SOC119: ÚVOD DO SOCIOLOGIE PRO NESOCIOLOGY 9. Anatomie společnosti. 16. 4. 2007 Jaro 2006/2007 Sociální stratifikace O/ Sociální nerovnost se vyskytuje ve všech typech společností. O/ Sociální stratifikace = strukturovaná nerovnost mezi různými sociálními skupinami O/ Základní systémy sociální stratifikace: O/ Otrokářský O/ Kastovní O/ Stavovský O/ Třídní O/ Ze sociologického hlediska je nejvýznamnějším systémem stratifikace systém třídní, neboť je charakteristickým pro moderní společnosti. Teorie stratifikace O/ K. Marx – třídní boj o vlastnictví výrobních prostředků O/ M. Weber – tři dimenze stratifikace: třída, status, strana O/ E. O. Wright – skupiny osob s rozporným postavením O/ F. Parkin – sociální uzavírání (social closure) → sociální exkluze a uzurpace Sociální status O/ Sociální status = pozice jedince v sociální struktuře O/ Dílčí x celkový status – existuje vícero oblastí/dimenzí sociálního života/sociální struktury → pluralita statusů O/ Připsaný vs. získaný status O/ Se sociálním statusem úzce souvisí sociální role jako soubor práv a povinností. O/ Konzistence statusu – různé složky souhrnného sociálního statusu spolu mohou korespondovat v různé míře (např. prestiž povolání, vzdělání, příjem, podíl na moci) O/ Krystalizace statusu – proces dosahování statusové konzistence Třídní systém O/ Třídní systémy se od ostatních stratifikačních systémů liší hned v několika ohledech. O/ Příslušnost k třídám není založena na dědičném postavení plynoucím ze zákonů či zvyklostí. O/ Třídní systémy se obvykle vyznačují méně pevnými hranicemi mezi jednotlivými vrstvami. O/ Příslušnost ke třídě je alespoň zčásti získaným atributem jedince a není „dána“ narozením. O/ Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly mezi skupinami. O/ V třídních systémech je nerovnost vyjádřena skrze vazby neosobního typu. Třídy v současné západní společnosti O/ Základními ekonomickými kritérii pro třídní zařazení jsou majetek a příjmy. O/ Třídní systém se skládá ze tří základních tříd: O/ Vyšší třída O/ Střední třída – „stará“ střední třída, vyšší střední třída, nižší střední třída O/ Nižší (dělnická) třída – vyšší a nižší O/ Specifický fenomén představuje tzv. underclass. Sociální stratifikace – genderové rozdíly O/ Genderová příslušnost jako důležitý faktor sociální stratifikace. O/ Otázka: nakolik lze genderovou nerovnost v moderní společnosti chápat jako třídně podmíněnou? O/ Ekonomické postavení ženy nelze jednoduše odvodit od postavení jejího manžela. Sociální mobilita O/ Sociální mobilita = pohyb jedinců a skupin mezi socioekonomickými pozicemi O/ Vertikální mobilita – pohyb vzhůru (→ vzestupná) či dolů (→ sestupná) po společenském žebříčku O/ Horizontální mobilita – pohyb v rámci geografického prostoru O/ Moderní společnost se vyznačuje vysokou mírou obou typů mobility, které se současně často prolínají. O/ Intragenerační a intergenerační mobilita Problém chudoby O/ Základní koncepty chudoby: absolutní a relativní O/ Absolutní chudoba = chudoba pod hranicí definovanou životně důležitými minimálními potřebami O/ Relativní chudoba = chudoba definovaná vzhledem k životní úrovni většiny dané společnosti O/ Závislost na podpoře a „past chudoby“. O/ Kultura chudoby Sociální exkluze O/ Pojem „chudoba“ je postupně v sociologii nahrazován pojmem sociální exkluze. O/ Sociální exkluze = mechanismus, pomocí něhož je určitá sociální skupina vyloučena z přístupu ke zdrojům, pozicím, odměnám a možnostem O/ Chudoba představuje významný, avšak zdaleka ne jediný faktor sociální exkluze. O/ Ne vždy současně chudoba vede k sociální exkluzi. Kulturní reprodukce nerovnosti O/ Vzdělání představuje důležitý faktor v ekonomické oblasti, a proto i v souvislosti s ekonomickou (sociální) nerovností. O/ Bernstein: koncepce jazykových kódů (omezený vs. rozvinutý) O/ Bowles, Gintis: moderní školství jako plod ekonomických potřeb moderní průmyslové společnosti → úcta k autoritám, kázeň, legitimizace nerovnosti O/ Illich: skryté poselství školy - vedle oficiálního poslání školství jsou školy souběžně „skrytě“ místem podpory nekritického přijímání existujícího společenského řádu („znát své místo a klidně sedět“ → disciplinace) O/ Bourdieu: kulturní reprodukce – školy spolu s dalšími institucemi napomáhají přenosu sociálních a ekonomických rozdílů mezi generacemi Práce a zaměstnání O/ Pojem práce nelze ztotožňovat s pojmem zaměstnání. O/ Práce = vykonávání úkolů vyžadujících mentální a fyzické úsilí, jehož cílem je výroba zboží a služeb k uspokojení lidských potřeb. O/ Zaměstnání = práce, která se děje výměnou za pravidelnou mzdu či plat. O/ Práce tvoří základ ekonomiky a instituce, které zajišťují výrobu a směnu zboží a služeb tvoří ekonomický systém. O/ Práce představuje jev, který má mnoho dimenzí → peníze, aktivita, změna, strukturace času, sociální kontakty, sociální integrace, sociální status, osobní identita Práce v moderní společnosti O/ Základem moderního ekonomického systému je dělba práce → specializace pracovních činností O/ Rostoucí dělba práce přispívá k nárůstu vzájemné ekonomické závislosti a snižování ekonomické soběstačnosti jedinců. O/ Taylorismus a fordismus → důraz na zvýšení produktivity práce O/ Systém nízké a vysoké důvěry O/ Automatizace a komputerizace výroby Zaměstnání a gender O/ Počátek moderní doby znamenal oddělení domova a pracoviště, přičemž žena byla „přirozeně“ spojována s prvním z míst, zatímco muž s druhým → žena jako „ochránkyně rodinného krbu“ O/ V průběhu 20. století došlo k masovému zapojení žen do placené práce, což s sebou přineslo významné sociální důsledky. O/ Problém genderové nerovnosti na pracovišti a rovnosti pracovních příležitostí. O/ Nízké mzdy žen a past ženské chudoby → feminizace chudoby O/ Problém „neviditelné“ a neplacené domácí práce žen Nezaměstnanost O/ Ne každý, kdo nepracuje, je klasifikován jako nezaměstnaný → problém definice nezaměstnanosti O/ Mezinárodní úřad práce: nezaměstnaným je to, kdo: a) nemá zaměstnání, b) je schopen pracovat, c) hledá zaměstnání, d) činí tak aktivně O/ Různé typy nezaměstnanosti: O/ podle příčin - frikční, strukturní, cyklická O/ podle délky trvání - krátkodobá, dlouhodobá O/ Sociální důsledky nezaměstnanosti O/ Akcentace flexibility pracovní síly → „portfoliový pracovník“ O/ Budoucnost placené práce Kdo je „nezaměstnaný“? Moderní organizace O/ Organizace = uskupení lidí, které má neosobní charakter a vzniká s konkrétním záměrem O/ Moderní doba je svědkem rozvoje kolektivit založených na bázi organizace (→ instrumentální racionalita) O/ Typickou moderní formou organizace je byrokracie. O/ Byrokracie = organizace hierarchického typu, v níž je autorita uspořádána do pyramidové struktury. Weberovo pojetí byrokracie O/ Byrokracie jako ideální typ má tyto základní charakteristiky: O/ Jednoznačná hierarchie pravomocí O/ Psaná pravidla jednání pro všechny úrovně organizace O/ Placená práce na plný úvazek a kariérní postup O/ Striktní oddělení pracovního a soukromého prostoru O/ Oddělení úředníků od vlastnictví výrobních prostředků O/ Byrokracie je efektivním nástrojem pro realizaci úkolů, jež si žádá komplexní povaha moderní společnosti. O/ Formální „duch“ byrokracie má i své negativní stránky. Moderní organizace a kontrola O/ Foucault: souvislost mezi sociální strukturou organizace a její fyzickou strukturou O/ Architektonická řešení moderních organizací umožňují nadřízeným pracovníkům vykonávat dozor na pracovníky podřízenými. O/ Dva typy kontroly: přímé pozorování a shromažďování informací O/ Vězení coby „Panopticon“ jako vzorový model moderní organizace (Foucault) O/ „Společnost dozoru“ (surveillance society) a problém demokracie (Lyon) Překonání byrokracie? O/ Tzv. japonský model organizace jako úspěšná alternativa klasickému byrokratickému modelu: O/ Rozhodování zdola nahoru O/ Menší specializace O/ Jistota zaměstnání O/ Orientace na výkonnost skupin O/ Propojení soukromého a pracovního života O/ Organizace jako „síť“ – výraz trendů decentralizace, restrukturalizace a flexibilizace v rámci nadnárodních korporací (→ Castells – „network society“)