Téma 6: MANAŽERSKÁ ETIKA Téma 6.1: Manažerská etika a společenská odpovědnost podniků Rozmach manažerské etiky a společenské odpovědnosti podniků 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 Daniel Bell: „Návrat ke kořenům klasického evropského myšlení ti 3. Ekonomické fórum v Davosu .... Kodex správného etického chování podnikového vedení. Koncept společenské odpovědnosti podnikání má řadu příznivců (H. Kiing, A. Rich, J. Anderson), ale i vlivné odpůrce, zejména z řad liberálních ekonomů (M. Friedman, J.K. Galbraith) Názory liberálních ekonomů: Podnikatelé se řídí pouze ekonomickými zájmy, jejich chování je usměrňováno neviditelnou rukou trhu a viditelnou rukou státu M. Friedman (The Social Responsibility of Business): a) Zisk není možno dosahovat za jakýchkoliv podmínek, nýbrž pouze při respektování právních předpisů a etických zvyklostí b) Společenská odpovědnost manažerů a vlastníků je možná, není ji však možno činit na úkor práv jiných c) Nahrazování funkcí státu realizací společenské odpovědnosti podniků je neefektivní Závěrečné dekády 20. století: • vznik obřích podnikatelských subjektů s obrovským ekonomickým potenciálem podnikání na globální úrovni Působení tradičních regulátorů - trhu a státu se v daných podmínkách stává neúčinné. PŘEVAHA MOCI OBŘÍCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ NAD TRHEM A STÁTEM A Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍ NEROVNOVÁHA N. Hertzová (Plíživý převrat): a) Slabý a zkorumpovaný stát ztrácí nad obřími podnikatelskými subjekty kontrolu b) Konkurence na straně nabídky je slabá, resp. vůbec neexistuje c) Je třeba vytvářet tlak ze strany nabídky cestou uvědomělého a organizovaného chování spotřebitelů Zdroje narůstání váhy manažerské etiky a společenské odpovědnosti podnikání • angažované chování občanů v roli zákazníků iniciovaných názory sociálních myslitelů a podporovaných koncentrovaným úsilím řady občanských hnutí • funkce státu • iniciativa podnikatelských subjektů G. Lipovetsky. Rozmach manažerské etiky nelze považovat ani za projev naivního idealismu, ani altruismu. Jeho nejhlubší oporou je víra, že etika se vyplatí. Lidé chtějí spolu s konzumací zboží „konzumovat" i mravní hodnoty. KVALITA / CENA + ETIKA Téma 6.2: Institucionalizace společenské odpovědnosti podniků Koncept společenské odpovědnosti podniků (Corporate Social Responsibility - CSR) se vyvíjí zhruba od 70. let dvacátého století. Zelená kniha EU: Společenská odpovědnost podniků je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders. „profit only" —► „3P" - „people, planet, profit" EK.............CSR Europe OSN...........Global Compact Téma 6.3: Teoreticky exkurz A. Smith „Člověk, který při svých obchodech sleduje vlastní zájem, veden přitom neviditelnou rukou, prospívá společnosti trvaleji než ten, kdo se o to snaží s výslovným záměrem. A. Smith - ekonom ............... Bohatství národů - morální filozof.......... Teorie etických citů Na Smithovo učení navazuje neoklasicke paradigma. Předpokládá, že člověk • se snaží maximalizovat svůj užitek • svá rozhodnutí činí racionálně, prostředky volí tak, aby cíle byly dosaženy co nejefektivněji • se rozhoduje individuálně Modifikace Etzioniho - deontologické paradigma - předpokládá, že člověk • se snaží sledovat nejméně dvě neredukovatelné „užitečnosti" - požitek a morálku (povinnost) • svá rozhodnutí nečiní zcela racionálně, prostředky pro dosažení cílů volí na základě svých hodnot a emocí • se rozhoduje sice individuálně, ovšem pod nezanedbatelným vlivem společenství, jehož je členem KOŘENY MORÁLKY 1) Každý člověk na základě svých potřeb a SVých Zájmů koná evoluční psychologie: • Ve SVŮJ Vlastní prospěch - egoismUS zachovania rozvoj sebe sama • Ve prospěch jiných lidí - altruismus zachování a rozvoj svého rodu 2) V každém společenství působí vztahy založené na autoritě - poslušnost konkurenci - soutěž, konflikt kooperaci - sounáležitost, láska respektovat někoho, být s někým proti někomu MORÁLKA se vztahuje k lidskému chování a hodnotám ETIKA je věda, zabývající se studiem morálky Etika slouží k řešení konfliktů, spojených s mravní volbou • etický problém předpokládá, ze lidé mohou konat správně, pokud chtějí • etické dilema předpokládá, ze lidé chtějí konat správně, ale nevědí jak Vybrané etické teorie. Liší se tím, co považují za základ morálního hodnocení: 1..........důsledky lidského chování 2..........povinnost 3..........lidská práva 4..........spravedlnost 5..........relativismus Téma 6.4: Etika v manažerské praxi Proč by se měl podnik (jeho představitelé) chovat eticky? a) je to v jeho zájmu b) mravnost je obecným zájmem celé společnosti c) každý podnikatelský subjekt očekává, resp. vítá etické chování ostatních účastníků ekonomických aktivit d) je obecně považováno za amorální jednostranně odstoupit od vzájemných dohod a přitom očekávat, že ostatní je budou dodržovat e) je společensky mravně neúnosné se proklamativně přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat f) porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty deštruuje prostředí nezbytné pro podnikání Etický kodex, jako určitá soustava pravidel, je specifickou aplikací morální teorie povinnosti. Vztahy řešené etickým kodexem VĚŘITELE DODAVATELÉ Charakteristickým rysem naší epochy není posvěcení etiky, ale její utilitaristická instrumentalizace ve světě podnikání G. L i po vets ky