SOC119: ÚVOD DO SOCIOLOGIE PRO NESOCIOLOGY 7. Člověk jako skupinový tvor. Společnost a kultura – nerozlučná dvojice. 2. 4. 2007 Jaro 2006/2007 Příroda a kultura O/ Příroda jako sféra „nadlidská“, kterou nelze ovládat; kultura jako sféra „lidská“, kterou ovládat lze. O/ Hranice mezi přírodou a kulturou není jednou provždy daná a posunuje se. O/ Hlavním cílem a smyslem kultury je ustavení řádu a eliminace chaosu (nahodilosti a nepředvídatelnosti) v životě člověka a společnosti. Člověk jako skupinový tvor O/ Člověk vstupuje během života do interakce s nespočtem lidí (nejen fyzicky, ale i na dálku). O/ Blízkost druhých i nás vztah k nim nabývají různorodých podob. O/ Lidé často ve svém životě rozdělují druhé podle příslušnosti do skupin „my“ (vlastní skupina - in-group) a „oni“ (cizí skupina - out-group). O/ Obě skupiny se navzájem podmiňují a sehrávají důležitou roli při utváření vědomí vlastní identity. O/ Cizí skupina je imaginární opozicí, již vlastní skupina potřebuje pro svou sebeidentitu, soudržnost, vnitřní solidaritu a emocionální jistotu. Sociální kolektivity (x sociální skupiny) O/ Kolektivita = obecné označení pro jakékoliv uskupení lidí O/ Sociální kategorie = množina osob, které vykazují jeden či více společných shodných znaků, přičemž mezi těmito osobami neexistuje přímá interakce či komunikace O/ Sociální agregát = množina osob, které jsou spojeny fyzickou či geografickou blízkostí, mezi nimiž nedochází k systematické interakci (tj. netvoří soc. skupinu) O/ Dav = seskupení většího počtu osob, které jsou v prostorové blízkosti a jsou spojeny zaměřením zájmu k určité věci O/ Publikum = větší seskupení lidí (část veřejnosti), která je po určitou dobu aktivně účastna určité specifické formě sociální komunikace Společenství vs. organizace O/ Společenství = skupina lidí, kteří sdílejí určité společné hodnoty a normy; jedinec je v ní zastoupen celou svou osobností. O/ Organizace = skupina lidí, která své členy svádí dohromady výhradně za účelem nějakého definovaného úkolu/cíle; jedinec je v ní zastoupen pouze částí své osobností (sociální rolí). Příslušnost ke skupinám O/ Existují skupiny, v nichž se setkáváme tváří v tvář (rodina, pracovní kolektiv, školní třída), ale vztahujeme se i ke skupinám velkým a rozptýleným (třída, gender, národ → imaginární společenství). O/ Třída, gender, národ či etnická skupina se nestávají vlastními skupinami samy od sebe, protože postrádají stmelující pojivo skupin fungujících v každodenních interakcích → potřeba mobilizace O/ Vytváření jednoty v rámci velké skupiny často napomáhá nepřátelství vůči jiné, cizí skupině. Konflikty mezi skupinami (Bateson) O/ Přítomnost „out-siderů“ představuje výzvu životnímu způsobu etablované skupiny „in-siderů“, z čehož následně často vyplývá meziskupinové napětí. O/ Schizmogeneze = řetězec akcí a reakcí v rámci konfliktu mezi skupinami a) symetrická – každá strana reaguje na známky síly svého soupeře → touha po sebeprosazení a nemožnost racionální dohody b) komplementární – jedna strana zvyšuje svou odhodlanost v souvislosti s projevy slabosti na straně druhé; rovněž vede ke zhroucení vztahu O/ Reciprocita = spojuje charakteristiky obou typů schizmogeneze; dochází k neutralizaci sebedestruktivních tendencí Etnicita O/ Etnicita = kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních. O/ Příslušníci určité etnické skupiny se pokládají za kulturně odlišné od jiných skupin ve společnosti a sami jsou tak společností vnímáni. O/ Etnické skupiny se mohou odlišovat celou řadou charakteristik: jazyk, dějiny, původ (skutečný či domnělý), náboženství, životní styl O/ Etnické rozdíly jsou vždy naučené. O/ Mnohé ze současných společností jsou pluralitní a multi-etnické. Rasa a rasismus O/ Lidské populace představují po fyzické a genetické stránce kontinuum bez pevných hranic → nevhodnost pojmu „rasa“ O/ Mezi lidmi existují fyzické odlišnosti a některé z nich mají dědičnou povahu. O/ Určité rozdíly se stávají zdrojem společenské diskriminace a předsudků, zatímco jiné ne; příčina zde nemá nic společného s biologií. O/ Tzv. rasové odlišnosti je třeba chápat jako ty projevy fyzické variability, které si příslušníci dané společnosti vybírají jako etnicky významné. O/ Rasismus = ideologie opírající se o předsudky založené na sociálně významných fyzických rozdílech Problém předsudků a diskriminace O/ Menšina (menšinové etnikum) = skupina, jejíž příslušníci jsou v nevýhodě oproti členům většinové populace a mají určitý pocit skupinové solidarity či sounáležitosti O/ Xenofobie = strach z cizího O/ Heterofobie = strach z odlišného O/ Předsudky = apriorní, neadekvátní/nepodložené názory nebo postoje jedné skupiny vůči druhé (→ stereotypy) O/ Diskriminace = skutečné jednání zaměřené vůči určité skupině, jehož podstatou je omezení v právech či příležitostech jejích příslušníků. Stereotyp a mechanismus „obětního beránka“ O/ Předsudky se často uplatňují na základě stereotypů v uvažování. O/ Stereotyp = prvek uvažování, který se vyznačuje stabilitou a nediferencovaným, paušálním přisuzováním určitých vlastností všem členům určité sociální skupiny či kategorie. O/ Stereotypu se pojí s psychologickým mechanismem přenosu, při němž se pocity nepřátelství a hněvu obracejí proti něčemu, co není jejich skutečným původcem → tzv. obětní beránci O/ Obvyklými obětními beránky bývají lidé či skupiny, které se výrazně odlišují a mají spíše malou moc. O/ Mechanismus projekce – druhým připisujeme vlastní úmysly či vlastnosti „Morální alchymie“ (Merton) O/ Sebenaplňující se proroctví přispívá k vysvětlení dynamiky etnických a rasových konfliktů v poválečné Americe → předsudky → záměna příčiny a následku O/ Fungování vlastních a cizích skupin – ctnosti vlastní skupiny se stávají nectnostmi skupiny cizí (případ Aba Lincolna) O/ Člen cizí skupiny je odsuzován systematicky v podstatě bez ohledu na to, co dělá, předsudky a diskriminace zaměřené proti cizí skupině nejsou nehledě na vnější zdání výsledkem toho, co cizí skupina dělá, ale jsou zakořeněny hluboko ve struktuře majoritní společnosti a sociální psychice jejích členů. O/ Morální alchymie = ctnost je proměňována v nectnost a naopak – totéž chování je třeba hodnotit různě podle toho, kdo se takto chová Sociologické výklady předsudků O/ Lze rozlišit výklady obecné (platí univerzálně – jako ty psychologické) a specifické (platí pro moderní svět). O/ Etnocentrismus = tendence posuzovat jinou kulturu měřítky své vlastní kultury O/ Skupinové uzavírání = proces vymezování skupiny vůči ostatním skrze nástroje sociální exkluze, jež vyostřují rozdíly mezi skupinami (fyzická či sociální separace) O/ Nerovnost v alokaci prostředků = nerovnost v oblasti distribuce majetku a hmotných statků. Modely interetnických vztahů O/ Fenomén migrace (imigrace) O/ Asimilace = snaha integrovat nechat „splynout“ imigranty s hostitelskou společností O/ Tavící kotel (melting pot) = model, v němž nejsou kulturní tradice imigrantů potlačovány tradicemi dominantními, ale mísí se s nimi, takže vytvářejí nové kulturní vzorce O/ Kulturní pluralismus (multikulturalismus) = rozvoj pluralitní společnosti, která v principu uznává mnoho rozdílných (sub)kultur jako rovnocenných a plnohodnotných