18
Zákony médií'
(Z kapituly 2)
KULTURA A KOMUNIKACE:
Dvě hemisféry
Pro lnu.iv> neznamená pravda, řc „věn ,omu. co vidi", ale dostávaj! se k ní pro stŕedmcivím ofálnl tradice, mysticism«, intuice a viech poznávacích schopnosti - Jinín» slov,, nikoli jednoduchým pozorovaním a měřením fyzických vevů Pro Inuny nem očitý viditelný jCv tak béŕnýjako Cistě sluchový; pro jejich sv»ié mu/e k bude lépe hodil pojmenování .jdyiec" nejí ..vcílec"
Roben II. Trotte. vC nudu ..Druhá hermsféra"' zachytil výzkum dominance mozkové hemisféry a modely chovaní ..mezi baity neboli Eskymáky na Bafr.no-ví ostrově na severovýchode Kanady" Projekt objevu, ,e jazyk ínu.tů odrdŕ. „vysokou prostorovou úroveň oricniace pravé hemisféry. Lingvistické siudic «, hodnotí jako ncjsyntctieiějsf jazyk. Amcncká angličtina se nacha/í na opačné strane trie siupn.ee a je hodnocena jako ncjanalytičtějsi (lev. hemisféra)-, latu M sochy, rytiny a tap.scnc jsou ..bez zrejmé lineárni nebo trojrozmerné analytické orientace" To znamená. U se u Inuitú nikdy nevyvmuly vizuálni .klony do lakové míry. jak >c to běžné v západní kultuře.
Podle Inuitů jsou prírodní formy ..skryté", dokud je člověk jednu po druhé neodhal.. je,.eh jazyk málo rozlisuje mez., jmény" a „sterny"; viechna slova jsou spíše formami slovesa ..být", kleré samo o sobí eskymáčtině schází ..Eskymáčtina neni jmenným jazykem; nepojmenovává věci. které už existuji ale dává wn.knoui věcem/dění Uménům/slovesům) v průběhu jejhrh uskutečněni. I..J Když matka rodí. «oji kolem ni staré leny a řťkají tolik jmen. na kolik si jen vzpomenou. Dftě vyjde ven z lůna na zavoláni jména.-*
Kämme Carpenter. £Uimn «Win» i t-ik> mártt reálie 1.a. Jv.
í*ra ht mit f tra iprará UMU lila •
(•»ni html/in
llrtú urau lila}
ttfnáf\'liwálu(      PrvtU<r.,'ů/Had<tKt
l/>fit kitilaltmaDtké
U'ttttňflá
IMténU/Déhubi
.MlifiWa
*--.
AikaaBBaafeM
/i>im.'ii_-íi.'n-
Wh*«
AJíH-m
Anmljtkti
|ť«ni. pt-am, rujmrnatůi M
Vm/h*k4VS,mtvlUU
Stmuüdum
iii«i
fnbiin' i tu/Kitaii • n i
límjúnrd tTU kál
fhei h**» nt
i/HllHÍ
ifattäetÁŕI**nrá
irbtiittoť rv^touróm
StmmBéHM chápáni
I •izMamotrwrmOii mifuřHáni      Ymfm itif ěmarmMaíck »joinl
Ktmflirmi miltirirki wkwn      /Vuldai kompUxmth fifw
Tabulku jame přejali r illnku R. M Traten > laiks-lm ivolram autora
Ni počátku bylo slovo. Přimluv je fenonxnologem. který srovnává hlasitou četbu Knihy Přírody s procesem tvorem'. Když člověk mluví, nachází«jeho jazyk ve stavu ziodu. stejně jako věc, o níí mluví. Takové rodičovství vštěpuje odpověd-nosi. V tomto smyslu je každý člověk umělcem. Primitivové nemají potfeby jako my. nemají napíiklad poifcbu mit jedinečnou skupinu umělců, která by se specializovala na /vlastní postupy a způsoby vnímání. Rytiny jsou často po vyhotovení vyhozeny, stejně jako se ..slova vytratí". ..Když Orpingalic fiká: ,A budeme : bil užívat slov", nemysli tim. ze se boji samotných slov Myslí lim. že má hrůzu i jejich mocí stvořit vesmír. Slova musí .vyrůst sama ze sebe*. Musí vzniknout přirozené ze zkušenosti. Svévolné zaváděni slov by bylo svatokrádci! .Je mnoho slov. kierá kolem mne prolétají jako křidla ptáků z temnoty."*'
Před vznikem písma a tisku měla slova samoslaně i v promluvách magickou moc tvořit a přetvářet jsoucno. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy se jasné odráží v rozdilu mozkových hemisfér. Trotlcrova tabulka charakteristik levé a pravé
. i S2.
353
hemisféry skýtá model základních rozdílů.* Protože dominantnimí rysy levé hemisféry jsou lincariu a posloupnost, máme důvod nazývat ji ..vizuální" (kvann-tativnf) stranou mozku; a protože dominantními rysy pravé hemisféry jsou m-muluncita. holislika a syntetika. máme důvod označoval ji jako -akustickou-ikv.ilitativní) síranu mozku.                                                          ■
Xejsme byslrozrací, ale byslrouší.
Vizuálni prostor je výsledkem kulturní dominance levé hemisféry, coi se lýka icch kultur, které se ponořily do fonetické abecedy, a potlačily lak činnost pravé hemisféry.
Jak poukazuje Jeremy Camphell v Gramatickém ilox/ku' protože jsou abecední konsonanty a včtíina syntaxe produkty levé hemisféry, je vizuální prostor extrapolaci do prostředí vysokodefiničoího levého mozku, ktciý je abstraktní a strukturován jako figura hez pozadí. Akustický prostot má základní ťharakter dynamické sféry, její* ohnisko neboli střed je simultánne všude, kdežto |cjí okraj neboli periferie nikde. Akustický prostor jc mnohovjemový. zahrnuje interval hmatatelnosti i kinetický vyrovnávací tlak. a představuje jednu z mnohí prostorových forem figury/pozadí pravé hemisféry. Obyčejné jsou obe hemisféry v neustálém dialogu skrze corpus callosum a jedna hemisféra využívá dnihé jako svého
• Tabulka odrüt vedecká poznám' BMwfer Mozková kúry. zu*«* prcdevUm v poalednlCB dvnce«. iMKk Kán obyŕejncho lidakého matko má dvC hemulery. yeí jsou tpofeuy ulnvm ivazkeni vláken nrnfm corpaii tatlaum*. kicrý je. jak m zdá. noMldcm dialogu mrrl a^Uíraam. Tepr<* v pade-vátých letech naleno Moku' b>Iy l)lo kotmtary ghétího norka človeka peprvť zánaW polko«, ny. a umořml, tak nezávislá riudium hemisfér ..ftvmm dnleiilym objeve« bylor niuhu. fe výnŕna inlonnaci men KcmiilrraoD je po porušeni komnur OtcemsarceonUi) úplní přerušen» Výsledkem bylo. U vuaünf. hmatová, prepriocepiivaá. duchova a ř**ove aaformate prebývajicá v jedná he-nuitárr moUy bjt zpracovány ■ pojednaný v to» polovine mozku, ale kaMI i lechao clnnosu' se díla mino rfli svedomen) v druhé pohnute morku Toto pozorováni potvrdilo dff.íjei výzkumy ivi-ht. kierr uifciiicln.h Mycn a Speěry. i too výjimkou, ze .jitodky byly v jiuem slova lanyJ« drwaa-u.'tijsi leliko» přirozený- jazykový . rečový iMchaniamai normální ovládá levá hemisfér., mohu pacienti snadno poptal viccany proceay v levá hemisféra: informace v pravá hemisfére růstaly ■epopanay-(M«fcael S Gaz/nňit* Jíev ie« of ü>* Solit Bram". i V I) V naakdajkkh vjlclfeaáeh paciencĎ. kicft prodělali komu.ui.xomu. *e lomplenrauriu obe« hemisfér stala jetií rfetdnijsi Neiprtksapivŕjll byl okruh Činnosti praafl.ili.jfcl k praví rbeoiiiláre. která mela v devatcnJcián Ko-Icü nálephu jnensT nebo .uchí- Vuaůni »klony mU ballury byty v pí dobé tak uaalnf. je •* «*** vaíní uvarovalo o lom. Ze pravá hcmralcra se nijak nepodfli na lidském intelektu Babo caarOW ' Je dobre man», te pravý morek je •laby'. chápani uiuhUaet anevedeudobre viyniasi.tterájc speciálním polem pkobuoui levého morku Siále ncm' saanr nakolik « jedná o uro«" abaoaci fuafcce a nakolik jde o úciaky levého morka. který pie« coqmi m/Sóma pravý aaozek btrdT tGramt-imxtial Aáan. a. 224) Icsilile u pravý morek nedovede pomlii at loahlaakama. polom mutl mil svij pivod . levém mozku (o přidává dalU bod k záhade, co pfíiwulo fteky. aby samohlásky vobec
354
pozadí, vyjma případy, kdy jedna (ledy levá) soustavné dominuje. Každá hemisféra poskytuje určitý druh zpracování iníormací. který je ve druhé méné obvyklý. Jak poznamenává dr. J. E. Bogen. _typ poznání vlastní pravé hemisfére se nazývá apoúM; paralelné používají neurologové termínu propoztňiípro dominanci levé hemisféry v oblasti řeči. psaní, počíláof a příbuzných úkolů".'
Levá hemisfér» sruadno rozeznává individuální rysy obličeje jako izolované figury, ale nemůže s nimi zacházet synteticky jako s modelem. Schopnost rozeznat obličeje dává pravé hemisfére „akustická"' moc simultánního chápani. Ze stejného důvodu vytváří hmat prostor .jezoruuvčního intervalu": interval definuje vztah figury k pozadí a určuje strukturu, konfiguraci pozadí. Zdá se ledy. že se synesteiická souhra vícch smyslů bude vztahovat hlavné k pravé hemisfére. Trotter vi v „Diuhé hemisfére" vybírá třeli svét nebo negramotnou společnost proto, aby mohl pozoroval a ilustroval skutečnost, že společnosti, které neužívají fonetickou abecedu, se dostávají do téie poz»cc jako třetí svít Zatímco třeli svét je hlavné oiálni/aurální. byť si pestuje nékleré nefoneiKké formy písma jako sanskn. zemč prvního svéta (Západ) směřují k vizuálnosti (levá hemisféra), ačkoli véisina jejich obyvatelstva upadá v informačním prostředí elektronických technologií do pologramotného stavu.
Technologie samy, bez ohledu na obsah, produkují hemisférické sklony uživatelů.
Herben Krugman studoval mozkové vlny a srovnával reakci subjektu na tisk a televizi. Pokusná osoba cella knihu, a náhle byla zapnula televize. Jakmile vzhlédla, její mozkové vlny se výrazní zpomalily. Do dvou minul byla převážné v alfa rytmu — uvolnená, pasivní, nesoustředčná. Reakce mozkových vln na Hi různé typy televizních pořadů byly v zasadí stejné, i když se dotyčné osobí jeden program „líbil", druhý .jiclíbil" a třetí ji jiudiľ. Jako výsledek série lakových pokusů Kiugman uvádí, že tento převažující alfa rytmus je charakteristický pro reakce lidí na televizi — každou televizi. Nedávno řekl. že .-schopnost respondentů vykázal živou reakci pravého mozku dokonce i na známá loga. reakce pravého mozku na přfbéhy. jetlí než k nim byl přidán myšlenkový obsah, prevážni pravomozková reakce na televizi, a snad dokonce i na to. čemu fikáme lísková reklama — všechno naznačuje, že na rozdíl od vyučování spočívá jedinečná síla
BhratioMl '■"[*■■■"- of Hcaajtohenc Spec uhru ion"" (.Někteří vzdelávací dOdcdky *pc-heimafér). i. IM. Bomai dafc pcananarnáv* _Pro hádáni o hcnmtfrtcfc není louk dŮletile rozlilovH drah autcnála lij. slova pro levo«, obličeje pro pravou), ale rpttob. jakým je moienal aprarováp. Jiným Uovy. o rozdDccfa heptuler je laaMhcia uZiicfnájLI irvaZovai vicriaůieckipecvlr-noaiiiwiitřm net v icraloah specifičnosti materiálu "
355
elektronických medií v tvarování obsahu lidské představivosti. a tímto specifickým způsobem určují jejich chovaní a názory".*
Krugman přiznává. Se původní prováděl své výzkumy proto, aby prokázal nesprávnost ivrzení. Že „médium je poselstvím". Jeho kvantitativní výsledky poukazuji na ohromnou a podprahovou cro/i naif kultury, kterou způsobuje indokirina ce pravé hemisféry tele""' «W vícch jejích formách, včetně videa, videoher, obrazovek počítaCŮ a textových procesorů. V Siríím slova smyslu zdůrazňuji všechna elektrická media jako nové pozadí Jen pravou hemisféru Neexistuje radný způsob, jak kvantifikoval pravou hemisféru, která zdůrazňuje vnitrní a kvalitativní hlediska zkušenosti.
Je znarným paradoxem. íe hardwarové kanály rozhlasové a lelcfonnf komunikace přispívají k neobyčejnému softwarovému účinku. Nathaniel Hawthorne byl na důsledky elektrických informaci obzvlášť citlivý a Často se k nim vyjadřoval, jako například v Dornt se sedmi šríty: Je pravda. íe /.../ se prostřednictvím elektřiny suly světové záležitosti velkým nervem, který' se chvřjc tisíce mil v bode. jenž zadržel dech času? Zeměkoule je ohromná hlava, mozek, instinkt s inteligenci! Nebo bychom míli říci. že je to sama myilcnka. a ne uí podstata, /a kterou jsme ji považovali1" Kdyř lidé telefonuji nebo vysílají, nemají fyzická lila. ale jsou převedeni do abstraktních představ. Jejich staré fyzické bytí je pro nové situace naprosto bezvýznamné. Netelesný uživatel elektrických médií se vyhýbá viem bývalým prostorovým omezením a jako netelesná inteligence je přítomen na mnoha místech současné. To ho staví o stupen nad anděly. kteří mohou být v jedné chvíli jen na jednom míslé. Protože vsak netelesný človek nemá žádný vztah k přírodnímu zákonu (nebo k západní hnealitč). má nutkáni k anarchii a nezákonnosti. Bez svého tčla postrádá uživatel telefonu, rozhlasu nebo televize také svou osobní identitu, což je jev stále zřejmější.
V dalším poku.su bylo obecenstvo stejnoměrné rozdíleno, jedna polovina byla posazena obličejem k průsvitnému a druhá polovina k neprůhlednému plátnu umístěnému uprostřed místnosti. Promítal se film a potom byli diváci požádáni o králkou reakci. Jedna skupina vidřla světlo odražené od plátna běžným způsobem; druhá skupina vidéla svitlo procházet plátnem, jako je tomu v televizi. Ta „osvícená" skupina vedla svůj komentár v objektivním, odtažitém tónu a rozebírala příhřh. kontinuitu, kinematografické kvality, střih i profesionální zručnost a tak dál. zamířila se tedy na to. .jak film vypadal". Naopak členové „prosvícené" skupiny se zabývali hlavné tím. .jaký' míli z filmu pocit". Jejich reakce byl)
" Herben Knigma» v prrdnflt« prt*ewne na •fiocaf konferenci Vizluiv* aaam raUamy. rijf" 1978. Srov u*í Brny Siegel _Suv Tun«! fa How TV Scramble* Your BranT. « The Miami Hf raid. ClO. KiBfnunpátodnt ptomu>il *">■ řp'«'" > nfoitana tffoeat koaUcRKi AmikM mocím pro v'ikun -crejoŕho mútni v race IHTO.
35«
subjektivní a emocionální: mluvili o tom. jak se cílili, a o mystických nebo arehc-typtekých zvláštnostech postav a jednání. Rozdíl mezi ..osviecnou" a ..prosvfce-nou" situací (okamžité pozadí) byl dostatečné silný, aby způsobit jedné skupine zkušenost pravé hemisféry a druhé zkuíenost levé hemisféry. U mozaikovitého televizního obrazu s nízkou intenzitou se tento účinek ohromní zvítlujc.
Kulturní dominance buď levé, nebo pravé hemisféry závisí velkou mérou na faktorech prostředí.
plnost levé hemisféry je podporována servisním prostfedim cest a dopra* > založeným na abecedé. a logickým nebo rozumovým jednáním ve společenské a zákonodárné administrative. Dominance pravé hemisféry vsak záleží na kulturním prostředí a na podmínkách simultánního rezonujícího typu. Taková domi-Mftce je normálni v orálnfch společnostech; dominance levé hemisféry byla dnes zničena naším univerzálním prostředím simultánních elektrických informací. Spolu s tím. jak naie elektrické pozadí umoínilo naladit se na nové hmatoví-slucho-vé uvědomeni. Fritjof Capra dosel k závéru. íe modemi fyzika bezděční inovu získala pohled na svět. který' ladí se starovíkou moudrostí Východu Problémy, které mři s uváděním těchto dvou kultur v soulad, byly naprosto stejné jako problémy s hemisférami:
Protei jsem dlouhou průpravou \ teoretické fyzice a odslouiil jsem si nč-kolik lei na výzkunuch. Zároveň mé začalo velice zajímat mystika Východu a začal jsem v ni nacházet paralely k moderní fyzice. Obzvláíté mne přitahovaly záhadné stránky zenu. jet mi připomínaly záhady kvantové teorie. Zkoumat jejich wah se mi nejprve stalo Čisté intelektuálním cvičením. Překonal rozdíl mezi rozumovým, analytickým mytlením a meditační zkuSent>\i: mystické pravdy byio a stále je pro mne velice obtítné.
(Jaofyziky)"
Abeceda vytvořila vizuálni prostor a v něm lineární a vizuálni prostředí služeb a zkušeností ^vnějšího světa" (všechno od architektury a dálnic k obrazovému umční). jež přispělo k nadvládí levé neboli lineární hemisféry. Toto pozorování odpovídá nálezům ruského neurofy/Kiloga A. K. Lunji. který /jistil, íe oWasi mozku, řídfcf lineární řazení, a tudíž matematické a vědecké myslení, se nachází v prefrontal»! části levé hemisféry: ..Duševní proces psaní slova vyžaduje jeíií daKí specializaci: dávat písmena do správného poradí, aby tvořila slovo Před mnoha lety objevil Lashley. íe sekvenční analýza se týká jednoho pásma mozku,
357
odlišného od toho. které slouží prostorové an.ilv/c.Beliem n*šelHt rozsáhlého M. zkumu jsme zaradili oblasi. která odpovídá a »k niť»! analýzu, do ventrálm'ch oblastí levé hemisféry"." Lurijovy výsledky ukazuji, íc výraz „lineárni myfleaf" není pouze řečnickým obratem, ale lypem fhnnili príznačným pro levou mozkovou hemisféru. Jeho výsledky podporuji pozorováni, že uživ iní abeced) a jeji doraz na lineárni poradí podporuje dominanci léto mozkové oblasti v kulturních, modelech.
Lurijova po/orování nám pomáhají pochopu, jak byla psaná abeceda se svou lineálni strukturou schopna vytvořit podmínky, jež vedly k rozvoji zapadni védj. technologie a logického uvazování. Mnozí pacienti * mozkovou príhodou levé hemisféry byli postiženi afázií, přilli částečné nebo úplní o schopnost mluvit h psát. v néklcrých případech přísli také o schopnost uceleného (sekvenčního) myj-lení. Vypadali jako _zkamenélf" či ..omráčeni", coi je zkušenost ne nepodobná omámení po drogách. Částečné lo může být výsledkem ztráty svalovca« motorického ovládáni. Mnohé z toho v£ak souvisí pňmo s vnitrné-vnéjíím rozštěpením mc/i hemisférami a s linearitou jako rysem levé strany mozku Ŕcc a psaní musí být vyjádřeny v posloupnosti. Všechny formy posloupných činností (na rozdil od konfigurace a modelu) jsou funkcemi levé hemisféry, stejné jako všechny formy vyjádření (a lidských výtvorů), ať už technologických, slovních či psaných. Zasahuje to do osobní identity — a do podriikjicUlc agrese všeho druhu. Obrácené potom viechny technologie, které zdůrazňuji při organizováni činnosti nej šek. ahsirakci nebo posloupnost, přispívají k dominanci levé hemisféry v kultuře Harold Innis se vyjadruje o orientální (pravohemisférové) nechuti k posloupnosti a abstrakci a k našemu druhu přesnosti takto:
Sociální Cos je například popisován jako k\-aliiaiivné diferencowný v souladu s presvedčením! a zvyky bežnými ¥ dané komunitě a jako nikoli kontinuální, nýbrl prémiovaný aktuálními daly Je ovlivněn jazykem, krerý ti vynucuje a upevňuje určite'pojmy a způsoby myšlení Marcel Granei indii. te Číňane' nejsou vybaveni k tomu. aby zaznamenali pojmy nebo aby diskur-Zivni prezentovali doktríny. Slovo neupevnu/e pojem konečným stupněm abstrakce nebo zevšeobecněni, ale vyvolává neomezený soubor konkrétních představ. Naprosto se nehodí k formální přesnosti Čas ani prostor nejsou pokládány za abstraktní: čas postupuje cyklicky a je kruhový.
{Sklon komunikace)"
-The FbkucmI Oigjaúióon of (hi Brain" (Punkcni oreaniuc« mo*k*k • ' 1—72 Ihr Bka flrOmavMflML 161
Dr. Bogen výstižné poznamenal, že ..nejduležilejsim rozdílem mezi mody levé a pravé hemisféry může být docela dobře míra, v jaké se lineární pojetí času účastni organizování myšlenek" {Lidský mozek)."
Vizuální schopnost fonetické abecedy převádět do sebe jiné jazyky je součástí její schopnosti napadat pravohemisférové (orální) kultury.
Kmenové, pravohemisférové. „uzavřené" kulluiv jsou holistické a ucelené, odolné proti pronikání jiných předgramotných kultur. Specializovanost fonetické •becedy levé hemisféry vsak dlouho poskytovala jediný prostředek, jak napadnout a ovládnout orální společnosti. ..Propaganda nemůže uspít tam. kde není ani »opy po západní kultuře." Tato slova Jacquese Blula v Propagande upozornila na jeden z rozhodujících rysů západních dějin. Ncnl náhoda, re křesťanská dries . zamířená na propagandu a propagací, přijala od svých počátků recko-řfm-skou foneuckou gramotnost. Vliv abecední gramotnosti je dost silný nejen k tomu, aby rozbil kmenová pouta, ale uké aby vytvořil individualizované vedomí (ksŕ hemisféry). Tuto moc má sama fonetická gramotnost — naic abeceda.
Ke křesťanské misionářské a vzdelávací činnosti ncodlučitelní patři siřeni řec-ko-římské gramotnosti a civilizace. Lidé paradoxní nejsou schopni přijímat ani udržet dogmatické učení bez minima fonetické neboli západní kultury. Ellul k léto zálcžii.isti piie v Propagande.
K dosažení určité životni úrovné musí být navíc splnina dolil podmínka: má-li propaganda Človéka úspiini presvedčil, potřebuje Človék přínejmen-lun minimum kultury. Propaganda nemůže uspét tam. kde není ani stopy po Západní kultuře. Nemluvíme tady O inteligencí: /nié !e jsou nikteré primitivní kmeny inteligentní, ale mají inteligenci, která je naiim pojmům a zvykům cizí Ir potřeba základna, například vzdélání; Človék. který neumí čísl. propagande unikne, stejné jako človék kterého čtení nezajímá. Lidé si zvykli myslet, te schopnost číst je důkazem lidského pokroku: překonáni negramotnosti stále oslavují jako velké vitézstvl; odsuzuji zemé s velkou mírou negramotnosti: mysli si. te čteni je cestou ke svobodi. 0 tomto viem by se dalo diskutovat, neboť není důlttité umet Číst. nýbri rozumel tomu. co dočte, reagoval a posuzovat. Mimo tento rámec nemá čtení význam {a dokonce ničí jisté automatické kvality paméti a pozorování). Ale mluvu
"7>~n<™"*nw.* 141
3»
o kritických schopnostech a soudnosti znamená mluvit jednak o ničem, co daleko přesahuje základní vzdělání. Jednak uvalovat o výrazné menlini. VttSina lidí. snad devadesát procent, ví. jak tin, ale tím jejich inteligence konči. Přikládají tištinimu slovu autoritu a významnou hodnotu, nebo je naopak úplni odmítají. Jelikož tito lidé nemají dost znalosti k tomu. aby re-agoiali a rozpoznávali, vití — nebo nevéří — všemu, co čtou. A vybírají it ke item \iceméni nejsnazii. nikoli nejobtílnijši zdleHtosti. čími se dostanou přesni na úroveň, na nit je mule tiltíni slovo bez odporu uchvátit a presvedčil. Skvile se přizpůsobili propagandi"
Dominance leví hemisféry (analytické a kvantitaiivnf) vyžaduje, aby se pravá hemisféra podřídila nebo byla potlačena: a tak se například naic testy inteligence hodí jen pro měření výsledků lev* hemisféry, a neberou na vodomf cxistenc» (kvalitativní) hemisféry pravé.
(Z kapitoly 31 ZÁKONY MÉDIÍ
..Pravomozkový výrok" sira Karla Poppen, Že vedecké zákony jsou postulovány tak. aby se daly falzifikovai. si vynulil a umožnil formuloval zákony médií.
Víechny výtvory Človeka, jazyk, zákony, myšlenky Či domněnky, nástroje, oblečeni nebo počítače, jsou extenzemi fyzického lidského tťla nebo mysleni Ctevék jako živočich vyrábějící nástroje byl dlouho odkázán na lakový způsob extenze svých smyslových orgánů, jenž ostatní smysly a schopnosti oslaboval Když v!ak míli lidé tyto experimenty za sebou, stále zapomínali vyvozovat z nich závery. Viani si loho J. Z. Young v práci Pochybnost a /istota ve vide
Vnijli nebo vnitřní stimulace narušuje souhru v Činnosti celeno mozku nebo jeho Části. Teoreticky předpokládáme, ie narušení určitým způsobem rozbíjí jednotu vzorce, klerý byl předtím v mozku vybudován. Mozek si potom vybírá z podnitů ty. kleri mají tendenci vzorec opravoval a vracet buňkám jejich pravidelný synchronní tep Nepředstírám, te jsem schopen myšlenku
vzorců  v naiem mozku  rozvinout do podrobnosti, ale mů'e nám pomoci
" Propaganda- Tht Formattern efUt* 'i AtuimU\. > I DB-109. HmdM InnU ponuromlví k okamZi-ku ptohodo: .rekovi unikli a» kraule obdob* oráM «did * punt tndm. Orální btdxr bjb dou •ilral n to. aby vzdorovati naprciumu podníenl punámn. Oráni tradic« podpoiovali Ink.' vlepu-(ttiBinavybmiUwaviaor^amDaboIciukrlilrranry.ISUml^rmmUaci.t lil)
360
ukázat, jak se snatime přizpůsobit svitu a svit sobi. Mozek uvádí jistým zpú zobem do pohybu sled činnosti, kterijej vedou zpět k rytmiekimu vzorci. a tímto návratem se dosahuje dovrienl či úplnosti Mineli se první krok účinkem a nepodaří se zastavit původní narulení. múze mozek zkusit dalíi postoupné kroky. Na zůkladi vnitřních pravidel opakuje mozek tyto operace tak dlouho, al dosáhne souladu. Nejspíše se to podaří o! po namáhavém, slolttim a dlouhotrvajícím hledáni Bihem tito namátkovi činností se vytvářejí další spojení a vzorce Činností, jel pak budou určoval budoucí posloupnost činnostV*
Nevyhnutelná tendence k ..uzavřeni"*, „úplnosti" nebo vyváícnosti se vyskytuje lak při potlačovaní, tak ph rozšiřování lidských smyslů a funkcí. První, kdo v nail dobé upozornil na to. ie vcikeré lidské výtvory čkovčka rozšiřuji, byl Edward T. Hal) V T>chim Jazyce napsal:
člověk si vynořil rvtrnze prakticky všeho, co kdysi dilai tilem. Vý voj ZP'oflí začíná zuby a pistmi a končí atomovou bombou. Oblečení a domy jsou extenzi biologického termoregulačního mechanismu člověka Nábytek nahrazuje dřepěni a sezení na zemi. Elektrické nástroje, brýle, televize, telefony a knihy, které mohou přenášet hlas Časem i prostorem, jsou příklady fyzických extenzí. Peníze jsou prostředkem k rozSífení dosahu práce a k jejímu uchováni Dopravní siť má dnes stejnou funkci jako kdysi nohy a záda. Všechny hmatatelné vici. které člověk vynořil, můžeme pokládat za extenze iffho. co člověk kdysi dilal svým tilem nebo nijakou zviáštni částí lila.''
Hans Hass vidí v Udskim zvířeti tuto schopnost vytvořit další podpůrné orgány jako ../ vývojového hlediska obrovskou I..J výhodu obtižkanou ncodhadnutelný-mi souvislostmi".'
Nase zákony médiíywa pozorováním funkcí a účinků lidských výtvorů na človeka a na společnost, neboť lidský výtvor .Jieni pouze nástrojem, kterým na nč-čem pracujeme, nýbrž extenzí našeho tela, jež se uskutečňuje umélým přidáním
" Doubí and (Vrtol/in in Siirncr. t. 67-61
" Ihr Siltni ttmiuagr. i. 56-S7. Tento názor vUk má pokročilý vék: ni pred dvomi generacemi ■nniiiTil Emmou: Jjdmit teto je obekodea t vynálezy, pauniovym -fukni tde jtou modli)'. I nKU w vjary v**«* pokyny VleoWiy náuioje ■ «nory ™ »"" pou Jraom euenifím od* a unvilů tílá. Jedna deíimce rati. Ze (lov«* je .inteligence obsluhováni organy*.- (-Work» aad
Dayr|Dfláidriyl.>.ISI.) " 7h. «„mnn.*"««*. i 101.
36;
orgánů: I..J Čemuž menil nebo véitf rnčrou vděčíme u Mit civilizaci'*.1' H-.-, uvažoval o píli výhodách tflesných extenzi
(a) Nepotřebuji neustálou výživu. cimŽŠetřienergií.
Ib) Lze Je spíše odlolit nebo uhlu nei pfenáSei (dalli šetřeni energie).
lc> Lze je navzájem vymiňovat. umožňuji Človeku specializovat se i hrdí více
roli: kdy l nese oltép. mile být lovcem, s pádlem se mule plavil po moři. Id) Vlechny tyto nástroje lze společní sdílet, le) V komunitách je mohou vyrábčt ..specialisté" la tak vznikají řemesla)."
Jedna víc. kletou Has* přehledl, je nepřítomnost biologických nebo psychologických prostředků, jimiž bychom se vyrovnali i účinky své vlastní technické vy-nalé/avosti. Problém jasné naznačil A. T. W. Simeon* v Domýitivém mozku človéka:
Ale kdyt se Človek asi před půl milionem let zoral pomalu zabydto\at na cesií ke kulturnímu pokroku, nastala nová situace. Poulítání nástrojů a ovládáni ohni způsobilo, le se objevily \ýtvory. které mohla mozková kůra vyufUvoi coby livoiu prospéiné. Tyto nástroje nemély vůbec zadný vztah k organizaci tfla. a nemohly proto být začlenený do fungování mozkového kmene.
Ohromné centrum v mozkovém kmeni regulujíc! télo. mezimozek. fungo-vato dál. jako kdyby žádné \-ýrvory neexistovaly. Ale protoie je mezimozek také orgánem, v némi se vytvářej! instinkt}. museli primitivní lidé čelit vebni starému problému v novém hávu. Jejich Instinktivní chováni se přestalo hodit do nových situaci, které pomocí téchto výtvorů lytxofila mozková kůra. Stejné jako vlivem nového prostřed! stromů ztratilo mnoho prastarých refle xů význam pro Ipredsaveckét plazy. Způsobilo nové umélé prostředí, které si človik pro sebe začal budovat na úsvitu kultury. ;e mnoho jeho zvířecích instinktů se stalo zbytečnými*
človefc si zkrátka nemůže vířit, když užívá svých vlastních výtvoru. Konrád Lorenz napríklad tvrdí {O násilí), že kdyby mil človčk Jako organickou současí sebe sama více zbrani a krunýřů, kdyby mil kly a rohy. pravděpodobní by mčné
"Ibid. i  101   Kiri Poppe« pul - ,J-,--*"fc-   7r*r^ mini-i n mfnllin nrfiii nrw«T—li. tfliu ij
voje. který ane ni upmí je tento mulo abychom Moc plátovali pajncf a ^Tffc. citifiiiiM paril pera. pucliDOje. diktafony. iBUray ■ knihmny. Phdivajl pak nitemu ugyk« / / lo.cn m di popu) pto noví ro/mery Nejoovíjli vývoj t. J pfed,u*Bje ro/nuch pociiaM• rCH>,Wfň* Kmmleáp (Objektivníaulou|. . 2JS-2J9.)
" Vit Hamán Áimmut. i 103-104.
"M—'i ŕrtmmpimoMi Brum, t 43.
367
»bijeI jinť lidi. Zvířata s ií/kým krunýřem mají silné zíbrany, aby zraňovala jvuj vlastní druh. Lidé vfiak mají velice málo zabudovaných zábran, aby na sebe nemífili své umrlé zbraní rozšiřující dosah jejich agiesivity Zdá se. Že střelné rbruné a bomby, klcré umožňují zabíjení na velkou vzdálenost, zprosíují uživatele odpovědnosti Anthony Storr v Lidském násilí poznamenává:
Sen! sporu, le vétitna pilotů bombardéru není lepil nebo horfi net ostatní lidé. VitStna z nich by pra\dépodobné neuposlechla rozkazu, kdyby dostala plechovku benzínu, mela ji vylít na tříleté díti a zapálit. Posodte vsak slušného človéka do letadla a on nejakých pár set metrů nad vesnici bez výčitek svédoml shodí výbušniny a napalm a způsobí désivou bolest a zranení mu ■ žum. ženám a détem. Vzdálenost med ním a lubni. které bombarduje, z nich délá neosobní cIL nikoli uí lidské bytosti, jako je on sám. s nimi' by se mohl ztotožnit.'-'
Loren/ mluví velice podobní:
Lidstvo by se vskutku zničilo samo svými prvními vynálezy, kdyby nebylo toho nádherného faktu, lejak vynálezy, tak odpovidnosi jsou výsledkem specificky lidské vlastností kladeni otázek. Hluboké, citové vrstvy naii osobnosti jednoduše nezachytí skutečnost, le ohnutí ukazováčku, který uvolňuje střelu, trhá z datlího človéka vnitřnosti. Žádný rozumný človek by nikdy nešel lovit králíky jen pro potešení, kdyby mu nutnost lovil kořist přirozenými zbranimi umožnila plni st uvedomil, co vlastné délá. Tál zásada platí v daleko vitši míře pro pouliti moderních zbraní ovládaných dálkoví.
{Onátíllf
Nehledí k použití zbraní na dálku probíhají v Človíku samém zrniny, jež jsou výsledkem použití jeho vlastních vynálezů při tvořeni prostředí služeb.3 Každé nové prostředí služeb, například 10. které bylo vytvořeno abecedou, železnici, automobily, telegrafem, rozhlasem, hluboce modifikuje celkovou přirozenost a podobu lidi. kteří je užívají. Jak se elektrická média rozrůstají, stávají se najednou celé společnosti netelesnými. odloučenými od pouhé telesné nebo fyzické jcalily" a oproSténými od loajálnosti či smyslu pro odpovidnost
* Mnu «u«1"* *• 11— " O* Axfuum. i 243
" Eatnon to podal podobat -Tylo lUoVojr máji nckurc pochybne vUxnoxi. Itou to rci|nui Suoje jvM nAulnc. Hudlet ie Mill Uli. «rojník urojem. Vlechny naatrop! jaou v jiiiťm usyita letným, a nebtrpernými aaUroji človek u na«i pekný dim; a nyn) mi pán* a tivoml okol: po ibviek «vých dni ho muU vybavoval, hlídat ukazoval a opravoval. Človek Bal povert a u> není uoboday:
»3
Zásadní změny identity, které se uskuteční náhle a ve velmi krátkých časových intervalech, jsou rozhodně smrtelnější a pro lidské hodnoty ničivější net války, v nicht se bojuje těžkotonáíními zbraněmi.
Zmína lidvké .dcntiiy pod vlivem nového servisního prostředí informací one-
chaJa v elektrickém víku celé populace bez osobních nebo obecných hodnot a lo
v míře. je* zdaleka přesahuje účinky nedostatku poiravin.
paliva či energie.
Sir Peter Mcdawar napsal píkný esej nazvaný ..Na človeku je lidská jeho technologie"/' Zaujímá v nem přímý hardwarový posloj a navrhuje, abychom povalovali mikroskopy a radioteleskopy za smyslové vybavení, zatímco přfborv. kladiva a automobily ..nejsou vybavení smysloví ale moioncká". Viechny lakové smyslová a motorické orgány ..dostávají pokyny od nás samých". Mcdawar MVfc uvazuje o lom. že ačkoli .jsme psychologicky spojeni s nástroji, která nám <r\ vůbec ho nezajímá, ze my sloužíme tímto nástrojům: pro rtfj jsou nástroje neutrální. Neuvažuje o naproste* proméní společenského okolí způsobené prostředím služeb, jež vniklo v důsledku extenzí naíich telesných orgánů Človek a společnost zůstávají třmito zménami v zásada nedotčeni, protože ty /i jen pro zvýícní pohodlí nebo zmenšení oblili. Tak to aksporl Mcdawar naznačuje.
Hlavní charaktenstikou človeka „není vynalézání nástrojů, ale spße komunikace jedne* lidská bytosti s druhou o tom. jak je vyrábět". Sví nove získaná ..orgány" nemůžeme přenášet biologickou dedičnosti; „Kovář nemůže svá svalnatá paže nechat zdědit svým detem. |fc mu víak nemůže zabránu, aby je naučil svému řemeslu. takže až deii vyrostou, budou stejné silné a zručné jako on sám." Až tak daleko je Medawar ochoten jít ..Vývoj tohoto učebního procesu I.J představuje fundamentálne nový biologický uskok, dúležitéjií nei cokoli předtím, a naprosto nepodobný vsem ostatním vztahům organismu a prostředí." Transformačními účinky natích umelých orgánů, které plodí naprosto nové podmínky servisního prostředí a Živou, se zabývají pravé Zákony médií.
'  f?"^ V,díl*""Brfil-P«***«*-*■ •» *-«!«tafto-ko«Mb„*<.ink.vivr
'*'*' f** *" "*» **■ P"** W«rf «**, /.../ s«, rozkli* dto**. Sroi « uď (* drtonilf.Icsirij«ar*mtim.- (.Worts and Diy.- (Dili.dnyl. . IJ7-1SH ** .Wtaťi Haosn «o« M» i* Hit T«h»lo*y-.
364
mělecje osobou, která vymýšlí způsoby, jak spojit biologické dědictví s prostředím vytvořeným echnologickým pokrokem.
z zásahu umrlce se Človek pouze přizpůsobuje svým technologiím a stává se
'teti servomec han ismem. Uctivá modly Kmene. Jeskyně a Trhu Kanoista nebo
vista dosahuje rovnováhy pěstováním reflexů a stává se extenzí těchto situa
Wyndham Lewis vysvetlil v Lidech bez uminť. le umíní má za úkol osvobodil
řka z postavení robota, jež je mu vnuceno tím. že se . ph/pŮMibuje" techno
iím. Rimbaud tento problém podal jednoduše: prací umělce je „le dérŕglcmcnl
touš les sens", tedy probudit schopnosti k plnému uvedomení, a zrútil tak nad-
i rovnováhy a homeostáze. V „Kalifovi návrhu IP popsal Lewis uméní jako
i, co zdokonaluje vývojový proces: „Vytvářeni umeleckého díla je Činem stejní
saiclným jako vývoj křídel na bocích ryb * opeřeni jejich ploutvi; nebo jako
zbraní na lile blanokřídlých, aby jim umožnila čelit desivým potřebám
života." A Lewis dodává: ..Umélec je starSÍ než ryba. protože má při-
jp k prvotním inspiracím a plánům."'*'
Média, tedy základní konfigurace účinků nebo servisní prostředí technologií, nedají zkoumat přímo, neboť jejich účinky jsou především podprahové. Ferdinand de Sflussure ve svém Kunu obecné Ungvist&y ukazuje totéž a říká. že „konkrétní jednotky jazyka nejsou dostupné přímo"a stejní jako v médiích ..stude i vždy jde o tutéž komplexní rovnováhu termínů, které se vzájemní podmiňují"."* Nase zákony médií mají poskytovat hotové návody k Identifikaci vlastností našich technologií, médii i výtvorů a jejich účinků Zákony nespočívají v pojmech nebo v teorii, nýbrž jsou empirické a prakticky zprostředkovávají pochopeni činností a účinků béžných lidských nástrojů a služeb. Vztahují se na viechny lidské výtvory, na hardware i software, na buldozery i knoflíky, na poetické styly i filosofické systémy. Tyto zákony můžeme formuloval jako čtyři
1) Co tento výtvor zesiluje nebo zvytujc. umožňuje nebo urychluje? Tak se lze ptát na odpadkový koí. malbu, parní válec nebo zip. stejní jako na Eukleidovy poučky či na fyzikální zákony. Můžeme se ptát na všechna slova nebo fráze viech jazyků.
ItywMaa lni< iht Amu: From „Äou" m B-rUngtom H<mit iVmUec Wyadham U*»: Od
' k 0vUna*sa House), i 237. i(»/ipŕ«it*líuijr.iu>h.Ptjkj.Aíadeiau)l«6.». 149. ídeUid Pnnbtck C«™*.
366
2) Jestliže se to/Jířl nebo vystupňuje aspekt néjalé situace. zároveň se lim od-Miaňuje starý slav nebo ncsiupAovaiu* situace. Co tento nový „orgán" odsune. co díky nému zasláni?
3) Jaké opakování nebo oživování dřívějších činností vstupuje zároveň s novou fonnou do hry? Jakť starSÍ. neužívané pozadí se rcaktualizufc a sláva součásti nové" formy?
4)  Dovedeme-li tuto novou formu na hranici jejích možnosti (další komplemen lamí činnost), bude *e snažit zvrátil to. co bylo její původní charakteristikou. Jakí možnosti zvratu má nová forma?
Taio uriráda účinků technologií a výivorú nepředstavuje postupný proces, nýbrž Čtyři procesy simultánni. Vtcchny čtyři a'pckty jsou od začátku každému výtvoru T.i/cny. vzájemní se doplňují a vyžadují, abychom výtvory spfíe pečlivé pozo-rovali ve vztahu k jejich pozadí, než abychom je abstraktno zvažovali. .Studium medií" (a stejné lak propagace) obvykle pokrývá jen první dva aspekty, pomilování a zasiarávání, leč i ty jen povrchné
Na lidský výtvor se v tetrádě nedíváme jako na neutrální či pasivní, nýbrž jako na aktivní logos nebo projev lidské mysli či těla, přeměňující uíivatele i uživatelské pozadí.
Posilování a zastarávání jsou zjevné komplemenldmí činnosti Každá nová technika. mySknka nebo prístroj umožňují uživateli nový okruh činností, současné vtak zatlačují staríí způsoby práce. Peníze urychlují styk a umožňují vznik jednotných cenových systémů, v nichž smlouváni, dohadování a rada dalifch lidských vztahů ke zboží zastarává. Automobil zvyiujc osobni pohyblivou a potlačuje starou organizaci mésta ve prospech předmésti. „Rozvod bez viny- zvyšuje společenské sdfiení rizika a odpovědnosti a vyiésňuje soukromou odpovédnost. „Pilulka" vede k zapuzení ncchiéného a nejistoty, avšak posilováni vztahu k lélu jako k „programovatelnému stroji" a ztráta citlivost, uživaiele k jeho IidštéjSim rozmetům Ischopným selháni) poskytuje nemorální základnu k promiskuilé. Fotografie zvyiujc obrazový realismus, čímž zaslarává portrétni malíMvi Vysavač vede k zastarávání kostete a klepačc; suSička odsouvá Šňůru na prádlo a pračka valchu a necky; lednička nahrazuje chladmčku s přírodním ledem a studení sklep. Néktcré formy jsou tak pomíjivé, žejiž v sobe obsahují vlaslní zastarávání Nic není zaslaraJejtino než včerejší noviny, dokud je neoživíme jako cenný dokumentární důkaz nebo pro nostalgie poteiení. Počítač urychluje počítání a zno-
3«
vunalézáni hodnoi; ůčeiního typu „Boba Cralchiia~" vyřazuje do starého železa. Romantismus v poezii dal podnél k individuální hypersmyslovosti a odstavil rozumovou senzibilitu osmnáctého století zakolvcnou v levé hemisfére „Každá pevná definice obsahuje néco zastaralého nebo nepovedený posifch." praví George Steiner v díle Po i éjí babylonské* Tyto stránky icirády jsou celkem jednoduché. Vztah mezi zastaralostí a oživením je mnohem jcmnéjsi. Tímto tématem se zabývá Od kliié k archetypu.
Jak je naznačeno na přebalu, tématem je „nový" arebetyp jako „rozepsané staré kli«". Zastaralost neznamená, že je véci konec; je lo počátek ettetJfcy, kolébka vkusu, uméní. výmluvnosti a slangu. Lůnem v(ech inovaci je ledy kulturní směníte odhozených klišé. Petrarkovy Tros*v Říma byly zdrojem nové humanistické kultury. Gutcnbcrgova technologie zachránila celý staroveký svřt, zatímco stredoveká scriptoria a Školy zastarávaly. Potřeba věční nových metod sondováni a zkoumáni zkušenosti vrací básníka, hudebníka a umílec stále znovu do vetešnického krámku odložených klišé.
Umélci podávají v léio véci působivé svédectvi Siadia nahrazování technických kliié literárními archetypy coby tvůrčími prostředky jsou jedním z pfedmétů této knihy (Od klišé k arebetypu).
Jako typický přiklad uveďme Yeatsovu báseň ..Deterce cirkusových -it-řai". která taiíná takto.
Já hledal léma. že marné, cítim už ač hledal denní po Scst týdnů snad až zbyl jsem si sám nalomený muž jen srdce své si mohu ponechal zimy a léta se stářím mení v nůž z cirkusu zver se přijde ukázat Blyítivč vozy vezou svalovce okolo a lev a žena jdou a jeslí Bůh ví kdo
(přebásni! Jití M. Brabec)
Tato báseň je ricorso neboli oživeným vzorkem celé Yeaisovy tvorby. Divá se na sebe jako na starce o odhodil se na hromadu odpadků. Sám sebe ar-chetypizuje. nejprve však opakuje víechna tíiié svého uméní. viechny novinky, které uvedl do dramatu a poezie své doby
" Poiuv* utlikcoanOo «cd«*»» r Dktoitovy povídky „Viaofaí koleda". Ipooi ni.] "jJt*ráua«f.S.2M.
347
„Co mohu. než vyjmenovat stará témata?"
Kdy' přehlédl tato stadia svého uménl. tvé inowce a experimenty, fiká prostě:
Mistrovské obrazy v plnosti zdŕicf vyrosí h / Ô-.IC mysli, vsak čím počínaly?
Jeho odpověď představuje hlavni téma Od klité k archetypu: nové poetické techniky a představy poskytuje:
Hromldka rumišti, smetí na ulici rozbitá plechovka, strep lahve, hrnce «ary" hadij. kosii. kůže. irot a Mha ječící, co drtí pokladnu
»díj vfidft- do poetického procesu téma obchodováni. S bdmUkimi pro-dukcem, pod cirkusovou kopulí skončil Pfedstavv získané z .. s «etnického krámku~. • nich! si postavil !chřik pro výkn,, na visutém lané. dohrály a zmlkly. Jeho .Jákobův iebřík' zmizel.
red ulehnu tom. odkud víechny tebře míří ke střele ' Tématem Od
^'^^^heiypjjcjednoauíeo^rUnivelkery-chpoetick^huuy^acíakliSé poté. co dosáhly určité úrovně vyuíiti. Hotové mistra,ské form, a představy se odvrhu,i stranou a stávají se ..vetešnickým krámkem srdce" - tedy světem archetypu.
A co Jakobův !tbřik ? Jákob ulehl ,en proto, aby vyšplhal po Žebříku, nebo přtnejmenlim aby mohl snít o žebříku andf/ü sestupujících a výstupu-jících v nebeské hieran hii. Yeats povaze okamlik poetického zhroucení za novy průlom, za opětovný zaéátek vzestupu a sestupu po Jákobové nebeském žebříku. Jak se jeho poetická kliíé hroutí a jsou odhazována, vrací se pro nová klišék oživovánistarých forem. Tvůrčí nebo archetvpické process v jazyce - stejné jako v datlích procesech a výtvonreM — se odhaluji právě skrze obnoíenů kliíé.
(Od klišé k archetypu)
Bnindtechi a Alben, predsta.il. renesanční Evropě matematiku .luz.vrrf.pe.-spcfctivnmo malftW. a tím učinili středověký symhol.M.cký styl mnohonásobní perspekmy ^uralým a pečlivé oživili ptolemaiovskou lineární perspektivu z druhého «tet Toto oživeni a jeho vývoj podrobné rozebral Samuel Edgcrton ml. v Renesančním znovuobjeveni lineárníperspekliiy u*« zmodernizování stře
doveké .1 scholastické senzibility. Oživení neznamená. že by se stará víc se viím vgndy jednoduic vytáhla na »cenu. NČktcré převody nebo prerody je třeba uvést do v/tahu k novému poradí, jak může dokázat každý, kdo v naíi kultuře zažil rů/ná ..obrození" v módŕ. v hudbé nebo v jakékoli jiné forme. Stará véc je aktualizována. Pro archaického nebo kmenového človéka neexistuje v akustickém prostoru minulost. neexistují dijmy. pro nej existuje vždy jen přítomnost Musíme si uvedomil. že technologické průlomy nabyly tak ohromných ro/métů. že se jedno prostředí sráží sdalíím. od telefonu, rozhlasu, televize přes saielii až k počítači.
Styčná plocha rezonančních intervalů, v nichž „se něco děje", zahrnuje ve všech strukturách, ať ui chemických, psychických nebo společenských, dotek.
Dotek, jako rezonanční interval nebo hranice zrniny a procesu, je pro studium struktur nepostradatelný. Jako základ lidské komunikace obsahuje také myílcnku „hry", napr intervalu souhry mezi kolem a osou. Protože elektronický človek žije ve sve-ir simultánních informací, zjišťuje. íc je výrazne" vyřazen ze svého tradičního (vizuálního) svítá, v nímž prostor a rozum vypadají jednotné, spojní a stabilní. Západní Človék {vtzuilní a levohemisférový) nyní místo toho zjišťuje, že na ne] hčžné působí simultánní, diskoniinuální a dynamické informační slruklury Slyíímc naráz ze víeeh smérů. v okruhu 360 stupňů Elektricky nyní získáváme védční podobní ze viech smíru najednou z okruhu 360 stupňů, takže poznávání »e premenilo nebo oživilo dojeno akustické podoby.
T.S.Eliol zdůraznil v roce 1917 v eseji -Tradice a individuální talent", že vei-kcré umíní od Homéra až po současnost formovalo simultánní řád a že tento řád byl neustále motivován, obnovován a oživován novou zkušenosti. Eliotův symbolistický přístup k jazyku, umční a komunikaci je dobře vyjádřen v jeho slavné definici sluchové představivosti.
.. Slučftoio« představivostí" rozumím cit pro slabiku a rytmus, který proniká hluboko pod vědomou úroveň mytientk a citů a osvěžuje každé slovo: noří se k nejprimitivnějšímu a zapomenutému, vrací se k původu a něco přináíí lpět. hledá zaéátek a konec. Nepochybné pracuje prostřednictvím významů, íi alespoň nikoli bez významů v béíném slova smyslu, a spojuje staré, zapadlé a oSuntélé se současným novým a přehapujícim. ry nejdávnější způsoby myšlení s těmi nejcivilizovanějlimi.
T. S. Eliot I Funkce poezie a funkce kritiky ť* mThtU«ofP0rtr,<mdt'*U*e1Cn*citm.ms.*. 118-11»
M
Tato definice ukazuje na nekonečnost procesu /míny. přechodu a oživeni, jenž Je skryl v simultánní a homcosiatické Mrukiufc. zasvěcené vecné stabilné Mnoho ze /matku našeho víku vychází na jedni straní přirození z rozbíhaví zkušenosti západního gramotného ílovíka. a na druhé straní z jeho nového <>kolí simultánních a akustických zkušeností. Zapadni Človek se zmítá mezi požadavky vizuálních a sluchových kultur či struktur.
NeoakustKký prostor nám poskytuje simultánni prístup ke všemu minulému Stejní jako pro kmenového ílovíka «ni pro nás. neexistuje historie. Všechno je současnost a pozemské se stává mytickým:
Buiírw li uvažovat o formé zrniny archetypů v kill/, jako například při pouüti archeryplckého Odyssea v Joyceovi románu k průzkumu současného védami místa Dublinu, můžeme se ptát. jaké by bylo postaveni tohoto modelu v prvobytné pospolné společnosti, v období stredoveku a dnes. Dalo by se snad odpovidét. že v prvobytné pospolné společností a dnes je tento přechod archerypu v klilé naprosto normální a přijatelný, kdežto ve stredoveku by byl výjimečný a neobvyklý. Obyvatelé Ball říkají: .Nemáme fádně um/ní. děláme vlechno tak dobře, jak to jen jde." Umélec byl ve stredoveku, v renesanci a v období do devatenáctého století povazován Za jedinečnou, výjimečnou osobu, neboť uži^ol výjimečných, neobvyklýih postupů V prvobytné pospolné společnosti Stejné jako dnes uiivá um/lec marných, obyčejných technik, a tak se na ruf j díváme jako na obyčejnou, známou osobu. Dnes je kaidý človfk v jistém slova smyslu um/lcem — správce, videc. lékař, stejní jako člověk, který maluje nebo tesá do kamene. Starověký clo-věk musel sledovat přirozené rytmy, aby je ovlivnil, očistil a vytříbil opakováním (rccorso). a podobné i moderní elektrické technologie vyžaduji tak přesného načasování, že lze jen sledovat přírodní procesy Staletí mechanizace, která bezprostředné předcházelo, byla schopna se těmto procesům vyhnout fragmentarizacla procedurami určitého povrchového datování.
{Od klilé k archetypů)
Úpadek nebo odmítání kulturního světa nás všechny vhání do jedné archetypické jímky a probouzí nostalgii po dřívějších podmínkách.
Předcházející fáze kultury snad vypadají mnohem bezpccníj&l, protože jsou zpra covány a usazeny v pamíu Původní je každé klisc průlomem do nového rozmení zkuťenosti Alfred North Whitehead připomíná ve Védě a moderním svitě.
370
lc «Ikým objevem dev stenáctého století byl objev techniky objevů. Umíní objevování, umŕni akustického sondujícího védomí se promfnilo v klilé a kreativita s,- mla stereotypem dvacátého stolcu*. Objevováni nebo odkrývání znamená
oživováni.
Archetyp je oživeným uvídomíním nebo vedomím V důsledku >dc o oživené khsé - staré klišé oživené novým klišé. Jelikož je kli« jednotkovou extenzi ílovíka, arebetyp je ozvanou extenzi, médiem, technologií nebo prostfedim. starým pozadím vKlínvm prostřednictvím nového pozadí jako figura. Jinými Slovy, klik je neslučitelné i jinými kliié. archetyp je víak výrazní soudrí-iý. lnou k nemu zbytky jiných archetypů. Oživímc-li vedomé jeden archetyp. neví-domkv oživujeme dala; * «*o oživování se opakuje v nekonerním kolobíhu. Kdvkoli totiž ..citujeme" jedno véetomi. ..citujeme'* uké archetypy. které si nepřipouštíme, a léto citaci vyloučených archetypů říkali Freud. Jung a dalíí „arcbc-typkkc nevedomí" (viz Od kliié k archetypů).
Jung a jeho žáci trvali na tom. že archetyp je třeba odlSovat od jeho vý-1 Striktne řečeno, jungoviký archetyp je silou ít schopností psýché. Sám Jung užívá tohoto terminu v »ménltelném slova smyslu. V Psýché a symbol Jung prohlašuje, že .archetyp je prvek nasi psychické struktury, " P*o>° *«*»* ™lni složka naií duievní ekonomie. Predstavuje nebo zosobňuje jisté instinktivní danosti temné, primitívni duse: skutečné, avšak neviditelné kořeny védomC. Jung Uké literárním kntikům perlivé připomíná, aby uvalovali o archetypů jako o prapůvodním symbolu:
Archetvpy nejsou v ífidnim připadi neužitečnými archaickým, přežitky nebo reltktx. Jsou to tivoucí eniiry. které způsobuji preformaci numinózních myi-lenek nebo dominantních představ. Nedostatečné porozuminl vlak přijímá tyto preformace v jejich archaické podobi. protože mají pro nedosiatečni rozvinutou mysl numlnózní přtiažlivost. Například komunismus je archa u-ti. primitivní, a tudíž vysoce zákeřný vzorec, který charakterizuje primitivní sociální skupiny. Zahrnuje vůdcovství neovládáni zákony jako životni nezbytnou kompenzaci, jež se dá přehlédnout jen pomocí racionalistické jednostrannosti, která jt výsadou barbarské mysli.
Je důležité mít na pomitl. že mi pojetí ..archetypů" bývá bitni nesprávni chápáno jako označování zděděných vzorců myllení. nebo jako druh filosofické spekulace. Ve skutečnosti archetypy patři do oblasti aktivit instinktů, a v tomto smyslu představují zdídini formy psychického chování. Jako
- C. O Husy Vfbor l Mu B Arthtrrp « «. AA-Í Brno. rUI*«Mlrt To»»* WU 199T. *. 2J8. pfckUd Eva Bosákovi Knmn* Cenul. Jan Cfr»ý.
371
lakové jihu vybavfy určitými dynamickými kvalitami, které jsou. psychologicky řeteno. oznof ovány jako ..autonomie"o ..numinozita"."
lung vysvětluje svou ieorii archetypů pon»ocí hypotézy kolektivní rasové pamili. ačkoli b Je dobře včdom, že takoví myšlenka není videcky 'přijímána. Jeho opravném" používat pojmu kolektivní pamili je založeno na opakovaných «ku-lečnosiech v rozsáhíé oblasti archeiypických vzorců v lidských výivorcth. literaturách, úročních apod.. a to nezávisle na vnikem vědeckém základe iviz Od kliíé k archetypů). Zatímco nová forma neho technologie prostupuje hostitelskou kulturu jako nové klisC. souhčžnč vytěsňuje bývalé a nyni zastaralé kliíé nebo homeoslázi do kulturního n allein!
Starší klišé jsou oživována jednak jako vrozené principy, které formují nové pozadí a nové uvědomění, jednak jako archetypické nostalgické figury se změněným významem ve vztahu k novému pozadí.
Automobil uknn6l dobu kone s kočárem, ale oboji se vrátilo * novým významem a zkušeností ve filmovém „»«Mému". Tctráda — viechny Čtyři zákony tvořící soudržný trs — představuje nástroj k odhalení a předpovézení dynamiky situaci a novinek. Obvyklá ..aichciyptcká" vysvetlení nedávají odpovéď. protože považují archciyp za figuru bez pozadí, lean Piaget se k tomu vyjadril takto:
■ budeme pokračovat, míli bychom zdůraznit význam této představy o rovnováze, kieró nám umořuje obejit se bez archetypického vynflUnt převahy dobrých ft'rem. Jelikot zákony rovnováhy mají povahu donucovací, vystačíme s nimi pr» vysvetlení procesu výbéru forem; vůbec není t/eba dedičnosti. Navíc rovnováha způsobuje, te se tvary IGestalten) znovu vracejí do království struktury /.../. neboť a( ut jde o rovnováhu fyzickou nebo fyziologickou, zahrnuje myllenku přtmény uvnitř systému a myllenku samoregulace. Tvarová psychologie je proto štrukturalistickou teorií spite díky svému uíiliprincipu rmntnáhy nei kvůli svému celostnimu hledisku.tt
" P..*i a Jy»*W. XVI pfrktod Krrl Plonk.
" 5rntliurdfc.ua ST. Harold umt ifcoamal • dflech Stltm hmmnUmt t tut a tr—liaiM mttaho ibnfch moddo mru a rfnfcb* lidské oraaniucc podk toho. |ak *t vsahovilf k liiejio pro-ulcdkta Mvárml UlMct Jedtn z >ebo nejtautfitát pKkladi tobolo principa w rýkd i,r* byro-tratte. kleti .yn.nl» j. uiW jedMk kunenc jednak papíru jtfco i—WríJ» po punl. Kdvz «!■'" iuiai*i u punf poulift Uma», cihli nebo jfl. byrokracie i Itdiki ng—um Ujmo ■ tam» •*
372

Oživující i /vratné aspekty tetrady zahrnují prominu. Když televize vystřídala filmy jako proslfe.li             «I « film. v té dobi již «relé kli«, umeleckou íot-
mou. Stejné byla celá planeta oživena jako programovatelný zdroj, a umelec" forma (tj. ekologie) jako vedlc]<í výsledek nového satelitního pozadí. Peníze způsobují, íc smlouvání zastarává, ale oživují v podob* nápadné spotřeby potlach (slavnost rozdílení darů) Digitální hodinky nahrazují siarý kruhový ciferník a oživují podobu slunečních hodin, klcré používaly svčtla ke stanovení času a lake nemilý pohyblivé čísti. DncSní pozadí obsahuje zlomky abecední civili elektronická technologie v*ak nahrazuje na Západí vizuální prostor a v nové podobí oživuje prostor akustický. Na Východe vsak působí lato konstelace zcťla jinak, neboť zde chybí po/adí fonetické gramotnosti a průmyslové výzbroje. Harold Innis ukázal (v práci Äfle a komunikace), jak stačil posun v médiu psaní od hlinených tabulek nebo kamene k papyru, aby vymenil klášterní byrokracii za vojenskou s rozpínavými dr*>' Mdafcými programy. Nová rychlost lehkého média stačila uvolnil odstředivé hnací sily a agrese levé hemisféry (ran. jení se v současnosti trií působení elektrických médií a závratnou rychlostí smiřuje k vnitřní izolaci, se posunul od vlády vojenské k vládí náboženské a razí cesiu k obrození starovekých islámských zvyklosti, které jsou ve vitími zemí souscdtcfch s [ránem hluboko skryty.
Zásada. Že bihem jednotlivých vývojových stadií se viechny vici objevují ve formách opačných, než jaké nakonec představují, je starovekou doktrínou. Zájem o schopnost sici evolučni se mčmt ve svůj opak dôkazu- je ohromné množství moudrých a žertovných pozorování. Alexander Pope napsal v „Eseji o človeku"
(Epiitola II):"
Neřest je obluda tak strašného vzhledu. U nenávidel musit ji ul od pohledu, kdo ji \sdk často vidi. tu tvář dobře zná, nejdřív si zvykne, pak ji líiuje, pak objímá.

«*-
Zvučná justapozicc Popcova cpigramatického stylu automaticky navozuje fl čerpávajícf uvMominí celé situace: bystří Čtenáři si všimnou, že Pope pokryl viechny čtyři procesy tetrád.
«*c sera* knížkou podo*-, u.'*«*« ŕ»*»* «ubil«* Kd>! je k dupou) pop*, byrokracií * Misi vojenkou. * «Iným íij*«" » »rt*amnJ pro-tor» Ion« «ilrtulo nqc. «adm c-*» « vnCjUrh eaodelech lidské orf*«uí«cf. která vyplý.«!* i ftaych prottfedU kooniber v (•»« * prostor», alt bodne ho u*é z#jlm«ty ■«■*»> se .je»»«!" hymt hdi.uchí te ir» imŕn, dolýWh' Pohrav»! « . .mtroimi i .níjil-i »H-*«» «««í » "nb*' f™™"' ľ I«*» pf« *** » vylv*,, roihrani.. nimi bj-lv oHtbví flf«*« nebo poaáim " ^Euiv on Nbn~.
373
Hlavními tématy knihy Vezměte dneirk: vysoký U ftdník jako odpadlík byly tfi základni obraly západní formy uivífené ckkirickými informacemi: od hardwaru k softwaru, od pracovní struktury k hzanf rolí a od centralismu k decentralismu. Ve veku elektrických informací a programovaní výroby nabývá zboíi dále vfce charakteru informace, byl se tato tendence objevuje hlavne v reklamních rozpočtech Arnold Toynbcc zaznamenává v práci Siudium dějin velký počet obratů forem a dynamiky, napríklad když v polovine čtvrtého století našeho letopočtu začali být Germáni v římských službách náhle py iní na svá kmenová jiní na a ponechávali šije.
V té chvíli se zrodila nová sebedůvěra, zrozená z přesycenosti římskými hodnotami: současné se Římané obrátili k primitivním hodnotám. iDnes. kdy Američané vstřebávají evropské hodnoty, což činí zvláště od nástupu televize, začínají povalovat za kulturní statky americké dostavníkové lucerny, kůly, ke kterým by/i přivazováni koní. a kuchyňské vybavení z koloniálních dob. I Zároveň s tím. Jak se barbaři dostávali na vrchol římského sociálního Zebřičku, osvojovali st sami Římané kmenové odéní a zvyky ve stejné povrchním a snobském duchu, jaký přitahoval francouzský dvůr Ludvika XVI. ke svétu pastýřů a pastýřek ovci. Zdálo by se. ze ve chvíli, kdy si vládnoucí třída takříkajíc vyjela na navitém do Disneylandu. nastala pro intelektuály příhodná chvíle k uchopení moci; tak se to alespoň muselo jet it Marxovi a jeho stoupencům. Ti vlak nevzali v úvahu dynamiku nových komunikačních médií — Marx zcela nepříhodné postavil svou analýzu na stroji, a to v dobé. kdy telegraf a dalií implozivní formy začínaly obracet dosavadní smér mechanické dynamiky.
I...I v každém médiu či struktuře existuje to. co Kenneth Boulding nazývá ..hranicí zlomu, na níž se systém náhle méni v jiný nebo se dostává ve svém dynamickém vývoji k bodu. od néhožjiž není cesty zpét~. I..J Jedním z úťm ■ ků fotografie bylo potlačení okázalé spotřeby boháčů. Urychlení, které přinesla fotografie, vlakposkytlo živnou půdu fantazii chudých na celé planete.
Cesta za tuto hranici zlomu dnes mčnimésta r silnice, zatímco ním-C€ samy nabývají charakteru nepřetržitého mésta. Dalií charakteristický obrat /.Jst projevil v tom. že po překročeni hranice zlomu přestal být ven ■ kov centrem veškeré práce a misto přestalo být centrem trávení volného času. Vlastní příčinou obratu Uarého modelu byty zlepšené silnice a doprava. Díky nim se mésta stala centry práce a venkov místem, kde se lidé rekreují a tráví volný čas.
Ut dříve skoncoval růst oběhu penéz a provozu na silnicích se statickým kmenovým státem (jak Toynbee nazývá kočovnou kulturu sbéračů potravyl.
,Sa hranici zlomu nastává typický paradox: kočovný mobilní člověk, lovec a
sbérač potravy, je sociálne statický, zatímco usedlý, specializovaný človék
je dynamický, explozivní, progresivní. Nové magnetické či svetové mesto
bude statické, ikonické a inkluzivnL
(Jak rozume! méáiímr
Zvralný aspekt tetrády stručné osvětluje maxima z informační teorie: prctíiení údaji rovná « rozpoznání modelu. Každé slovo, proces nebo forma, dovedené* do krajnosti, obrací svou charaktcnsuku a stává se komplementární formou, stejné jako letadlo ménf sví ovládání, když míjí „zvukovou bariím". Peníze (hardware), dovedení do krajnosti, míní se na nedostatek peníz, tedy úvřr (sollwaic nebo informace) a úverovou kanu Automobily se při velké rychlosti nebo pri velkém množství transformují do námorní podoby a doprava (nebo dav) .plyne". Opakováním se může z archetypu opil stát kli«; nebo z jednotlivého človika dav (spíie se společnou nel osobní identitou). Ze zhroucení se stává průlom.
Ruth S. Cowanová poukazuje ve stali „Prostředky tctftcí práci znamenají více prace" na to. íe kaídý vynález Šetřící práci se obrací v novou a ro/sáhlcjií formu práce v jiném převleku. Pík: ..Ženy v domácnosti pracují přibližné stejný poéet hodin jako jejich babicky v letech 1910. 1920 a 1930. Průměrná Žena v domácnosti vybavené nyní cksilkami motorů a Usíci elektronických cípů může stále ■trivii al padesát hodin týdní domácími pracemi."" Vícchny čtyři aspekty tetrády můžeme nalézt v její úvaze o vysavači, groteskní extenzi plic:
Nékoltk desetiletí před koncem století se vynálezci snažili \ytvořit system čiiténl koberců, který by zlepšil půlroční rituál vynášeni koberců před dům a jejich klepáni.
Zavedeni vysavače se však téměř přesně shoduje s vymizením domácí služebné. Pro ekonomicky úspěšnou část populace to znamenalo jednu víc: ženská hlava domácnosti dělala více práce než kdy předtím. Co kdysi zvládla Markitka i koštětem, dělala nyní pani Smithovd s vysavačem.
/..JA jak se zvětšovaly obymé plochy, zvyšovaly se normy pro jejich udr-ipváni: koberce se musely vysávat spíše každý den nebo týden ne'jednou za půl roku. Výsledek byl ten. Že ženy mohly v domácnosti vybavené *ysava-čem udržovat v čistotě daleko větší prostor, než by jejich matky a babičky považovaly za možné*
" Jal mm** médiím. Pnh* l»l. 146-*T. pŕrtUd Milo* Cald. " _Ubo«-S*"ng' Mším More Wo*". 117. ■Ih«|> *|
375
Dal« /vra! naslal proto. že « rychle rozíiŕuje ..domácí technologie": řena v domácnosti opotóii domov:
A pak je tu automobil Obvykle nepovaiujeme svá auta za vybaveni donačnom, přesné tím vtakjsou. neboť domácí práce, jak je nyní chápeme, tebet nich nedají \ykonával. Průmérnou ienu v domácnosti dnes najdeme spíte za volantem ne! u plotny. Poveze asi déti do Ikoly a na mimofkotníčinnost, mantela do práce nebo na veřejnou dopravu. Musí dojel na nákup. A zatímco stále vice ten v domácnosti získalo auta. stále více obchodníků obje%u/e potéleni. na nimi se dá navíc vydělat: nemusí u[ poskytovat do\dikové slulby.
Jiny'mí slo\y. ledaf ut nechodí. Nechodí ani pekař, řezník, obchodník s potravinami, brusit notu. ivadlena nebo lékař. Do popisu práce ieny v domácnosti přibyla nová kategorie: řidička.'"
Dalíí »ladmni /nam predstavuje ..pracující' žena v domacnoul". pro mí je esie-iKkou /ikladtiou buď /amístaánf. nebo domov.
Ibtd. i  "-N
376