SOC119: ÚVOD DO SOCIOLOGIE PRO NESOCIOLOGY 10. Člověk a sociální prostor. 23. 4. 2007 Jaro 2006/2007 Město v tradičních společnostech O/ Malá rozloha a nízký počet obyvatel O/ Vnější hradby, vnitřní segregace různých částí, malé množství ulic O/ Spojení místa bydliště a místa práce O/ Řídká síť silnic mezi městy (vojáci, obchodníci) O/ Malý vliv na venkovské zemědělské oblasti, sporadický styk s venkovskými obyvateli, rozdíly v životním stylu O/ Převážná většina obyvatelstva žijící mimo města Urbanizace O/ Urbanizace = proces rozvoje měst a městské kultury života O/ V demografickém smyslu znamená urbanizace jednak zmnožení bodů koncentrace obyvatelstva (tj. měst), jednak jejich zvětšování → rostoucí podíl městského obyvatelstva O/ Ziólkowski: různé typy (dimenze) urbanizace: a) ekonomická – růst počtu osob zaměstnaných mimo zemědělství b) demografická – stěhování z venkova do měst c) prostorová – změna hmotného a prostorového uspořádání sídel d) sociální – osvojování si městského způsobu života O/ Urbanizace představuje jeden z dílčích procesů v rámci širokého komplexu procesů nazývaného modernizací (vedle industrializace, sekularizace apod.) Moderní města O/ Všechny moderní společnosti jsou značně urbanizovány. O/ Velkoměsto = sídlo, v němž žije více než 500 000 obyvatel O/ Konurbace = shluky měst vytvářející rozsáhlé zastavěné oblasti O/ Aglomerace = seskupení několika vzájemně těsně propojených sídel (územně, ekonomicky a sociálně), v němž je jedno sídlo dominantní a tvoří centrum O/ Megalopolis = úzké prostorové propojení velkoměst (např. východní pás USA) O/ V současnosti se masivní urbanizace odehrává i v zemích tzv. Třetího světa Urbanismus a městský život O/ Velkoměstský způsob života s sebou přinesl jistá specifika a jisté nové rysy (viz G. Simmel) O/ Urbanismus – lze rozlišit dva základní významy: O/ ne-sociologický → soubor názorů, metod a postupů uplatňovaných při vytváření sídel (měst) O/ sociologický → sociální organizace a způsob života měst O/ Hodnocení života ve velkoměstech se lišila: symbol civilizace a zdroj dynamiky a kulturní tvořivosti versus odcizený a nezdravý prostor plný sociálně patologických jevů. Chicagská škola a ekologie města O/ Chicago jako sociologická laboratoř (20. – 40. léta 20. stol.) → kvantitativní i kvalitativní zkoumání města a problémů s ním spjatých O/ R. E. Park, E. Burgess, L. Wirth O/ Sociální ekologie = studium procesů vzájemného přizpůsobování se mezi lidskými společenstvími a jejich fyzikálně prostorovým prostředím O/ Ekologie města – aplikace principů přírodovědné ekologie na oblast lidských sídel („ekosystém“, „nika“) O/ Rozvoj jednotlivých čtvrtí a částí města odráží způsoby adaptace jeho obyvatel a jejich zápas o živobytí. O/ Model koncentrických kruhů a oblast vnitřního města (inner city) Urbanismus jako způsob života (Wirth) O/ Velkoměsto charakterizuje situace, kdy vedle sebe žije velké množství lidí v těsné blízkosti, aniž by se přitom osobně znali (x venkov) → neosobnost O/ Vztahy mezi obyvateli měst jsou spíše zběžného a účelového charakteru (→ role). O/ Prostředí města charakterizuje vysoká míra mobility a soutěživosti. O/ Urbanismus jako způsob života se netýká jen části společnosti (tj. města), ale vyjadřuje a ovlivňuje povahu širšího sociálního systému moderní společnosti. O/ Kritika Wirtha: nadhodnocení neosobnosti a přílišná generalizace Současné teorie urbanismu O/ Urbanismus není nezávislým a „přirozeným“ procesem a musí být analyzován v souvislosti s hlavními typy politických a ekonomických změn. O/ D. Harvey – urbanismus je součástí cíleně vytvářeného prostředí, jež vzniká v důsledku rozšíření průmyslového kapitalismu O/ V moderním urbanismu dochází ke kontinuální restrukturalizaci prostoru → zásahy státu, velkých firem a soukromých investorů O/ M. Castells – struktura města je symbolickým a prostorovým vyjádřením celospolečenských procesů O/ Město jako integrální součást vývoje hromadné spotřeby, která je výrazným rysem průmyslového kapitalismu Trendy vývoje měst na Západě O/ Suburbanizace = proces vytváření a osídlování předměstí (zastavěných území přiléhajících k městu) O/ Úpadek vnitřních měst – důsledek suburbanizace O/ Finanční krize měst – vliv rostoucího počtu chudých a nezaměstnaných O/ „Recyklace“ městských čtvrtí – renovace starých budov pro nové, zcela odlišné účely (→ gentrifikace) Města v globální perspektivě O/ Při urbanistických analýzách je třeba brát v úvahu souvislosti mezi lokálními a globálními faktory. O/ Logan, Molotch – 5 typů měst podle vztahu k nadnárodnímu systému ekonomických vazeb: O/ řídící centra O/ inovační centra O/ modulová výrobní místa O/ překladiště pro tzv. Třetí svět O/ „města důchodců“ O/ globální město (S. Sassenová) – 4 hlavní rysy: a) centrum řízení globální ekonomiky b) sídlo hlavních finančních společností a firem poskytující spec. služby c) místo výroba a inovace v nových odvětvích průmyslu d) trh produktů daných finančních společností a firem Problémy urbanizace Třetího světa O/ Rychle rostoucí velkoměsta Třetího světa se významně liší od měst v průmyslových zemích → osídlování okrajových částí chudými migranty O/ V žebříčku nejlidnatějších měst světa se čím dál více prosazují právě velkoměsta Třetího světa → hrozba přelidnění (vysoká porodnost + migrace z venkova) O/ Problémy Třetího světa se týkají i tzv. vyspělého průmyslového světa → masová migrace, hrozba válečných konfliktů Masová komunikace O/ Systém masové komunikace, který zaznamenal rozmach v moderních společnostech, vznikl v důsledku technologické revoluce v oblasti přenosu informací. O/ Jejich základním znakem je schopnost ovlivni široké, tj. masové publikum. O/ Masmédia jsou založena na dělbě práce mezi vrstvou odborníků, jejichž profesí je zprostředkovávání komunikace a jejím prostřednictvím ovlivňování masy obyvatelstva. O/ Populární kultura = forma zábavy (kultury), na níž participuje masové publikum (konzumenti) Analýza masové komunikace O/ Komunikační akt popíšeme dostatečně tehdy, odpovíme-li si na otázky: kdo, co, jak, komu a s jakým účinkem sděluje → O/ analýza komunikátora O/ obsahová analýza sdělení O/ analýza komunikačních médií O/ rozbor publika O/ analýza účinků komunikace O/ V moderní společnosti opírající se o masmédia přenáší štáb profesionálních komunikátorů zprávy informačního charakteru skrze neosobní média relativně diferencované mase publika Masová média a šíření informací O/ Masová média (jejich provozovatelé) nejsou často mocensky indiferentní institucí a stojí ve službách toho, kdo kontroluje společenský systém (soukromá x veřejnoprávní média) O/ Kontrola masmédií souvisí se strukturou vlastnictví v dané společnosti, s typem politického režimu, vlivem nátlakových skupin apod. O/ „Mediální imperialismus“ – vyplývá z privilegovaného postavení vyspělých průmyslových zemí (zejména USA) v mediální produkci a distribuci v globalizovaném světě O/ Problém zpravodajství – fakt, že světová zpravodajství jsou pod kontrolou velkých západních agentur, vede k tomu, že ve sdělovaných informacích může převažovat „perspektiva západního světa“. Obsah sdělení O/ Klasifikace obsahů sdělení (Eisenstadt): O/ technicko-instrumentální obsahy O/ obecně-kognitivní obsahy O/ normativní obsahy O/ Glasgowská skupina – analýza zpravodajského vysílání → „špatné zprávy“ O/ Problém objektivity a nezaujatosti, resp. (ne)ideologičnosti informací šířených masovými médii Prostředky masové komunikace O/ Rozmach masmédií se datuje do 19. století – rozvoj tisku O/ Předpoklady rozvoje masmédií: O/ Rozšíření gramotnosti v širších vrstvách O/ Zvýšená prostorová koncentrace potenciálního publika O/ Demokratizace společnosti → veřejnost O/ Vynoření se sféry volného času O/ Technická a technologická úroveň O/ McLuhan – sdělovací prostředek je sám o sobě sdělením („the medium is the message“) → povaha masmédií ovlivňuje strukturu a podobu společnosti O/ „Horká“ a „studená“ média (McLuhan) – podle míry participace příjemce Publikum a účinky masové komunikace O/ „Mýtus“ o všemocnosti médií a publiku jako atomizované mase O/ Koncept názorových vůdců a model dvoustupňové komunikace → sdělení probíhá nejprve od médií k názorovým vůdcům a až od nich k širšímu publiku O/ J. Thompson – kritika pojetí publika jako pasivního příjemce O/ Negativní účinky médií na publikum – příklad násilí na televizních obrazovkách Teorie masových médií O/ Habermas – masová média a rozvoj veřejné sféry (veřejnosti) O/ Baudrillard – hyperrealita a simulakra O/ Thompson – 3 typy interakcí: O/ tváří v tvář O/ zprostředkovaná O/ kvazi-interakce Média v éře globalizace O/ McLuhan – elektronická média vytvářejí globální vesnici → lidé po celém světě sledují vývoj hlavních světových událostí a stávají se tak všichni jejich spoluúčastníky (svět jako jedno místo) O/ Problém nadnárodních mediálních koncernů a otázka regulace masmédií O/ Rozvoj nových forem komunikace a masmédií – multimédia, Internet