Sociální politika Téma: Bytová politika FSS MU Brno, 2007 Struktura tématu 1. Bydlení a jeho význam pro člověka 2. Specifika trhu s byty a role státu v bytové politice 3. Modely bytové politiky 4. Členění nástrojů bytové politiky 5. Sociální bydlení 6. Příspěvek na bydlení 7. Ostatní nástroje bytové politiky 8. Bytová politika v ČR a její aktuální problémy AD1) Bydlení a jeho význam pro člověka Funkce bydlení pro jedince/rodinu nOchrana před nepříznivými vlivy prostředí nSoukromí nProstor pro rodinný a sexuální život nProstor pro odpočinek a trávení volného času nJistota a bezpečí nDalší reprodukční funkce rodin Bydlení je akcentováno ve třech oblastech nSociální akcent bydlení (prostorová dimenze sociální exkluze) nPolitický akcent bydlení (teorie středního voliče) nEkonomický akcent bydlení (multiplikační efekt bydlení) AD2) Specifika trhu s byty nDlouhodobá spotřeba nVysoké pořizovací náklady, rostoucí náklady na bydlení v čase nSetrvačnost, neměnnost způsobu bydlení v čase nNízká pružnost nabídky bydlení nSegmentace trhu s byty AD3) Modely bytové politiky nLiberální model nKorporativní model (model bytového družstevnictví) nUniverzalistický model (krajní varianta = státně dirigistický model) Ad 4) Členění nástrojů bytové politiky nDle typu příjemců -Nástroje strany nabídky -Nástroje strany poptávky nDle formy -Legislativní nástroje -Finanční nástroje AD 5) Sociální bydlení nSpecifický sektor nájemního bydlení, kterým se stát snaží zajistit všeobecnou rovnováhu na trhu s nájemním bydlení a umožnit potřebným skupinám důstojné a vyhovující bydlení nV ČR není sektor sociálního bydlení dostatečně legislativně ukotven a rozvinut nNejde o nad- ale ani sub-standard Sociální bydlení Otázky: n Jak širokým vrstvám? n Jak vysoké regulované nájemné? n Z čeho financován? n Za jakých podmínek poskytován? Sociální bydlení – výhody jeho výstavby n Volný trh vede k monopolu – monopolní postavení vede k tlakům na zvyšování nájemného a záměrnému snižování nabídky bytů, cílem je zisk monopolního poskytovatele (pro sociálně slabé musí bytovou otázku řešit stát) n Stát má informace o potřebnosti sociálně slabých a má také možnost hromadnější výstavbu sociálních bytů zajistit s nižšími náklady (daruje pozemek) n Nabídka bytů je nepružná, její vyrovnání s poptávkou je v krátkém časovém horizontu nemožné, přizpůsobuje se spíš cena (soukromí investoři mají tendenci realizovat tzv. „zisk z nedostatku bytů“, stát takovou tendenci nemá) n Soukromý kapitál investuje do kvalitnějších bytů pro vyšší příjmové skupiny, nižší sociální vrstvy tak opět musí zaopatřit stát. Sociální bydlení – nevýhody jeho výstavby n Alokace bytů je neefektivní – stát nemůže mít dostatek kvalitních informací k tomu, aby efektivně rozmisťoval byty podle potřeb příjemců n Produkce bytů je neefektivní – náklady na výstavbu sociálních bytů jsou v důsledku chybějící konkurence vyšší než v případě působení volného trhu n Nižší netržní nájemné = nižší sociální mobilita (lidé mají tendenci zůstávat v sociálních bytech i poté, co je už nepotřebují – mladé rodiny jsou nuceny žít v nevyhovujících malých bytech, zatímco domácnosti důchodců bydlí v rozsáhlých bytech i poté, co jejich děti domácnost opustily) n Nebezpečí zneužití pro politické účely – hrozí riziko, že sociální byty mohou být státními úředníky rozdělovány mezi „důležité voliče“, nikoliv sociálně potřebné n Vytěsňování soukromých investic veřejnými – stát investuje tam, jam by jinak investovali soukromníci, což vede k inflačním tlakům a následně k „mrhání“ penězi daňových poplatníků. Příspěvek na bydlení nDávka, kterou se stát snaží zvýšit příjmy vybraných cílových sociálních skupin a tím jim pomoci dosáhnout na možnosti přiměřeného bydlení nPostupně vytlačuje „sociální bydlení“ Příspěvek na bydlení – výhody jeho poskytování n Efektivnější a operativnější n Stimuluje poptávku, tím i nabídku, tj. větší investice (zejména soukromé) na provoz a údržbu bytového fondu n Adresný, cílený – je vyšší pravděpodobnost, že jej budou využívat sociálně potřební n Stimuluje k vyhledání bydlení přiměřeného možnostem příjemců n Přenosný, nenarušuje sociální mobilitu, posiluje mobilitu na pracovním trhu n Flexibilní – umožňuje rychle reagovat na měnící se finanční a majetkovou situaci domácností Příspěvek na bydlení – nevýhody jeho poskytování n Stimulace poptávky prostřednictvím tohoto příspěvku vede jednoznačně k růstu cen stávajícího bydlení n Jeho zavedení a administrace vyvolává vysoké administrativní náklady n Může mít protistimulační efekt – zvýšení příjmů domácností byť jen o jednu korunu může vést ke snížení příspěvku nebo k jeho odejmutí (past chudoby) AD 7) Ostatní nástroje bytové politiky O/Daňové úlevy O/Podpora stavebního spoření O/Podpora hypotéčních úvěrů AD 8) Bytová politika v ČR a její aktuální problémy nDostupnost bydlení nKvalita bydlení nSociální bydlení nRozdělení kompetencí, administrace systému bytové politiky Finanční dostupnost bydlení n Peněžní příjmy a vydání průměrné domácnosti (měsíční průměry na osobu v Kč) Fyzická dostupnost bydlení n Ukazatel počtu bytů na 1000 obyvatel ve vybraných evropských zemích Regionální dostupnost bydlení n Počet rozestavěných bytů v jednotlivých krajích (rozmezí 1996-2002) Kvalita bydlení n Srovnání vybraných kvalitativních ukazatelů bydlení v ČR a v sousedních zemích Kvalita bydlení n Bytová výstavba v ČR (počet bytů v tisících)