orientováni na dosaženi cfle. Chceme jen veda. co se deje." Jeho výrok nepredstavuje jedno z možných hledisek, nýbrž naprosté ekologické u vědomi-ní. Cell jsem chvíli nahlas z Plaček nad Finnegartem a on řekl: „Kdy* bere Človík LSD. dostane celý nét mnohorozměrný a mnohozmyslový raz ob-.mi. a když jsem poslouchal Plaít, nad Finneganem. mél jsem tentýž zážitek jako s LSD." (Finnegan snad bude bezpečnejší, a lake" daleko prospešnejší.) Můj přítel poukazoval na to. že je nesmyslné žádal, abychom se zabývali fragmentámími cfli v elektrickém své-je organizován integrálne a totálni. Mladí dnes odmítají cite. chtějí role -R-0-L-E-. ledy zapojení či vtaženi Chtřjí naprosté vtažení. Nechtějí fragmentárni, special izovaniefle a úko- ly. Ale to se nedá ani snadno vysvějfl ani předepsat. Dotkl jsem se budoucnosti jazyka, budoucnosti vedomí, budoucnosti místa, a nakonec snad budoucnosti price. Práce jako forma organizované : Činnosti prochází vůbec ncjdrasuitej-/menami, a na svetr není nikdo, kdo 6y o tom vedil vfc než tento vážený muž. který tu sedí přede mnou, jehož přítomnost mne dnes. obávám se, velice ochromila, profesor Budí", minster Fuller. Vzpomínám si na rčení, které se nedávno objevilo ..Domov je lam. kde svésíS hlavu." Mám-li před sebou v obecenstvu takového človeka, jako je Buckminsicr Fuller, cítím se v lomio smyslu slova opravdu doma. Cítím se vskutku pokorné. Jsem vám vdecný za vast upřímnou pozon Dekuji vám. 212 12 Marshall McLuhan versus Playboy aneb Upřímný rozhovor s velcknřzcm popkultu a metafvzikem médií V roce 1961 znali jméno Marshalla McLuhana pouze studenti angličtiny na universilé v Torontu a kroužek akademických obdivovatelů, kteří sledovali jeho těžko pochopitelné články v čtvrtletnících malého nákladu. Potom ale phíly dvř poíoruhodné knihy. Guienbergovo galaxií (1962) a Jak ro-: médiím (1964), * šedivějící profesor ze západních provincii Kanady od té doby získal za své skvélé. a Často matoucí teorie o vlivu médií na človeka přívržence po celém světe. Do francouzštiny proniklo jeho jméno jako mcluhanlsme a staío se synonymem svítá populární kultury 1 když jsou jeho knihy napsány složným stylem, v hádankách, epigramech a jsou prorostlé tajuplnými literárními a historickými narážkami, jeho převratné myitcnky z nčj učinily auio-ra bestsellerů. Navzdory rozhořčeným protestům učených starosvetskych humanistů, kieří ivrdí. U McLuhanovy myšlenky se pohybují od dementních ' _Pbjboy Imas.ew: Maninil MtLuhia — A < ind Mcuphyucun oř M**»"- přeliMno i iisop po nebezpečné, jeho teorie zaujaly vrcholné představitele General Motors. (kieří mu dobře zaplatili za informaci, že aulomobily jsou zálezJiostí minu-losti). Bell Telephone (kterým vysvčt-lil. že vlastné nerozumějí funkci telefonu) a přední firmy návrhářů obalů (kterým řekl. ze obaly brzy vymizí). DalSÍ velká akciová společnost mu nabídla pil lišíc dolarů a požádala no, af jim prostřednictvím jejich průmyslové televize předpoví, k čemu se jejich výrobky budou užívat v budoucnosti; a pozdější kanadský premiér Pierre Trudeau ho zamestnal při misíčtiích sezeních zaměřených na vylepšení jeho image v televizi McLuhanova pozorování, jimi sám raději říká „sondy", jsou zašifrovány do tak nádherných nerozluitiielných aforismů jako například: „Elektrické svitlo je Čistá informace.": nebo: .Xi-dé ve skutečnosti noviny nečtou, vstupují do nich každé ráno jako do horké lázni". O svém vlastním díle McLuhan poznamenal: ..Nepředstírám, že mu rozumím. Jsou to ostatní velice složité vici." McLuhanovy základní teze jsou vlak navzdory spletité syntaxi. ífav-naivm metaforám a slovním hříčkám relativné jednoduché. McLuhan tvrdí, že všechna média — sama o sobí a bez ohledu na poselství, které přenášejí — mají na člc-vika a společnost závažný vliv Prehistorický nebo kmenový človik existoval v harmonické rovnováze smyslů a svít did Conveiution with UK High Ptieu of Popadl Playboyíbhntn 19691. 213 vnímal vyvážení sluchem. Čichem, hmaicm. zrakem a chutí. Technologické' novinky ale rozíířujf lidské" schopnosti a smysly, Čímž niení «rnzorickou rovnováhu. Tato zmína zpílni neúprosní prominuje společnost, jej onu technologu vytvorila. Podle McLuha-na csisiuji tlí základní technologické novinky: vynilcz fonetickí abecedy, který vyrval kmenového človíka z rovnováhy smyslfi i dal dominanci oku: zavedení ručního písma v polygrafii -máctém století, které lento proces urychlilo; a vynález telegrafu v roce 1844. který Evestdval elektronickou revoluci, jel ílovíka koneční navrátí ke kmenovosti a obnoví jeho smyslovou rovnováhu McLuhan -e rozhodl vy-svíikivat reakce na elektronickou revoluci a vyvozovat z nich závery. Za jeho ú*ilí ho kritika častovala různými přívlastky: .Ar. Spock"' popkulturý". „gum oblbující bedny", „kanadský Nkrumah'. který se přidal k útoku na rozum", -metafyzický čarodej, posedlý prosiorovým citem pro bláznovství", „nejvyříí knrz popu. který pled oltářem historického determinismu slouží černou mii pro diletanty" Tom Wolfe se však výstižné zeptal-„A co když má pravdu! Dejme tomu, že je nejdůležitčjíím myslitelem od .V'wton*. Darwina. Frcuda. Einsteina a Pavlova?" Sociální historik Richard KostcUneO tvrdí, že -iKjvVjimečnéjif kvalitou McLupanov* myílení je. že rozeznává význam tam. kde ostatní vidí jen údíjc, nebo nic: říká nim, jak míru dřív* nemeftlelní jevy", Pfedmít těchto sporů. Marshall McLuhan. se narodil 21. července 1911 v Edmontonu v Albení jako syn bývalí herečky s obchodnňVa s realitami. Na universitu v Mflmiobí vstoupil s úmyslem stát se inženýrem, v roce 1934 viak absolvoval s titulem M.A.' obor anglická literatura Násled krátký postgraduální pobyl v Cambridgi a po ním první McLuhanitvo učitelské mislo na University of Wisconsin, kde nabyl rozhodujících zkušeností. .DoMal j.*em se k mladým Američanům, kterým jsem nebyl schopen porozuměl." řekl pozdíji. ..Cítil jsem silnou potřebu studovat jejich populární kulturu, abych s nimi mohl vychá- zel" Semínka byla zasela a McLuhan Je nechal klíčit, přitom pracoval na doktorátu a polom učil na katolických universitách. (Je oddán římskokatolické víře. k níž konvertoval.) MeLubaDOn publikační' kariéra w íala řadou článků na bčiná akademická témata. V poloviní čtyřicátých lei se ale vynořil ní povrch jehö zájem o populárni kulturu a začaly se objevoval MeLuhdnovy skuteční studie, jako na-přiklad „ PsycpopatoIogieTime a Life"5, ' Pf. Benjamin Spock — amenikv poefian, avlca Inih zab j vijících i« peci' o dfei. weiáloi ataviMa. 'Kuamc Nkium»o — point ■ profilem 0hany(l960-l466>. miloval o fun*ífKlí otvoboB» nil tjrdnixfni [pOZn red.] 'MA = M'i'ct ôt Ant ibioWcM * cbc*u henuuii&Uch vU uvi úmvM iMlelM ougiufi) (pora red.) ' Č'> -P»ji hopiKilofte (íuopull Time a Life" [pom red J ZM Knižního rozsahu dosáhly poprvé v roce 1951 v publikaci Mechanická nevit-ta, v níž se vínoval analýze sociálních a psycholog K kých tlaků, které působí prostřednictvím tisku, rozhlasu, filmu a reklamy. Tím McLuhan nastoupil svou cestu. I když se veřejnost o knihu moc nezajímala, autorovi zajistila předsednictví semináře Fordo vy nadace o kultuře a komunikacích a grant 40 000 dolarů. Část peníz použil na vydávání Explorations, periodika pro publikováni výzkumů ze semináře. Koncem padesátých let dosáhl jeho vfblas Washingtonu: v roce 1959 se stal ředitelem Projektu médií Národní asociace vzdílávacího vysíláni a Úřadu vzdelávaní Spojených států, a zpráva, kterou vypracoval v novém postavení, vyústila do prvního náčrtu Jak ro&mét médiím. Od roku 1963 působil McLuhan jako vedoucí Střediska pro kulturu a technologii na Torontské universitř, které donedávna zahrnovalo jen Mc-Luhanovu pracovnu, ale nyní má na universiif budovu s ícsii místnostmi Kromé toho. že učil. přednášel a mil administrativní povinnosti, stal se McLuhan sám o sobí jakýmsi menším komunikačním průmyslem. Pro předplatitele vydával každý mísíc zprávu o různých mídiích nazvanou The McLuhan Dew-Line: slovní hříčky s Límto názvem použil při založení série nahrávek nazvaných ..The Marshall McLuhan Dew-Linc Plattcrtudcs".' McLuhan byl laké naléhavým spolu- 1 DEW tme — angl. „D»um EaHv Warning-. I autorem, jeho literami úsilí v tandemu s kolegy zahrnuje středoškolskou učebnici a analýzu funkce prostoru v poezii a malířství. DaBi knížka. Energický protest je maniakální grafickým t tem do zemí Jeho teorií. Abychom svým čtenářům poskytli mapu této fríTii incognita, poslali jsme reportéra Playboye Erika Nordena na návíičvu k McLuhanovi do jeho prostorného nového domu na bohatém to-roniském předmísií Wychwood Park. McLuhan tam žije se svou zenou Co-rinnou a s pěti z jejich sesli dítí. (Jeho nejitarií syn bydlí v New Yorku, kde dokončuje knihu o jednom z otcových hrdinů. Jamcsi Joyceovi.) Erk Norden hlásí: „McLuhan je vysoký, prolediví-lý čahoun, s úzkými, ale pohyblivými rty a obličejem, který človík snadno zapomene Na sobí mil spalní pad-noucí hnedý tvídový oblek, černí boty a připnutou vázanku. Dlouho do noci jsme si povídali u praskajícího ohne a McLuhan se vyjádřil o našem rozhovoru — ano, i o samotním svítí tisku — jako o prostředku komunikace velice zdrženliví a naznačil, že syslím otázek a odpovedi by mohl překážet hlubokému toku jeho myšlenek. Ujistil jsem ho. že bude mit tolik času a prostoru, kolik si na rozvíjeni svých úvah bude prát". Výsledek je pozoruhodní průzračnější a jasníjsi'. než na co jsou McLu-hanovi čtenáři zvyklí. Snad proto, že :ti otázek a odpovedí tady slouží n dílkového ičiiního vHováBi. (porn. icd | 21S lomu. aby Mcl-uhana zadržel a Celil jeho zvyku přecházet rychle uprostřed proudu védomí z jednoho predmetu k druhému. Myslime si. že jsme /Ískali nejen mnohostrannou a provokativní esenci McLuhanových teorií o lidském pokroku a sociálních institucích, ale také jeho lemčŕ neprostupné sptótitého '. který spisovatel George P. Elliott popsal jako „zámerní protismyslný, kruhovitý, opakující se, nekvalifikovaný, gnómický. nesnesitelný", nebo. jťiié mertř přízniví knlik Christopher Ricks jako „slizkou mlhu. z níž *c noří překážky metafor", palíí aytority ale tvrdí, že Md-uhanovo styľ médium je součáítí jeho poselství a že v novém ..posigrímolnéni" víku elektronických medií pevní strukturované ..lineární'* způsoby tradičního myslení a promluvy /asiarávjji. Norden začal rozhovor narážkou na McLuhanovo oblíbené médium — (elevi/i Začnime parafrázi Často citovane'jed-ttofddkove bčínf Henryho Gibtona: ...MarshalteMciuhane. copak dilô Taky si někdy říkám. Dilám výzkumy. Nevím, kam mne zavedou. Snažím se pochopil naic lechnologk-ké prostředí a jeho psychické a společenské důsledky, k čemuž mne ve-doii pragmaticke důvody. Ve svých knihách ale popisuji spíic proces než hotový produkt zkoumání; fakla nepoužívám v tradičním a sterilním smyslu klasifikovaných údajů, kaiegorif. obsahů, nýbrž jako prostředků k sondovaní. jkoumání a poznávání. Chci spíic /mapoval nový teren, nikoli zanáiet do mapy staré mezníky rfikd) "všem *vé výzkumy nepředkládám coby zjevenou pravdu. Jako Vědec nemám jedno siílé hledisko, nemám závazky k iádne" leoni — k. vláSlní ani nikoho jiného. Jsem dokonce pinč připraven zavrhnout jakékoli prohlášeni, klerd jsem o nijakém predmetu učinil, půjde-li vývoj jiným smčrem nebo objevím-li. le nepřispívá k pochopeni problému. Lťpíl část mé price o médiích je ve skutečnosti níco jako piácf kasaře. Nevím, co je uvnitř; možná tam nic není. Jen se posadím a začnu pracovat. Tápu, poslouchám, přijímám a zavrhuji; zkouším různé kombinace — dokud nekUpnc zámek a dveře se neotevřou. Není laková metodologie poněkud nestálá u nedůsledná — pokud přímo není. jak na lom trvají valí kritici, výstřední? Každý přistup k problémům společenského prostředí musí být dostatečné flexibilní a při/působivý, aby ía-hmoval celý komplex prostředí, který je v neustálém pohybu. Považuji se za odWrnika. který se zabývá obecným, nikoli speciálním; speciali-ta s: jako svůj intelektuální rajón ohraničí mrňavý dílec studia a o nic jiného se nestt-Moje práce se ve skutečnosti zakládá na hloubkových operacích, což je praxe přijali ve vétiiné moderních disciplín od psychiatrie k metalurgu a strukturální analýze- Efektivní studia médií se nezabývají jenom obsahem 216 médií, ale médii samými a celkovým kulturním prostředím, v nimž média fungují. Operativní principy a siločáry každého jevu se dají objevit jediné tak, Že » Človik postaví mimo tento jev a získá přehled. Na takovém studiu není opravdu nic dedičné zarážejícího nebo radikálního — krom* toho. že z nijakého důvodu melo jen pár lidí nápad takový výzkum uskutečnil Za uplynulých tři a půl tisíce let západního svítá byly účinky médií — ať už to je řeč, písmo, (knih)iisk. foiograitc. rozhlas (i televize — systematicky přehlíženy. Dokonce i v dnešním převratném elektronickém viku vykazují sociální studia jen málo znaků, které by modifikovaly tuto tradiční pozici pitrosí nevšímavosti. Proč? Protoře všechna média, od fonetické abecedy k počítači, jsou extenzemi človeka, způsobují v ním hluboké a trvalé zmčny a pfemčnují jeho prostředí. Taková extenze znamená intenzifikaci, zesílení lidského orgánu, smyslu nebo funkce. Centrální nervový systém se v sebeobtani projeví tím. ie zasaženou oblast znecitlivi. tak ji izoluje a umŕtvuje, takže si neuvedomuje, co se déje. Je to skoro stejný proces, jaký se dčjc * tilem v soku neb» ve stresu. nebo s mySIcním v souvislosti s Freu-dovým pojmem vytesnení. Říkám této zvláslní forme sebehypnQzy narci-sovská narkóza, syndrom, jehož prostřednictvím si človik neuvedomuje psychické ani společenské účinky své nové technologie stejné, jako si ryba neuvedomuje vodu. v ni/ plave. Obdobné se i nové médium, když načíná v(c prostupoval a jako kouzlem mini rovnováhu smyslů, také stává neviditelným. Tento problém je dnes dvojnásobili naléhavým, neboť si Človik musí z důvodu prosté strategie pfcžití uvedomoval všechno, co se mu dčjc. navzdory bolesti, která toto poznání provází. Absence takového uvidomini ve veku elektroniky způsobila, že je to laké vik úzkosti, a len se obratem přemi ml ve svého dvojníka (Doppelgänger) — terapeuticky reaktivní vik anomie a apatie- Navzdory sebeobran* nému únikovému mechanismu nim víak celkové uvedomení, které se »rodilo s elektronický m i médii, umožňuje, nebo si vlastni vynucuje, že tápeme smčrem k vedomí nevidomého, k tomu, abychom si uvedomili. Že nám technologie rozšiřuje naie vlastní tilo. Žijeme v první doM. kdy zrniny probíhají doslalečni rychle, aby si je dokázala uvedomil celá společnost, až do současnosti lakovou schopnost vždy nejprve prokázal umilec, protože má sílu a odvahu jasnovidce přečíst k vnijsího svita a uvést jej do sou-i ndatt s vnitřním svitem Proč by mel takové vztahy vnímal a předvídat split umělec net videc? Proiože nerozlučnou součástí utnčl-covy tvůrčí inspirace je proces pod-prahového vyhledávání zrnin, které se v prostredí odehrávají. Vždycky je to umilec. kdo vycítí zrniny, jež Človi-ku nové médium způsobilo, a kdo 2W ro/eznáva. že budoucnost je přítomnost, a použije tvou ptáci. aby budouc-noyi pripiavjl půdu. Ale veiilna lidi. od řidičů náklaďáků po vzdelané bfáh-many. Jije stále v blažené nevedomosti toho. co média způwbují. A právi diky jejich pronikavým účinkům na človéka si neuvedomuj*, že médium samo je poselstvím, nikoli (jeho) Obsah. A neuvědomují »i, že medium je také masátf a. viechny Ženy stranou, že doslova zpracovává, nasycuje, hnile a přetváří vztahy meíi všemi smysly. Ot*ah či sdílení kařdého jednotlivého media je a*i tak důležité jako malůvka na pláiii atomoví bomby. Schopnost vnfmat. jak mŕdia rozsifi-la človéka. cof byla kdysi záležitost umélce. se nyní iviiSuje. protože noví prostředí elektrických informací umožňuje nový stupeň vnímán' a kritického uvedomení i ncumŕlcúm Začíiul tttfy veřejnost konefni vnímat ..neviditelné" obrysy lichto nových technologických prostředí f Lidé začínají rozumel povaze své nové technologie. ale jeíté ne viichni / ne dost dobře. Jak j*cm n«naCií. viti,-na lidí stále lpí na lom. Čemu fikám pohled na svit ve zpétiwm zrcátku. Tím chci říci. Že díky neviditelnosti jakéhokoli pii«třcdí v case jeho inovace si človek dokáže uvedomil pouze prostředí, které předcházelo. Jinými slovy, proslredí se stává naplno viditelným jen lehdy. kdyí je nahradí nové prostředí; ve svém pohledu ^A«r zde vr-faVipoiroortMílkkýdi vyn* na svéi jsme tudíž stále o krok pozadu Protože nás každá nová technologie ochromuje, coí obratem vytváří na-prosío nove* prostředí, máme sklony staré prostředí stále zviditelňovat. Dí-láme lo tak. že mu dáváme umeleckou podobu a pripouiáváme se k predmetom a atmosféře, které to prostředí charakterizují, stejné jako jsnic (o udí-lali s jazzem a nyní prostřednictvím pop-situ děláme * odpadem mechanického prostřed f. Současné je vždy neviditelné, protože vytváří' nase prostredí, í tak výrazné nasyruje celé pole pozorno-ti. tudíž vŇichin kromč umrlce, človeka s celistvým uvedomením, žijeme minulým dnem Uprostřed elektronického víku softwaru a okamžitého pohybu informaci stále včřfinc. že žijeme v mechanickém veku hardwaru. Človek se na vrcholku mechanického veku ohlížel ípět k dřívějším stoletím a hledal „pastorální" hodnoty Renesance s stredovek *e zcela orientovaly na Řím. Řím se orientoval na Řecko a Řekové se orientovali na pŕedhoméf-ské primitivy. My převracíme staré vzdelávací diktum. které postupovalo od známého k neznámému, a jdeme od neznámého ke známému, což není me více ani méně než mechanismus me--citlivém- který se déje vždy. když jsou naše smysly drasticky rozšířeny novými médii. Jestliže 'ento efeks „znecitlivení"' značí dobrodiní a ochraňuje (loviků před me*mte (půiilu-i) a můHůn (Muáf) [pym. ?ia psychickou bolestí, kterou mu způsobila média extenzemi nervového systému, proi se jej pokoušíte rozptýlil a upozorňujete človéka na zrniny kolem ni}? V minulosti vnímali lidé účinky médií postupné, a to dovolovalo jedinci a společnosti jejich dopad do jisté míry' vstřebat a ztlumit. Vířím, že dnes, v elektronickém víku okamžité komunikace, závisí nase přežiti nebo přinejmenším nase spokojenost a ítésti na pochopení nového prostředí, protože, na rozdíl od dřívějších zmén prostředí, elektronická média způsobují naprostou a téměř okamžitou premenu kultury, hodnot a vztahů. Tento zvrat je bolestný a způsobuje ztrátu identity, coi se dá zlepí» jenom tím. uvedomí-me-lt st jeho dynamiku. Jestliže porozumíme převratným zmenám způsobeným novými médii, můžeme jejich účinkům předcházel a řídil je: jestliže ale seirváme ve svém podprahovém transu, do níhoz se sami uvádíme, suneme se jejich otroky. Díky dnešnímu ohromnému zrychlení pohybu informací máme šanci pochopil, předvídat a ovlivnit síly prostředí, které nás formuji, a tal opit kontrolu nad svým osudem. Nové extenze lidských smyslů a nové prostředí, které tímito extenzemi vzniká, je ůsiředním projevem evolučního procesu; přesto se stále neumíme osvobodit od sebeklamu, že platí spíic to. jak je médium použito, než co s námi a nám délá. To je zombiovský postoj technologického idiota. Snažil jsem se vystopoval, jak lomuto narcisovskému transu uniknout, a odhalil dopad médií na človéka od počátku známých díjin dodnes. Mutete nám ten dopad ve zhultiné formé vynétlit? Triků se 10 dá zhustil do rámce rozhovoru, jako je tento, ale pokusím se o krátký přehled základních zvratů, které média způsobila. Nezapomeňte, že moje definice médií je Široká; zahrnuje každou existující technologii, která rozšiřuje lidské lílo a smysly, od odívání k počítači. Musím opít zdůraznit životní důležitý bod, touž Že společnost byla vždy modelována spíše povahou médií, jimiž lidé komunikují, než obsahem komunikace. Všechny technologie mají vlastnosti doteku krále Midase; kdykoli společnost pracuje na rozšířeni sebe samé, všechny její ostatní funkce mají sklon ke zrninám, jež umožní novou formu vstřebat; jakmile se objeví nová technologie, prosákne každou společenskou institucí. Nová technologie je tudíž převratným činitelem. Dnes to vidíme na elektronických mediích a bylo to vidět už před níkolika tisíci lety na vynálezu fonetické abecedy, která přinesla dalekosáhlá zlepšeni a míla pro človéka stejné tak hluboké následky. Jaké následky? Před vynálezem fonetické abecedy žil človčk ve svítí, v némž viechny smysly byly vyvážené a simultánní, v uzavřeném svítí kmenové hloubky a rezonance, v orální kultuře vystavené na dominanci sluchového vnímání svita. Sluch je na rozdíl od chladného 219 a neutrálního z*aku citlivý, hypcrcstc. tický a všezahrnující a přispívá k be-t sin kmenoví spřízněnosti a vzájemné závislosti v tec h členů skupiny. Prvotním médiem komunikace byla řeč, a tudíž nikdo nevěděl výrazné více nebo méné než druhý: díly tomu Kovalo mile individualismu a specializace, což jsou charakteristické znaky „civilizovaného" člověka Západu Kmenové kultury dokonce ani dnes nedovedou pochopil pojem individuálního, samostatného a nezávislého občana V orálních kulturách probíhá akce a reakce simultánne, zatímco schopnost jednít bez reakce, bez via-žcnosli. je zvliitnim darem ..nezaujatého", „stranou stojícího" gramotného člověka. Kmenového Člověka odlišuje od jeho gramotných následovníků také fakt. ze lil ve svili akustického prostoru, což vedlo k radikálně odlišnému pojeilCasoproswrovych vztahu. Co míníte termínem „akustický prottor"? Míním tím prostor, který- nemá žádný «fed a žádný okraj, na rozdíl od přísně vizuálního prostoru, který rozšiřuje a zesiluje zrak. Akustický prostot je organický a inlcgrální. vnímáme jej prostřednici vím simultánní souhry viech smyslů. „Racionálni" neboli obrazový prostor je uniformní, postoupný a kontinuálni a vytváří uzavřený svít. v némř chybí bohatá rezonance kmenového cchö-landu. Naše západní Časoprosiorové pojmy, slejné jako celé naše pojetí zapadni civilizace, se odvozují od prostředí vytvoreného objevem fonelíckého písma, člověk kmenového světa vedl komplexní, kaleidoskopic-ký život právě proto, že se sluch, na rozdil od /raku. nedá zaměřit a>-synestetický než analytický a lineárni. Řeč je projev, nebo jeslí přesněji zvnéjSnéni viech našich smyslů najednou: sluchové pole je simultánni, ální pole ye sukcesivní Způsoby Života negramotných lidí byly implicitní, simultánni a diskontinuálni. a také daleko bohatší než způsoby života gramotného člověka tide" získávali informace mluveným slovem, záviseli na tom, a to je vtahovalo do kmenové sítí. A protože mluvené slovo, klére přenáší intonaci tak bohaté emoce jako hněv, radost, zármutek, strach, má vít-íí citový náboj fiel slovo psaní, byl kmenový člověk mnohem přirozenější a vášnivě přťlélavý. Sluchově-hmatový kmenový člověk byl součástí kolektivního nevědomí, žil v magickém integrálním svití modelovaném mýtem a rituálem, měl své božské a nenapadnutelné hodnoty, zatímco gramotný neboli vizuální ílovík vytváří prostředí, které je silní fragmenlanzova-né, individualistické, explicitní, logické, special i/o vaní a oddělené. Urychlila tento hluboký posun hodnot od kmenové sounáletiiosu k ..civilizované" oddétenosti jen fonetická gramotnost' Ano, urychlila. Každou kulturu uriujc pořadí smyslových preferencí, a v kmenovém svité se počitky hmatu, chuti, sluchu a čichu vyvinuly z velmi praktických důvodů na mnohem vyiíf Z20 úroveň než Křikni zrakový smysl Fonetická abeceda vpadla do tohoto světa jako granát a dosadila do íela hierarchie smyslů zrak. Gramotnost vyhnala ílovíka z kmene, dala mu oko a ucho a jeho integrální hloubkovi pospolnou souhru nahradila vizuálními lineárními hodnotami a fragmernárnim vědomím. Fonetická abeceda, jako intenzifikace a amplifikace vizuální funkce, zmenSi-1a úlohu sluchových, hmatových, chuťových a Cíchových vjemů, pronikala diskontinuálni kulturou kmenového člověka a převáděla, její organickou harmonii a komplexní synesiczii do jednotného, spojitého a vizuálního modu, kteiý slále považujeme za normu ..racionální" existence. Z celistvého člověka se stal člověk dílci, fragmentárni. Abeceda otřásla čarovným kruhem kmenového světa, rozrušila jeho kouzlo a člověka uvrhla do shluku specializovaných a psychicky zredukovaných .jedinců", neboli jednotek, které fungují ve světě lineárního Času a eukleidovského prostoru. Gramotné společnosti vlak exisio-HB*y ve starovékém svité dávno před fonetickou abecedou. Proč nebyly civilizovány ony? Fonetická abeceda neměnila nebo nerozšiřovala člověka tak drasticky jen proto, že mu umožňovala číst. Kmenová kultura již existovala spolu s dalšími psanými jazyky po tisíce let, jak na to poukazujete. Fonetická abeceda sť však pronikavě hgila od starífeh a bohatších hieroglyfických a idec-graftekých kultur, ľismo egyptských, babylonských, mayskych a čínských kultur rozšiřovalo smysly tím. že vyjadřovalo realitu obratovým způsobem, a aby pokrylo Široký rozsah údajů dané spolčí nosu, vyžadovalo mnoho znaků — na rozdíl od fonetického písma, které užívá sémanticky nevýznamová písmena, jež korespondují se sémanticky nevýznamovými znaky, a které je schopno s využitím pouhé hrnky písmen obsáhnout všechny významy a všechny jazyky. Aby bylo možno zprostředkovat skutečný zvuk řeči. bylo lícha oddělit obrazy i zvuky od jejich sémantického a dramatického významu, a tak postavit mezi lidi a věci překážku vytvářející' dualitu zraku a sluchu. Vizuální funkce byla vydělena ze souhry s dalšími smysly, což otupilo smysl pro životné důležité oblasti naši senzorické zkušenosti a následní vedlo k atrofii nevědomí. Vyváženost senzorického aparáiu — neboli vzájemná celostní souhra viccti smyslů — a / ni vyplývající psychická a společenská harmonie byla naruicna. a nadměme se vyvinula vizuální funkce. To nelze ííci o Žádném jiném vyšlému písma. Jak si můiete být jist le se to všechno přihodilo výhradné díky fonetické gramotnosti, prípadné it st to skutečné vůbec stalo? Nemusíme se ohlížet nějaké tři ii čtyři tisíce lei do historie, abychom * i-díli. jak tento proces funguje. V Africe dnes stačí jediná gramotná generace k lomu. aby se jedinec odlrhl od kmenové sílí. Když se stane kmenový Člověk foneticky gramotným, může se mu 221 zlepíil abstraktní intelektuálni chápání svita, ale vítswa hluboce emocionálních pocitu, vázaných na rodovou pospolitost, z jebo vztahu ke společenskému prostředí zmizí. Takové oddelení zraku, zvuku a významu má hluboké psychologickí účinky, a človek trpí oddelením a ochuzením představivosti a cílového i smyslového Života. Začíná uvažovat postoupným lineárním způsobem, začíná kategorizoval a klasifikovat údaje. Jak mu abecední forma uje znalo»u. Človek je zařazuje a rozdíluje do odborností a vytváří odvetví jednotlivých funkci- spolocen-»kych ifid. národu a znalctftí — a to-mutt> procesu je obilovina bohalá souhra viech smyslů, kicrá charakterizovala kmenovou společnost- Sevynahrazujl vlak civilizovanému Člov/ku ztrálu pospolných hodnot nové liskané poznatky: objevy a kulturní rozmanitost? Vase otázka ixlráíi všechny instilu-cionalizované sklony gramotného človeka, damoinoj" vytváří, ni rozdíl od populárního pohledu na „civilizační"' procř*- kletý jste pravé zopakoval, lidi daleko méné složité a různorodé, než jsou ti. kteří se vyvíjejí v důmyslné síti kmenové-orálních spolčí nosil- Kmenový ilovčk. na rozdíl od homogenizovaného človeka Západu, se nelišil od oíiamích svými zvláštními schopnostmi a vlastnostmi, nýbrž jedinečnou smísi citů. Vnitřní svít kmenového Človeka byl tvůrčí smísí složitých emocí a vjemů, jež gramotní lidé západního svita nechali chřadnout nebo je ve jménu efektivity a praktičnost) potlačili. Abeceda posloužila k neutralizaci bohaté různorodosti kmenových kultur, a to tím, že je převedla do jednoduchých vjzuálmcb forem; a nezapomeňte, ze /rak je jediným smyslem, který nám umožňuje oddiJli se; všechny ostatní smysly nás vtahuji (do celku), nie oddiloviní podporované gramotnosti ílovéka vytrhuje a civilizuje. Od krnene odloučený převážní vizuální Človek sdílí j ostatními civilizovanými lidmi standardizované vztahy, zvyky a práva. Získává vsak také ohromnou výhodu nad negramotným kmenovým ilovíkem. jehož dnes jako ve staroveku ochromuje kulturní pluralismus, jedinečnost a diskontinuita, tedy hodnoty, které dílají z Afnéana stejné snadnou kořist pro evropského kolonizátora, jako byl pro Řeky a Římany barbar. Jenom abecedním kulturám se podařilo využít spojité lineární sekvence jako prostředku společenské a psychické organizace. Tajemství nadvlády západního ílovéka nad ostatními lidmi, jakož i nad svým prostředím spoilvá v trfdénl vjech druhů zkušeností do uniformních a kontinuálních jednotek, které mají zrychlovat činnost a mínit formy, jinými slovy, jde o aplikované védíní. Nespočívá Jádro Vaft argumentace v lom. le zavedeni fonetické abecedy nepřineslo pokrok, jak se všeobecné domníváme, ale psychickou a společenskou pohromu ? Přineslo obojí. Snažím se v léchio oblastech zdržet hodnotících soudů, ale m existuje mnoho důkazů, které naznačují, že človek za své nové prostředí specializované technologie a specializovaných hodnot platí snad pfíliS velkou cenu. K nevyhnutelným důsledkům fonetické gramotnosti mohou patřit schizofrenie a odcizení. Obávám se. že je metaforicky příznačné. Že ve starém řeckém mýtu Kadmos. jenž přinesl človeku abecedu, zasel do zemí dračí zuby, z nichž povstali ozbrojenci. Kdekoli zasejeme dračí zub. sklízíme bouři násilí. Jasné jsme to vidéli v klasických dobách, i když v poněkud umíméné podobí, protože fonetická gramotnost nedosáhla vfieistvi nad primitivními hodnotami a institucemi pres noc. Pronikla starovekou společností spise v postupném, lei neúprosném evolučním procesu. Jak dlouho odolávala stará kmenová kultura? V izolovaných oblastech se držela až do vynálezu tisku v šestnáctém století, který' přinesl ohromné důležité kvalitativní rozšíření fonetické gramot-- .■ Jí-s*'«« p.tdla fonetickí afcfWftl n ki—oiqpo ctovéka jako granát, knihtisk ho zasáhl jako stomegatunová vodíková bomba. Knihtisk byl nejzatií extenzí fonetické gramotnom: knihy se daly rozmnožovat v nekonečných počtech, univerzální gramotnost se stala plné možnou, byť se uskutečňovala postupní, a knihy se staly přenosným individuálním vlastnictvím. Sazba, prototyp viech strojů, zajistila primal vizuálních sklonů a nakonec zpečetila osud kmenového človeka. X'ové mé- dium lineární, jednotné, opakovatelné sazby rozmnožovalo informace v nekonečných množstvích a do té doby nemožných rychlostech, a zajistilo tak oku dominantní postavení mezi bd mi iidly. Toto nové médium jakožto drastická extenze človeka tvarovalo a transformovalo celé lidské prostředí, psychické a společenské, a bylo přímo zodpovedné za vznik tak nesourodých jevů jako nacionalismus, reformace, montážní linka a její výhonek — průmyslová revoluce, celé pojetí kauzality, karteziánske a newionovské pojetí tru, perspektiva v umíní, narativ-ní chronologie v literatuře a psychologický způsob mtrospekce či vnitřního zamíření, který- ohromní zesílil sklony k individualismu a specializaci, jež fonetická gramotnost před dvíma tisíci lety rplodila. Schisma mezi myslením a Činem bylo institucionalizovano a fragmentarizovaný človek, kterého nejprve rozštípila abeceda, byl nakonec rozsekán na kousíčky velikosti sousta. Od té doby se stal zapadni Človek Guienbergovým človíkem. / kdyí tada Čtenářů přijme Vaíi tezi. že technologické inovace tpúsobují dalekosáhlé zrniny prostředí, tetko budou chápal, jak mutete činit vývoj tisku zodpovedný za tak zřetelné ne-příbuzné jevy, jako je nacionalismus a industrialismus- Klíčovým slovem je .jtfelclnč". Po-díváme-li se trochu blíže na nacionalismus a industrial ismus, zjistíme. Že oba jevy se přímo odvozují od exploze technologie tisku v šestnáctém století 223 V Evfopŕ n cc * i sto va 1 nacionali'miK až do renesance, kdy typografie umožnila každému gramotnému c loví k u videí svůj nuiťfvky jazyk analyticky jako jednotnou entitu. Knihtisk rozíi-ŕil po Evropí masoví vyráběné knihy a Tiskoviny, a iak «níml tehdejší regionálni jazyky v uniformní uzavřené systémy národních jazyku, což je jen da U í druh (oho, čemu říkáme masová mčdi.i. a dal zrod Ľf lemu pojeď nacionalismu. Jedinec nové homogenizovaný tiskem vidél národ jako intenzívni a lákavý obraz skupinového osudu a po-itavefii. Tisk také poprvé umožnil homogenitu peníz, trhu a dopravy, což ifelo ekonomickou i politickou jednotu a podnecovalo veškerou dynamiku centralizovaných energii ŕou-casnéhO nacionalismu. Rychlosti' in-formálního toku. o jaké se pred vy-natettfli knihtisku nedalo uvažovat, vytvořila Gutcnbergc'va revoluce novy" typ vizuální central i íované nacionálni cntny. která se potupně spojovala s obchodním rozvojem, až vznikla Evropa se sítí státu Pí mo váním kontinuity a konkurence uvnitř homogenních a přilehlých oblastí utvářel nacionalismus nejen nove národy, ale zpečetil ■ záhubu >la-rfno korporativního nekonkurenčního a diskontmuálnlho stredovekého řádu cechů a společenských organizací řa-loŽcnvVh na rodiné. Tisk vyžadoval osobní fragmentaci i sociální uniformitu, jejichž přirozeným vyjádřením te ul národ-slái. Ohromné urychlení pohybu informací gramotného nacionalismu podnítilo rozmach specializovaných funkcí, které pestovala fonetická gramotnost a Uvil Gutenberg, a způsobilo, že zastaraly takové všeobecné encyklopedické postavy jako Bcnvcnuio Celhni. zlatnlk-icwdWí»-- malíř- sochař -spisovatel; renesančního človeka zničila renesance. Prof si myslite. !e Gutenberg po-lolil také základy průmyslové revoluce? Obé »éci jdou ruku v ruce. Nezapomeňte, íc knihtisk byl první mechanizací sloŕile míní práce a vytvořením analytického postoupného procesu se stal také programem pro vcikerou následující mechanizaci. Nejdůležitější vlastnosti knihtisku je opakovatelnost; je to vizuální tvrzeni, které se dá done-. konečna rozmnožoval, a opakovatel-nosi je kořenem mechamekeho pí pu. který mínil svřt od Gutenberga. Typografie vyrobila první jednotné opakovatelné zboží, a tím vytvořila také Henryho Forda. první montážní linku a první masovou produkci. Polygrafické ruín i písmo bylo archety-pcm a prototypem veškerého následujícího průmyslového vývoje. Moderní industrial ismus by byl bez fonetické gramotnosti a knihlisku Km Gramotní«! je nutné brát jíko typografickou technologii, která modeluje nejen výrobní a trfni procedury, ale všechny ostatní oblasti života od vzdelaní po urbanismus. Zdá se "ti. te podle Vás je prakticky kafdd stránka moderního Hvota přl- 224 mým důsledkem Guttnbergova vynále-tu knihtisku. Každou stránku zapadni mechanické kultury modelovala technologie tisku, ale moderní doba je dobou elektrických ntédií. Ta tvoří prostředí a kultury, které stojí v protikladu k mtcha-nické spotřební společnosti odvozené od knihtisku. Knihtisk vytrhl človíka z jeho tradičního kulturního lůna a okázal mu. jak jednotlivosti uspořádat do masivního celku národní a průmyslové moci. A typografický trans Západu vvdržel ai dodnes, kdy nás elektronická média koneční dehypnotizují. Gutenbergovu galaxii zatemňuje souhvězdí Marconi ho O tomto souhvézdi jste ui mluvil vleobten/. ale co presné jsou la elektrická média, která podle Vás nahradila starou mechanickou technologu* Elektrickými médii jsou telegraf. rozhlas, film, telefon, počítač a televize: žádné z nich nerozšírilo funkci jen jediného smyslu, jak to udélata stará média — například kolo jako extenze nohy. odfiv jako extenze kůže. fonetická abeceda jako extenze oka ~ nýbrž tvaruje celý náš centrální nervový systém, a tim transformuje všechny stránky nati sociální Í psychickí e>is-tencc. Užíváni viech elektronických médii vytváří hranici zlomu mezi frag-mentarním Guicnbergovým Člověkem a člověkem integrálním, stejné jako se fonetická gramotnou stala hranicí zlomu mezi člověkem kmenovf-orálním a vizuálním. Dnes se totiž můžeme ohlédnout na icc let odlišných slupnu vizuali-zace. atomizace a mechanizace a koneční uznat mechanický včk za mezihru mezi dvíma velkými organickými kuliurnimi epochami. Veku knihtisku, který vládl přibližné od n,ku 15O0 do roku 1900. vyťukal nekrolog telegraf, první z nových elektrických médií, a další smuteční obřady m konaly v prvních letech tohoto století s nástupem „zakriveného prostoru" a neeuklidovské matematiky. Ty oživily diskoniinuální časoprostorové chápání kmenového Človeka, jež dokonce Spengler matné vnímal jako umíráček zapadni gramotnosti. Další hřebíky do rakve přinesl vývoj telefonu, rozhlasu, filmu, televize a počítače. Nejvýznamnějším elektrickým médiem je dnes televize, protože proniká téměř do každé domácnosti v zemi a tím. jak tvaruje celý senzorický aparát svým poselstvím, míní centrální nervový systém každého diváka. Televize je primárné odpovědná za konec vizuální nadřazenosti, která charakterizovala veškerou mechanickou technologii, i když všechna další elektrická média k tomu přispívala svým dílem. Ale neni televize sama primárné vizuálním médiem? Ne. je to praví naopak, i když představa, že televize rozšiřuje vizuální vjemy, je pochopitelnou mýlkou. Televize na rozdil od filmu nebo fotografie primárné rozšiřuje spíše hmatové než zrakové počitky. phčemž pravé hmat vyžaduje nejvíce souhry mezi všemi 225 smysly. Tajemství «kutní síly televize spočívá v lom. že (deviati obraz má núkou intenzitu neboli definici, a tudíž na rozdíl od fotografie nebo filmu nenabíti žádné* podrobné informace o specifických objektech, nýbrž vyžaduje aktivní účast diváka- TeJe*Íatí obraz jc nejen mozaikoviteu sítí horizontálních ŕar. ale také síti milionů drobných bodů. z mchž je divák fyziologicky schopen pochytil jen padesát nebo sedesáX a i tich si modeluje ob-:udií neustále vyplňuje nezřetelné j rozmazané obrazy. Hloubkové se ŕpo-jiijc s obrazovkou s je v neustálém Ivěrtun dialogu s ikonoskopem. Obry-ň ■ vslcdného obrazu, který připomíná kresbu, jsou zhmotnený v představivosti diváka, což nutné vyžaduje velkou osobni vtaženo« a účast; divák se ve skutečno*« siá'á obrazovkou, zatímco vi i dmu se stává kamerou. Ikonoskop. který po nás vyžaduje, abychom neustale vyplňovali prostory tnozaikovlié nim vypaluje své poselství přímo do kůže. Každý divák je lak nevedomky malířem s pointilištičkou technikou jako Seurat. a jak ikonoskop zaplavuje celé télo. kresli nové ivary a obra/y. Protože je televizní přijímač úzce M-mířen na diváka, televize nás ..oriental izujc~.flcboŕ způsobuje. Že víichni zapínáme pozorovat vlastni nitro. Pod-stata sledování televize spočívá zkrátka v intenzivní participaci a v níiké definici, čemuž říkám „chladni" zkušenou, na rozdíl od esenciální Jiorkých" neboli vysokodcfiiiicních médii, jako j* rádio, jež vyžadují nízkou participaci. Hojni komplikaci kolem Voli teorie se vztahuje k tomuto postulováni hoť kých 0 chladných médií. Mohl Irysit pro nás každé králce definoval? Horké médium v zásadé oiflučiije i stude ne médium slučuje či zahrnuje; horká média vyžaduji jen nízkou participaci neboli doplnení, chladná média naopak participací vysokou. Horké médium je to. které roziifuje jediný smysl vysokou definicí. Vysoká átoŮMc. ■ mená kompletní vypfnrtvam udajú médiem bez intenzivní participace obecenstva. Fotografie je například vyso kodefíničnf a horká, zatímco komiks je nízkodefinicní čili chladný, protože brubá obrysoví kresba poskytuje velice málo vizuálních údajů a vyžaduje od diváka, aby si doplnil celkový obraz sám Telefon, který-poskytuje sluchu pomerné málo údajů, je tudíž stejné chladný jako řeč: oba vyžadují od posluchače pométiir velké doplnení. Rozhlas jc na druhé stfané horkým médiem, protože poskytuje posluchačům ostře a inten- . živné velké množství vysokodefinič-ních sluchových informací, které ne-cbávajf posluchačům na doplnení málo ,' nebo vůbec nic. Podle ítejnébo méřítka i je předna-íka horká, ale seminář chlad- ' ný; knih* je horká, kdežto rozhovor j nebo chlapský pokec jsou chladné. V chladném médiu se obecenstvo aktivní účastní sledování či pošlou- j] cháni. Dívka, která nosí sírované pufl- . čochy nebo brýle, je v zasadí chladná < a senzuální. protože oko jedná při do- ! plňování lak t o vytvoreného nízkodefí-ničniho obrazu jako ruka. Col vysvčt- Z26 taje, proč chlapci zřídka činí nabídku dívce, která nosí brýle. V každém případe je naprostá vílíma naiich technologii a zábav od zavedeni tiskařské techniky horká, fragmentárni a odlučující, ale ve viku televize jsme svědky návratu ke chladným hodnotám a k celkové hloubkové vtaženosti a participaci, jež l nich vyplývá. V tom samozrejmé spočívá jen jeden z dalších důvodů, proč je médium spße poselstvím neř obsahem; důležitá je spße participačni povaha televizní zkušenosti samé než obsah určitého televizního obrazu, který' se nám neviditelní a nesmazatelné vpisuje do kůže. / kdyby 10 bylo lok, jak nrdüe. a médium bylo skuieiné končeným po-selsním. /ak mutete naprosto přestat podat s významem obsahu? Nemel například obsah Hitlerových proslovů v rozhlase na Némce nijaký vliv? Když zdůrazňuji, že médium je spi* Se poselstvím než obsahem, nenaznačuji tím. že obsah nehraje Žádnou roli, pouze fikám. Ic hraje roli výrazné podřízenou. I kdyby mél Hitler přednášky o botanice, jiný Némec by prostřednictvím rozhlasu vytvořil z Nčmců kmenovou společnost a oživil by temnou atavistickou stránku kmenové povahy, která ve dvacátých a třicátých letech dala vzniknout evropskému faSismu Položíme-li veškerý- důraz na obsah a prakticky žádný na médium, ztrácíme veškeré tance k pochopení a ovlivni-ní účinku nových technologii na člověka, a proto jsme vidy ohromeni a nepřipraveni na převratnou transformaci prostredí, kterou nová média způsobila. Působí-li na človeka zmeny prostředí, kterým nerozumí, ozve se v něm poslední tklivý nářek jeho kmenového předka Tarzana, řítícího se k zemi: „Kdo mi namazal liánu?" Némecký Žid. jenž se stal obití nacistů, protože se jeho stará kmenovost střetla s jejich novou kmenovostf. mohl pochopit, proč se mu svít otočil vzhůru nohama stejné málo. jako dnesni Američan chápe přcmčny společenských a politických institucí, způsobené elektrickými médii všeobecné a televizí zvlalt Jak televize přetvoři nate politické instituce? Televize revoluční převrací každý politický systém západního svita. Z jednoho důvodu: vytváří totiž naprosto nový typ národního vůdce, člo-: který se daleko více podobá kmenovému náčelníkovi než politikovi. Dobrým pHkladem takového kmenového náčelníka, který své zemi vládne skrze televizní dialog s masovou účastí a zpětnou vazbou, je Castro. Vládne zemi kamerou, dává kubánskému lidu zkuíenost přímého a důvěrného zapojení do kolektivního rozhodování. Castrova vynalézavá směs politického vzdělání, propagandy a blahosklonného vedení je vzorem pro kmenové náčelníky v dalších zemích. Nový politický showman si musí doslovně i obrazně své obecenstvo obléknout, jako by si oblékal laty, a stát se společným kmenovým obrazem — jako Mussolini. Hitler a P.' D. Roosevelt v dobách rozhlasu a J. P. Kennedy ni v epose iclcvize. Všichni lito muži byli kmenovými císaři v méřílku. jaké svít do té doby neznal, protože všichni ovládli svi média. Jak se Kennedy liSil využitím televize od rvýcA pfedchůdtů či následovní? Kennedy byl prvním televizním prezidentem, proioie byl vůbec prvním prominentním americkým politikem, jenž porozumel dynamice a siločárám televizního ikonoskopu. Jak už jsem •) v» čtlil. televize je v podstate chladným médiem, a Kennedy mil potřebný kompatibilní chlad a netěsnost k moci. dané osobním bohatstvím, což mu plné umožňovalo televizi se přizpůsobit. Pro politického kandidáti- jemuž chybějí chladné, nízkodcliniční vlastnosti, které umožňují divákovi vyplňovat mezery v jeho obraze cestou osobní identifikace, se jednoduše televize stává elektrickým křeslem — jako se to stalo Richardu Nixonoví v jeho katastrofálních debatách S Kenncdym v kampani roku I960. Nixon byl v zasadí horký; na televizní obrazovce představoval vysokodefinični. ostře definovaný obraz a jednání, což prispelo k jeho povesti tajtrlíka, která se mu po léta táhla v patách. „Koupi byste si od tohoto človeka ojeté auto?"' ptal se politický kreslený vtip — a odpoveď znčla; ..Ne", protože postrádal chladnou auru nezájmu í objektivu.. kterou naopak Kennedy vyzařoval tak poutavé a lehce. Sedával jste nakontc Nixonovi lekce? Rozhodne mu nékdo lekce dal, protože v posledních volbách byl Nixon chladny a Humprcy horký. Viíml jsem ti zmény u Nixona už v roce 1963, když jsem ho vidil v Shon Jacka Paara. Už to nebyl ten slizký, úlisný, násilný Nixon roku 1960. uklidnil se, nablýskal, naprogramoval a zformoval do nového Nixona. jakého jsme vrféli v roce 1968: rozumný, skromný, sebejistý, jedním slovem: chladný. Tehdy jsem si uvědomil, že kdyby si Nixon tuto masku udržel, mohl by být /volen prezidentem, a američtí voliíi s iím minuly l.Ninpad zřetelní souhlasili- Jak v-.užhal televize Lyndon John son? Zpackal to stejné jako Nixon * rcee 1960. Byl přílií intenzivní, přilil posedlý tím. aby ho jeho obecenstvo mi-lovalo a uctívalo jako otce a učitele. byl snadno zařaditclný. Cítili by se lidé bezpečněji, kdyby si míli koupil ojeté auto od Johnsona než od starého Nixona? Odpoveď je samozřejmé N Johnson se stal stereotypem, a doKonc* parodií sebe sama a získal si stejnou površí tajirtlVa. jaká tak dlouho mohla Nixona. Lidem by bylo úplné jedno, kdyby jim Kennedy v televizi lhal. ale nemohli spolknout Johnsona. i když říkal pravdu. Mezera ve věrohodnosti byla ve skutečnosti komunikační mezerou. Politický kandidát, který rozumí tele v m — ať už jsou jeho strana, cíle a presvedčení jakékoli — mule získat moc do té doby historiek) nepoznanou. Jak tuto moc využije, je samozřejmé úplné jiná otázka. Je třeba a 228 B elektrických médiích zapamatovat podstatnou včc. ze totiž neúprosné transformují pomér vSech smyslů, a tak znovu pistují a budujf naše hodnoty a instituce. Reorganizace našeho tradičního politického systému je jenom jedním projevem návratu ke lunenovosti způsobeného elektrickými médii, který délá z planety globální vesnici. Popsal byste proces návmsu ke kmenovosti podrobntjl? Elektronické technologické extenze njseho centrálního nervového systému nás poiápéjl do svetového bazénu informačního pohybu, a tak umožňují človiku. aby do sebe vstřebal celé lidstvo. Povznesená a disociovaná rok pamotného Človeka západního svita ustupuje nové. intensivní hloubce účasti, která je vyvolána elektronickými médii a která nás vrací do kontaktu se sebou i se všemi ostatními. Okamžitá povaha elektroinformačního pohybu vsak spise decentralizuj« než rozšiřuje lidskou rodinu a uvádí ji do nového stavu mnohonásobných kmenových existencí. ZvláJtČ v zemích, kde jsou hodnoty gramotnosti hluboce mstituciotializo-vány, jde o velice traumatický proces, neboř střet staré segmentované vizuální kultury a nové integrální elektronické kultury vyvolává krizi identity, pocit vlastni prázdnoty, což plodí ohromní násilí, násilí, kterť je jednoduše honbou za identitou, soukromou nebo pospolitou, sociálni nebo obchodní. Vztahujete tuto krizi identity k současným společenským nepokojům a násilí ve Spojených státech ? Ano. a ke vzkvétajícímu obchodu, který pistují psychiatri. Vcikeré naše odcizování a atomizace odráží rozpad vlitých společenských hodnot, jako je právo jedince na soukromí a jeho nedotknutelnost. Podléhaje působení nových technologií elektrického cirkusu, piůmirnému občanovi to připadá, že se mu honí nebe. Jak se človik vlivem elektrických médií kmenové premenuje, stáváme se všichni kuřátky, horečné cupitáme sem a tam, hledáme svou dřf-vijsí identit«, a přitom uvolňujeme ohromné násilí lak se v poslgramotné arénč setkává človik doby pfedgn-motné s člověkem gramotným a nové informační modely zaplavují a vykore-fiují staré, bčžné dochází k duševnímu ťhroucení různých stupňů — včetně kolektivního nervového zhroucení celých společnosti neschopných vyřešit svou Itris identity. Není to snadné období pro život, zvláSté pro mladé lidi odchované tele. '.teřf na rozdíl cd gramotné staré generace nemohou uniknout do zom-biovskébo transu narcisovské narkózy, jež psychický sok, způsobený dopadem nového média, znecitlivuje. Od Tokia po Paříž a Kolumbii mladí bezmyšlenkovité podnikají svůj hon ií identitou, nehledají 'sak cíle. nýbrž role, touží po identite, která ic jim vyhýbá. Proč si myslíte, ie ji nenacházejí ve vzAilávaclm. syučmu? Protože vzdčlání. které by mílo mladým pomáhal k tomu. aby porozumeli a přizpůsobili se převratně novému prostředí, se pouiivá pouze jako m nastroj kulturní agrese a klade pred mladého človeka, jedí se vrací ke kmenové pospolitosti, zastarale* vizuální hodnoty umírajícího grameiného viku. Celý nái vzdělávací systťm je reakční, zaměřený na minulé hodnoty a minulé technologie, a takovým prav-dépodobně zůstane, dokud se stafi generace nevzdá moci. Mezera meM generacemi je ve skutečnosti propásli, ncoddrluje dvě vékové skupiny, al« dví ohromné rozdílné kultury. Dokážu pochopit kvas v našich skolich, proto-ie nái vzdelávací systém >c dokonalým zpětným zrcátkem Ir umírajícím a zastaralým systémem, založeným na hodnotich gramotnosti a na fragmen-laiizovaných a klasifikovaných údajích, které se naprosto nehodí pro potřeby první televizní generace. Jak te podle Vás dá vzdelávací systém přizpůsobit potřebám televizní generace? No. než můžeme začít dřlat vřci správně, musíme si uvědomit, ie je dé-láme spalné, což většina pedagogů a úředníků, a dokonce i většina rodičů odmítá připustit. Dnešní díti vyrůsti v absurdní situaci, protože se vznáší mezi dvéma *vřly a dvěma hodnotovými systémy, přičemž ani jeden ho nevede k dospelosti, protože ani jednomu relé nepatří, ale existuje v hybridním limbu, v němž se neustále střetávají hodnoty. Výzvou nové epochy je prosté úplný tvůrčí profes dospívání a pouhé učení a opakování faktů jsou pro tento proces stejné nepatřičnými jako proutkař pro atomovou elektrár- nu. Předpokládat, že „nabuzené" díti elektronického veku bud« reagovat m suré vzdělávací způsoby, je stejné jako předpokládat, že otel bude plaval. Jednoduše to nepatří k jeho prostředí, a tudíž je takový predpoklad nepochopitelný . Pro televizní díti je obtfíné. až přímo nemožné přizpůsobit se IragmeH-támím vizuálním cílům našeho vzdělávání, když ui se víemi svými smysly doslalo do kontaktu s elektrickými médii; touží po hloubkové vtaženos-ti. nikoli po lineárním oddělováni a uniformních, postoupné uspořádaných schématech. Je vSak náhle a bez příprav? násilně vytrženo z chladného. vScíahrnujicihO lůna televize a je prostřednici vím byrokratické struktury kursů a známkování vystaveno horkému médiu li*ku. Jeho přirozený Instinkt, utvářený elektrickými médii, je vede k tomu, ie na knížku, kterou musí číst, zaměří všechny *vé smysly. Tislíné slovo sfi oviem takovému přístupu rezolutné vzpírá, neboť vyžaduje spise izolovaný vizuální vztah než celosmi přístup senzorického aparátu. Poloha, v níž díti základních (kol Čtou. je paicnckým dokladem účinků televize: děti televizní generace si dávají knížku v průměru deset centimetrů od očí a z titténé stránky se pokouíejl psychomimeiicKy vytěžit všezahrnující smyslovou televizní zkušenost. Stávají se z nich Kykíopové a zoufale se chtějí oddávat knížkám stejným způsobem jako televízii obrazovce Z30 Je mob\é. aby se „televizní díti" přizpůsobilo svému vzdělávacímu pn-sifedí a sladilo tradicii gramotni-vi-zudlni farmy s názory jemu vlastní elektronické kultury, nebo se médiu tisku naprosto nepřizpůsobí? Taková syntéza je docela dobře možná a může vést k tvůrčímu spojeni dvou kultur, jestliře ovsem vzdelávací systém vezme na vědomi, že elektronická kultura existuje. Obávám se. že při nedostatku takového základního uvědomění nemá dítě v našich íkoláeh zadnou budoucnost. Nezapomeňte, Iv televizní dítě bylo důslední vystaveno vjem jJospélým" zprávám, moderního Světa — válkám, rasové diskriminaci, nepokojům, zločinu, inflaci, sexuální revoluci. Válka ve Vietnamu mu vepsala do kůže krvavé poselství. Bylo svědkem úkladných vražd a pohřbů vůdců národa-Prostřeilnictvím televizní obrazovky w dostalo na oběžnou dráhu k tanci astronautů v prostoru. Byh> zaplaveno informacemi, které přiniji ro; telefon, filmy, nahrávky a dalsM lidé. Když tnu byly dva roky. posadili ho rodiče před televizi, aby nezlobilo, a než se doslalo do mateřské ikoly. strávilo před obrazovkou více než Čtyři lislec hodin. Jak mi řekl jeden úředník i IBM. ..Než se moje děti doslaly > stému, který se podle nich hodí jen do roztřidéných Škatulek byrokratické společnosti. Mládež nepřijímá ani povolávací lístky, ani vzdélání. obojí chápe leda jako vstupenku do procesu psychického a fyzického za- pomnění. Nová generace se odcizila svému tfi lišíce I« starému dédiťivf gramotnost" a vizuální kultury, a oslavování hodnot gramotnosti doma i ve škole toto odcizeni jenom prohlubuje. Pokud ná* vzdělávací syMém nepřizpůsobíme jejich potřebám a hodnotám, dočkáme se jen vělubo množství propadlíkú a větiíbo chaosu Myslite st, !e pfeihajict subkuliura hippies odrati 'o. jak mladí odmüßjl hodnou miii mechanickíspoltčnosti? Samozřejmě. Tylo déú už mají dOSI zamésináni a cílů a rozhodly se samy ufčowi- tvé vlastní role a své zapojeni do spotcčriosii. S naSí fragmcniarizo-vsnou a specializovanou spotřební společnosti ncchlějí mít nic společného. Žijí ve vzduchoprázdnu mezi dvr-ma velkými protichůdnými kulturami a zoufale se snaíi najít vlastní identitu a vytvořil způsob existence naladěný na jejich vlastní hodnoty; odtud ten důiaz na „alternativní fivotd styl". Procesem návratu ke kmenovo*-ti neprocházejí pouze hippies, nýbrž i ostatní mladí lidé. Vezmete si například oblast módy — nyní se oblékají chlapci i deviata stejné, maj' stejné upravené vlasy, a odrážejí tak umsc-xualttu vzniklou posunem od vizuálního k hmatovému. Celá mladá generace se zaměřuje na návrat k primitivnímu, a vidíme to na jejich oblečeni, jejich hudbě, dlouhých vlasech a socio* sexuálním chování. Naíe adolesccntní generace se už stává součástí kmene v džungli. Jak mladí vstupují do kmenového světa a všechny své* smysly 232 mají elektricky rozšířené a zesílené, soubeíně dochází k odpovídajícímu zesílení jejich sexuální citlivosti. hoia a bezostyíná sexualita v elektronickém věku vzrůstají. Jak nám televize vypaluje své poselství' přímo do kůže, stává se odřv zastaralým a překáží. Nová hmaiowst způsobuje, že mladým připadá přirozené neustále se jeden druhého dotýkat, jak jsem to vidi! na placce, kterou prodávali v psyche-delickém obchodě: POKUD SE TO HÝBE. LASKEJ TO. Elektrická média také dávají prostřednictvím stimulace viech smyslů naráz nový a bohatší smyslový rozměr každodenní sexualitě, což činí i ( chlípného stylu Henry* ho Millcra slyl zastaralý a nemoderní. Jakmile společnost přistoupí na vieza-hrnující kmenový modus, nevyhnutelné se změní níí vztah k sexuálne. Podívejte se například na lehkost, s jakou Spolu Žijí mUdí bez pocitu provinční, nebo na «poltené domácnosti hippies-To je naprosí« kmenové. Neni ale vfiSina kmenových společností v oblasti sexu spise restriktivní neipermisivi'í'1 Ve skuteCnosti je obojí. AŽ na oíkolik výjimek nepatří panenství ve vělíině primitivních společností ke kmenovému stylu. Mladí lidé mají před svatbou přistup k úplným vzájemným sexuálním vztahům, ale po svatM se manželka stává žárlivě střeženým vlastnictvím a nevěra platí za nejtěžší hfkh. Je paradoxní, že přechod ke kmenové společnosti ne-v)hnutelně provází ohromná exploze sexuální energie a svobody; jakmile se ale společnost plné uvědomí, nastolí výjimečné přísné morální hodnoty. Ve sjednocené kmenové společností budou mít mladí volnost na cxpcnmt i manželství a rodina se však zároveň stanou nedotknutelnými institucemi a nevěra a rozvod budou znamenat vážná porušení společenských pout. nikoli ledy pouze soukromou úchylku, nýbrž kolektivní urážku a ztrátu tváře před celým kmenem. Kmenové společnosti, na rozdíl od civilizovaných, fragmen-tárních kultur, mají výrazně přísnou morálku a neváhají zničit nebo zavrhnout ty. kdo přestoupí jejich kmenové hodnoty. Je lo samozřejmě poněkud drsné, ale zároveň může sexualita díky hloubkovému zapojení získat v kmenové společností nové a bohatší rozměry. Jak se dnes staré hodnoty hroutí a sledujeme osvěžující uvolnění potlačovaných sexuálních frusirací, zaplavuje nás všechny jako příliv sexuální vlna. Ta však. zdá se, zdaleka nepřináší osvobození libida. nýbrž naopak navozuje otupěK přesycené vztahy a jistý psy chose xull ní Weltschmerz. Naše tělo je schopno zažít specifická vzrušení, nikoli však úplné a sebepřesahující sexuální uspokojení. Proto útok. který stimuluje mechanistický přistup k tělu. nutně ubíjí citlivost smyslové odezvy. Přispívá to ke schismatu mezi sexuálním potěšením a rozmnožováním, jak je to běžné, a také dále ospravedlňuje homosexualitu. Budou-li současné trendy pokračovat, v blízké 233 budoucnosti se může jako přirozená současí rozvoje jcvii siroj na lásku, ne snad současný počítačoví vyhledávač partnerů k seznamem, ale stroj, jehož pomoct lze dosáhnou! konečného orgasmu přímou mechanickou stimulací cent« rozkoše v mozku. Není snad ve Vašem rozboru rostoucí sexuální svobody slySet nesouhlas? Ne. nejde o souhlas či nesouhlas Pouze se snažím pochopil. Sexuální svoboda je pro mladé lidi nove zapojene" do kmenového procesu stejné přirozená jako drogy. Co Je přirozeného na drogách ? Přirozené uhlazují kulturní přechod a jsou také zkratkou do elektrického víru. Vzcsiup pojíváni drog se úzce vztahuje k dopadu elektrických médií. Podívejme se na metaforu pro nado-povánl ..turning on" (zapnout se). človek zapíná sví védomí pomocí drogy stejné, jako otevírá viechny smysly naprosté hloubkové viaícnosti. zapne televizi. Užívání drog je stimulováno dnešním všezachvacujf-cím prostredím okamžitých informací a jeho mechanismem zpémé vazby vnitřního iripu Vnitřní trip není výlučnou výsadou cestovatele s LSD. jde o univerzální zkušenost televizních diváků LSD je prostředkem nápodoby neviditelného elektronického svéta. Uvolňuje človika z osvojených verbálních a vizuálních zvyků a reakcí a dává mu možnost, aby se okamžité a totálne zapojil, hned a cele, což odpovídá základním potřebám lidi. které elektrické extenze jejich centrálního nervového systému vyvedly ze starého racionálního, postoupného hodnotového systému Přitažlivost halucinogenních drog spočívá v tom. Že umožňují vcítit se do našeho vieprostupujlcího efcfcttfcfcwio prostředí, které je samo o sobi vnitřním tripem bez drog. Brát drogy také znamená odmítnutí zastaralého mechanického svfta a jeho hodnot. A drogy často podněcují nový zájem o umelecké vyjádřeni, které prvotní náleží k hmatoví-sluchovímu svitu. Halucinogenní drogy tudíž jako chemické stimuly našeho elektronického proslřcdi oživují smysly, které už dávno attoíbvaly vlivem převažujícího vizuálního zamíření mechanické kultury. LSD a příbuzné halucinogenní drogy dále podporují vysoce kmenovou a pospolné zamířenou subkuhuru. takže potom lze pochopit, proč retnba-lizovani mladí sahají po drogách s takovou samo/ í cj most 1. VNeMSweeku nedávno citovali jednu studentku ; Kolumbijské unhersíty. která Vás srovnávala i drogami. ..LSD neznamená nic. dokud ho nezkonzumu-jete." řekla. Stejné jako McLuhan." Vidíte Vy néjaképodobnosti? Lichotí mi. když slyším, že mou práci nékdo popisuje jako halucinogenní, ale obávám se. že mé někteří ml akademičtí kritici považují za spalný trip. Bral jste Vy sám nékdy LSD? Ne, nikdy jsem ho nebral. Co se těchto vécí tyče. jsem pozorovatelem, nikoli úcasmíkem. Loni mi operovali a odstraňovali mi nádor, kterv mi 23-5 mini příjemné roříiřoval mozek a bí-hem své prodloužené rekonvalescencc nem si nesmít dát nic silnějšího než kávu. Bohužel! Před nikolika mísící mi vsak málem ^zašili" za drogy. Vracel jsem se letadlem z Vancouvem. kde jsem doslal na DorfCnM čestný doktorát, a polkal jsem kolegu, který se mí pul. kde jsem byl. „Ve Vancou-veru. vyzvednout si LL.D * řekl jsem mu. Všiml jsem si. že se ní mé níko-lik spolucestujících podivné podívalo, a když jsem na Icúšti v Toromi vystoupil z letadla, vtáhli mi dva celníci do maličké místnosti a začali mi prohlížet zavazadla. ..Znáte Timothy Learyho?- zeptal se jeden. Odpovčdil jsem, Že znám. a tím to pro néj asi skončilo. „Tak dobře." fcVj. „kde to máte? Víme, Že jste nikomu řekl. že jste si jel do Vancouveru vyzvednout nijakí LL.D." Po náročném rozhovoru jsem ho presvedčil, že LL.D nemá nic společného s rozšířením vfdoml. ve skutečnosti znamená pravý* opak. a propustili mi. Ve svítíc současní krize vzdílánl si samozřejmí nejsem jist. zda se nedá mluvit o vlastnictví LUD. jako o ližkém zločinu. Jste pro legalizaci marihuany a halucinogenních drog? Na mém osobním názoru nezáleží, protože všechna taková zákonná omezení jsou neúčinnými a nevyhnutelní uvadnou. Drogy lze • retribalizovaní společnosti zakázat asi lak snadno, jako lze v mechanické kultuře postavil 'LL.D. — Lag*™ Doctor. JUDr. \pom .red.) mimo zákon hodiny. Mladí budou pokračoval v dopování, bez ohledu na lo. kolik z nich skončí ve vezení, a lakoví" zákonná omezení představují pouze kulturní útok a pomstu umírající kultury na kultuře, která ji nahrazuje. Když už mluvím o umírající kultuře, není náhodou, že v Americe drogy hodní užívali indiáni a potom černoši, a jedni i druzí mají v lomio přechodném viku velkou kulturní výhodu — zůstali totiž blízko svým kmenovým kořenům. Kultúrni útok bílé Ameriky prou Černochům a indiánům není založen na barvé kůže a na víře v radikální nadřazenost, ať už se skrývá za jakoukoli ideologií Zmíníný útok vychází i vidomí bílého muže. Že černoch a indián, jako lidé hluboko zakorenení v rezonujícím prostoru dis* kontinuálního, vzájemné provázaného kmenového svita, jsou ve skutečnosti fyzicky a společensky nadřazeni frag-menlamímu, odcizenému a disocio-vanému človeku západní civilizace. Takové poznání mífl do srdce celého hodnotového systému bílého Človeka, nevyhnutelní plodí násilí a genocidu Je smutným osudem černochu a indiánů, že jsou kmenovými lidmi fragmentárni kultury, lidmi narozenými spíše předčasní než opozdení za svou dobou. Jak to myslíte? Myslím tím. že presní v ií dobí, kdy se bílá mladší generace vrací kt 235 kmcnovosti a všeobecnosti, jsou čer- noíi a indiáni pod ohromným sociálním a ekonomickým ilakem. jenž je nuií jit opačným směrem: civilizoval se a specializoval se. vyrval své kmenové kořeny, zrovna když zbytek spo- lečtosii své korcai mavu objevaje Dloulto byli v naprosto podřízeném socioekonomickém postaveni a nyní je nútime k tomu. aby získali vzdělání jako předpoklad k zaměstnání ve starém mechanickém servisním prostředí hardwaru, místo aby se přizpůsobili i Ľ:nu kmenovému prostředí softwaru, nebo elektrickým informacím, jak to dělají bílí mladí lidé ze střední ■ Není iřcba říkal. Že 10 působí velikou psychickou bote», která obratem přerůstá v horkou a násilí. To mužeme videc v mikrosvete drogové kultury: psychologické studie ukazuji, 2c když se černoch a indián nadopují marihuanou. Často pak na rozdíl od bělochů propadnou zuřivosti, jejich slav je nepovznásí. Zuří. protože pod vlivem drog rozumějí tomu. že zdroj jejich psychického a společenského ponížení spočívá v mechanické technologii, kterou nyní odsuzuje taiál bílá nadkultura. která ji vyvinula VécfiiH Černochů a indiánů si podobné odsouzení doslova nemůže dovolil kvůli svému podradnému ekonomickému postaven) Taio siiuace je současné ironická i tragická: sociální a psychické rozdíly mezi rasami se spíte zvéisují než zmenšují, což snižuje Šance na pokojné vnirnéni napětí a rasové smíření Černochy a indiány, zdá se. vidy ceku Spalné zacházení; nejprve trpěli, protože byli kmenovými lidmi v mechanickém svítí, a nyní, když se snaží zcivi. lizovat a strukturovat v mezích hodnoi mechanické kultury, střetávají se s pokusem o nastal ke kmenovosú Konfliktní situace tak spíše narůstá, než aby se zmírňovala. Obávám se. že budoucnost nevypadá přflii růžové, zvlásti pak pro černochy. Co si myslíte, it st jim konkrétni rmMfslát? V nejlepším případe se budou muset bolestné přizpůsobil dvěma konflikt-ním kulturám a technologiím. vizuálne- mecha nické a elektrickému neen; a v nejhorším případe budou vyhlazeni. Vyhlazeni? Vážné se bojím této možnosti, i když Bůh ví, jak rád bych se mýlil Snažil jsem se ukázal, že jedním z neúprosných důsledků honby za identitou, kterou vyvolala revoluční zmena prostredí, je ohromné násilí. Toto násilí tradičné dopadalo na kmenového Človeka, který- mél odpor k vizuálné-- mechanic kŕ kulmíc. na indiány jako genocida a na černochy jako insiitu-cionalizovaná dehumanizace. Dnes se len proces obrátil a násilí jsou hrbem přechodného období vystaveni ti. kdo se novému kmeni nepřizpůsobil]! Ne kvůli barví kůže. ale proto, že na území nikoho mezi mechanickou a elektrickou kuliurou je černoch hrozbou, nepřátelským kmenem, který je pro nový řád ne stra vite Iným. Osudem takových kmenů je často vyhlazení 236 Co můiemp udilot. atyy se to ttmoS-ikéniu obyvatelstvu Ameriky nestalo? Myslím, že nejprve by stálo za to upozornit černochy, stejné jako zbytek společnosti, na povahu nové elektrické technologie a na důvody, proč je tak nevyhnutelné, abychom své společenské a psychické hodnoiy pozmenili Černou by mčli pochopil, že jejich hlediska, která vlivem výchovy považuji za podřadná či ..zaostalá", jsou ve skutečnosti nejvylíimi hledisky nového prostředí. Západní (lovfik je posedlý pošetilou představou neustálého „pokroku" a na diskontinuální syne-stencké vzájemné kmenové vztahy se vždycky dívá jako na primitivní. Uvedomí-li si černosi velkou přednost svého dědictví, skoncují se svým sebevražedným skokem do zastaralého mechanického tvcia. Existují povzbudivé znaky, které ukazují. Že si to nové hnutí -černé síly'" se svým důrazem na cemoSslví a návratem ke kmenové hrdosti na africké kulturní a sociální kořeny uvedomuje. Vitíina amerických černochů je vsak bohužel slák rozhodnuta přidat sc k mechanické kultuře. Kdvby se je povedlo přesvědčit, aby následovali ty. kteří si přejí znovu zažehnout jiskru kmenového védomí. získali by strategickou výhodu, která by jim usnadnila prechod k nové technologii a zmobilizovala jejich zbylé kmenové hodnoty, jež by jim pomohly přežit v daném prostředí Mčli by bji na své kmenové hodnoty hrdí. neboť ve srovnáni S vybledlými gramotnými kulturami jejich tradičních pánů hraji všemi barvami. Ale jak jsem řekl. bílí se staví k Černým nepřátelsky pravé proto, že pod-prahové rozeznávají jejwh blizkosi ke kmenové hloubkové vtaženoaj. k si-multinnosti a harmonii, které jsou nejbohaiSím a nejrozvinutějším výrazem lidského vědomi. Proto se bělošské politické a ekonomické instituce mobilizují, aby vyčlenily a utlačily Černochy; jde o instituce, od pologramotných spolků po pologramotné politiky, jcjichí vyzábla" vizuální kultura jim dovoluje držet sc s vytrvalým fanatismem ustaralého hardwaru, specializovaných dovedností, klasifikace, oddelených sousedství a Životních stylů, kle« jsou od toho odvozeny. Nejnižší bělošská intelektuální vrstva se dívá na gramotnost a její hardwarové prostředí jako na čerstvou novinky a symbol dosaženého postavení, a tudíž bude poslední, kdo se vráti ke kmenovosti, a první, kdo zavdá pod-níi k tomu, co by snadno mohlo pře. růst v otevřenou radikální občanskou vílku. Spojené státy jsou jako národ v každém případ* odsouzeny k rozpadu na řadu regionálních a rasových ministátů a občanská válka by tento proces jenom urychlila. /Vo základe čeho předpovídáte, le sp Spojené státy roipadnov t V tomto případ* stejné jako ve víi-siné svých prací -předpovídám", co *c už stalo, a ze současného procesu pouze vyvozuji logické závery. Balkaniza-ce Spojených států jako kontinentální 237 politické siruklury probíhá už néko-lik let a rasový chaos predstavuje pouze jeden z katalyzátorů zmeny. Nejde o speciální americký jev; Již dříve jsem poukázal. že elektrická média vždy vyvolávají psychicky integrující a společensky decentralizující efekty. coi v rámci existujícího státu ovlivňuje nejen politické instituce, ale i samu národní entitu Po celém svetr icrf můžeme videi, jak elektrická média stimulují vznik mimstátů ve Velké Británii znovu mocní propukl velíský a školsky nacionalismu*, ve Španělsku žádají Bajkové autonomii, v Belgii trvají Vlámo-vé na oddelení od Valonů. v mé vlastní zemi se Quebecois. ledy francouzsky hovořící obyvatelé Quebecu, nacházejí na počáiku války za nezávislost, v Africe klíčí nfkoltk minislálů a hroutí se nereálné ambiciózní projekty regionálních konledcrací. Tyto ministáty jsou pravým opakem tradičních ccnlralizo-vaných národnostních hnuti minulosti, z nichž vznikly velké národní stáry, které v rámci národních hranic homo-gcm/ovaJy nesourodé elnické a jazykové skupiny. No*é itiinisiáty jsou decentralizované kmenové shluky stejnorodých etnických a jazykových skupin. I když může jejich vznik doprovázet na\ilí. nezůstanou nepfálelskými či konkurenčními ozbrojenými tábory, ale nakonec objeví, že jejich kmenová pouta přesahuj í jejich rozdíly, a budou I i ■ >ouladu a ve vzájemné spolupráci. Model deccniralizovaných minisiitů se bude opakoval ve Spojených stá- tech, i když si uvědomuji. 2e pro veiii-nu Američanů je myšlenka na rozpustení Unie nepředstavitelná. Američané — jako první národ na sviti, klcrý začal svou historii coby centralizovaná a gramotná politická entita — si dnes pouštějí historický film pozpátku a pásek se odvíjí k radi decentralizovaných černošských, indiánských, regionálních, jazy kových a etnických států aid. Dceenirslismus je dnes palčivým problémem ve viech padesáti státech a vede od školní krize v New Yorku k poiadaskům mladých, kleří v intencích návratu ke kmenovosii chtějí, aby dusivé mamutí university hýly přizpůsobeny lidským mífítkům a aby se masový stál zbavil byrokracie. Kmeny a byrokracie jsou protikladnými prostředky společenské organizace a nemohou nikdy koexistovat v míru: jeden musí zničit nebo vytlačil druhý, jinak Žádný z nich nepřežije. Přijnurme-ti v tuto chvíli Vale nr-Zení. ie Spojen/ státy budou ..bulkám-zavány" na jakési etnické a jazykové mmisidiy. není pravdepodobné, ze vý-sledkem bude společenský zrnaiek a brairovraiedné válčeni? Není io nutné. Násilí je možno se vyhnout, jestliže pochopíme proces deccnualizace a návratu ke kmenovosii a přijmeme jeho výsledky, přičemž" se současné vynasnažíme řídit a modifikovat dynamiku zrnin. V každém pfípadi jsou dny superstáiu sečteny. Tím. jak se lidé nejen ve Spojených siáicch. ale po celém svité sjednocují do jediného kmene, mohou m vytvoril řadu životaschopných decentralizovaných politických a společenských institucí- Na jakých základech? Půjde o totální kmenový hloubkového propojení. Prostřednictvím rozhlasu, televize a počítače již vstupujeme do globálního divadla, v nimž se celý svit stává happeningem. Celou «asi kulturní domovinu, na kterou jsme se kdysi dívali jako na pouhou nádobu s lidmi, přeměňují tato média a vesmírné satelity v živoucí organismus, klcrý je součástí nového makrokosmu neboli svazku nadzemské povahy. Dobu jedince a soukromí, dobu fnigmenlárního nebo „aplikovaného" včdiní, dobu jednotlivých ,.hledisek" a odborných cílů nahrazuje všezahrnující vedomí mozaiko vitého sviia. V tomto sviti je prostor a cas překonán televizí, tryskovými letadly a počítači — simultánním, ..okamžitým" svitem, v nimž vie rezonuje se víím jako v totálním elektrickém poli. svitem, v nimi je vzniklá energie vnímána nikoli skrze tradiční spojení tvořící lineární, kauřálnf myšlenkové procesy, ale prostřednictvím intervalů Či mezer, které Linus Pauling chápe jako jazyk bunék, jež tvoří syneslelické, nesouvislé a integrální védomí. Otevřená společnost, vizuální výhonek fonetické gramotnosti, ztratila pro dnešní mladé lidi, navracející se ke kmenovosii, význam a znovu se zrodila uzavřená společnost, produkt řeči, bubnů * sluchových technologií Po staletích rozpojené senzibility se moderní vidomí rázem stalo integrálním a celostním. jako by se celé lid-HVO vtisklo do jediné univerzálni membrány. Zhutnila, rozpínavá povaha nové elektrické technologie vrací západního človeka z otevřených plání gramotnosti do srdce kmenové temnoty, do míst. která Joseph Conrad nazval .Afrikou uvnitř nás". Řada kritiků cůl. ie Vole .Afrika ' nás" je příslibem arohého konformního svita včelího úlu. v n/m! je jedinec naprosto podřízen skupine a nezná osobni svobodu Individuální talenty a perspektivy nemusejí v rámci společnosti, která se vrací ke kmenovému řádu, zajit na ubyli: pouze vzájemné jednají v rámci skupinového vedomí, jež uvolňuje daleko více tvořivosti než stará atomizovaná kultura. Gramotný človek je odcizeným, ochuzeným člověkem. Kmenový človik může vést daleko bohatší a plnější Život, nikoli život bez-myslcnkoviiého trubce, nýbrž účastníka hezcí v ŕ ho přediva vzájemnosti a souzvuku. Rozmach elektrické technologie jakoby kouzlem promini gramotného, roztnslřného Človika ve složitou a hloubkoví strukturovanou lidskou bytost, která si výrazni citoví uvedomuje naprostou vzájemnou závislost na viem lidském. Stará .individualistická" společnost ustíného slova osvobozovala jedince jen proto, aby z níj učinila človika odcizeného a vykoreneného, odloučeného od kmenových snů. Nové elektronické prostředí si vynucuje oddanost a účast človika a plni 239 uspokojuje jeho psychickí a společenské potřeby. Kmeo lolii nenf přizpůsobivý jen proio, že je uzavřenou eniiiou; koneckonců uvnjií rodinné pospolitosti najdeme mnohem vfce rozdílů a mení přizpůsobeni nci v rámci mestského konglomerátu, v nemí bydli tisíce rodín. Na vesnici sc udržují zvláštnosti, kdežto W velkém misie vládne uniformní a neosobní prostredí. Protože podmínky glob< -1 i í nke jsou utvářeny elektrickou technologií, daleko více než vc slaní mechanickí, standardizované společnosti stimulují diskontinuitu, rozrůznínosl a členitost. Globální vesnice ve skutečnosti podnecuje maximální nesouhlas a tvůrčí dialog. Globální vesnice se nevyznačuje uniformitou a klidem, k jejím znakům mnohem více patří rozpor a nesouhlas, stejné jako láska a harmonie, tedy znaky bežného způsobu Jívou viech kmenových lidí. ■ '. zdory tomu. co jste frkl. nejsou gramotné kultury jedí"'mi. kieré si Ctili pojmů individuální svobody. Nejsou ..menové společnosti tradierte at-tíieny přímými společenskými tabu. jak jste naznačil drive s ohledem na sexuální chování, a netrestají snad nemilosrdné vlechny, kdo se nepřizpůso-bi kmenovým hodnotám? Kdykoli mluvíme o osobní svobodí v gramotné a kmenové kultuře, narážíme na základní parádo*. Gramotná mechanickí společnost prostoroví oddelila jedince od skupiny a zplodila jeho soukromí; • myilení zplodila jeho nizory a v práci specializaci, tudíž propracovala všechny hodnoty spojované s individualismem. Tisková technologie človíku zároyen homogenizovala, vyivofila masový militarismus, masové myslení a masovou uniformitu. Tisk vštípil človeku individualistické tvyky a smysl pro sociální úlohu absolutního přizpůsobení. Proto dnes mladí vítají svůj návrat ke kmenovostj. ať už jej vnímají jakkoli zastřeni, jako uvolním' z uniformity, z odcizení a OdlirJitčni gramotné společnosti. Tisk iociilni centralizuje a psychicky frag-memarizujc. zatímco elektrická média přivádějí človčka do globální vesnice, která je bohatou a tvoríí smísí a která ikvtá vlastní více prostoru pro tvůrčí různorodost než homogenizovaná májová mestská spolcčnosl západního človčka Tvrdíte, ie ve svitové kmenové společnosti, kterou předpovídáte, nebudou ladná tabu* Ne. to neříkám, a netvrdím, že svoboda bude absolutní, pouze že bude méni omezená- neí naznačuje vale otázka. Svítový kmen bude zásadní konzervativní, to je pravda, jako vtechny ikonické a uzavřené společnosti Mytické prostředí žije mimo čas a prostor, a tudíž má jen malý sklon k radikálním společenským zrninám. VeSkerá technologie se stáiá součástí sdíleného rituálu, který se kmen zoufale snaží udržet, aby si uchoval stabilitu a trvalost Svou povahou je kmenoví orální společnost — jako Egypt faraónů — vyrovnančjSí a siálejSÍ než ostatní 240 fragmentárni vizuální společnosti. Orální a sluchová společnost modeluje akustický prostor, totálni a simultánní pole vztahů, které je cizí vizuálnímu svitu, jehož perspektivy a cíle činí společenskou zrninu nevyhnutelným a stálým vedlejším produktem. Elektricky rozšířená kmenová společnost se zbavuje lineárního ..pokroku" zamířeného vpřed. Dnes můžeme videi, jak se z nás viech, když do hloubky reagujeme na výzvy globální vesnice, stávají rcakcionáři. To se dá stlU fíci o mladých, o nichž tvrdíte, fe se vracejí ke kme-novovosti. a podle vétiiny odhadů jsou také nejradikálnéjSi generaci v naii historii. listí, ale vy mluvíte o politice, o cílech a tématech, což je opravdu zcela bezvýznamné. Řfkám, že nikoli současný proces návratu ke kmenovosti, nýbrž jeho výsledky z nás dilají reakcionáře v našich základních postojích a hodnotách. Jakmile budeme polapeni magickou rezonancí kmenového prostoru, nahradíme odmyiizová-ní mýtů a legend jejich nábožensky m studiem. V rámci ústní dohody o kmenových hodnotách bude existoval nekonečná různorodost, bude však jen málo vzbouřenců, pokud se vůbec najde nikdo, kdo by se postavil proti kmeni. Okamžitá vtaženost. která doprovází okamžité technologie, spouští konzervativní, stabilizující, setrvačnou funkci človčka. Píkní to vyjádřila Žákyní druhé třídy, když míli ve ikolc n3psat báseň o vypuSténí prvního sputniku na obižnou dráhu: „Hvizdy jsou lak velké / Zemi je lak malá / Zůstaň jaký jst". Holčička, která napsala tylo řádky, je součástí nové kmenové společnosti; žije ve svili nekonečné sloíi-léjsjm. rozlehlcjifm a trvalejším, ne* může jakýkoli videc zmiřit nebo si představit Bude-li v novém kmenovém s<éti stále existoval osobní sioboda. byt omezená určitými zvykovými tabu. co se potom stane s politickým systémem, který je převdtné spojován se svobodou jedince: s demokracií? Pleiije také přechod do Vaší globální vesnice? Ne. neprežije. Doba politické demokracie, jak ji známe dnes. je u konce. Dovolte mi opít zdůraznit, že svoboda jedince se v nové kmenové společnosti neutopí, ale určití nabude rozmanitých a mnohem komplexnejších rozmírů. Například volební uma — horká uma v chladném svití — je produktem gramotní západní kultury, a tudíž zastarala. Kmenová vůle se zvykoví vyjadřu je prostřednictvím simultánní souhry viech členů komunity, která je výrazní vzájemní spříznéni a propojeni, a považovala by tudíž vkládáni soukromého" hlasu do urny za plentou ta smííný anachronismus. Počítače televizní sítí. kieré „předpovídají" vítize prezidentských voleb ješii bihem hlasování, už způsobily, že se z tradičního hlasovacího procesu stala zastaralá víc. V našem softwarovém svítí okamžitého elektrického komunikačního Ml pohybu se polínka posouvá od starých modelů politické reprezentace určované volbou k nové forme spontánního a okamžitého pospolného zapojeni ve viech oblastech rozhodováni. Mytlen-ku .vdejnoui" jako diferencovaného shluku oddelených jedinců, sobe nepodobných, lec schopných jednal v zásade* stejné jako vyměnitelné soukolí vý-robnf linky, v bezprostřední kmenové kultuře nahrazuje masová společnost, která podporuje osobní rozdíly, pfi-čemi vltchni současné reagují a simultánne odpovídají na každý podnít. V takové společnosti by volby, jak je známe dnes. nemel) význam. Jak se bude v nové kmenové společnosti zaznamenával vfeobecná vůle lidu. kdyt se volby stanou pfellikem ? Elektrická média otvírají naprosto nový způsob zaznamenáváni veřejného mínéní. Například starý- pojem plebiscitu může získat nový význam. Televize může vést denní plebiscity tím, že předloží údaje dvěma stům miliónů lidí a poskytne počítačovou zpětnou vazbu vůle lidu. Když ale opouštíme vek politických stran, politických sporů a politických cílů a vstupujeme do veku. kdy kolektivní kmenový obraz a ikonický obraz kmenového náčelníka nabývá vrchu nad politickou skutečnosti, je s volbami v tradičním slova smv>.lu konec. To je vlak jen jedna z čelných nových skutečností, s nimiž se v kmenové vesnici setkáme. Musíme pochopit. Že začíná existoval naprosto nová společnost, společnost která odmítá všechny naše staré hod- noty, přizpůsobené odpovedi, vztahy a instituce. Jestliže vám dělá potíže představit m něco tak triviálního, jako je blízky konec vpleb, budete naprosto nepřipraven vyrovnat se t vyhlídkou na nadcházející zánik mluveného jazyka a jeho náhradu globálním vedomím. To mdle pravdu. Já vám pomůžu. Kmenový človék je pevné vrostlý do integrálního kolektivního vedomí, které překračuje konvenční hranice času a prostoru Nová společnost jednou bude mytickou integrací, svétem spřízněným a rezonujícím se starým kmenovým : kde oprt oživne kouzlo: svít mimo-smyslového vnímání. Současný zájem mladých lidí o astrologii, jasnovidectví a okultismus není náhodným. Elektrická technologie totiž vyžaduje slova stejné málo. jako digitální počitač vyžaduje čísla. Elektřina umožní, a nebude lo trvat dlouho, zesíleni lidského védomí ve svétovém meřítku. aniž použije jakoukoli verbalizaci. Mluvíte o globálni telepatu? Přesné. Počítače nabízejí možnost okamžitého převedení jakéhokoli kódu nebo jazyka do jakéhokoli daliiho kódu nebo jazyka. Mohou-H počítače poskytnout zpětnou vazbu, proč ne myšlenkovou vazbu vpřed, jejimž pro-střednicivlm se svetové védomí spoji se svetovým počítačem? Prostřednictvím počítače bychom mohli logicky postoupit od překládání jazyků k tomu, že bychom k překladu úplné vyhnuli ve prospech jednotného kosmického nevedomí podobného kolektivnímu 24? nevidomí, jaké předpovídal Bergson. Počítač prispeje k technologicky vytvořenému stavu univerzálního porozumení a jednoty, stavu pohroužení do logu, který může lidstvo sjednotit v jedinou rodinu a vytvořit vecnou kolektivní harmonii a mír. V tom spočívá skutečný užitek počítače: ni- koli zrychlit obchodování nebo vyřeSit technické problémy, nýbrž urychlit proces objevování a řízení pozemských a případné galaktických prostředí a energii. Psychická společenská integrace, kterou elektrická média konečné umožnila, by mohla vytvořil univerzalitu védomí. kterou předvídal Dante, když řekl, že lidé se budou vyvíjet jako pouhé úlomky, dokud se nesjednotí ve všezahrnujícím védomí. V kfesranském významu jde pouze o novou interpretaci mystického tria Kristova; a Kristus je koneckonců finálni exienzí Človeka jVenŕ uuo představa elektronicky nahozeného svetového védami spile mystická net technologická? Ano. stejné mystická jako vétsina pokročilých teorií moderní nukleární fyziky. Mysiicismus je jen dnešním snem o zítřejší védé. Uvedl Jste. le viechny tradiční hodnoty současného človeka, jeho vztahy a instituce budou zničeny a nahrazeny novým elektrickým věkem. To je dost iiroké zevSeobecn/ni. Mohl byste vysvětlit podrobniji nlkteré konkrétni zmény. které předvídáte? Méní se vSechno kolem. Když se hroutí starý systém hodnot, hroutí se i veškeré jeho institucionální obaly a odpady. Města, společné extenze našich fyzických orgánů, ustupují a jsou převáděna spolu s dalšími lakovými extenzemi do informačních systémů, jako jsou televize a nadzvukoví* letadlo, které lím. že stlačí čas a prostor, udélají z celého světa jednu vesnici a zničí starou dichotomii místo-venkov. New York. Chicago. Los Angeles — vlechno zmizí jako dinosaurus. Také automobil, který v současné dobí dusí města, brzy zastará a nahradí jej nová aniigravitacní technologie. Tržní -n a burzy, jak je známe dnes. se brzy sunou předpotopními vynálezy. automatizace zruší tradiční pojem práce, nahradí jej roll a poskytne lidem volný čas. Elektrická média vytvoří svěl odpadliků od staré fragmentárni společnosti a od jejich úhledné rozškatulkovaných analytických lunkcí a přiměje lidi vpadnout do nové komunity integrované globální vesnice. VSechny tyto otřásající změny, jak už jsem poznamenal, doprovází bolest, násilí a válka — normální stigmata hledání identity. Nová společnost vlak vsune z popela uk rychle, že bude možné, jak doufám, vyhnout se anarchii přechodného obdobi. klcrou mnozí předpovídají. Hladkému přechodu k nové společnosti mohou zásadně napomoci automatiku a kybernetika. Jak? PoČíuč se dá použít k řízeni sílí globálních termostatů, a může tak modeloval život způsobem, který' optimalizuje lidské vědomí. Dnes už je 243 technicky možné nanw^ia—■ 1 počítač tak. aby (o prospívalo celé společnosti. Jak $< dá programovat celá spolti-nosí — prospélné. nebo i jinak? Není vůbec nic tčzkého nastavit počítači tak. aby byly sťhopny vést opatrní huni programovaní senzorické ho života celých populací Já vím. že 10 zni trochu jako sci-fi. ale kdybyste ««umel kybernetice, uvedomil byste si. že se to dá udilai už dnes. Počítač může naprogramovat média, aby určila, jaké konkrétní poseiwví by míli lidé slySei podle svých převládajících potřeb, a vytvořit totální mediální zkušenost. 'M/ebávanou a utvářenou všemi smysly. V Itálii bychom mohli naprogramovat pro předvolební období o pet hodin méně" televize, a podpořit lak Četbu novin. Venezuele dodal dalších pětadvacet hodin televize, abychom /chladili kmenovou teplotu, kterou předchozí misie zvffdl rozhlas. Takovou řízenou souhrou všech médií by mohly být naprogramovány celé kultury, aby se zlepülo a stabilizovalo jejich citové ovzduií, když se dnes začínáme učit. jak udržet rovnováhu mezi soupeřícími svetovými ekonomikami. Jak se takové programováni prostredí, aťu'jejeho zámér jakkoli osvícený, lili od pavlovovského vymývání mozku? Vase otázka odráží obvyklou paniku lidí. Hen se setkali s neprozkoumanými technologiemi. Neříkám, že je taková panika neopodstatnená nebo Be takové programovaní prostředí k nemůže stál vymýváním mozku či jeslí nččím horším Říkám jen. že lakové reakix jsou zbytečné a zavádějící. Ačkoh si myslím, ze programovaní společnosti se opravdu dá řídit naprosto konstruktivné a lidsky, nechci býivpozici hirosíímkébo fyzika prvního srpna 1945 do nebe vychvaluje možnosti atomové energie. Pochop« účinky médií ale znamená vytvot Čanskou obranu proti důsledkům mediálního spadu. Desíti lolik lidí vyhlídka. Že globální programování zméní tuto planetu na pouhé servisní prostředí, lze to připodobnit obavám, že systém mestského osvetlení zbaví každého jedince práva nastavil si intenzitu svitla dle libosti. Počítačová technologie můíe. a bezpochyby bude. programoval celá prostředí proto, aby naplnila společenské potřeby a senzorické preference komunu a národů. Obsah lakovélw programovaní ovíem závisí na povaze budouciVh společností, a lo máme ve svých vlastních rukou. Opravdu to máme v rukou? Nepodnecujete tpßt flovika svou obhajobo" poulívání poéitaiů k manipulaci budoucnosti celých kultur, aby se vzdal kontroly naďlastnim osudem? Nejprve, a je mi líto. že to musím Opakoval, nic neobhajuji Pouze sonduji a předpovídám trendy. I kdybych byl proti mm nebo je povaloval za katastrofální, nemohl bych je zastavit: tak proč ztrácet čas bědováním-Když spisovatelka Margaret Fullcrová 244 poznamenala: .Přijímám Vesmír, dodal k tomu Carlylc: ..Taky jí nic jiného nezbývá" Nevidím. Je by existovala nijaká možnost celosvetového luddit-ského povstaní, které by rozbilo všechny stroje na kousky, takže se můžeme klidné uvolnil a sledovat, co se deje a co se s námi stane v kybernetickém svété. Odmíiánl nové technologie její postup nezastaví. Nesmíme zapomínal, fe kdykoli užíváme nebo vnímáme jakoukoli technickou eilenzi sebe sama. numé ji akceptujeme. Kdykoli se díváme na televizi nebo čteme knihu, absorbujeme tyto scbeextenze do našeho individuálního systému a zažíváme automatické „uzavřenr nebo přemlstrní vnímání. Vččnému objetí každodenních technologií nemůžeme uniknout. dokud neunikneme technologii samé a ncuprchneme jako poustevníci do jeskyni. Tím. Že technologie vytrvale přijímáme, nevyhnutelné se stáváme jejich servomcchaniiimy. Abychom je vůbec využili, musíme jim sloužil, jako sloužíme bohům. Eskymák je ser-vomechanismem svého kajaku, kovboj svého koni. obchodník svých hodinek, kybernetik — a brzy celý svit — svého počítače. Jinými slovy: vttz patří kořisti. Tato soustavná modifikace človika jeho vlastní technologií jej podnecuje k tomu. aby hledal další prostředky její modifikace. Človek se tak stává sexuálním ústrojím strojového svita, stejné jako včela ve svité rostlin, kterým umožňuje rozmnožováni a neustálý vývoj k vysiím Formám. Strojový svét opětuje oddanost človeka tím. že ho odmeňuje zbožím, službami a dary. Vztah človika a strojů je tak v podsta-li symbiózou. Tak tomu bylo vždycky, ale pouze v dob« elektrické má Clovik možnost rozeznat tento sřlalek se svou vlastni technológií. Elcktncká technologie představuje kvalitativní eucnzi tohoto prastarého vztahu človék-siroj. Vztah Človika dvacátého století k počítači se svou povahou neliší od vztahu pravekého človika k jeho lodi nebo kolu — i důležitým rozdílem, že všechny předchozí technologie nebo extenze človika byly částečné a fragmentárni, zatímco elektrická entenzc je totální a všezahrnující. Clovik nyní začíná nosit mozek vné své lebky a nervy vni své kůže; nová technologie plodí nového človika. V jednom kresleném vtipu říká chlapeček své rozpačité matce: .At budu velký, tak budu počítačem." Humor je často prorocký. Jesuite človek nemi'e zabránil této přeméné tebe sama skrze technologii — nebo v technologii —jak můte Udit a smiřovat proces zmeny ? Prvním a nejdůležitějším krokem je. jak už jsem řekl v úvodu, jednoduše porozumel médiím a jejich převratným účinkům na všechny psychické a společenské hodnoty a instituce. Porozumění znamená polovinu bitvy. Hlavni smysl celé mé práce spočívá v poselství, že porozumime-li tomu, jak média rozšiřují Človika. začínáme je do určité míry ovládat. A to představuje životni důležitý úkol, protože 24S bezprostřední rozhraní mezi slucho-vŕ-hmaiovym a vizuálním vnímaním x odehrává viude okolo nás. Žádný občan nemůže této bleskové válce prostredí uniknout, protože doslova není kam m: schoval. Ale jesuite definujeme. « sc s námi Jrjc. můžeme během lohoto přechodného období zredukovat prudko« větrů přinášejících zmeny a ujistit, aby nejlepší prvky staré vizuálni kultury mírumilovné koexistovaly & novou společností která se vrací ke kmenovému rádu Budcmc-ll vsak tento převratný vývoj sledovat ve zpětném zrcátku, bude celá naic západní kultura zničena a odhozena na smeiisté déjin. Pokud by gramotného člověka ze Západu opravdu zajímalo, jak zachovat co nejvíce kreativních stránek své civilizace, neschovával by se zbaběle ve své věži ze slonoviny a neoplskával by zmeny, ale vrhl by se do víru elektrické technologie. Tím. te by ji porozumel, určoval by si své nové prostredí a zménil by věž ze slonoviny ve věž řídicí. Rozumím tomuto nepřátelskému postoji, protože jsem kdysi sdílel siejné vizuální sklony Co Vás přinutilo zmínit názor? Zkušenost. Řadu lei předtím, nci jsem napsal svou pivní knížku Mechanická nevěsta, jsem k veškeré technologii prostředí zaujímal extrémni moralistický přistup Nemel jsem rid stroje, město se mi hnusilo, srovnával jsem průmyslovou revoluci s prvotním hříchem a masová média s biblickou zirátou nevinnosti. Zkrálka jsem odmí- tal léměř kaidý prvek moderního života a dával jsem přednost rousseauv-skému utopismu. Postupné jsem si ale uvedomil, jak sterJlnl a zbyie^ny je lakový přístup, a začal jsem chápat. íe největíí umrlci dvacátého století — Yeats. Pound, Joyce, Eliot — objevili naprosto odlišný přístup, záloze:: identite po/návacích a kreativních procesů. Uvedomil jsem si, íe umelecká tvorba je zpétným přehráváním béžné zkušenosti — od odpadu k pokladům. Přestal jsem moralizovat a začal studovat. Jako člověk oddaný literature a viem tradicím gramotnosti jsem začal studovat nové prostředí, ktefé ohrožovalo hodnoty gramotnosti, a brzy jsem si uvědomil. Že se nedá odmítnout morálním pobouřením nebo zbožným zápalem. Studium mi ukázalo, že je třeba naprosto nového přístupu, který jednak zachrání to. co si z našeho íápadniho dědictví záchranu zaslouží, a jednak pomůže člověku přijmout novou strategii pro přežití. Tenio nový přístup jsem uplatnil v Mechanické nevěst/. Pokusil jsem se ponořil do reklamních médií, abych mohl pochopil jejich dopad na človeka, ale ruině do toho vstupovala některá hlediska, související s mými gramotnými sklony. V každém případě se ta knížka objevila právě v době, kdy se diky televizi *taly všechny v ní pojednané hlavní problémy nezávaznými. Brzy jsem si uvědomil, íc nestačí rozpoznal příznaky zrniny. Člověk musí pochopit příčiny změny, neboř 244 nepochopíme-li příčiny společenských b psychických účinků nové technologie, nemůžeme proti nim zasáhnout a změnit je. Ale také jsem si uvědomil, ic jedinec těchto sebtobranných změn nedosáhne. Je k tomu třeba kolektivního úsilí celé společnosti, protože účinky nových technologií dopadají na celou společnost. Jedinec zůstává bezmocným vůči pronikání změn prosiře-dl, bezmocným vůči novému odpadu nebo vůči poselství, které přinesly nové technologie, len Společenský organismus, který- je sjednocený a schopný uslyíei výzvu, se může vzchopit, aby se s ni utkal. Bohužel žádná společnost v dějinách nikdy nevěděla o sílách, které ji tvarují a přeměňuji tolik, aby se chopila řízení a usměrňování nových technologií, jež člověka roziiřují a přeměňují. Dnes ale změny probíhají díky novým médiím tak rychle. Že bychom mohli zavési globální vzdělávací program, který by nám umožnil uchopit otěže svého osudu. Ovsem abychom lo mohli učinit, musíme nejprve rozpoznat, jaká terapie bude na účinky nových médií fungovat. V téio věci nelze věcné uvědomění a názor nahradit rozhořčením nad těmi. kdo povahu těchto účinků pochopili. Narážíte lim na kritickí útoky, je-jichl objektem jste se kvůli n/kterSm svým teoriím a předpovědím stal? Ano. Ale nechci se o svých kriticích vyjadřoval nemilosrdné. Opravdu si vážim jejich pozornosti. Koneckonců pomtouvači pracují pro člověka neúnavně a zadarmo. Je to stejně dobré, jako když vás zakáží v Bostonu. Ale jak jsem řekl. jejich nepřátelskému vztahu ke změnám prostředí rozumím, proiože sám jsem byl kdysi taky takový. Jde o běžnou lidskou reakci na setkáni s něčím novým: člověk se vzpírá a snaží se adaptovat staré odpovědi na nové situace, nebo jednoduše zatracuje Či ignoruje poslv změny, coí je zvyk. který zdokonalili čínSti císaři, kteří poli) -palných zpráv nechávali popravit. Nové technologické prostředí způsobuje nejvrty bolest těm. kdo jsou nejméně připraveni změnu žebříček svých starých hodnot Pro intelektuály představuje nové elektronické prosířc-di něco daleko hrozivějšího než pro ly, kteří se ke giamoinosti jako způsobu živou upínají méně. Když jedinec nebo společenská skupina cítí. že nějaká sociální nebo psychická změna ohrožuje jeho či jejich celou identitu, přirozenou obrannou reakcí se stává zuřivý protiútok. Ak af lamentují, jak chtějí. revoluce už proběhla. Vysvetlil jíte, proč se M sví práci bále schvalováni či odsudku tito revoluce, ale musíte mít nijaký vlastní názor. Jaký je? Nerad lidem říkám, co je na společenských a psychických změnách, které způsobila nová média, podle mne dobrého nebo Spalného. Pokud ale ze mne hodláte vymáčknout mé vlastni subjektivní reakce na návrat natí kultury k primitivismu, musím říci, že se na lakové zvraty dívám s naprostou osobní nechutí a nespokojenost). 247 Vidlm "ice. jak se z tohoto traumatického období kulturního tresku vynořuje perspektiva bohaté a kreativní společnosti, která sc vrací ke kmenovému řádu. osvobozená od fragmenta-rizace i odcizení mechanického veku. Kprocfsu zrniny vsak ct'iím jen nechuť. Jako člověk formovaný íápadní gramotnou tradici osobné nevítám likvidaci léio tradice prostřednictvím elektrického zapojení viech smyslů: netéií mŕ sousedsívf zničené mrakodrapy ani nevychutnávam trýzeň hledání identity Nikdo nemůže býl těmito zmenami méně nadiený než já sám. Nejsem revolucionář, ani povahou, (tni presvedčením Dal bych přednost slitému, nemennému prostredí mírných služeb a lidských rozméiů. Televizí a vicchna elektrická média rozplétají celé předivo natí společnosti, a mne. jako človeka- který' je okolnostmi nucen v takové společnosti žít. její rozklad neiěsí Víte. já nejsem křižák. Dovedu si představit, ic bych byl nejässinéjSí. kdybych ill v bezpečném, píedgramot-ném prostředí: nikdy bych se nepokusil menu »vrt. ani k lepsTrnu. ani k horšímu. Nemám tudíž z pozorování traumatických účinků médii na Človéka lidnou radost, i když mi poskytuje zadostiučinění. Že jsem pochopil, jakým způsobem funguji. Takové pochopení je v podstato chladné, protože zároveň vtahuje i vydčluje. Tento postoj je pro studium médií zásadní. člověk musí začít ilm. že se postaví mimo prostředí, postaví se mimo bitvu, aby mohl studovat a pochopu rozložení sil. Je životné důležité pfijn>out pozici opovážlivé nadřazenosti. Místo aby se člověk schoulil do kouta » kvílel nad tím, co nám médja délají, měl by vyrazit přímo vpřed a kopnout je do elektrod- Na takovou rozhodnou léčbu krásné odpovídají, a z pánu se brzy stanou »lužebníky. Bez tohoto odstupu bych víak média nikdy nemohl pozoroval objektivně, bylo by to. jako když se chobotnice dosiane do křížku s Empire State Building. Takže využívám největšího dobrodiní literární kultury — schopnosti člověka jednat ba n> akcí. což je specializace skrze disocia-ci, která představuje hnací sOu západní civilTzace. Elektrická média mění západní svět stejné rychle a převratně, jak Východ nabývá charakteru Západu. A i kdyby snad společnost, která se nakonec vynoří, byla lep« než ta naše. proces změny zůstává mučivým. Musíme se pres tuto přechodnou bolestnou epochu přenést obdobné, jako se vědci pohybují ve svétě nemoci: má-li chirurg osobní zájem o pacienta a nechá se rozrušil jeho stavem, ztrácí schopnost pacientovi pomoci. Klinický odstup není DovysetKN pózou, kterou bych předstíral, am neodráží můj nedostatek soucitu: je to prostě metoda, jak přežít. Svět. v němž žijeme, nevypadá lak. jak bych »i jej stvořil na rysovacím prkně, nýbrž je světem, ve kterém musím Žít a ve kterém musí žít studenti, jež učím. Když už nic jiného, mohu jim nabídnout, že se vyhnu luxusu morálního rozhořčení nebo iroglodytské- 24a ho bezpečí věže ze slonoviny, vypravím se na směníte plné haraburdí rměn a proklestím si cestu k pochopení jejich obsahu a siločar, abych přisel na to, proč a jak proměňují člověka. Zdá se. U navzdory sví osobni nechuti k revoluci, kterou způsobila nová elektrická technologie, cfíiie. te pokud bychom ji rozumili a umfíi m nil její působeni, mohla by se z ní vynořit ment odcizená a fragmentárni společnost. Co se tyká budoucnosti, jste v zasadí optimista — mám pravdu? Máme důvody jak pro optimismus, tak pro pesimismus Extenze lidského vědomí znásobené elektrickými médii by případně mohly býl předzvěsti budoucího tisíciletí míru a blahobytu, ale také by mohly vyvolat v život Antikrista — Yeatsovo divoké zvíře, jehož hodina se nachyluje, přibližuje se k Betlému, kde se má narodit. Kata-klyzmatické změny prostredí jsou samy o sobě morálně neutrální: jejich konečné psychické a společenské důsledky určuje to, jak je vnímáme a jak na ně reagujeme. Odmítnemc-li je vidět, staneme se jejich služebníky, le nevyhnutelné, že si s námi bude světová zásobárna pohybujících se elektronických informací pohazovat jako se zátkami na rozbouřeném moři. zachováme-li vsak během pádu do maclstromu rozvahu a budeme studovat, co sc s námi děje a co s tím můžeme udělal, lze se dostat na druhou stranu. Osobně hodně vířím v nczdolnost a přizpůsobivost člověka a mám sklon vyhlížet nü zítřek s pocitem vzrušení a naděje. Cítím, že stojíme na prahu svobodného a radostného světa, v němž se lidský kmen muže opravdu «ái jednou rodinou a lidské vědomí může by1! osvobozeno od okovů mechanické kultury a mít možnost toulat se kosmem. Věřím hluboce a pevně v lidskou schopnost růst * učit se. ve schopnost zkoumal hloubku vlastního bylí a naučit se tajné pisně. které řídí vesmír. Žijeme v přechodové epose hluboké bolesti a tragického hledání identity, agónie nasi doby je vsak porodní bolestí znovuzrození. Předpokládám. Že uvidím, jak budoucí desetiletí dávají planetě uměleckou formu. Nový člověk, spojený v kostnické harmonii, která překračuje Čas a prosíc*, bude citlivě utvářet, modelovat a uhlazovai každou plosku tohoto pozemského lidského výtvoru, jako by lo byli umělecké dílo, a Člověk sám se stane organickou uměleckou formou. Máme před sebou dlouhou cesiu, hvězdy jsou jenom její d stanicí, ale na cestu jsme se již vydali. Je 10 vzácný dar narodil se v této době, a lituji vyhlídky na svou smrt jenom proto, že opustím tolik stránek lidského osudu, jež íůstávají — omluvíte-h gutenbergovský obraz — dráždiví nepřečtené. Ale vnad je to lak. jak jsem se snažil předvést ve své sondě posi-gramotné kultury, a příběh začíná tam. kde kniha končí. 24!