny ponoukán k tomu, aby demaskoval sociální systémy, jež studuje. O/ Kořeny sociologické motivace k demaskování skutečnosti nejsou psychologické, ale metodologické. O/ Sociologický referenční rámec se svou vnitřně zabudovanou metodou hledání jiných úrovní skutečnosti, než jsou ty, které zprostředkuje oficiální interpretace společností, s sebou nese logický imperativ proniknout za aspirace a propagandu, jimiž lidé zastírají své vzájemné jednání. O/ Motivace k demaskování skutečnosti vede sociologii k proniknutí za kouřovou clonu slov skrývajících nepřiznané a často nepříjemné pohnutky jednání. Neuctivost sociologie O/ Sociologické vědomí predisponuje člověka k uvědomění si jiného světa, než je svět středostavovské úctyhodnosti, k uvědomění, které s sebou vždy nese zárodky intelektuální nekonvenčnosti. O/ Nekonvenčnost a neuctivost jsou potencialitou sociologického myšlení. O/ Úplná konvenčnost myšlení znamená nutně smrt sociologie. Relativnost sociologie O/ Sociologie je tolik v souladu s moderní dobou, jelikož představuje vědomí světa, v němž byly hodnoty radikálně realtivizovány. O/ Výrazné rozšíření možností dané moderní dobou (v porovnání s tzv. tradiční společností) vede k vědomí, že vlastní kultura včetně toho, co je pro ni základní, je v prostoru a čase relativní. O/ Vědomí relativity, které bylo dříve vlastní jen malé skupině intelektuálů, dnes vystupuje jako obecný zřetelný fakt. O/ V moderním světě nelze existovat s plným vědomím bez přesvědčení, že morální, politická a filozofická stanoviska jsou relativní (tj. podmíněná vzhledem k určité sociální situaci).