ZVLÁDÁNÍ DILEMAT A MORÁLNÍ IDEÁLY SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ „Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.“ (Přísloví, 16,2) cíl „Co se děje s morálními ideály, když se sociální pracovníci snaží zvládat dilemata své práce s klienty? konflikty očekávání a sociální práce • prožívají je pracovníci všech pomáhajících oborů • v SP tvoří jádro tzv. „domény“, protože úkolem SP je pomáhat klientům překonávat nesnáze plynoucí z kolizí mezi očekáváním sociálního prostředí a schopností klientů tato očekávání zvládat vznik dilemat práce s klientem příklad „teréňáků“ • terénní sociální pracovníci („teréňáci“), • 6 – 11 pracovníků nevládní organizace • výzkum zvládání dilemat práce s klientem v letech 2003 až 2006 • za jeden ze svých úkolů považovali pomáhat rodinám Romů při překonávání hrozby vypovězení z bytu nesourodé pracovní podmínky • romští nájemci neumí uplatnit smluvní garance užívání bytu - pracovnice bytového úřadu formulují smlouvy tak, aby bylo možné je relativně snadno vypovědět • Romové mají pověst neplatičů, a úřad vůči nim proto uplatňuje běžná administrativní očekávání striktněji než vůči gadžům • úředníci „nejsou ochotni hledat vstřícné řešení“ morální ideál a citlivost teréňáků • morální ideál: „změnit osud Romů tím, že jim pomůžeme stát se soběstačnějšími“ • morální citlivost: vůči podmínkám, které je nutí soustředit na krátkodobé řešení „toho,co je podstatné“ (na tzv. „zakázky“) konflikt mezi očekáváním komplexní a dlouhodobé podpory soběstačnosti romských rodin a očekáváním parciálního řešení „zakázek“ (Obě očekávání uplatňovali teréňáci vůči sobě navzájem.) obtížné rozhodnutí, které přerostlo v neodbytné dilema pouštět se do dlouhodobé práce na posílení soběstačnosti rodin a riskovat zklamání, když se to nepodaří, nebo uchýlit se do relativního bezpečí krátkodobé práce se „zakázkami“ a vzdát se snu o změně osudu Romů způsoby zvládání dilemat - obcházení dilemat - setrvání u dilematu - snaha odstranit dilema změnou nesourodých podmínek osudy morálního ideálu Co se děje s morálním ideálem, když pracovníci reagují na hrozbu obtížného rozhodování výše uvedenými způsoby zvládání dilemat? způsob 1: obcházení dilemat odklon jednání teréňáků od ideálu Aby unikli dilematu mezi komplexní podporou soběstačnosti romských rodin a parciálním řešením „zakázek“ unikali teréňáci tím, že: - se soustředili na administrativní zvládání nevelkého množství informací o klientech, na jejich ukládání do záznamů a na zásobování systému bilancování výkonů informacemi - často zdůrazňovali, že administraci informací nestíhají a mají zpoždění v ukládání informací do systému - utvrzovali se tak v pocitu, že dělají něco složitého a důležitého pro organizaci modifikace ideálu - to, že zanedbávají ideál podpory soběstačnosti, teréňákům připomínaly opětovné příchody téže rodiny s již jednou vyřešenou „zakázkou“ – např. s jednou již splaceným dluhem - výčitek svědomí se zbavovali úvahami o tom, že nemohou jinak než zabraňovat nejhoršímu, protože klienti přicházejí (např. se soudní výpovědí z bytu) „s křížkem po funuse“ - myšlenku podpory soběstačnosti dokázali se řešením „zakázek“ skloubit tím, že řekli, že „znakem odpovědnosti“ klientů je pouhý fakt, že se zakázkou přijdou a chtějí ji řešit způsob 2: „setrvání“ u dilematu dilema mezi morálním ideálem a praktickou mravností je přijato včetně trápení, které je provází, a stává se součástí života - tato reakce na dilema spočívá ve snaze obrátit se k nadřazenému morálnímu ideálu (autoritě) - empiricky jsme zachytili diskutabilní náznaky u jedinců, ale nesetkali jsme se s ustavením této reakce jako zavedeného kolektivního způsobu zvládání dilemat v organizaci způsob 3: odstranění dilematu změnou podmínek příklad participace a změny podmínek • tréňáci se pokusili získat respekt a zlepšit šance svých klientů sebevědomým vyjednáváním s úředníky • zpočátku si stěžovali, že je „úředníci neberou zcela vážně“, „myslí, že jsme hlupáčkové a často tak s náma jednají“, jsou „samá výmluva“, „mlží“, „snaží nedat informace, odbýt nás, oddálit řešení“ • později říkali, že si „vydobyli nějaký maličký respekt“ tím, že „přicházeli s argumenty“ a když se s řadovými úředníky nedalo domluvit, museli je „přeskakovat“ osudy morálního ideálu - shrnutí - empiricky lze doložit případy, kdy: - dochází k modifikaci morálního ideálu ve snaze ospravedlnit praktickou mravnost, která se od něj odklání - se SP snaží změnit nesourodé podmínky vyjednáváním, aby nemuseli jednat v rozporu s ideálem - hypoteticky lze připustit možnost, že se SP mohou pokoušet překonat napětí mezi morálním ideálem a praktickou mravností akceptací dilematu a příklonem k „nadřazenému“ ideálu