Vážení/é a milé/í studující,

v této hodině se budeme společně zabývat takzvanými femininními televizními žánry, tedy soap operou a telenovelou.

Televize bývá pokládána za nejvýznamnější socializační činitel z oblasti médií. Podle výzkumů stráví lidé v USA průměrně třicet tři procent svého volného času s televizí, obyvatelé České republiky sledují televizi v průměru téměř čtyři hodiny denně (Volek, Televize a její publikum v každodenní perspektivě, 2002). Z masových médií se v tomto týdnu zaměříme na televizi, která produkuje žánry, označované jako femininní – soap operu a telenovelu.

Historicky vznikla soap opera ve 30. letech 20. století pro ženy v domácnosti a na rodičovské dovolené, odpovídala tomu její struktura a formální zpracování, vyšla z rozhlasových her a tudíž při ní ženy mohly vykonávat domácí práce a sledovat ji v čase, který tráví samy doma (Ang, 1985). Tento žánr (stejně jako telenovela, jež vyšla ze soap opery) dnes bývá označován jako femininní, přestože ho sledují i muži, kteří se k tomu však zpravidla stydí veřejně přiznat. Soap opery a telenovely totiž bývají podobně jako „červená knihovna“ v literatuře pokládány za „nižší“ formu kultury, součást populární kultury (což souvisí s tím, proč se nejen muži, ale i ženy nerady hlásí ke sledování těchto „pokleslých“ žánrů). Soap opera a telenovela navíc staví na emocích a milostných zápletkách, což bývá v euroamerické kultuře spojováno se ženskou identitou, nikoli s mužskou.

Genderová identita je psychologický konstrukt, vypovídající o individuální fenomenologické zkušenosti být maskulinní nebo femininní (Katz, 1986). P. A. Katz mluví o znázornění genderové identity jako internalizovaného konstruktu viděného jako zahrnující další internalizované kousky, kterými jsou genderové schémata, koncepty, stereotypy a postoje. Tyto koncepty se pak liší podle toho, do jaké míry jsou přijatelné pro ostatní a pro individuum samotné. Jde tedy o vlastní zhodnocení relevance konceptu pro dané individuum, jejíž míra pak teprve ovlivňuje genderovou identitu (Katz, 1986).

Dorothy Hobson (1980) ve své práci Soap Opera at Work uvádí, že „mýdlové opery“ jsou součástí každodenních životů svého publika. Vykreslují, co se každý den stalo a rovněž formulují část kulturních výměn, které pokračují doma i v práci. Velkou část potěšení, které plyne ze sledování soap oper, tvoří rozhovor o nich s jinými lidmi. Na televizi se můžeme dívat doma a výzkum tento aspekt dívání se již prověřil, ale po sledování programu se o něm také hovoří. Často se tyto hovory odehrávají mimo domov, s přáteli, ve škole, v práci či ve volném čase. Je pravda, že kompletace procesu komunikace je rozšířena o slast, která se odvozuje z výměny pohledů a názorů na sledované programy s přáteli a kolegy (Hobson, 1980). Podle Hobson ženy při práci nekonverzují, soap opery probírají mezi jednotlivými úkony. Respektují, když někdo neviděl jeden díl, nahrál si ho a pak si ho chce pustit, neprozrazují mu děj dopředu. Soap opery závisejí na svém publiku sledujícím příběh a potřebují, aby publikum bylo loajální a sledovalo pravidelně… Když je příběh tak napínavý, že je hlavním předmětem konverzace na pracovišti, je to důvod, aby ho sledovali i ti, kteří tak normálně nečiní, aby nebyli mimo.Podle Hobson hovor o televizních programech a časté vztažení těchto programů ke každodennímu životu diváků přesouvá televizi do další dimenze od té, která končí momentem dívání se. Mluvit o televizních programech a o tom, co se v nich děje, je zásadní pro to, aby se stal program populárním a částí kulturního kapitálu obecného diskursu.

Soap opery a telenovely patří mezi osvědčené televizní žánry, které začaly vznikat v USA, v poslední době je však masově produkují také země Latinské Ameriky (Kolumbie, Brazílie, Argentina, Mexiko) a nevyhnuly se ani evropské produkci. V České republice vzniklo po roce 1989 několik soap oper a zaujaly tak místo vedle tradicí osvědčeného seriálu, televizní stanice Prima navíc získala primát ve výrobě první české telenovely, doplněné navíc prvky reality show – Rodinná pouta. Telenovela, vysílaná dvakrát týdně v prime time s plánovanou výrobou stovky dílů, brzy získala oblíbenost mezi divačkami a diváky a Prima tak několikrát po sobě získala v době uvádění Rodinných pout nejvyšší sledovanost. Rodinná pouta přitom přejímají schéma latinskoamerických telenovel, kde ženy touží po lásce, vedoucí k legitimnímu sňatku, svobodné ženy působí jako komické figurky, usilující o dosažení uspokojivého sociálního statusu právě díky sňatku.

Na druhém pólu pomyslné škály tzv. femininní televizních žánrů soap oper stojí takové soap opery jako je Sex ve městě, Zoufalé manželky či Ally McBealová. Tyto soap opera bývájí často označována nálepkou „emancipační“ či „feministické“, protože hlavními hrdinkami jsou nezávislé, úspěšné Neworčanky, navazující mnohdy nezávazné vztahy s muži či ženami. Oproti tomu řada feministických teoretiček médií tvrdí, že je to pouze zdání - podobně jako Janice Radway ve svém výzkumu čtenářek milostných románů shledala, že jejich čtení má dva paradoxní důsledky - pro ženy ve Smithtownu mohlo být čtení romancí v jejich volném čase vyhlášením nezávislosti (protože dokázaly čas pouze pro sebe), na druhou stranu však konzumací tohoto typu literatury, která je jako žánr velmi rigidní, dostávaly poselství, reprodukující patriarchální řád a systém. Podobně rozporuplně fungují i zmiňované soap opery.

Nyní k vašemu úkolu pro tuto hodinu - budete společně (po dvojicích) pracovat s komiksovým chatem a jeho pomocí "dabovat" němou ukázku ze soap opery Sex ve městě.

Polovina dvojic bude pracovat na dabingu tzv. typické soap opery - budete se snažit (a toho si budeme v rámci závěrečného hodnocení velmi všímat) o tradiční soap operu, o dodržení hranic tohoto žánru.

Druhá polovina dvojic bude mít naopak za úkol vytvořit dabing "nové" soap opery, která má subverzivní potenciál a která nekonzervuje a nevytváří genderové stereotypy a mýty.

V přihlašování do dvojic jsou tato témata rozdělena na "tradiční" a na "subverzivní", a to podle tří různých ukázek s různým počtem postav (ukázky Sex1, Sex2 a Sex3) - můžete si vybrat, která z nich je vám sympatická a jak byste ji chtěli "nadabovat" - v přihlašování pak zjistíte, s kolika spolustudujícími budete spolupracovat (což je dáno počtem postav v jednotlivých ukázkách).

Zde jsou slíbené ukázky:

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex1.wmv

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex2.wmv

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex3.wmv

A zde i se zvukem a s titulky:

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex1tit.wmv

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex2tit.wmv

auth/el/1423/jaro2008/GEN133/um/5133229/sex3tit.wmv

Do čtvrtka 13. března se tedy zapište do týmů (Rozpisy studentů / Přihlašování a odhlašování / Soap opera) a pusťte se do práce. Zároveň dostanete mailem své přihlašovací jméno a heslo na komiksový chat, s nímž budete pracovat.

comicschat.fss.muni.cz/index.php

Teď se tedy na němé ukázky můžete podívat a přemýšlet o nich. V komiksovém chatu pak budete mít jasně rozdělené role, každá/ý z vás bude představovat vybrané postavy z dané soap opery a "hovořit za ně". Pokud tyto ukázky ze Sexu ve městě znáte, pokuste se nepracovat s originálem. Nejde nám o to přiblížit se mu, ale dále tyto scény rozvádět dle našich potřeb. Po vypracování úkolu (tedy za týden) vám pak ukázky do této osnovy vložíme i s původním zněním a s titulky, abyste měli možnost srovnání své práce s originálem.

Přejeme vám hodně zdaru! V případně nejasností se na nás opět neváhejte obrátit (na Ivu Baslarovou, která tento týden tutoruje), a to nejlépe pomocí diskusního fóra (případné problémy s vaším přihlášením na stránkách komiksového chatu však budeme řešit individuálně).

Ang, I. Melodramatic Identifications: Television Fiction and Women´s Fantasy. s. 155 – 167. Oxford University Press. 1997. pp. 145 – 155.