Nástroje ochrany životního prostředí v průmyslové sféře Michal Medek Lipka ­ školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno, Lipová 20 Legislativní požadavky zákon číslo: 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 185/2001 Sb. o odpadech 254/2001 Sb. o vodách 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí Legislativní požadavky tyto zákony jsou dále specifikovány vyhláškami a nařízeními, např. zákon o ochraně ovzduší (86/2002 Sb.) dále rozpracovávají: Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země Dobrovolné nástroje označování výrobků ochrannou známkou ekologicky šetrný výrobek umístění ekoznačky na výrobku poskytuje spotřebitelům záruku, že označený výrobek má minimální nepříznivé vlivy na životní prostředí a poškozuje je podstatně méně, než je tomu v případě ostatních srovnatelných výrobků za ekoznačku si výrobce (distributor) platí certifikaci provádí CENIA ­ Česká informační agentura životního prostředí Dobrovolné nástroje označování výrobků ochrannou známkou ekologicky šetrný výrobek Dobrovolné nástroje Systém environmentálního managementu (EMS) podle ISO 14 000 řízení environmentálních aspektů podniku, tj. vlivů, jimiž podnik působí na životní prostředí podnik musí být v souladu s legislativními předpisy, používat preventivní strategii a svůj negativní dopad na životní prostředí neustále snižovat konkretní cíle EMS jsou uvedeny v environmentální politice podniku, která je veřejným dokumentem z této politiky se pro určité období vytváří detailní programy realizace EMS, do těchto úkolů musí být zapojeni všichni zaměstnanci podniku, kteří musí být v tomto směru také pravidelně vzděláváni funkčnost systému je ověřována vnitřním a vnějším auditem Dobrovolné nástroje Systém environmentálního managementu podle ISO 14 000 (EMS) výhody: ­ sledování souladu podniku s environmentální legislativou ­ zohlednění životního prostředí při řízení podniku ­ proces neustálého zlepšování výkonu podniku ­ celosvětová norma rizika ­ nehodnotí se konkrétní výsledky podniku, ale zavedení systému ­ může probíhat velmi formálně ­ kontinuální zlepšování není zaručeno Dobrovolné nástroje Systém environmentálního managementu podle EMAS II (EMAS) funguje na podobném principu jako EMS, ale vyžaduje od podniku navíc: ­ rozsáhlejší analýzu vlivu podniku na ŽP ­ rozsáhlejší reportování směrem k veřejnosti ­ zaměřuje se i na produkci (výrobky) ­ v ČR řídí CENIA ­ může být limitujícím faktorem při tendrech v souladu se zákonem o veřejných zakázkách Dobrovolné nástroje Systémy environmentálního managementu - rozšíření podniky jednoznačně preferují EMS (jednodušší, mezinárodní, méně zavazující, implementováno privátrní sférou) nárůst podniků v systému EMS po zapracování do zákona o veřejných zakázkách (zejm. stavebnictví) Dobrovolné nástroje Čistší produkce nástroj na zvýšení efektivity výroby při omezování znečištění životního prostředí soustředí se na technologické postupy a úsporu surovin dobrovolná iniciativa (deklarace UNEP, 1997) nejde jen o ekologický, ale ekonomický přínos opatření postup zavádění: ­ Příprava projektu ­ Předběžné hodnocení (např. kolik % suroviny se nezužitkuje) ­ Plánování a organizace ­ Analýza procesů ­ Generování návrhů, Analýza proveditelnosti ­ Realizace, vyhodnocení výsledků Dobrovolné nástroje Čistší produkce organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentované environmentální cíle a cílové hodnoty organizace musí vytvořit, zavést a udržovat programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot Dobrovolné nástroje Nejlepší dostupné technologie (BAT) databáze nejlepších technologií pro určité obory na celoevropské úrovni (tzv. BREF dokumenty) šíření dobré praxe, nikoliv forma marketingu zboží a služeb definováno v souvislosti s IPCC