SOC119: ÚVOD DO SOCIOLOGIE PRO NESOCIOLOGY 12. Sociologie jako věda 7. 5. 2007 Jaro 2006/2007 Věda a paradigma O/ T. Kuhn a koncept „normální“ vědy: normální věda = výzkum pevně zakotvený v jednom či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá vědecká komunita přijímá jako základ pro budoucí praxi. O/ Normální věda jako vědní obor, ve kterém komunita vědců přijímá shodné paradigma. O/ Paradigmata = přijímané příklady aktuální vědecké práce, příklady, které zahrnují zákony, teorii, aplikace a instrumentaci; to vše poskytuje model, že kterého vyvěrá určitá koherentní tradice vědeckého výzkumu. O/ Definice vědy má sociální charakter → věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru. Paradigma a sociální vědy O/ Je sociologie paradigmální vědou? O/ Univerzální paradigma, které by bylo univerzálně přijímáno alespoň pro nějaký podobor sociologie, neexistuje. O/ Rozdíly mezi exaktními a společenskými vědami: 1) Nálezy exaktních věd jsou přesnější a spolehlivější a jsou schopny produkovat nálezy, které mají deterministický, nikoliv stochastický (pravděpodobnostní) charakter. 2) Závěry v exaktních vědách mají univerzálnější platnost. 3) Exaktní vědy používají mnohem častěji experiment a jsou častěji schopny nabídnout spolehlivou výpověď o kauzálními vztahu mezi jevy. Přirozený a uzavřený systém O/ Přirozený systém je soubor proměnných, které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy. O/ Počet vztahů spojujících jeden přirozený systém s druhým je veličinou nižšího řádu. O/ Není možné vysvětlit chování systému, který není informačně uzavřený. O/ Informačně uzavřený systém je takový systém, který nemůže být ovlivněn ničím zvenku bez vědomí výzkumníka. O/ Interpretace chování informačně otevřeného systému může vést k vážnému zkreslení. O/ Existuje rozdíl mezi přirozenými systémy přírodních a sociálních věd → přirozené systémy v sociálních vědách jsou daleko komplexnější než systémy v exaktních vědách. Možné typy zkreslení (Disman) O/ Nepravá korelace O/ Vývojová sekvence O/ Chybějící střední člen O/ Dvojí příčina Redukce při popisu sociálních systémů O/ V sociálních vědách nelze nikdy pracovat s úplně popsaným přirozeným systémem → nutnost pracovat s redukovaným popisem reality O/ 4 roviny redukce informace v sociologickém výzkumu: 1. redukce počtu pozorovaných proměnných 2. redukce počtu analyzovaných vztahů mezi nimi 3. redukce populace na vzorek 4. redukce časového kontinua na popis jednoho nebo několika málo časových bodů Kauzalita O/ Abychom mohli prohlásit, že vztah mezi dvěma proměnnými má kauzální charakter, musí být splněny tyto podmínky: 1) musí existovat souběžné změny v obou proměnných 2) musí být vyloučena existence nějaké další, vnější příčiny 3) změny v obou proměnných se musí objevit v logickém časovém pořadí O/ Redukce časového kontinua a redukce počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi vylučuje kauzální analýzu dat v neexperimentální situaci. Transformace informací O/ Vedle redukce představuje druhý metodologický problém transformace informací. O/ Při zkoumání reality nutně dochází k překladu reality do symbolů jazyka. O/ Ve většině případů jsou pozorování a měření jevů nepřímá → studovaný jev je reprezentován nějakým indikátorem O/ Čím větší je vzdálenost mezi tím, co chceme studovat, a indikátorem, který jsme schopni pozorovat, tím větší je riziko zkreslení. O/ Veškeré závěry z empirického výzkumu se nevztahují na jevy, které chceme studovat, ale pouze na jejich indikátory. Hlavní sociologická paradigmata (Babbie) O/ Pozitivismus O/ Sociální darwinismus O/ Konfliktualismus O/ Strukturní funkcionalismus O/ Symbolický interakcionismus O/ Etnometodologie O/ Feminismus Příklad 1: Manželství optikou různých paradigmat O/ Manželství jako instituce naplňující společenskou funkci O/ Manželství jako výraz genderové nerovnosti a mocenský fenomén O/ Manželství jako racionální kontrakt O/ Manželství jako konstruovaný symbolický svět → Každé z paradigmat akcentuje určitý aspekt, umožňuje klást určité otázky a nacházet určité odpovědi. Příklad 2: Sekularizační „paradigma“ O/ J. Hadden – tzv. sekularizační teorie jako nekonzistentní a nesystematická „slátanina“ dílčích tezí O/ O. Tschannen – zkoumání klasických sekularizačních teorií O/ Jednotlivé sekularizační teorie netvoří žádnou „velkou“ teorii a na teoretické rovině jsou velmi různorodé; mají však všechny určitý společný „paradigmatický“ základ → sekularizační paradigma O/ Základní stavební kameny „sekularizačního paradigmatu“: diferenciace, racionalizace a světskost Teorie O/ Paradigmata reprezentují perspektivy, které nám poskytují způsob pohledu na sociální realitu a jsou založena na určitém souboru předpokladů o povaze dané reality. O/ Teorie představují systematické soubory navzájem provázaných tvrzení, jejichž cílem je vysvětlení určitého aspektu sociálního života. O/ Teorie zpřesňují a konkretizují paradigmata. Hlavní prvky sociální teorie O/ Teorie O/ Pozorování/zkoumání (observation) O/ Fakta O/ Zákony O/ Koncepty O/ Proměnné O/ Axiomy/postuláty O/ Propozice (tvrzení, teze) O/ Hypotézy Makroteorie a mikroteorie O/ Makroteorie se zabývají rozsáhlými sociálními celky, často celými společnostmi → makro-perspektiva O/ Mikroteorie si všímají sociálního života na úrovni jednotlivců a malých skupin → mikro-perspektiva O/ R. K. Merton – teorie středního dosahu Vědecké zákony O/ Snahou vědců je uspořádat fakta do podoby vědeckých zákonů. O/ Zákony = univerzální generalizace ohledně určité třídy faktů (jevů). O/ Zákony musí být skutečně univerzálními, nikoliv pouze nahodilými vzorci uspořádání vztahů mezi určitým souborem fakt. O/ Zákon není teorií; zákon je pozorovanou pravidelností, zatímco teorie je systematickým vysvětlením pozorování, jež se vztahuje k určitému aspektu sociálního života. O/ V sociálních vědách mají zákony odlišné postavení než ve vědách přírodních. Deduktivní a induktivní metoda O/ Deduktivní metoda je základem kvantitativního přístupu a vychází z teorie nebo z obecně formulovaného problému. O/ Induktivní metoda je základem kvalitativního přístupu a začíná pozorováním, v němž se pátrá po pravidelnostech, které existují v objektivní realitě. Kvantitativní přístup jako testování hypotéz O/ Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu, a proto je schopen řešit jen určitou kategorii problémů. O/ Kvantitativní výzkum může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. O/ Výchozím bodem kvantitativního výzkumu je formulace teoretických hypotéz, které jsou v následném procesu testovány. Koncepty a proměnné O/ Teorie podávají vysvětlení prostřednictvím konceptů. O/ Koncepty = abstraktní prvky, které reprezentují třídu jevů v dané oblasti zkoumání (např. anomie, status, symbolický kapitál apod.) O/ Proměnná = specifický druh konceptu → skládá se ze souboru atributů/hodnot Od axiomů k hypotézám O/ Axiomy (postuláty) reprezentují základní tvrzení či předpoklady, které jsou pokládány za pravdivé a samozřejmé a na nichž je vystavěna teorie. O/ Propozice jsou specifická tvrzení ohledně vztahů mezi koncepty, jež jsou odvozena z axiomatického základu. O/ Hypotézy formulují specifická testovatelná očekávání ohledně empirické reality, odvozené z obecnějších propozic. O/ Cílem (kvantitativního/deduktivního) výzkumu je testování hypotéz → verifikace/falzifikace