Rodinná politika Rodina § Soubor společně bydlících a hospodařících manželů nebo partnerů s dítětem nebo dětmi, nebo jednoho rodiče s dítětem nebo dětmi. § Nebo pojem rodinná domácnost § Rodina jako nejstarší a základní sociální jednotka společnosti. § Nejvýznamnější podpora je věnována rodinám s ekonomicky závislými dětmi. Funkce rodiny § Reprodukce a regulace sexuálního chování. § Péče, výcvik a ochrana mladých členů rodiny před nebezpečím zvenčí. § Socializace. § Poskytnutí prostředků k upevnění sociálního statusu individuálního člena rodiny. § Náklonnost, láska a emocionální podpora nezbytná pro lidské štěstí. § Místo zotavení, relaxace a rekreace. § Tvorba a distribuce rodinných statků a služeb. § Biologicky-reprodukční, § Socializační (výchovná), § Sociálně-ekonomická § Emocionálně-stabilizační Proměny rodiny I. § Vícegenerační podoba rodiny § Ekonomická jednotka/spojování majetku § Respektování křesťanské manželské morálky § Nerozlučitelnost/obtížná rozlučitelnost rodiny § Vysoká porodnost/vysoká dětská úmrtnost § Nerovné postavení členů rodiny § Relativní nezávislost na vnějším prostředí Proměny rodiny II. Období industrializace § Migrační pohyby za prací § Počátek liberalizace při uzavírání sňatků § Liberálnější rozvodové zákonodárství § Snižování počtu dětí v rodině § Rychlost změn se odvíjela od intenzity rozšiřování městského způsobu života Proměny rodiny III. Druhá polovina 20. století § Volnost při uzavírání manželství § Vzestup rozvodovosti § Růst úrovně vzdělání a kvalifikace žen a participace na trhu práce § Dělba práce v rodině (gender, role) § Liberalizace potratů, antikoncepce, uplatňování práv žen při rozhodování o svém mateřství § Zkrácení reprodukčního období u žen § Prodlužování délky života § Snížení celkové plodnosti § Míra manželských vs. partnerských svazků § Snižování ekonomické role jako základ pro vytvoření rodiny § Podpora dětí ze strany státu Rodinná politika § Rodinná politika spoluovlivňuje vnitřní i vnější podmínky vzniku, existence a zániku rodin a postavení jejích jednotlivých členů v širším právním, ekonomickém, sociálním a kulturním rámci (Potůček, 1995). § Diferenciace mezi existujícími definicemi rodinné politiky se týkají jednak rozdílného úhlu pohledu na tuto oblast (teorie či ideologie), tak i ve zdůraznění jednotlivých dimenzí. Rodinná politika – úhel pohledu § Explicitní § Samostatně proklamovaná vládou a většinou je na nejvyšší úrovni zřízen i zvláštní rodině odpovídající orgán § Samostatná oblast sociálního státu § Cílem je posílení celé škály rodinných funkcí; § Definuje specifická opatření na podporu rodiny § Např. korporativní model WS (Francie, Německo, Belgie, ČR). § Implicitní § Veškerá sociálně politická opatření, která nějakým způsobem prospívají rodině § Jedna z dimenzí sociálního státu § Cílem je především ochrana rodiny proti chudobě § Důraz na celý komplex dílčích disciplín sociální politiky § Např. skandinávský model (Dánsko, Švédsko). Rodinná politika - jednotlivé dimenze § Adresáty rodinné politiky (rodina jako celek X individua) § Cíle (horizontální redistribuce, odstranění sociálních nerovností). § Cílové skupiny (sociální třídy). § Adresanty (stát, privátní organizace, zaměstnavatelé). § Účinky (zlepšení ekonomické, sociální či kulturní situace rodin zvýšením příjmů, začleněním do sociálních sítí či posílením jejich statusu). Oblasti a cíle rodinné politiky § Zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace § Propopulační cíle § Posílení společenské vážnosti rodin a manželství § Ochrana svobodného a všestranného rozvoje individua v rodině a zlepšování životních podmínek pro optimální rozvoj dětí § Slučitelnost rodinných funkcí a zaměstnání Modely rodinné politiky § Typologie sociálního státu § Pojmy familialismus X defamilialismus § Sociálně-demokratický model posiluje individuální nezávislost členů rodiny prostřednictvím státní garance nejen univerzálních sociálních dávek, které nejsou odvozeny od příjmu rodiny, ale i zdůrazněním participace na trhu práce a maximální podporou služeb pro děti, seniory i zdravotně hendikepované. Model dvoupříjmové rodiny (Korpi 1999) Modely rodinné politiky 3. Liberální model nijak zvlášť rodinu nepodporuje, prvořadý je v zajišťování potřeb trh, dále pojišťovací schémata, a teprve pokud vše ostatní selže, angažuje se stát. Stát přerozděluje dávky pouze potřebným, malá ochota středních vrstev přispívat do sociálního systému, nízká dekomodifikace X zároveň je však defamililalistický Model orientovaný na trh (Korpi 1999) 2. Konzervativně-korporativní model klade zodpovědnost za své členy především na rodinu, počítá s modelem rodiny „breadwinner“ (hlavní živitel – většinou muž) a dále člen pečující o ostatní závislé členy (většinou žena), tedy s tzv. modelem male breadwinner, redistribuce zdrojů hlavně přes sociální pojištění, výše sociálních dávek je odvozena od doby a výše přispívání do pojistného systému, nerozvinutý systém opatření napomáhajících harmonizaci práce a rodiny Úroveň dekomodifikace je střední X zároveň familialistický Model všeobecné podpory rodiny (Korpi 1999) Nástroje a opatření § Právní, ekonomické a sociální § Přímé peněžní transfery, § Daňové výhody a poskytování veřejných statků ve formě nepřímé finanční pomoci, slev a výhod. § Sociální služby Trendy v rodinném chování v ČR § Sňatečnost počet uzavřených manželství byl téměř 53 000, vstup do manželství 70 % žen a 63 % mužů, svobodných zůstalo 30 % žen a 37 % mužů. Průměrný věk při prvním sňatku dosahoval 31 let u mužů a téměř 28 let u žen § Rozvodovost 31 000 manželství bylo rozvedeno, úhrnná rozvodovost byla téměř 49 % § Porodnost velký propad porodnosti, 50. léta baby-boom – porody v 70.létech – v současnosti by měly rodit tyto ročníky Úhrnná plodnost Nástin vývoje české rodinné politiky I. Před rokem 1989 § Před 2. světovou válkou rodina inklinovala spíše k západoevropskému modelu X po válce formování české rodiny spíše k východoevropskému modelu § Po válce silná propopulační politika § Dávky a služby stát poskytoval na základě principu zásluhovosti § Silná potřeba dvou příjmů - problematická péče o malé děti § Institucionalizace péče o dítě § Totalitní režim podporoval pracovní zapojení žen X značná segregace pracovního trhu dle genderu Nástin vývoje české rodinné politiky II. Po roce 1989 § Nutnost dvoupříjmové rodiny § Opuštění propopulačních cílů § Středem pozornosti je ohrožení rodin nezaměstnaností, propadem příjmů a chudobou § Důraz byl kladen především na finanční transfery § V rámci dávek směřujících k rodině byl opuštěn princip univerzality, výrazně klesla štědrost dávek a byla definována snaha o větší cílenost transferů nejpotřebnějším rodinám § Institut životního minima Nástin vývoje české rodinné politiky III. § 1995 - kodifikace nového systém státní sociální podpory rodin s dětmi § Celková sociální ochrana obyvatel je tedy koncipována jako působení tří základních institutů: § Sociální pojištění § Státní sociální podpora § Sociální pomoc Současné záměry rodinné politiky v dokumentech § Sociální doktrína ČSSD z roku 1998 § Sociální doktrína České republiky (1999 – 2002) § Koncepce činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2004 – 2006 (2003) § Národní zpráva o rodině (2004) § Národní koncepce rodinné politiky (2005) § Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období 2006 – 2009 (2006)