Téma 5: ORGANIZAČNÍ KULTURA ORGANIZAČNÍ STRUKTURA, KULTURA A STRATEGIE Organizační kultura je soubor • základních předpokladů, hodnot, postojů a norem chování, • které jsou sdíleny v rámci organizace a • které se projevují v myšlení, cítění a zejména chování členů organizace a v artefaktech (výtvorech) materiální a nemateriální povahy. Organizační kultura je setrvačná, její vývoj je velmi pomalý Síla kultury Obsah kultury Faktory ovlivňující kulturu Síla kultury: ORGANIZAČNÍ STRATEGIE - ORGANIZAČNÍ KULTURA □ Organizační strategie je vágní a organizační kultura je slabá a difusní. Síly směřující další vývoj organizace jsou slabé a nejasné. □ Organizační strategie je vágní, ale organizační kultura je silná. Organizační kultura v podstatě „nahradí" funkci strategie a bude organizaci do budoucnosti směřovat působením převážně spontánních sil. □ Organizační strategie je vyhraněná, ale organizační kultura je slabá a difusní. Implementace strategie nenalezne v organizační kultuře žádnou podporu. □ Organizační strategie je vyhraněná a organizační kultura je silná. Jestliže jsou obě v souladu, pak se jedná o nejlepší případ: Precizně zpracovaná strategie se setká s účinnou podporou silné kultury. V případě nesouladu však hrozí konflikt, který může další vývoj organizace výrazně poškodit. Obsah kultury: vysoká ■§ střední Ô CO Byrokracie Tým Jednotlivci Rodina nízká nízká střední vysoká Sociabilita Faktory ovlivňující kulturu: □ národní kultura, spjatá s jazykem, historií, náboženstvím, vzdělávacím či politickým systémem, jehož závažnost se zračí zvlášť markantně v organizacích typu nadnárodních společností, kde se střetávají vlivy různých národních kultur □ kultura tržního prostředí, projevujícího se především u subjektů podnikatelského charakteru □ profesní kultura, vyvěrající z určitého zaměření vzdělání, zájmů, způsobu myšlení a způsobu práce zaměstnanců organizace □ silná osobnost vůdce, který se zpravidla „zapisuje" do organizační struktury zcela originálním a nesmazatelným způsobem □ délka existence organizace, kdy ve vývoji organizační kultury lze rozpoznávat fázi vzniku, ve které je organizační kultura důležitým zdrojem identity a síly organizace, fázi středního věku, kdy v důsledku překročení určité velikosti organizace dochází ke krizí identity a vzniku subkultur a fázi zralosti spjaté se stabilitou či stagnací